Krajinný plán Vohančice

• Strana 1

  Krajinný plán

  Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  Ing. Michal Kovář, Ph.D.

  2021

• Strana 2

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 1

  Obrázek na předních deskách: I. vojenské (josefské) mapování - Morava, 1780-1783 (rektifikace),

  měřítko 1: 28 800 mapový list č.63 © 1st (2nd ) Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna.

  Obsah

  I. ÚVOD ............................................................................................................................................. 7

  Krajina a měnící se klima ..................................................................................................................... 7

  Krajinné plánování a krajinný plán ...................................................................................................... 7

  Mitigační a adaptační opatření............................................................................................................ 7

  Krajina obce Vohančice ....................................................................................................................... 8

  II. Krajinný plán Vohančice ................................................................................................................. 9

  Okruhy k řešení území krajinným plánem ........................................................................................... 9

  III. Přírodní charakteristika řešeného území ...................................................................................... 12

  Geologické poměry............................................................................................................................ 12

  Charakter reliéfu, členitost území ..................................................................................................... 13

  Pedologická specifikace území .......................................................................................................... 14

  Zhodnocení větrné a vodní eroze v obci ........................................................................................... 17

  Klimatické charakteristiky ................................................................................................................. 18

  Hydrologické charakteristiky ............................................................................................................. 18

  Vegetační stupňovitost ...................................................................................................................... 19

  Fytogeografické členění .................................................................................................................... 19

  Biogeografické členění krajiny ........................................................................................................... 19

  Mezoklimatické poměry .................................................................................................................... 19

  Skupiny typů geobiocénů .................................................................................................................. 19

  Vegetační stupně, trofické a hydrické řady ....................................................................................... 19

  Přehled STG zastoupených v řešeném území .................................................................................... 20

• Strana 3

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 2

  Popis jednotlivých skupin typů geobiocénů ...................................................................................... 21

  Potenciální přirozená vegetace ......................................................................................................... 21

  IV. Zájmové lokality ochrany přírody a krajiny ................................................................................... 23

  Velkoplošná a maloplošná zvláště chráněná území .......................................................................... 23

  Přírodní parky .................................................................................................................................... 23

  Památné stromy ................................................................................................................................ 23

  Významné krajinné prvky .................................................................................................................. 23

  NATURA 2000 .................................................................................................................................... 23

  V. Krajinný ráz území a historické prvky krajiny ................................................................................ 25

  Legislativní rámec .............................................................................................................................. 26

  Požadavky na krajinu dle zásad územního rozvoje ........................................................................... 26

  Analýza dochovaných historických krajinných prvků ........................................................................ 27

  Zhodnocení vlivu navrhovaných opatření na krajinný ráz obce ........................................................ 29

  VI. Územní systém ekologické stability .............................................................................................. 32

  Úvod .................................................................................................................................................. 32

  Metodické a legislativní podklady ..................................................................................................... 32

  Cílový stav a realizace základních skladebních prvků ........................................................................ 34

  Vymezení ÚSES ve správním území obce Vohančice ......................................................................... 36

  Zjištěné nedostatky v návaznostech okolních území ........................................................................ 38

  Lesní biocentra na území obce .......................................................................................................... 38

  Navržená opatření pro zastoupená lesní biocentra .......................................................................... 38

  VII. Migrační oblasti, dálkové migrační koridory a územní bariéry ..................................................... 40

  Úvod .................................................................................................................................................. 40

  Migrační prostupnost území ............................................................................................................. 41

  Přístup k ochraně migrace velkých savců ČR ..................................................................................... 41

  Migrace v ochraně a tvorbě krajiny ................................................................................................... 42

  Význam pro území obce .................................................................................................................... 42

• Strana 4

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 3

  VIII. Krajinná infrastruktura ................................................................................................................. 43

  IX. Protierozní zatravnění .................................................................................................................. 45

  Charakteristika použitých druhově pestrých směsí ............................................................................... 46

  Obohacená jetelotravní směs Živa .................................................................................................... 46

  Druhově pestrá travinobylinná směs Panonie .................................................................................. 47

  Regionální směs Bromion .................................................................................................................. 47

  Krajinná travinobylinná luční směs Horizont ..................................................................................... 47

  Parková směs do sucha ..................................................................................................................... 48

  X. Literatura a zdroje ........................................................................................................................ 49

  Citovaná legislativa ............................................................................................................................ 49

  Územní podklady a dokumentace ..................................................................................................... 49

  Metodické materiály ......................................................................................................................... 49

  Podkladové materiály ........................................................................................................................ 51

  Teoretické zdroje ............................................................................................................................... 51

  Použité termíny ................................................................................................................................. 52

  XI. Navrhované projekty (akce) ......................................................................................................... 53

  Akce_01 Osazení silnice III/37912 K Závistce .................................................................................... 54

  Akce_02 Osazení Genový sad moravských a podhoráckých sortimentů .......................................... 54

  Akce_03 Osazení obecní sad nad Haltýřem ...................................................................................... 55

  Akce_04 Zámecká terasa ................................................................................................................... 56

  Akce_05 Doplnění stromořadí podél silnice přes Kozí doly .............................................................. 56

  Akce_06 Nová cesta nad Haltýřem .................................................................................................... 57

  Akce_07 Nová cesta přes Kozí Doly ................................................................................................... 57

  Akce_08 Revitalizace nivy Heroltického potoka I .............................................................................. 58

  Akce 9 Mezofilní část lokálního biocentra LBC 5 Křižíky .................................................................... 59

  Akce 10 Mezofilní lokální biokoridor LBK 4 s protierozním valem .................................................... 62

  Akce 12 Návrh na vymezení interakčních prvků ................................................................................ 65

• Strana 5

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 4

  Akce_13 Revitalizace nivy Heroltického potoka II ............................................................................. 67

  Akce_14 Krajinný mobiliář ................................................................................................................. 68

  Akce 15_Terénní stupně .................................................................................................................... 69

  Akce_16 Lesní cesta pod Bačkovec ................................................................................................... 69

  Akce_17 Nebeské tůně nad Závistkou ............................................................................................... 70

  XII. Mapová část ................................................................................................................................. 71

  PŘEHLED FOTOGRAFICKÉ A MAPOVÉ DOKUMENTACE

  Obr. 1: Pohled z nízké letové výšky od severu na obec Vohančice. ..................................................................................... 8

  Obr. 2: Pohled z nízké letové výšky od jihu na obec Vohančice. .......................................................................................... 9

  Obr. 3: Realizace výsadeb podél nové silnice na Závist v okolí revitalizované požární nádrže. ......................................... 10

  Obr. 4: Realizace výsadeb v horní části polohy Líchy. ........................................................................................................ 11

  Obr. 5: Typická kombinace křemenné žíly ze zastoupených křemitých arkóz a devonských vápenců okraje Herolticko -

  Lažáneckého krasu. Uvedené horniny se na návrší Bačkovec střídají v pravidelných pásech. ........................................ 12

  Obr. 6: Typickým prvkem lesnatých svahů jsou balvanité výchozy matečné horniny jak v případě okrajů krasové krajiny,

  tak v případě kyselejších substrátů moravské Vysočiny. ................................................................................................. 22

  Obr. 7: Sozologická mapa řešeného území s širším okolím. ............................................................................................... 24

  Obr. 8: Výřez z výkresu I.3 Výkres krajin [zdrojový mapový dokument 1:200 000] dle zásad územního rozvoje

  Jihomoravského kraje (ve znění aktualizací č. 1 a 2). ...................................................................................................... 25

  Obr. 9: severozápadní část obce zachycující nejvýše položené polohy na hřbetu mezi Bačkovcem a návrším

  Vetešníkových, kde jsou na historickém snímku před zalesněním poloh patrné drobné selské lomy. ........................... 27

  Obr. 10: Severní okraj zástavby obce s haltýřem, krajina v letním aspektu po sklizni. ...................................................... 28

  Obr. 11: Polohová identifikace historických krajinných prvků. .......................................................................................... 29

  Obr. 12: Křížek (signovaný 1949) u starého Haltýře zvýrazněný dvěma jírovci. ................................................................. 30

  Obr. 13: I. vojenské (josefské) mapování - Morava, 1780-1783 (rektifikace). .................................................................... 30

  Obr. 14: III. vojenské mapování - Františko-josefské 1876-1878 (Morava a Slezsko), ....................................................... 31

  Obr. 15: Obec Vohančice zachycená na Mullerově mapě Moravy z roku 1790. ................................................................ 31

  Obr. 16: Centrální část se skalním výchozem vloženého biocentra v lokálních parametrech NRBK01/LBC 1 Nad zámkem.

  ........................................................................................................................................................................................ 33

• Strana 6

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 5

  Obr. 17: Výřez z výkresu I.2 Plochy a koridory [zdrojový mapový dokument 1:200 000] dle zásad územního rozvoje

  Jihomoravského kraje (ve znění aktualizací č. 1 a 2). ...................................................................................................... 35

  Obr. 18: Vymezení ÚSES dle územního plánu Vohančice ve znění aktualizace č. 2 (Archislužba, 2021). ........................... 36

  Obr. 19: Výřez z koordinačního výkresu územního plánu. ................................................................................................. 37

  Obr. 20: snímek v HDR barevném posunu podzimního aspektu lesních porostů vloženého biocentra v lokálních

  parametrech NRBK01/LBC 2 Bačkovec – Jahodník. ........................................................................................................ 39

  Obr. 21: snímek v HDR barevném posunu podzimního aspektu lesních porostů vloženého biocentra v lokálních

  parametrech NRBK01/LBC 1 Nad zámkem. .................................................................................................................... 39

  Obr. 22: Vymezení migračně významných oblastí a koridorů v širším okolí obce Vohančice. ........................................... 40

  Obr. 23: Migračně významná území (Anděl, Mináriková, Andreas, 2010). ........................................................................ 42

  Obr. 24: Mapa znázorňující nově realizované a navrhované účelové komunikace. ........................................................... 44

  Obr. 25: Tišnovská kotlina z návrší mezi Bačkovcem a Výrovkou. ...................................................................................... 44

  Obr. 26: Mapa znázorňující rozsah realizovaného zatravnění ploch orné půdy................................................................. 45

  Obr. 27: Sklizeň sena na osetých plochách v severní partii místní trati Skalky. ................................................................. 48

  Obr. 28: Osévání polní trati Skalka, v pozadí klášter milosrdných sester brněnských v Žernůvce. .................................... 54

  Obr. 29: Ořešákové stromořadí při silnici k Žernůvce. ....................................................................................................... 55

  Obr. 30: Silnice III/38522 Hradčany-Březina-Deblín. .......................................................................................................... 56

  Obr. 31: Horní úsek polní cesty nad Haltýřem. .................................................................................................................. 57

  Obr. 32: Horní úsek nivy dotčený navrhovanými úpravami pod silným tlakem spárkaté zvěře. ....................................... 58

  Obr. 33: Fotovoltaická elektrárna v poloze Křižíky. ............................................................................................................ 59

  Obr. 34: Vrch Nad Zámkem se skalnímy výchozy a lesním biocentrem. ............................................................................ 60

  Obr. 35: Nově vysazený sad nad Haltýřem. ........................................................................................................................ 62

  Obr. 36: Poloha biokoridoru LBK 4 (červeně) s ochranným valem (oranžově) nad zástavbou obce. ................................ 63

  Obr. 37: Projekt protierozního valu s výsadbou doprovodné zelně, pěší trasou a tůněmi. ............................................... 64

  Obr. 38: Mapa znázorňující rozsah realizovaných výsadeb od roku 2019 do současnosti včetně veškerých plánovaných

  výsadeb obsažených v krajinném plánu. ......................................................................................................................... 67

  Obr. 39: Svahy návrhší Nad Zámkem s protěženými porosty v místech trasy nadregionálního biokoridoru. ................... 68

  Obr. 40: Nová polní cesta s alejí habrů a babyk v poloze k Žernůvce. ................................................................................ 70

• Strana 7

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 6

  OBJEDNATEL

  Obec Vohančice

  Vohnačice 29

  666 01 Vohančice

  IČO: 00366013

  ZHOTOVITEL

  Ing. Michal Kovář, Ph.D.

  ČKA 03 846 (A.3.1)

  Design for landscape s.r.o.

  Halasova 995,

  Tišnov 666 03

  IČO: 07 265239

  kovar.x.michal@gmail.com, tel.: 731 112 153

• Strana 8

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 7

  I. ÚVOD

  Krajina a měnící se klima

  Měnící se klima přináší nové podněty a požadavky na využívání a plánování krajiny. Obecně je

  akcentován takový cílový stav krajiny, ve kterém jsou její jednotlivé složky harmonicky a funkčně

  uspořádány. Poptávána je krajina s dostatečným a kvalitním prostorem pro všechny přirozené složky její

  biodiverzity. Poptáváno je pak takové využití krajinného prostoru, které v dílčích částech přispívá k adaptaci

  území na měnící se klima a jeho specifika. Především je tak akcentována práce se srážkovými vodami,

  zpomalením odtoku a zadržením vody v krajině.

  Krajinné plánování a krajinný plán

  Krajinné plánování je plánování prostorové, které akcentuje krajinně-ekologické i socioekonomické

  přístupy ke krajině a hledá cesty celkové kultivace prostoru – pro člověka, ale i ostatní organismy. Jeho

  výsledkem je krajinný plán, který stanovuje principy a zásady dlouhodobého (a udržitelného) managementu

  krajiny. Má odlišný charakter než územní plán, tak jak ho známe dnes, který sleduje především

  konsensuálně možný návrh funkčního využití krajiny (v reálu často vzdálený od optima) a splnění víceméně

  pouze územně-technických a legislativních požadavků na rozvoj území. Krajinný plán je založen především

  na grafickém vyjádření klíčových prostorových principů krajinářské kompozice, ekologických limitů i rizik.

  Plán tvoří soubor map, výkresů a grafických příloh, které zároveň vysvětlují metodický přístup k jeho tvorbě

  (Salašová a kol. 2007).

  Mitigační a adaptační opatření

  Mitigací je míněno jako předcházení ve smyslu zmírnění či zpomalení změny klimatu. Jedná se o takové

  úpravy krajiny, které vedou ke snižování negativních dopadů využití území, které přispívají k nastupující

  klimatické změně. Nejefektivnější mitigační opatření jsou však realizovány systematicky na základě

  politického požadavku.

  Adaptace jako vyrovnání se s dopady měnícího se klimatu. Za adaptační opatření je možno považovat v

  podstatě jakoukoliv úpravu, která vede ke snižování zranitelnosti vůči dopadům klimatické změny.

  Adaptační přístupy jsou tak jádrem opatření, které předkládaný krajinný plán navrhuje.

• Strana 9

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 8

  Krajina obce Vohančice

  Tišnovská kotlina a okolní lesnaté pahorkatiny patří k nejmalebnějším územím na okraji Českomoravské

  vysočiny. Obec Vohančice je svojí zástavbou spíše menším sídlem, pevně usazeným pod Zámeckým vrchem

  a návrším Bačkovec.

  Obec si nechává zpracovat krajinný plán, který komplexně zhodnotí území obce a navrhne projekty pro

  cílenou adaptaci. Navrhované projekty budou navazovat na již realizované úpravy krajiny a rozvíjet jejich

  působení v území.

  Obr. 1: Pohled z nízké letové výšky od severu na obec Vohančice.

• Strana 10

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 9

  II. Krajinný plán Vohančice

  Okruhy k řešení území krajinným plánem

  1 – posouzení biodiverzity a ekologické stability území na detailní úrovni biotopů, vyhodnocení jejich

  aktuálního potenciálu pro biodiverzitu území a zranitelnosti v důsledku klimatických změn, návrh

  mitigačních a adaptačních opatření včetně vyhodnocení významnosti navrhovaných opatření.

  2 – posouzení vlastností území z pohledu zadržení vody v krajině pro návrh mitigačních a adaptačních

  opatření včetně vyhodnocení významnosti navrhovaných opatření.

  3 – posouzení struktury území s vyhodnocením způsobů aktuálního využití území (s důrazem na lesnicky

  a zemědělsky využívané plochy) vzhledem k jejich přínosu pro biodiverzitu území a přínosu k zadržení vody

  v krajině a zpomalení odtoku. Návrh mitigačních a adaptačních opatření vzhledem k uvažované klimatické

  změně, včetně vyhodnocení významnosti navrhovaných opatření.

  Obr. 2: Pohled z nízké letové výšky od jihu na obec Vohančice.

  4 – posouzení stavu intravilánu, biodiverzity v intravilánu a bezprostředně navazujících plochách, práce

  s dešťovými vodami v intravilánu a stavu veřejných prostranství včetně jejich přínosu k podpoře biodiverzity

  a nakládání s dešťovými vodami. Návrh mitigačních a adaptačních opatření vzhledem k uvažované

  klimatické změně, včetně vyhodnocení významnosti navrhovaných opatření.

• Strana 11

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 10

  Koncepční dokument vyhodnotí území obce komplexně, včetně analýzy stavu přírodního prostředí

  v podrobnosti obce a navrhovaných projektů. Zhodnoceny budou všechny krajinné složky a výsledný

  dokument bude koncipován tak, aby se stal průvodcem pro obec při adaptaci jejího území na měnící se

  přírodní podmínky. Navrhovaná opatření budou podrobně popsána včetně předpokládaných finančních

  zdrojů a nezbytných projekčně kompetenčních, inženýrských a územně správních procesů.

  Obr. 3: Realizace výsadeb podél nové silnice na Závist v okolí revitalizované požární nádrže.

• Strana 12

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 11

  Obr. 4: Realizace výsadeb v horní části polohy Líchy.

  Projekt nad rámec vlastních návrhů doplní tematicky příbuzné navrhované opatření v krajině

  z existujících územně plánovacích podkladů, dokumentací a dalších strategických dokumentů. V případě, že

  v době zpracování koncepčního dokumentu budou vznikat jiné koncepční práce, bude zpracovatel jejich

  výsledky průběžně do dokumentace zapracovávat (po dobu 15 měsíců od zadání projektu) a rozpracovávat

  do deklarované podrobnosti tohoto projektu.

  Realizace výsadeb u nové polní cesty v poloze Líchy.

• Strana 13

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 12

  III. Přírodní charakteristika řešeného území

  Geologické poměry

  Z pohledu regionálně geologického členění je celé území řazeno do karpatské předhlubně. Území je

  budováno různorodými, převážně nezpevněnými sedimenty neogenního až kvartérního stáří. Z neogenních

  sedimentů se na geologické stavbě území podílejí především vápnité jíly, místy s polohami písků, a ostrůvky

  vápenců (v severovýchodní části katastru), z kvartérních sedimentů v malé míře spraše (v jihovýchodní části

  katastru).

  Ve dně Tišnovské kotliny jsou dominantně zastoupeny neogenní mořské jíly a pleistocénní eolické

  sprašové sedimenty, doprovázené podél menších vodotečí fluviálními, většinou hlinitými sedimenty. Ve

  směru k pramenným částem jejich zdrojnic přechází fluviální sedimenty v hlinité sedimenty splachového

  rázu. Jíly i spraše mají obvykle vápnitý charakter. Výskyt vápnitých spraší v severozápadním směru doznívá a

  začínají se objevovat sprašové hlíny, ve směru průběhu Boskovické brázdy (jihozápadně-severovýchodní)

  výskyt vápnitých spraší pokračuje. Izolované vrchy jsou budované odolnějšími horninami různého původu a

  složení. Vrch Čebínka je budován permskými rokytenskými slepenci a devonskými vápenci macošského

  souvrství (okrajově se uplatňují i granodioryty brněnského masivu). Návrší Strážní vrch budují permské

  jílovce (až prachovce) a rokytenské slepence.

  Obr. 5: Typická kombinace křemenné žíly ze zastoupených křemitých arkóz a devonských vápenců okraje

  Herolticko - Lažáneckého krasu. Uvedené horniny se na návrší Bačkovec střídají v pravidelných pásech.

  Zlomové struktury kopírují průběh Boskovické brázdy. Místy se dále uplatňují krátké úseky zlomových

  struktur s kolmým průběhem na okrajové zlomy Boskovické brázdy, které geneticky souvisí se zlomovými

  strukturami východního okraje Českomoravské vrchoviny.

• Strana 14

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 13

  Ořešákové stromořadí při silnici na Závist druhý rok po výsadbě.

  Charakter reliéfu, členitost území

  Řešené území přísluší do následujících geomorfologických jednotek (Demek, Mackovčin a kol., 2006):

  Provincie: Česká vysočina

  Subprovincie (soustava): Českomoravská soustava

  Oblast (podsoustava): Českomoravský vrchovina

  Celek: Křižanovská vrchovina

  Podcelek: Bítešská vrchovina

  Okrsek: Deblínská vrchovina

  Z pohledu nejvyšších jednotek geomorfologické klasifikace je obec situována ve východní části

  Hercynského geomorfologického systému, ve kterém tvoří součást geomorfologické provincie Česká

  vysočina, a sice její nejvýchodnější partie označované jako Česko-moravská soustava (subprovincie), v rámci

  níž leží v geomorfologické oblasti Brněnské vrchoviny.

• Strana 15

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 14

  V rámci nižších geomorfologických jednotek je území obce součástí geomorfologického celku Křižanovská

  vrchovina s podcelkem Bítešská vrchovina a okrskem Deblínské vrchoviny.

  Reliéf blízkého okolí záměru má spíše svažitý reliéf (v nadmořské výšce cca 250 až 450 m n.m.), ze

  kterého vystupují výrazné izolované vrchy (Čebínka 432 m n.m., Květnice 489 m n.m., Klucanina 410 m n.m.,

  Strážní vrch 348,5 m n.m.), které převyšují reliéf dna kotlin a říčních údolí o cca 100–280 m.

  Nejvyšším místem obce je lesnatý vrch Nad Zámkem (476,2 m n.m.) a dalším výškově výrazným návrším

  vrch Bačkovec (418,9 m n.m.). Nejnižší místo je situováno na jihovýchodní hranici obce, kde její správní

  území opouští Heroltický potok (278 m n.m.). Na severní straně území, kde hranice končí v nivě potoka

  Závistka, je nejnižší výška na kótě (293 m n.m.).

  Pedologická specifikace území

  Podle Syntetické půdní mapy České republiky v měřítku 1:200 000 (MZ a MŽP ČR, 1991) lze půdy katastru

  charakterizovat z pohledu zrnitosti jako půdy střední s relativně vyrovnaným podílem písčité, prachové i

  jílové frakce, nebo těžší střední s převahou jílové a hlinité frakce nad frakcí písčitou, významně zastoupeny

  jsou však i půdy těžké s dominantní jílovou frakcí.

  Produkční schopnost zemědělské půdy (a z ní odvozená ekonomická hodnota zemědělské půdy) je dle

  vyhlášky Ministerstva zemědělství ČR č. 227/2018 Sb. ze dne 4. října 2018, kterou se stanoví charakteristika

  BPEJ a postup pro jejich vedení a aktualizaci. Dále pak řeší fiskální účely využití dat BPEJ, jejich využití pro

  realizaci Společné zemědělské politiky a využití při realizaci ochrany zemědělského půdního fondu.

  Na základě kódu je pak k jednotlivým BPEJ přiřazována I. – V. třída ochrany zemědělské půdy. Zařazení

  půd do tříd ochrany zemědělského půdního fondu (dále jen ZPF) je z hlediska územního plánování určující

  pro jejich následné efektivní využívání.

  Na území obce se nenachází žádné segmenty nelesní půdy v I. třídě bonity. Zastoupeno je sedm

  segmentů ve II. třídě ochrany. Podstatná část území je však součástí ploch 3. a 5. třídy bonity. Jde o půdy

  mělčí, spíše méně úrodné, odpovídající svažitosti a klimatickému typu území.

• Strana 16

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 15

  Zastoupení tříd ochrany půd ve správním území obce.

  Obecně je vhodné na bonitně hodnotných produkčních půdách zachovávat jejich zemědělský charakter

  a veškerá vegetační opatření navrhovat s ohledem na zemědělské využití území. Tento přístup je vhodné

  aplikovat racionálně a účelně zvláště ve výrazně zemědělsky využívaných územích, kde je nezbytné do

  krajiny plochy čelně vkládat nové plochy zeleně, a to mimo jiné i s ohledem na ochranu půd proti vodní a

  větrné erozi a s ohledem na zachování (vytvoření) prostoru pro zachování a rozvoj přirozené biodiverzity

  území.

• Strana 17

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 16

  Obr.: ohorožení půd ZPF vodní erozí

• Strana 18

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 17

  Obr.: ohorožení půd ZPF větrnou erozí

  Zhodnocení větrné a vodní eroze v obci

  Ve správním území obce se nachází polohy zemědělských ploch s velmi silným ohrožením větrnou erozí a

  polohy hodnocené erozně ohrožené až silně ohrožené. Do takto vytypovaných poloh jsou přednostně

  vkládány navrhovaná opatření. Nejvýraznější protierozní účinek tak mají opatření Akce 09 a 10 a veškerá

  další opatření situována do erozně ohrožených poloh.

• Strana 19

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 18

  Klimatické charakteristiky

  V klimatické klasifikaci dle Quitta je blízké okolí záměru situováno v mírně teplé klimatické oblasti

  označené kódem MT 11.

  Hydrologické charakteristiky

  Okolí záměru náleží k povodí Moravy (úmoří Černého moře). Dle hydrologické rajonizace (vyhláška

  č. 292/2002 Sb., Vyhláška Ministerstva zemědělství o oblastech povodí) je řešené území součástí V. oblasti

  povodí – Oblast povodí Moravy:

  Hlavní povodí: 4 Oblast povodí Dyje

  Základní povodí: 4-15-01 Svratka po Svitavu

  Povodí IV. řádu: Heroltický potok

  Klimatická oblast MT 11

  Počet letních dnů 40-50

  Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 140-160

  Počet mrazových dnů 110-130

  Počet ledových dnů 30-40

  Průměrná teplota v lednu [°C] -2- -3

  Průměrná teplota v červenci [°C] 17-18

  Průměrná teplota v dubnu [°C] 7-8

  Průměrná teplota v říjnu [°C] 7-8

  Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 90-100

  Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] 350-400

  Srážkový úhrn v zimním období [mm] 200-250

  Počet dnů se sněhovou pokrývkou 50-60

  Počet dnů zamračených 120-150

  Počet dnů jasných 40-50

• Strana 20

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 19

  Obec leží v hydrologickém rajónu 2242 "Kuřimská kotlina", který je součástí skupiny hydrologických

  rajonů "Neogenní sedimenty vněkarpatských a vnitrokarpatských pánví".

  Vegetační stupňovitost

  Řešené území je součástí přechodného území mezi 2. bukodubovým a 3. dubobukovým vegetačním

  stupněm.

  Fytogeografické členění

  V regionálně fytogeografickém členění ČSR (Skalický, 1988) se okolí záměru nachází ve výběžku

  fytogeografické oblasti Termofytika pronikajícím Řečkovicko-kuřimským prolomem a Tišnovskou kotlinou do

  okrajové části Mezofitika. Tento výběžek náleží do fytogeografickém obvodu Panonské termofytikum,

  zastoupeném zde fytogeografickým okresem Znojemsko-brněnská pahorkatina.

  Biogeografické členění krajiny

  Řešené území je dle biogeografického členění České republiky (Culek, 1996) součástí biogeografické

  provincie středoevropských listnatých lesů, a sice její hercynské podprovincie.

  V rámci nejnižších jednotek individuálního biogeografického členění se řešené území nachází

  v Brněnském bioregionu, a sice v jeho severozápadní části charakteristické velmi vysokou diverzitou reliéfu

  a tomu odpovídají diverzitou biochor. Záměr je dle (Culek, 2003) situován na rozhraní biochory 2BE

  (rozřezané plošiny na spraších 2. vegetačního stupně) a 2RE (plošiny na spraších 2. vegetačního stupně).

  Mezoklimatické poměry

  Lokální klimatické rozdíly jsou způsobeny především proměnlivým osluněním různě exponovaných

  povrchů. Pro údolní polohy je příznačný výskyt místních teplotních inverzí, někdy (zejména v zimním

  půlroce) doprovázených mlhou.

  Skupiny typů geobiocénů

  Vegetační stupně, trofické a hydrické řady

  Skupiny typů geobiocénů (STG) se označují slovním názvem vytvořeným z názvů hlavních dřevin

  potenciálních společenstev. Každé skupině typů geobiocénů lze přiřadit kód příslušných ekologických

  podmínek. Součástí kódu (tzv. geobiocenologické formule) je obecně:

• Strana 21

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 20

   číselné označení vegetačního stupně, postihujícího změny klimatických podmínek vlivem

  nadmořské výšky, expozice a konfigurace terénu,

   písmenné označení trofické řady či meziřady, vyjadřující přirozené podmínky pro výživu

  rostlin,

   číselné označení hydrické řady, charakterizující vodní režim půdy a z toho vyplývající způsob

  zásobování vegetace vodou.

  Řešené území se nachází celé ve 2. (bukodubovém) vegetačním stupni.

  Z trofických řad a meziřad jsou zastoupeny především:

   meziřada BD (mezotrofně bazická – obohacená vápníkem či jinými bazickými látkami),

  vyskytující se na podloží vápnitých hornin;

   meziřada BC (nitrofilně bazická – obohacená dusíkem) a řada C (nitrofilní – bohatá dusíkem),

  vyskytující se společně na naplavených a smíšených sedimentech.

  Z řad hydrických převažuje řada 3 (normální - s vyrovnaným hydrickým režimem půdy, závislým

  na srážkách), na oglejených půdách ve svahových depresích nahrazená řadou 4 (zamokřenou - se střídavým

  ovlivněním podzemní vodou) a na černicích v údolních nivách až řadou 5a (mokrou - s trvalým ovlivněním

  proudící podzemní vodou).

  Přehled STG zastoupených v řešeném území

  Zastoupení jednotlivých skupin typů geobiocénů v řešeném území nelze s ohledem na neexistenci

  dostatečných podkladů o trofických, hydrických a mikroklimatických poměrech území a nepřítomnost

  jednoznačných bioindikátorů na intenzivně obhospodařovaných pozemcích stanovit s větší přesností.

  Na základě charakteristik zastoupených typů biochor a odvozených stanovištních podmínek lze v řešeném

  území předpokládat výskyt především následujících STG:

   2 B 3x Carpini-querceta typica (Typické habrové doubravy)

   2 BD 3x Carpini-querceta tiliae (Lipové habrové doubravy)

   2 BC-BD (3)4 Tili-querceta roboris superiora (Lipové doubravy vyššího stupně)

• Strana 22

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 21

  Popis jednotlivých skupin typů geobiocénů

  CARPINI-QUERCETA TYPICA – Typické habrové doubravy - 2 B 3x

  Přírodní stav: Porosty dubů (zejm. zimního) a habru obecného, patrně zcela bez buku, místy ovšem

  s příměsí lípy srdčité a jeřábu břeku. Z keřů jsou jednotlivě zastoupeny svída krvavá, hloh

  jednoblizný, ptačí zob, zimolez pýřitý, líska obecná, brslen bradavičnatý. V bylinném

  patře dominují mezotrofní druhy trávovitého vzhledu.

  Rozšíření: Na svazích tam, kde se výrazněji neprojevují vlivy vápnitého podloží.

  CARPINI-QUERCETA TILIAE – Lipové habrové doubravy - 2 BD 3X

  Přírodní stav: V druhově bohatém stromovém patře převažují duby (zejm. zimní) se spolu

  dominantním habrem. Z dalších dřevin bývají běžně zastoupeny lípy (malolistá i

  velkolistá), javor babyka a jeřáb břek. V keřovém patře se střídají ptačí zob obecný,

  brslen bradavičnatý, svída krvavá, dřín obecný, kalina tušalaj, řešetlák počistivý, hloh

  jednoblizný, líska obecná, trnka obecná, zimolez pýřitý, případně i klokoč zpeřený. Pro

  bohaté bylinné patro je charakteristický společný výskyt mezotrofních a kalcifilních

  druhů.

  Rozšíření: Plošně dominantně, na podloží spraší a vápnitých jílů.

  TILI-QUERCETA ROBORIS SUPERIORA – Lipové doubravy vyššího stupně - 2 BC-BD (3)4

  Přírodní stav: Převažuje dub letní, v příměsi s lípou srdčitou, případně s dubem zimním, habrem

  obecným, jilmem habrolistým či javorem babykou. Charakteristickými keři jsou hlohy,

  ptačí zob obecný a svída krvavá. Pro bylinné patro jsou typické mezotrofní až vápnomilné

  druhy snášející vesměs dobře střídavé zamokření.

  Rozšíření: Na vápnitých sedimentech v mírně podmáčených depresích se znaky oglejení v půdním

  profilu.

  Potenciální přirozená vegetace

  Původní vegetaci území tvořily dle mapového serveru AOPK ČR (http://mapy.nature.cz/) zejména dubo-

  habrové háje, na výrazně výslunných svazích subxerofilní doubravy a v podmáčených údolních dnech luhy a

  olšiny.

• Strana 23

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 22

  Potenciální přirozenou vegetací jsou dle téhož mapového serveru mapovací jednotky Carici pilosae-

  Carpinetum a Primulo veris-Carpinetum.

  V regionálně fytogeografickém členění ČSR (Skalický, 1988) se řešené území nachází ve fytogeografické

  oblasti Mezofytikum a sice jeho fytogeografickém obvodu Českomoravské mezofytikum. V detailním členění

  je řešené území lokalizováno při hranici fytogeografického okresu Českomoravská vrchovina a Moravské

  předhůří Vysočiny.

  Dle zoogeografického členění ČSR (Buchar, 1980) přísluší řešené území do českomoravského úseku

  (districtus bohemice moravicus) faunistické provincie listnatých lesů (zóna nemorum), v rámci detailnějšího

  členění je šetřené území součástí obvodu Českomoravská vrchovina při hranici jeho stejnojmenného okresu

  Českomoravská vrchovina a okresu Drahanská vrchovina.

  Obr. 6: Typickým prvkem lesnatých svahů jsou balvanité výchozy matečné horniny jak v případě okrajů

  krasové krajiny, tak v případě kyselejších substrátů moravské Vysočiny.

• Strana 24

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 23

  IV. Zájmové lokality ochrany přírody a krajiny

  Velkoplošná a maloplošná zvláště chráněná území

  Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná vyhlášená dle § 14 zákona č.

  114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále „zákon č. 114/1992 Sb."), za zvláště chráněná.

  Dle ÚSOP AOPK nejsou ve správním území obce Vohančice vyhlášeny žádná velkoplošná či maloplošná

  zvláště chráněná území.

  Přírodní parky

  Přírodní parky zřizují krajské úřady vyhláškou, ve které omezují činnosti, jež by mohly vést k rušení,

  poškození nebo k zničení dochovaného stavu území, cenného pro svůj krajinný ráz a soustředěné estetické a

  přírodní hodnoty.

  Dle ÚSOP AOPK nejsou ve správním území obce Vohančice vyhlášeny žádné plochy přírodních parků.

  Památné stromy

  Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze dle § 46 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb.

  vyhlásit za památné stromy.

  Dle ÚSOP AOPK nejsou ve správním území obce Vohančice vyhlášeny žádné památné stromy.

  Významné krajinné prvky

  V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb. mají zvláštní postavení významné

  krajinné prvky - ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický

  vzhled nebo přispívají k udržení její stability (§ 3 písm. b zákona č. 114/1992 Sb.). Významnými krajinnými

  prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které

  příslušný orgán ochrany přírody zaregistruje podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb.

  Ve správním území obce Vohančice se nenachází významné krajinné prvky vodní tok, niva a významné

  krajinné prvky registrované podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb.

  NATURA 2000

  NATURA 2000 je soustava chráněných území na území EU, vytvářených dle směrnice 79/409/EHS o

  ochraně volně žijících ptáků a směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a

• Strana 25

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 24

  planě rostoucích rostlin. Požadavky obou směrnic byly začleněny do zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně

  přírody a krajiny ve znění zákona č. 218/2004 Sb.

  Ve správním území obce Vohančice se nenachází žádná lokalita soustavy NATURA 2000.

  Obr. 7: Sozologická mapa řešeného území s širším okolím.

• Strana 26

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 25

  V. Krajinný ráz území a historické prvky krajiny

  Krajinný ráz je zákonem obecně definovaný a chráněný soubor vlastností a hodnot krajiny, které se podílí

  na tvorbě osobitého charakteru území. Studie vyhodnocení vlivu záměru na krajinný ráz popisuje soubor

  významných vlastností území a jejich vzájemných vztahů, které se podílí na tvorbě krajinného rázu a

  identifikuje jejich možné ovlivnění.

  Obr. 8: Výřez z výkresu I.3 Výkres krajin [zdrojový mapový dokument 1:200 000] dle zásad územního rozvoje

  Jihomoravského kraje (ve znění aktualizací č. 1 a 2).

  Krajinný ráz vytváří synergické působení krajinných složek, procesů a také jejich vzájemných vztahů.

  Obecně je krajinný ráz popisován ve dvou základních úrovních. První úroveň označovaná jako primární

  krajinná struktura (Löw, Míchal 2003) zahrnuje „přírodní danosti“ území, mezi které náleží například reliéf,

  jako jedna z jeho nejvýznamnějších vlastností. Druhá úroveň, označovaná jako sekundární krajinná

  struktura, zahrnuje současný stav kultivace a urbanizace území. Vypovídá o kulturních vlastnostech krajiny,

  které do značné míry vychází z vlastností přírodního prostředí.

• Strana 27

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 26

  Legislativní rámec

  Zákon 114/1992 Sb. definuje pojem krajinný ráz a jeho ochranu v § 12,odstavci 1–3.

  l) Krajinný ráz, který je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti,

  je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména

  umísťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování VKP, zvláště

  chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a vztahů v krajině.

  2) K umisťování a povolování staveb, jakož i k jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit

  krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Podrobnosti ochrany krajinného rázu může

  stanovit Ministerstvo životního prostředí obecně závazným předpisem.

  3) K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který

  není zvlášť chráněn podle části třetí zákona č. 114/1992 Sb., může orgán ochrany přírody zřídit obecně

  závazným předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení,

  poškození nebo rušení stavu tohoto území.

  Požadavky na krajinu dle zásad územního rozvoje

  Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (dále ZÚR JMK) vymezují na území kraje 38 krajinných

  celků včetně stanovení jejich cílových kvalit. Obec Vohančice spadá do území č. 3232. krajinný celek

  Domašovský. ZÚR JMK dále stanovují územní podmínky pro zachování nebo dosažení cílových kvalit

  jednotlivých krajinných celků, kterými se rozumí požadavky na uspořádání a využití území a úkoly pro

  územní plánování.

  Cílová kvalita krajiny

  a) Krajina hluboce zaříznutých lesních a místy skalnatých údolí.

  b) Harmonická kulturní krajina se značným podílem různě velkých lesních celků a různě velkými

  enklávami osídlení venkovského typu s navazujícími zemědělsky využívanými plochami (ornou půdou a

  travními porosty), v členitějších částech pestřejší struktura využití území.

  Požadavky na uspořádání a využití území

  a) Podporovat opatření k zachování krajiny s pestrou strukturou využití území.

  b) Podporovat členění velkých bloků orné půdy prvky rozptýlené krajinné zeleně pro posílení ekologické

  stability a prostorové struktury krajiny.

• Strana 28

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 27

  Úkoly pro územní plánování

  a) Vytvářet územní podmínky pro ekologicky významné segmenty krajiny (meze, remízky, liniová i

  mimolesní zeleň, trvalé travní porosty atd.) s cílem členění souvislých ploch orné půdy.

  b) Vytvářet územní podmínky pro zajištění prostupnosti krajiny.

  c) Na území přírodních parků vytvářet územní podmínky pro důslednou ochranu krajinného rázu.

  Analýza dochovaných historických krajinných prvků

  Na základě terénních průzkumů byly v rozsahu správního území obce Vohančice identifikovány

  dochované historické krajinné prvky. Jejich polohy byla vytipována na základě historických mapování území,

  identifikovaných tvarů reliéfu a jejich ověření v terénu. Cílem mapování bylo nalézt prvky, které je v území

  vhodné ochránit při realizaci navrhovaných opatření a nalézt takové historické krajinné, prvky které je

  možné v území zvýraznit a dále s nimi pracovat při rozvoji území.

  Obr. 9: severozápadní část obce zachycující nejvýše položené polohy na hřbetu mezi Bačkovcem a návrším

  Vetešníkových, kde jsou na historickém snímku před zalesněním poloh patrné drobné selské lomy.

• Strana 29

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 28

  Obr. 10: Severní okraj zástavby obce s haltýřem, krajina v letním aspektu po sklizni.

  V území byly identifikovány fragmenty starých úseků úvozových cesty, po kterých zůstaly v reliéfu

  výrazné stopy. V území jsou typicky bohatě zastoupeny postagrární terásky ve formě zarostlých terénních

  stupňů. Bohatě jsou také zastoupeny prvky selských lomů a hliníků. Východní strana vrchu Bačkovec pak

  nese známky pro průzkumné těžební činnosti související s ložiskovým územím. Jižní strana vrchu Nad

  Zámkem pak nese polohy významně plošně narušené erozní ve sprašových svahovinách, která může

  souviset z bývalým zemědělským využitím a odlesněním plochy, která jeho povrch otevřela pro erozní

  účinek povrchového odtoku. Specifickým prvkem v území je terasa označovaná jako Haltýře, kde jsou

  vybudovány sklepní kaverny jímající podpovrchovou vodu, dříve nejspíše využívanou k provozu zámeckého

  areálu. Ve svazích nad zámeckým areálem pak byla v lesnatém terénu identifikována terasa, která je

  v projektové části využita pro zpřístupnění pohledově atraktivních míst v severozápadním okraji zástavby

  Vohančic. Při severním okraji zastavěného území Vohančic je pak ve vazbě na terénní stupně vytvořen

  systém kanálů a rigolů k odvedení povrchových vod do údolnice identifikující historický problém

  s provedením těchto vod přes intravilán a stopy po jeho řešení. Problém v obdobné poloze řeší navrhovaný

  projekt svejlu.

• Strana 30

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 29

  Obr. 11: Polohová identifikace historických krajinných prvků.

  Zhodnocení vlivu navrhovaných opatření na krajinný ráz obce

  Navržené nové prvky cestní sítě jsou v území trasovány v logických polohách s jasným účelem a vhodnou

  polohou v terénu. Obvykle jsou na ně navázány výsadby zapojující cestní prvky do území a napomáhající

  strukturovat území obce.

  Veškeré navrhované prvky přírodního rázu vychází z biogeografické diferenciace krajiny a jsou tedy

  z pohledu přírodní složky krajinného rázu situovány a řešeny optimálním způsobem.

• Strana 31

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 30

  Obr. 12: Křížek (signovaný 1949) u starého Haltýře zvýrazněný dvěma jírovci.

  Obr. 13: I. vojenské (josefské) mapování - Morava, 1780-1783 (rektifikace).

  měřítko originálu 1: 28 800 mapový list č.63 © 1st (2nd ) Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive,

  Vienna.

• Strana 32

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 31

  Obr. 14: III. vojenské mapování - Františko-josefské 1876-1878 (Morava a Slezsko),

  měřítko originálu 1 : 25 000, mapový list 4257_3 © Austrian State Archive/Military Archive, Vienna.

  Obr. 15: Obec Vohančice zachycená na Mullerově mapě Moravy z roku 1790.

• Strana 33

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 32

  VI. Územní systém ekologické stability

  Kapitola obsahuje definování problematiky územních systémů ekologické stability, popis aktuálního

  vymezení územního systému ekologické stability na území obce s jeho interpretací vzhledem

  k disponibilním podkladovým dokumentacím.

  Vzhledem k předmětu studie je ve správním území obce vytipováno šest projektů realizující vybrané a

  vymezené prvky ÚSES k realizaci či úpravám směřujícím k posílení jejich krajinně-ekologických funkcí v

  území. Vybrány jsou prvky, jejichž realizací dojede v území ke zmírnění jeho erozního ohrožení a ve kterých

  je možné realizovat prvky ke zpomalení povrchového odtoku a k zadržení vody na území obce.

  Úvod

  Na území České republiky jsou významným nástrojem k ochraně biodiverzity krajiny územní systémy

  ekologické stability (dále ÚSES). ÚSES se navrhují celoplošně – na základě biogeografických charakteristik

  krajiny prostupují územím vzájemně propojeným souborem ekologicky nejstabilnějších ploch (biocenter a

  biokoridorů), které rozčleňují ekologicky méně stabilní území a pozitivně ovlivňují přírodní rovnováhu

  krajiny (ekologickou stabilitu území). Na rozdíl od běžných konzervačních metod územní a druhové ochrany

  přírody (zvláště chráněných území) přistupují ke krajině komplexně a běžnou součástí jejich tvorby je

  navrhování a následná realizace nových krajinných prvků. Cílem tvorby ÚSES je zastavit dosavadní

  nepříznivý trend vývoje ekologické stability a trvale zajistit zachování biologické rozmanitosti krajiny (Buček

  2002).

  Metodické a legislativní podklady

  Formální stránka procesu tvorby ÚSES do značné míry vychází z definování dílčích částí tohoto procesu v

  aktuálně platné legislativě. Aktuálně využívaná metodika (Metodika MŽP 2017) není zákonem, prováděcími

  vyhláškami či resortními předpisy (případně doporučeními komory architektů) přímo vyžadována, přesto

  jsou přístupy v této metodice obsažené obecně (či s jistými modifikacemi) a běžně využívány.

  Zákon č. 114/1992 Sb. pojímá ÚSES jako kategorii obecné ochrany přírody a krajiny a definuje jej v§ 3,

  odst. 1, písm. a) jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých

  ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Z pohledu vymezení institucionální a věcné příslušnosti dále

  zákon č. 114/1992 Sb. ukládá zákon orgánům územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány

  vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství povinnost

  vymezovat a hodnotit ÚSES. Vytváření ÚSES je zákonem označeno jako veřejný zájem, na kterém se podílejí

• Strana 34

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 33

  vlastníci pozemků, obce i stát. Vlastníci a uživatelé pozemků tvořících skladebné součásti ÚSES jsou povinni

  jej chránit (§ 4 zákona č. 114/1992 Sb..

  Prováděcí vyhláška ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb. (dále

  „prováděcí vyhláška“ dále definuje skladebné části ÚSES (biocentra a biokoridory) a dokumentace, na jejichž

  podkladě je ÚSES navrhován a vytvářen (plány a projekty ÚSES).

  Biocentrum je dle § 1 písm. a) prováděcí vyhlášky definováno jako biotop nebo soubor biotopů v krajině,

  který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě

  blízkého ekosystému. Biokoridor je dle § 1 písm. b) prováděcí vyhlášky definován jako území, které

  neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi

  biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť.

  Obr. 16: Centrální část se skalním výchozem vloženého biocentra v lokálních parametrech NRBK01/LBC 1

  Nad zámkem.

  Základní dokumentací ÚSES je dle § 2, odst. 1 prováděcí vyhlášky plán územního systému ekologické

  stability, kterým orgán ochrany přírody stanovuje vymezení místního, regionálního i nadregionálního

  systému ekologické stability. Dle § 2, odst. 3 je plán systému ekologické stability podkladem pro projekty

  systému ekologické stability, provádění pozemkových úprav, pro zpracování územně plánovací

  dokumentace, pro lesní hospodářské plány a pro vodohospodářské a jiné dokumenty ochrany a obnovy

  krajiny.

• Strana 35

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 34

  Plány ÚSES představují ve své podstatě oborovou dokumentaci, která ve své projednané podobě

  představovala odborný podklad pro rozhodování státní správy o změnách využití území. Základem skutečné

  legislativní ochrany dílčích částí územního systému ekologické stability se stává až jejich schválení v územně

  plánovací dokumentaci (Glos, Kocián 2003).

  Plán územního systému ekologické stability býval v praxi řešen ve dvou procesně navazujících

  dokumentacích, z nichž první obsahově odpovídala generelu ÚSES (místy označován jako tzv. „Základní plán

  ÚSES“) a druhá vlastnímu plánu ÚSES, který zpřesňoval generelový návrh pro potřeby územního plánu či

  pozemkové úpravy (místy označován jako tzv. „Podrobný plán ÚSES“). Detaily řešení plánů ÚSES zpřesňuje

  Aktualizace Metodického pokynu MŽP ČR č.j. NM III/905/92 k postupu zadávání, zpracování a schvalování

  dokumentace místního územního systému ekologické stability (MŽP ČR, 1994).

  Projekt k vytváření systému ekologické stability je definován § 2, odst. 1 vyhlášky 395/1992 Sb. jako

  soubor přírodovědné, technické, ekonomické, organizační a majetkoprávní dokumentace a představuje

  nezbytný podklad zejména k provádění pozemkových úprav.

  Cílový stav a realizace základních skladebních prvků

  Cílový stav základních skladebných částí ÚSES definovaný v projektech ÚSES představuje vždy přírodní či

  přírodě blízké ekosystémy se zastoupením bioty, která odpovídá místním ekologickým podmínkám (půdním

  a klimatickým). Základní skladebné části ÚSES jsou navrhovány celoplošně, a tedy i v intenzivně využívaných

  krajinách s nízkým zastoupením přirozených biotopů (v těchto krajinách je význam tvorby ÚSES zpravidla

  nejvyšší). Běžnou součástí vytváření ÚSES v krajině se tak stává jejich zakládání, obvykle na zemědělsky

  obhospodařovaných plochách (orná půda, trvalé travní porosty, upravené nivy). Zakládání prvků ÚSES

  představuje proces, při kterém jsou na základě projektu ÚSES vybrané obvykle hospodářsky využívané

  plochy postupně přeměněny na plochy s přírodě blízkými ekosystém

  Realizaci základních segmentů ÚSES můžeme rozčlenit do následujících „etap“:

  1) Předprojektová příprava

   Zahrnuje prověření případně zajištění souladu uvažovaných pozemků s územně plánovacími

  dokumentacemi a zajištění majetkoprávních vztahů k pozemků.

  2) Projekt ÚSES

   Biogeografická typizace zastoupených ploch s návrhem optimálního cílového stavu, navržením

  vhodných biotechnologií a agrotechnologických opatření;

• Strana 36

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 35

   Definování agrotechnické přípravy půdy (např. snížení trofnosti orných půd výsadbou vhodných

  melioračních předplodin);

   Návrh ochrany budoucích výsadeb, buď ve formě individuální ochrany sazenic či běžnějšího

  zaplocení celého pozemku;

   Definování výsadbového materiálu (druhové složení, původ, stáří, způsob pěstování)

   Definování technologie výsadeb a následné péče;

   Definování následného managementu (lépe pouze rámcově do doby, než je možné ponechat

  prvek bez zásahu).

  Obr. 17: Výřez z výkresu I.2 Plochy a koridory [zdrojový mapový dokument 1:200 000] dle zásad územního

  rozvoje Jihomoravského kraje (ve znění aktualizací č. 1 a 2).

• Strana 37

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 36

  Vymezení ÚSES ve správním území obce Vohančice

  Dle ZUR JMK prochází územím obce Vohančice nadregionální biokoridor K 128 MB náležící mezofilní

  bučinné ose. Dále se je dle ZUR JMK přes území sousední obce Březina a Předklášteří v blízkosti hranice

  řešeného území území veden nadregionální biokoridor K 128 MH náležící mezofilní hájové ose.

  Územní plán vymezuje nadregionální biokoridor K128 MB v řešeném území jako dva úseky

  nadregionálního biokoridoru NRBK 01/1 (v řešeném území navazuje na vymezení v ÚP Tišnov) a NRBK01/2

  a vložené biocentrum v lokálních parametrech NRBK01/LBC 1 Nad zámkem. Nadregionální biokoridor K 128

  MH je pak v řešeném území zapracován jako část vloženého biocentra v lokálních parametrech NRBK01/LBC

  2 Bačkovec – Jahodník (v řešeném území navazuje na vymezení v ÚP Březina). Pozn. označení segmentů

  v územním plánu vychází z kódů prvků ÚSES V ZUR JMK platných v době zpracování územního plánu.

  Obr. 18: Vymezení ÚSES dle územního plánu Vohančice ve znění aktualizace č. 2 (Archislužba, 2021).

• Strana 38

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 37

  Lokální biocentrum LBC 4 pak navazuje na vymezení navazující části lokálního biocentra v územním plánu

  obce Předklášteří, na které také navazuje vymezení hydrofilního lokálního biokoridoru LBK 3 vedeného ve

  vazbě na tok Závistky při severní hranici řešeného území. Tato větev je pak v řešeném území

  reprezentována lokálním biocentrem LBC 3 a biokoridorem LBK 2 pokračujícím ve vazbě na tento tok do

  území obce Nelepeč – Žernůvka.

  Druhým zastoupeným lokálním biocentrem je nově vymezené biocentrum LBC 5 Pod Křižíky, které je

  vymezeno ve vazbě na vodní tok Heroltického potoka, které sleduje hydrofilní lokální biokoridor LBK 5.

  V území byla vytipována poloha pro realizaci biocentra smíšeného typu obsahující mezofilní a hydrofilní

  část. Část hydrofilní je situována v nivě Heroltického potoka a bude v ní řešena kaskáda tůní s malou vodní

  nádrží. Mezofilní část je pak situována na erozně nejohroženějších pozemcích, kde budou realizovány

  výsadby a protierozní svejl.

  Druhou polohou pro realizaci prvku ÚSES je místo severně od zástavby, opět v místech s erozními

  problémy, kudy prochází lokální biokoridor. V této poloze je navrhován protierozní val s funkcí biokoridoru.

  Biokoridor je aktuální změnou územního plánu vymezen pod označením LBK 4 a biocentrum jako LBC 5 Pod

  Křižíky (oba segmenty převážně jako návrhové plochy přírodní).

  Obr. 19: Výřez z koordinačního výkresu územního plánu.

• Strana 39

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 38

  Zjištěné nedostatky v návaznostech okolních území

  Po změně územního plánu obce Vohančice č. 2 byla ve vazbě na vodní tok Heroltického potoka vymezena

  hydrofilní větev ÚSES tvořená lokálním biocentrem LBC 5 a biokoridorem LBK 5. Tento biokoridor končí

  v jižním cípu obce, kde navazuje na regionální biokoridor RBK 128 MH, který kříží údolí Heroltického potoka.

  Biokoridor by měl být dále vymezen v územním plánu obce Březiny až k vtoku Heroltického potoka do

  Svratky a napojení bioridoru LBK 5 na regionální biokoridor RK JM18 vázaný na tok Svratky (v trase LBK 5 na

  území obce Březina je potřeba prověřit možnost vymezení lokálního biocentra).

  Nadregionální biokoridor K128 MB je na území obce vymezen optimálně, je však vhodné zajistit jeho

  dovymezení na základě ZUR i v navazujících obcích Nelepeč-Žernůvka a Úsuší.

  Lesní biocentra na území obce

  Na území obce jsou vymezena dvě stávající lesní biocentra:

   vložené biocentrum v lokálních parametrech NRBK01/LBC 1 Nad zámkem

   vložené biocentrum v lokálních parametrech NRBK01/LBC 2 Bačkovec – Jahodník

  Navržená opatření pro zastoupená lesní biocentra

   Zvýšení podílu autochtonních druhů dřevin

   Úprava věkové struktury porostů (věkové rozrůznění)

   Opatření k snížení negativního účinku povrchového odtoku

   Podpora biodiverzity keřových a stromových společenstev v lesním ekotonu

   Vytipování a ochrana výstavků autochtonních dřevin

   vytipování a ochrana doupných stromů

   Cílené ponechání stojící i padlé mrtvé kmenoviny

• Strana 40

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 39

  Obr. 20: snímek v HDR barevném posunu podzimního aspektu lesních porostů vloženého biocentra v

  lokálních parametrech NRBK01/LBC 2 Bačkovec – Jahodník.

  Obr. 21: snímek v HDR barevném posunu podzimního aspektu lesních porostů vloženého biocentra v

  lokálních parametrech NRBK01/LBC 1 Nad zámkem.

• Strana 41

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 40

  VII. Migrační oblasti, dálkové migrační koridory a územní bariéry

  Úvod

  Současná ochrana přírody a krajiny směřuje od tradiční druhové a biotopové ochrany (formou zákonem u

  zvláště chráněných druhů organismů a vyhlašováním zvláště chráněných území) k ochraně základních

  atributů krajiny, které umožňují její trvalou udržitelnost. Mezi nejvýznamnější z řady takových krajinných

  atributů patří ekologická stabilita a migrační prostupnost území. Ekologickou stabilitu krajiny zajišťuje

  územní systém ekologické stability, který v krajině vymezuje vzájemně propojenou síť biocenter

  a biokoridorů. Vedle územního systému ekologické stability pak vznikla samostatná ochrana migrační

  prostupnosti krajiny, která se soustředí především na identifikaci míst problematických z pohledu možné

  migrace velkých savců.

  Obr. 22: Vymezení migračně významných oblastí a koridorů v širším okolí obce Vohančice.

  Migrací obecně rozumíme rozšiřování (pohyb) organismů v krajině na dlouhé vzdálenosti. Migrační

  prostupnost krajiny pak představuje krajinný atribut vyjadřující vlastnost krajiny tuto migraci umožňovat.

  Nároky na migrační prostupnost krajiny jsou pro různé skupiny organismů výrazně odlišné. V rámci tohoto

  příspěvku se soustředíme na migraci velkých savců (medvěd hnědý, rys ostrovid, vlk obecný, jelen lesní a los

  evropský) autochtonních v prostoru středoevropské kulturní krajiny.

• Strana 42

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 41

  Migrační prostupnost území

  Migrační prostupností území rozumíme vlastnost určitého území, která vychází ze struktury využití území

  a přítomnosti tzv. migračních bariér. Obecně je možné méně intenzivně využívaná území s nižším

  zastoupením migračních bariér (případně s technologickými objekty zajišťujícími migrační prostupnost

  těchto bariér) označit za migračně prostupné. Území migračně neprostupná pak obsahují alespoň jednu

  významnou migrační bariéru, případně jsou ve struktuře území zastoupeny migračně obtížně překonatelné

  plochy (velkoplošné intenzivní zemědělství, zastavěná území aj.)

  Migrace volně žijících živočichů je významně negativně ovlivněna především v intenzivně využívaných

  krajinách. Zde migraci negativně ovlivňuje už samo intenzivní využití území (plochy zástavby, intenzivní

  zemědělství ad.). Přirozené či přírodě blízké biotopy jsou v těchto krajinách obvykle fragmentovány do

  nesouvislých, různě velkých ostrůvků oddělených plochami, které migraci živočichů působí jako různě

  výrazné migrační bariéry. Zcela specifickým typem významných migračních bariér jsou pak silniční

  komunikace s vysokou intenzitou provozu (dálniční a rychlostní komunikace, místy silniční komunikace I.

  třídy).

  Přístup k ochraně migrace velkých savců ČR

  V rámci ČR byly vymezeny tzv. migračně významná území – jedná se o široce vymezená území, ve kterých

  je při tvorbě a ochraně krajiny vždy třeba vyhodnocovat také aspekt migrační prostupnosti území. V rámci

  migračně významných území a k jejich propojení byly stanoveny dálkové migrační koridory – pásy území o

  šířce 500 m vymezené na základě mapování výskytu velkých savců, zpřesňované v terénu s cílem nalézt

  optimální trasu bez významných migračních bariér. Posledním sledovaným jevem při ochraně migrační

  prostupnosti krajiny jsou tzv. migrační trasy, které představují detailní řešení migračních koridorů v místech,

  kde dochází ke střetu migračního koridoru s migrační bariérou a tento střet vyžaduje detailní řešení a návrh

  opatření. Migrační trasy jsou řešeny jako koridory o šířce 100 m a počítá se s jejich dalším zpřesněním při

  řešení překonání migrační bariéry.

• Strana 43

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 42

  Obr. 23: Migračně významná území (Anděl, Mináriková, Andreas, 2010).

  Migrace v ochraně a tvorbě krajiny

  Migračně významná území, dálkové migrační trasy a migrační trasy, se staly součástí tzv. územně

  analytických podkladů. Jedná se o územně plánovací podklad podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním

  plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který obsahuje podklady o stavu území jako podklad pro

  přípravu nástrojů a politik ovlivňujících chod a rozvoj území (především pak formou územně plánovací

  dokumentace).

  Význam pro území obce

  Migračně významná území, dálkové migrační trasy a migrační trasy jsou v rámci územně analytických

  podkladů zveřejňovány na internetových stránkách jejich pořizovatelů – obcí s rozšířenou působností a jsou

  také zveřejněny na mapovém serveru jejich zpracovatele Agentury ochrany přírody a krajiny. Povědomí o

  jejich poloze a významu patří k odbornějším znalostem o území, což však v žádném případě nezmenšuje

  jejich význam. Právě na obecném povědomí o významnosti migrační prostupnosti jako krajinného aspektu

  vypovídající o ekologické kvalitě území stojí společenská poptávka, která může významně přispět

  k zohledňování a prosazování této ochranářské kategorie (strategie) při ochraně a tvorbě území.

• Strana 44

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 43

  VIII. Krajinná infrastruktura

  Navrhovaná a realizovaná opatření jsou obvykle vázána na doplnění účelové cestní sítě v území. Nově

  vytvářené účelové komunikace jsou v území vždy vytvářeny jako prvky polyfunkční, které vedle vlastní

  dopravní funkce (obsluha a zpřístupnění lokalit) plní v krajině řadu dalších funkcí. Obvykle jsou také

  vegetační doprovody zastoupených silničních a polních komunikací vymezeny jako interakční prvky

  územních systémů ekologické stability. Poznámka: v minulosti byly vypisovány dotační tituly na obnovu

  vegetačních doprovodů, které jsou jako interakční prvky vymezeny a je tedy možné předpokládat, že by

  obdobné tituly mohly být v budoucnu opět vypsány.

  Z pohledu polyfunkčnosti je možné navrhovanou a stávající účelovou dopravní infrastrukturu rozdělit do

  následujících kategorií:

   Akce_01 Osazení silnice III/37912 K Závistce – navrhované úseky k osazení doplňují stávající

  jednostranné stromořadí až k lesnímu okraji a zároveň navrhují výsadbu i na protilehlém kraji

  komunikace

   Akce_04 Zámecká terasa – obnova historického prvku krajiny, zpřístupnění atraktivních a v současné

  době nedostupných partií obce

   Akce_05 Doplnění stromořadí podél silnice přes Kozí Doly – podél silnice III/38522 Hradčany-Březina-

  Deblín je v úseku západně od zastavěného území Vohančic komunikace doprovázena prořídlým

  oboustranným stromořadím vysokokmenných jabloní, které začíná pomalu dožívat a je třeba jeho

  postupná obnova.

   Akce_06 Nová cesta nad Haltýřem – impulzem je erozní rozbití stávající polní cesty

   Akce_07 Nová cesta přes Kozí Doly – zpřístupnění atraktivních a v současné době nedostupných

  partií obce, možné napojení na cyklostezky v území

   Akce_08 Nová cesta v poloze Skalka –výrazná krajinně-estetická funkce, podpora biodiverzity, snížení

  větrné eroze

• Strana 45

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 44

  Obr. 24: Mapa znázorňující nově realizované a navrhované účelové komunikace.

  Obr. 25: Tišnovská kotlina z návrší mezi Bačkovcem a Výrovkou.

• Strana 46

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 45

  IX. Protierozní zatravnění

  Na území obce se nachází řada lokalit vyhodnocených s velkým erozním rizikem. Obec postupně tyto

  lokality zatravňuje druhově bohatou travní směsí, která má vedle protierozní funkce zatravnění také

  podpořit retenci srážkových vod v území.

  Obr. 26: Mapa znázorňující rozsah realizovaného zatravnění ploch orné půdy.

  Optimálním obdobím pro zakládání travních ploch v daných klimatických podmínkách je konec dubna až

  začátek května, případně přelom srpna až začátek září. K zatravnění bude využita luční směs do normálních

  či mírně sušších poloh.

  Pro zatravňování je doporučeno využívat směsi z českých odrůd vhodných pro použití v krajině dle

  Standardu Agentury přírody a krajiny „Krajinné trávníky“. Použité směsi tak budou mít potenciál ke

  zvyšování biologické různorodosti a ekologické stability krajiny.

• Strana 47

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 46

  Charakteristika použitých druhově pestrých směsí

  Při zatravňování orné půdy v obci Vohančice bylo použito více směsí, a to mnoha praktických důvodů.

  Rychlého zapojení na erozně ohrožených plochách dosahují směsi s vyšším zastoupením trav (80-95 %), což

  splňují všechny použité směsi. Velmi druhově pestré směsi do suchých podmínek mohou mít díky

  zastoupení bylin o něco pomalejší vývoj a jsou také dražší. Vytvořením různorodé mozaiky porostů v krajině

  a důkladnou rozvahou nad použitím jednotlivých směsí na konkrétní stanoviště je zajištěna nejen ochrana

  před erozí na ohrožených plochách, ale také stabilita porostů při klimatických výkyvech, velmi široká skladba

  nektarodárných rostlin a také hostitelských druhů rostlin pro motýly. Tento komplexní přístup při výběru

  jednotlivých směsí umožnil založit druhově pestré perspektivní porosty. Osivo směsi BROMION je striktně

  regionálního původu, směs PANONIE je chráněna patentem na základě výsledků grantového projektu a

  odrůdy trav a jetelovin použité ve směsích jsou vyšlechtěny v České nebo dříve v Československé republice.

  Přestože byly tyto směsi vysety na orné půdě, kde se ještě nedávno hospodařilo a vyseté porosty mohou být

  v důsledku intenzívního zemědělského přístupu ovlivněny obsahem dusíku a vytrvalými pleveli z půdy, je

  stávající stav porostů vzhledem k jejich době vývoje od výsevu velmi dobrý. Jedná se o rozsáhlý příklad

  dobré praxe obnovy krajiny, který je při správné péči dlouhodobě udržitelný. Druhová diverzita porostů

  (rostlin i živočichů) má výhledově velkou šanci na další růst (v textech citováno dle materiálů fa Agrostis

  s.r.o.).

  Obohacená jetelotravní směs Živa

  Druhově obohacená jetelotravní směs je složena z českých odrůd trav a jetelovin vhodných pro použití v

  krajině dle Standardu Agentury přírody a krajiny „Krajinné trávníky“. Použití druhově obohacené

  jetelotravní směsi ŽIVA je určeno pro případy zatravňování orné půdy a jejího převodu na trvalé travní

  porosty, tak jako v případě obce Vohančice.

  Směs ŽIVA obsahuje 95 % trav (9 druhů) a 5 % barevných jetelovin (6 druhů). Celkem tato partie směsi

  obsahuje 15 rostlinných druhů. Díky vyššímu zastoupení trav a rychlému zapojení porostu je směs vhodná

  na erozně ohrožené plochy. Jeteloviny použité v této směsi jsou hostitelskými rostlinami mnoha druhů

  motýlů (viz Standard „Krajinné trávníky“). Složení směsi umožňuje pícní využití a při dodržení zásad

  pravidelného kosení ve správném termínu umožní rozšíření druhové skladby o další rostlinné druhy

  z okolních ploch. Směs je vhodná do mezofytních až sušších stanovištních podmínek. Použití druhově

  obohacené směsi přispívá ke zvyšování biologické různorodosti a ekologické stabilitě krajiny při udržení

  cenové dostupnosti osiva. Z výše uvedených důvodů byla směs ŽIVA vyseta na nejrozsáhlejší plochy.

• Strana 48

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 47

  Druhově pestrá travinobylinná směs Panonie

  Druhově pestrá travinobylinná směs do sucha – obsahuje 80 % trav (8 druhů), dále 5 % barevných

  jetelovin (6 druhů) a 15 % kvetoucích bylin (19 druhů). Celkem tato partie směsi obsahuje 33 rostlinných

  druhů. Směs je sestavena na základě výzkumu v Národním programu II s cílem podpořit druhovou diverzitu

  v extrémně suchých oblastech. Směs je vhodná pro použití ve volné krajině. Od roku 2015 je tato směs

  chráněna patentem. Složení této směsi je výsledkem dlouholetého výzkumu vlastností rostlinných druhů s

  cílem podpořit druhovou diverzitu v extrémně suchých oblastech. Vzhledem k zastoupení bylinných druhů,

  u kterých je nedostatek osiva (např. hvozdík kartouzek, šalvěj luční, chrpa čekánek nebo mochna přímá), je

  cena směsi vyšší. Proto byla směs vyseta pouze na ploše přibližně 2.000 m

  2

  , což je ale stále poměrně velká, a

  především plně dostačující plocha pro vytvoření bohatého a stabilního kvetoucího společenstva, z něhož se

  budou do okolních ploch jednotlivé rostlinné druhy postupně rozšiřovat.

  Regionální směs Bromion

  Regionální směs pro suché trávníky obsahuje 90 % trav (17 druhů), dále 5 % barevných jetelovin (15

  druhů) a 5 % kvetoucích bylin (52 druhů). Celkem tato partie směsi obsahuje 84 rostlinných druhů, z nichž

  některé jsou ve směsi ve velmi malém stopovém množství, ale ve vhodných podmínkách se přesto v delším

  časovém horizontu mohou prosadit. Suché trávníky s dominancí druhů, jako jsou sveřep vzpřímený, válečka

  prapořitá, kostřava žlábkatá, popř. tomka vonná, se vyskytují na devonských vápencích v nedalekém

  Moravském krasu, kde je také původ osiva bylin této směsi a pásy devonských vápenců se vyskytují také

  v katastrálním území obce Vohančice. Složení regionální směsi bylo konzultováno s botaniky Chráněné

  krajinné oblasti Moravský kras. Směs byla vyseta celkem na ploše o velikosti přibližně 2.000 m2 a druhová

  bohatost směsi má umožnit rozšíření zastoupení, co nejširšího počtu rostlinných druhů do okolních méně

  druhově bohatých porostů.

  Krajinná travinobylinná luční směs Horizont

  Krajinná travinobylinná louka obsahuje 85 % trav (8 druhů), dále 5 % barevných jetelovin (4 druhy) a 10 %

  kvetoucích bylin (17 druhů). Celkem tato partie směsi obsahuje 29 rostlinných druhů. HORIZONT je směs

  vhodná pro použití v krajině i pro pícní účely v mezofytních až sušších stanovištních podmínkách. Při

  revitalizaci orné půdy se již dříve osvědčila při výsevech v suchých oblastech Znojemska. Díky zastoupení

  suchovzdorných trav sveřepu vzpřímeného (30 %) a kostřavy žlábkaté (10 %) je směs velmi odolná

  extrémním suchým podmínkám. Směs je vyseta přibližně na ploše 1,5 hektaru, což je pro vytvoření porostu

  krajinné louky velmi perspektivní rozsáhlá plocha.

• Strana 49

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 48

  Parková směs do sucha

  VV-16/1 Parková směs do sucha se zvýš. podílem kostřavy drsnolisté byla použita pro osetí cest. Směs se

  velmi dobře uplatní v krajinných trávnících v suchých podmínkách. Vzhledem k podílu jílku vytrvalého 35%

  má rychlý počáteční vývoj a velmi dobrou protierozní účinnost. Složení: Jílek vytrvalý 'Barlancia' 10%, jílek

  vytrvalý 'Altesse' 10%, jílek vytrvalý 'Barorlando' 15%, kostřava červená dlouze výběžkatá 'Bardance' 15%,

  kostřava červená krátce výběžkatá 'Viktorka' 5%, kostřava červená trsnatá 'Barchip' 10%, kostřava drsnolistá

  'Shaun' 20%, lipnice luční 'Rubicon' 10%, lipnice luční 'Limousine' 5%.

  Na stávajících osetých plochách jsou do budoucna doporučeny následující opatření:

   Zajistit před sečí termovizní rekognoskaci a vyhnání zvěře

   Časově strukturovat seč (mozaikové plochy) s cílem podpoření dokvetení a dozrání semen

  podporovaných druhů travin a bylin

   Na vybraných plochách podpořit biodiverzitu lokálních druhů pomocí metody zeleného sena

  Obr. 27: Sklizeň sena na osetých plochách v severní partii místní trati Skalky.

• Strana 50

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 49

  X. Literatura a zdroje

  Citovaná legislativa

   Evropská úmluva o krajině. ETS 176, Florencie.

   Zákon o ochraně přírody a krajiny 114/1992 Sb. v aktuálním znění

   Prováděcí vyhláška ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb.

  Územní podklady a dokumentace

   Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tišnov

   Územně analytické podklady Jihomoravský kraj

   Zásady územního rozvoje Jihomoravský kraj

   Územní plán Vohančice, ve znění změny č. 2

   Nálezová databáze AOPK (aktuální smluvně poskytnutá data k roku 2021)

  Metodické materiály

  Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (Míchal I., red.), (1999): Hodnocení krajinného rázu a jeho

  uplatňování ve veřejné správě. Metodické doporučení, 41 str.

  Bukáček R., Matějka P., (1999): Popis metody hodnocení krajinného rázu použité v metodice Správy

  CHKO České republiky. In: Péče o krajinný ráz – cíle a metody: 188-192. Fakulta architektury ČVUT Praha.

  Lőw J., (1999): Hodnocení a ochrana krajinného rázu. In: Péče o krajinný ráz – cíle a metody: 199-203.

  Fakulta architektury ČVUT Praha.

  Vorel J., (1999): Hodnocení krajinného rázu – vývoj názoru a osnova postupu. In: Péče o krajinný ráz – cíle

  a metody: 103-110. Fakulta architektury ČVUT Praha.

• Strana 51

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 50

  Míchal I., (1997): Praktické rámce hodnocení krajinného rázu. Ochrana přírody 52/1 : 4-10, 52/2 : 35-41,

  52/3 : 67-72, 52/4 : 67-72.

  Sklenička P., Nimra M., (1998): Krajinný ráz – několik námětů pro jeho vymezení a ochranu. In: Krajinný

  ráz, způsoby jeho hodnocení a ochrany: 45-49. Lesnická fakulta ČZU Praha

  Maděra, P. Fridl, M. Dreslerová, J.(eds.), (2005): Krajinný ráz – jeho vnímání a hodnocení v evropském

  kontextu. Česká společnost pro krajinnou ekologii, regionální organizace CZ-IALE, Brno.

  Vorel, I., Sklenička, P. (eds.), (2006): Ochrana krajinného rázu. Praha.

  Maděra, P., Zímová, E. (eds.) (2005): Metodické postupy projektování lokálního ÚSES. [CD-ROM,

  elektronický dokument ve formátu pdf]. Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie LDF MZLU v Brně,

  Low a spol. Brno. 163 stran + přílohy.

  Zimová, E. a kol. (2000): Experimentální zakládání skladebných částí ÚSES. (VaV/640/1/99 „Péče o krajinu

  II“)

  ANDĚL, P., a kol. (2005): Hodnocení fragmentace krajiny dopravou. Metodická příručka. AOPK ČR, Praha.

  ANDĚL, P., GORČICOVÁ, I. et PETRŽÍLKA L. (2009): Metodika hodnocení fragmentace krajiny na úrovni EU.

  Evernia, Liberec.

  Metodika vymezování územního systému ekologické stability, Bínová, L., Culek, M., Glos, J. a kol.

  (podklad pro PO4 OPŽP 2014-2020 aktivitu 4.1.1 a 4.3.2), Ministerstvo životního prostředí 2017

  Schvalovaný standard (verze 2020) Plány a projekty ÚSES (SPKK C01 002)

  Metodická pomůcka pro vyjasnění kompetencí v problematice územních systémů ekologické stability.

  Věstník Ministerstva životního prostředí 8/2012

  Metodický pokyn MŽP ČR k postupu zadávání, zpracování a schvalování dokumentace místního územního

  systému ekologické stability (č. j. 600/760/94-OOP/2490/94)

  Maděra, P., Zímová, E. (eds.): Metodické postupy projektování lokálního ÚSES. CD-ROM, elektronický

  dokument ve formátu pdf. Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie LDF MZLU v Brně, Low a spol.

  Brno. 2005. 163 stran + přílohy.

  Löw, J. a kol. (1995): Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability. Doplněk,

  Brno.

• Strana 52

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 51

  Podkladové materiály

  Demek, J. a kol. (1987): Zeměpisný lexikon České socialistické republiky. Hory a sníženiny. Academia,

  Praha.

  Quitt, E. (1975): Klimatické oblasti ČSR - Soubor map fyzickogeografické regiony ČSR (1:500 000),

  Geografický ústav ČSAV Brno.

  Skalický, V.(1988): Regionálně fytogeografické členění. In: Hejný, S., Slavík, B.: Květena České socialistické

  republiky I. Academia, Praha.

  Culek, M. (ed.): Biogeografické členění České republiky. Enigma. Praha. 1996. 347 stran. ISBN 80-85368-

  80-3.

  Culek, M. a kol.: Biogeografické členění České republiky, II. díl. AOPK ČR. Praha. 2005.

  Culek, M. a kol.: Biogeografické regiony České republiky. Mapový dokument 1:500 000. Společnost pro

  životní prostředí. Brno. 1993.

  Culek, M.: Biogeografické členění České republiky. [Mapové dílo 1:200 000]. Academia. Praha. 2001.

  Teoretické zdroje

  Buček, A. (2002): Význam ekologické sítě pro zachování biodiverzity kulturní krajiny. In: Míchal, I. (ed.):

  Tvář naší země – krajina domova. Sv. 5 Ochrana krajiny. Česká komora architektů ad. ISBN 80-65812-17-7.

  Salašová, A. Kučera, P. Štěpán, M. et al. (2007): Krajinný plán a jeho možnosti. Život. Prostr., Vol. 41, No.

  3, p. 152 – 158.

  Anděl, P., Mináriková, T., Andreas, M. (ed.) (2010): Ochrana průchodnosti krajiny pro velké savce.

  Evernia, Liberec.

  Buček, A. Lacina, J. (1993): Územní systémy ekologické stability. Zvláštní vydání časopisu Veronika, roč. 7,

  Brno, 48 stran.

  Buček, A. Lacina, J. (2000): Geobiocenologie II. Skripta MZLU Brno. 241 stran. ISBN 80-7157-417-1

  Buček, A. Lacina, J.: Ekologická síť v krajině. In: Míchal, I. (1994): Ekologická stabilita. Veronica, Brno, 275

  stran. ISBN 80-85368-22-6

• Strana 53

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 52

  Buček, A., Lacina, J.: Geobiocenologická typologie krajiny. In: Štykar, J., Čermák, P. (eds.):

  Geobiocenologická typizace krajiny a její aplikace. Geobiocenologické spisy, svazek č. 6. MZLU Brno. 2000.

  ISBN 80-7157-449-X

  Buček, A., Lacina, J.: Geobiocenologie II. Skripta. MZLU Brno. 2000. 240 stran. ISBN 80-7157-417-1

  Buček, A., Lacina, J.: Mapování biotopů a územní systémy ekologické stability. In: Maděra, P. (ed.):

  Mapování biotopů. (Sborník referátů ze semináře k 75. výročí VŠZ v Brně). Vysoká škola zemědělská v Brně.

  1994. 157 stran.

  Buček, A.: Tvorba ekologických sítí v České republice. In: Maděra, P. (ed.): Ekologické sítě. (Sborník

  příspěvků z mezinárodní konference 23.-24.11. 2001 v Brně, Geobiocenologické spisy, sv. 6, MZLU v Brně a

  Mze Praha, 2002, 273 str. ISBN 80-7157-580-1

  Buček, A.: Význam ekologické sítě pro zachování biodiverzity kulturní krajiny. In: Míchal, I. (ed.): Tvář naší

  země – krajina domova. Sv. 5 Ochrana krajiny. Česká komora architektů ad. 2002. ISBN 80-65812-17-7.

  Buček, A. Lacina, J. (2000): Geobiocenologická typologie krajiny. In: Štykar, J. Čermák, P (ed.) (2000):

  Geobiocenologická typizace krajiny a její aplikace. Geobiocenologické spisy, Svazek 5, Ústav lesnické

  botaniky, dendrologie a typologie LDF MZLU v Brně, 136 stran.

  Míchal, I.: Ekologická stabilita. (2. rozšířené vydání) Veronica. Brno. 1994. 275 stran. Číslo publikace 80-

  85368-22-6

  Použité termíny

  Biocentrum – biotop nebo soubor biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou

  existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému

  Biokoridor – území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak

  umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť

  Biodiverzita = biologická rozmanitost – celkové zastoupení druhů organizmů určitého území

  Územní systém ekologické stability – vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak

  přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu

• Strana 54

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 53

  XI. Navrhované projekty (akce)

  Přehled navrhovaných akcí:

   Akce_01 Osazení silnice III/37912 K Závistce

   Akce_02 Genový sad moravských a podhoráckých sortimentů

   Akce_03 Obecní sad nad Haltýřem

   Akce_04 Zámecká terasa

   Akce_05 Osazení Kozí doly

   Akce_06 Nová cesta nad Haltýřem

   Akce_07 Nová cesta přes Kozí Doly

   Akce_08 Revitalizace nivy Heroltického potoka

   Akce_09 Mezofilní část lokálního biocentra LBC 5 Křižíky – lesní a luční partie erozně ohroženého

  svahu s realizací zásakového svejlu a květnaté louky.

   Akce_10 Úsek mezofilního lokálního biokoridoru LBK 4 – s protierozním valem a souborem

  zásakových tůní

   Akce_11 Intravilánové vody II Svodný a zásakový svejl

   Akce_12 Vymezení interakčních prvků

   Akce_13 Revitalizace nivy Heroltického potoka II

   Akce_14 Krajinný mobiliář

   Akce 15_Terénní stupně

   Akce_16 Lesní cesta pod Bačkovec

   Akce_17 Nebeské tůně nad Závistkou

• Strana 55

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 54

  Akce_01 Osazení silnice III/37912 K Závistce

  Silnice Vohančice – Závistka (III/37912) je v současné době doprovázena jednostranným osazením

  mladých ořešáků. Navrhované úseky k osazení doplňují stávající jednostranné stromořadí až k lesnímu okraji

  a zároveň navrhují výsadbu i na protilehlém kraji komunikace, kde na ostatních úsecích komunikace není

  výsadba možná, neboť paralelně s komunikací prochází limit vysokého napětí, které zabraňuje výsadbě.

  Výsadba je navrhována v rozsahu parcel 261/7, 221/25 a 273/3, vše k. ú. Vohančice. V místech výsadeb

  blízkých parcelám okolních vlastníků je potřebný jejich souhlas.

  Navrženo je celkem 32 ks ovocných dřevin v intervalu výsadeb 8 m. Doporučena je výsadba dřevin

  s balem do OK 8–12, s kotvením ke třem kůlům nesoucích individuální ochranu proti okusu ve formě pletiva.

  Vhodné je dostatečné mulčování, přidání hydrosorbentu či biouhlu do substrátu, základní hnojení a

  zálivka dle klimatu. V případě použití sortimentů vyžadujících zapěstování korunky je třeba počítat s řezem.

  Obr. 28: Osévání polní trati Skalka, v pozadí klášter milosrdných sester brněnských v Žernůvce.

  Akce_02 Osazení Genový sad moravských a podhoráckých sortimentů

  Genový sad na parcele č. 218 k. ú. Vohančice představuje účelovou výsadbu ovocných sortimentů

  zaměřenou na zachování biologické a genetické rozmanitosti určité oblasti. Obvykle jsou v takových

  výsadbách soustředěny sbírky starých, v dané oblasti původních odrůd. V dané poloze navazuje a doplňuje

  výsadby obecních sadů, na které také reaguje strukturou výsadby.

  Celkem je navrženo 142 poloh pro dřeviny, v různých vzdálenostech a uskupení dle vzrůstu, sortimentu a

  opylovacích poměrů.

  Doporučena je výsadba špičáků prostokořenné sadby, možné je využít sadbu balenou či s kořenovým

  balem. Kotvení dvěma až třemi kůly s individuální ochranou proti poškození zvěří. K prostokořenné sadbě je

• Strana 56

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 55

  vhodné doplnění substrátu a dostatečné mulčování, přidání hydrosorbentu či biouhlu, základní hnojení a

  zálivka dle klimatu. V případě použití sortimentů vyžadujících zapěstování korunky je třeba počítat s řezem.

  Doporučené sortimenty jabloní

   Velník

   Stražínek

   Šarlatka Boračská

   Lecar

   Malinové podzimní

  Doporučené sortimenty hrušní

   Máslovka římská a letní

   Šídlenka

   Solnohradka

   Vinnenská

   Fajfka

   Knížatka

  Obr. 29: Ořešákové stromořadí při silnici k Žernůvce.

  Akce_03 Osazení obecní sad nad Haltýřem

  Na parcele č. 218 k. ú. Vohančice jsou postupně na zatravněných pozemcích vysazovány polohy obecních

  sadů. V rámci předkládané akce jde o výsadbu nejnižší partie obecního sadu. Ve třech dvouřadách je zde

  navržena výsadba 126 ks ovocných dřevin. Ve dvouřadách je interval výsadeb 6 m odpovídající vysazení

  malokorunných sortimetů ve formě polokmenů.

  Doporučena je výsadba špičáků prostorkořenné sadby, možné je využít sadbu balenou či s kořenovým

  balem. Kotvení dvěma až třemi kůly s individuální ochranou proti poškození zvěří. K prostokořenné sadbě je

  vhodné doplnění substrátu a dostatečné mulčování, přidání hydrosorbentu či biouhlu, základní hnojení a

  zálivka dle klimatu. V případě použití sortimentů vyžadujících zapěstování korunky je třeba počítat s řezem.

• Strana 57

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 56

  Akce_04 Zámecká terasa

  Průzkumy krajinného plánu upozornily na stávající zalesněnou terasu nad severním okrajem zástavby

  obce pod Zámeckým vrchem. Terasa pravděpodobně souvisí s krajinnými úpravami vázanými na objekt

  zámku. Vhodné je její využití k zaokruhování pěších propojení kolem zástavby obce (napojení na plánovanou

  pěšinu po ochranných valech a na již realizované pěší propojení nad Žernůvkou). Terasa poskytuje skvělé

  pohledy na zástavbu i údolní sníženinu modelovanou Heroltickým potokem s pohledy až ke vzdáleným

  Herolticím. Navíc doprovodí plánovaný areál spádové školky a domova důchodů při severním okraji

  zástavby. V dané poloze je vhodné řešit terasu jako prvek přispívající k zasakování povrchového odtoku

  z prudkých lesních svahů nad obcí a doplňky mobiliáře podpořit prostředí lesního ekotonu (hmyzníky, ptačí

  a netopýří budky).

  Navrhováno je vyčištění terasy od nárostů křovin a dosadby zeleně v množství 51 ks autochtonních

  dřevin (javor, dub) spolu s instalací mobiliáře 4 ks. Úprava cesty bude nezbytná v jižním úseku v délce cca 50

  m a v severním úseku v délce 150 m. V obou úsecích je třeba terénních úprav.

  Obr. 30: Silnice III/38522 Hradčany-Březina-Deblín.

  Akce_05 Doplnění stromořadí podél silnice přes Kozí doly

  Podél silnice III/38522 Hradčany-Březina-Deblín, je v úseku západně od zastavěného území Vohančic (p.

  č. 329/1) komunikace doprovázena prořídlým oboustranným stromořadím vysokokmenných jabloní, které

  začíná pomalu dožívat a je třeba jeho postupná obnova.

  Navržena je dosadba mezer v celkovém počtu 27 ks. Doporučena je výsadba dřevin s balem do OK 8–12,

  s kotvením ke třem kůlům nesoucích individuální ochranu proti okusu ve formě pletiva.

• Strana 58

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 57

  Vhodné je dostatečné mulčování, přidání hydrosorbentu či biouhlu do substrátu, základní hnojení a

  zálivka dle klimatu. V případě použití sortimentů vyžadujících zapěstování korunky je třeba počítat s řezem.

  Obr. 31: Horní úsek polní cesty nad Haltýřem.

  Akce_06 Nová cesta nad Haltýřem

  Stávající historická cesta nad Haltýřem je na mnoha místech výrazně erozně narušená a další provoz

  těžební techniky obhospodařující lesní celky na Bačkovci tento stav dále zhoršují. Z toho důvodu bylo

  realizováno nové cestní propojení mezi parcelami č. 152 a č. 159 k.ú. Vohančice. Součástí nových propojení

  je také nový úsek polní cesty nad Haltýřem na p. č. 190 k.ú. Vohančice, který nahrazuje výrazně erozně

  narušený úsek původní polní komunikace. Nové cestní propojení v délce 170 m bude realizováno jako

  vedlejší jednopruhová polní cesta v šířce 3,5 m za využití nestmelených krytů. Úsek původní komunikace

  bude překryt výkopkem a osázen jako polní remíz.

  Jako vegetační doprovod je navrženo oboustranné stromořadí autochtonních dřevin (babyka, jeřáb, bříza

  – v území vzácná) v celkovém počtu 41 ks. Doporučena je výsadba dřevin s balem do OK 8–12, s kotvením

  ke třem kůlům nesoucích individuální ochranu proti okusu ve formě pletiva.

  Vhodné je dostatečné mulčování, přidání hydrosorbentu či biouhlu do substrátu, základní hnojení a

  zálivka dle klimatu.

  Akce_07 Nová cesta přes Kozí Doly

  Západně od obce se nachází atraktivní polohy, které prozatím nejsou ze zastavěného území zpřístupněny.

  Takovými polohami je jednak soustava tůní s malou vodní nádrží a biocentrum s řešenými lučními polohami,

  s dřevinami i lesními remízy. Dále se zde nachází stávající malá vodní nádrž (přehrážka) a významné krajinné

  prvky: Kozí Doly, Hřbítek, Heroltický potok a registrované VKP Křižíky. Plánovaná cesta s uvažovaným

• Strana 59

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 58

  nestmeleným krytem je navržena místy v poloze původních polních cest a pěšin nad údolím Heroltického

  potoka a z části nově obkružující na svém vzdáleném konci vrchol VKP Hřbítek, kde je ve vazbě na cestu

  plánována také výsadba solitérních ovocných dřevin. Nové cestní propojení v délce 933 m bude realizováno

  jako polní cesta v šířce 3,5 m za využití nestmelených krytů. V úseku pod biocentrem bude těleso cesty

  využito jako menší sveil doplňující sveily realizované jako protierozní opatření v ploše biocentra. Dle

  mocnosti nezbytných zářezů a výkopků bude cesta doprovozena stromovou vegetací zpevňující tyto terénní

  úpravy.

  Akce_08 Revitalizace nivy Heroltického potoka I

  Revitalizace úseku nivy vytvoří objekty k zadržení vody v krajině a zpomalení odtoku srážkových vod

  z povodí. Realizována bude malá vodní nádrž (MVN) a šest tůní. Budováním vodních tůní a MVN dojde k

  posílení populace mokřadních společenstev a vytvoření stabilního přirozeného prostředí pro jejich život.

  Obr. 32: Horní úsek nivy dotčený navrhovanými úpravami pod silným tlakem spárkaté zvěře.

  Vlastní niva Heroltického potoka je v horní části silně dotčena pohybem zvěře, přičemž je zde zřejmé

  silné přezvěření i značná atraktivita území pro lesní zvěř. Situaci dokládají pobytové stopy spolu

  s decimovaným podrostem. Koryto toku je mělké, místy s obnaženými náplavami jemné frakce, spíše však

  hlinité. Ve složení dřevinného patra jsou patrné pozůstatky stromových vrb doprovázející koryto původně

• Strana 60

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 59

  v době, kdy byly okolní svahy nezarostlé a tvořené udržovanými pastvinami. Blíže k obci je pak údolí toku i

  s nivou výrazně zarostlé slivoňovými výmladky a jaseninou. V horní části údolního svahu v ekotonu porostu

  se nachází výraznější stromové dřeviny (třešně, duby, jasany, vrby).

  V nejužším místě údolnice bude vybudována hráz vodní nádrže. Hráz bude vybudována jako homogenní

  ze zemin vytěžených v zátopě hráze a z prostoru vodních tůní. Návodní líc bude opevněn kamennou

  rovnaninou z lomového kamene. Koruna hráze a vzdušní líc budou ohumusovány a osety travní směsí.

  Bude vytvořeno celkem 6 vodních tůní. 2 vodní tůně budou průtočné, hloubky max 1,5 m. Snížení hrany

  vodní tůně bude opevněno proti rozplavování betonovým prahem, na práh bude navazovat balvanitý skluz.

  Další 4 vodní tůně budou neprůtočné. Břehové hrany budou v místě napojení na dno a stávající terén

  zaobleny. Bude vytvořena dřevěná přehrážka z dubových kulatin k úpravě podélného profilu toku.

  Obr. 33: Fotovoltaická elektrárna v poloze Křižíky.

  Akce 9 Mezofilní část lokálního biocentra LBC 5 Křižíky

  Plocha realizované části biocentra je územním plánem vymezena jako funkční plocha NP s plochou

  biocentra LBC 5 Křižíky. Příslušnou vydanou územně plánovací dokumentací je Územní plán Vohančice (ve

  znění změny č. 1 a č. 2).

  Dle koordinačního výkresu a vyjádření správců sítí je v řešeném území zastoupeno vedení sítě

  elektrických komunikací (CETIN a.s.) a ochranné pásmo komunikace III. třídy a ochranné pásmo lesa, se

  kterými není záměr ve střetu. Ochranná pásma komunikací a sítě budou řešením respektována.

  Návrh je koncipován jako prvek revitalizace krajiny v rámci opatření ke zlepšení životního prostředí.

  Navrhovanými opatřeními bude posílena hydroakumulační schopnost krajiny a její ekologicko-stabilizační

• Strana 61

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 60

  funkce. Účelem stavby je podpora biodiverzity se zaměřením na uchování a zvyšování početnosti druhů,

  realizované především prostřednictvím vytváření vhodných podmínek pro jejich další existenci.

  Stávající původní, vzrostlé a zdravé druhy stromů zůstanou ponechány v co nevětší možné míře.

  Předmětem záměru je realizace mezofilní části lokálního biocentra LBC 5 U Křížku na zemědělské půdě

  s protierozním svejlem zpomalujícím odtok srážkových vod. Záměr je založen na realizaci výsadeb

  autochtonních stromových a keřových dřevin a místních odolných odrůd ovocných stromů, a to jak ve formě

  skupinových (plošných) výsadeb, tak výsadeb liniových a roztroušených (solitérních). Svejl (zasakovací

  průleh) je protierozní opatření zpomalující odtok a napomáhající zásaku vody v krajině. Jedná se o mělké,

  široké, zatravněné příkopy s mírným sklonem proti okolnímu svahu, kopírující vrstevnice. Vytvářejí se na

  prudších delších svazích. Vytváří „schody“, které umožní dešťové vodě vsáknout se do půdy (průleh

  vsakovací).

  Obr. 34: Vrch Nad Zámkem se skalnímy výchozy a lesním biocentrem.

  Ve východní části řešeného území se nachází skládka výkopků z materiálů odtěžených při terénních

  pracích v obci. Skládka bude zarovnána a vysvahována za využití výkopku z malé vodní nádrže a tůní. Svahy

  a zarovnaný terén (ostrožna) budou ohumusovány, osety a osázeny keři a stromovými dřevinami.

  Prostor biocentra byl využíván jako orná půda a v současnosti je zatravněn. Speciální zatravnění je tak

  navrženo pouze v centrální části, kde je vymezena poloha pro realizaci květnaté louky (0,27ha). V ploše

  realizované části biocentra se nachází pozemky obce Vohančice a nabízí se zde možnost navrhnout a

  realizovat krajinné úpravy na pozemcích obce, které naplní regulativy územního plánu a doplní okolí

  zástavby Vohančic o nové prvky přírodního prostředí s krajinotvornou a krajino-ochrannou funkcí.

• Strana 62

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 61

  Pozemek má zarovnaný povrch, na kterém je možné přistoupit k realizaci projektem navržených

  opatření.

  V úvodní fázi bude provedeno geodetické zaměření vytyčovacích bodů dle příslušných kapitol projektové

  dokumentace. Vytyčovací body obvykle vymezují řešené území, případně identifikují v území místa

  významná pro členění realizační plochy.

  Řešené území bude dočasně zaploceno pletivem typu obora. Zaplocení má projektováno uzavíratelný

  vjezd. Účelem zaplocení je především nezbytná ochrana výsadeb proti poškození polní zvěří. Oplocenky se

  odstraňují, jakmile výsadby odrostou možnému výraznému poškození zvěří (cca po 3 až 6 letech). V části

  k ukládání výkopku bude realizována oplocenka až po ukončení terénních prací.

  Tab.: seznam navrhovaných stromových sazenic

  [Dbl] Dub letní (Quercus robur)

  [Hb] Habr obecný (Carpinus betulus)

  [Lpm] Lípa malolistá (Tilia cordata)

  [Lpv] Lípa velkolistá (Tilia platyphyllos)

  [JS] Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior)

  [Jvk] Javor klen (Acer pseudoplatanus)

  [Jvb] Javor babyka (Acer campestre)

  [Jvm] Javor mléč (Acer platanoides)

  [Dbz] Dub zimní (Quercus petraea)

  [Jl] Jilm habrolistý (Ulmis minor)

  Tab.: seznam navrhovaných keřových sazenic

  Do oplocenek je realizována výsadba sadebního materiálu. Druhové složení výsadeb odpovídá potenciálu

  lokality a je tvořeno souborem druhů přirozeného genofondu krajiny. Obvod výsadeb je tvořen keřovým

  pásem a centrální část je tvořena výsadbovými liniemi, ve kterých dochází ke smíšení navržených dřevin.

  Struktura výsadeb počítá s vkládáním rychlerostoucích dřevin, které v lokalitě poskytují toulavý stín a

  zlepšují mikroklima výsadeb. Vkládány jsou dále v pravidelných intervalech početně vzácnější druhy dřeviny

  [Kr] Krušina olšová (Frangula alnus)

  [Pt] Ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare)

  [Br] Brslen evropský (Euonymus europaea)

  [St] Střemcha hroznovitá (Padus avium)

  [

  Kt

  ] Kalina tušalaj (

  Viburnum lantana

  )

• Strana 63

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 62

  (jeřáb břek, dub aj.). Mezi souvislou pásovou výsadbou dřevin jsou vytvořeny úseky, ve kterých jsou

  komponovány výsadby „soliterních“ dřevin.

  Po založení začíná následná péče o založené výsadby. Rozpočtována je zálivka pro nejsušší části roku.

  Realizátor provádí sečení a vyžínání dle projektu, údržbu oplocenky a kontrolu výsadeb. Uhynulé kusy

  sazenic jsou v rámci následné péče pravidelně dosazovány.

  Po skončení následné péče následuje období udržitelnosti do desátého roku od založení. V tomto období

  by se mělo biocentrum dostat do stavu vyžadujícím pouze menší zásahy.

  K další péči je třeba počítat s výchovnými probírkami po vytvoření korunového zápoje a houstnutí

  porostního pláště. Cílovým stavem výsadeb je však takový stav, ve kterém jsou založené dřevinné porosty

  schopné v krajině existovat bez dalších zásahů.

  Obr. 35: Nově vysazený sad nad Haltýřem.

  Akce 10 Mezofilní lokální biokoridor LBK 4 s protierozním valem

  Výrazné lesnaté vrchy Bačkovec a Nad zámkem jsou podděleny pásem zemědělsky využívané krajiny.

  V obou lesních celcích se nachází biocentra příslušná k nadregionálním biokoridorům (biocentra vložená

  v lokálních parametrech), přičemž nebylo vymezeno jejich přímé propojení, které by zprostředkovalo

• Strana 64

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 63

  propojení obou lesních celků. V území tak byl vymezen biokoridor LBK 4 propojující obě biocentra v trase,

  kde je navíc uvažováno s rozsáhlým opatřením k zadržení povrchového odtoku ohrožujícím zastavěné území

  obce. Projektem navrhované úpravy jsou tak vedle biokoridorového propojení polyfunkčním prvkem ÚSES

  zahrnujícím protierozní opatření, které formou terénních a vegetačních úprav vytvoří terénní modelaci

  zmírňující současnou konfiguraci terénu. Tím přispěje ke snížení půdní eroze, zlepšení krajinné retence

  a zásaku přívalových dešťových srážek v řešeném území. Tato terénní úprava spolu s opatřeními

  uplatňovanými ve výše položených svazích (extenzivní zaloučení) by mohla přispět k obnově místního

  historického vodozádržného prvku – Haltýře, situovaného právě pod uvažovaným valem. Terénní úpravy

  doplňují liniové výsadby ovocných stromů, které místy roztroušeně doplňují bodové výsadby keřů v pásu

  terénních modelací. Ve středové části území podpoří retenci krajiny výsadba ovocného sadu. Protierozní pás

  současně propojuje dva protilehlé lesní celky jako mezofilní biokoridor, který poskytne úkrytové a potravní

  příležitosti živočichům volné krajiny, kteří najdou zázemí také v nově umístěných navršených kamenech a

  hmyznících. Zatravněné pásy také zvýší druhovou rozmanitost travinobylinných krytů.

  Obr. 36: Poloha biokoridoru LBK 4 (červeně) s ochranným valem (oranžově) nad zástavbou obce.

• Strana 65

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 64

  Obr. 37: Projekt protierozního valu s výsadbou doprovodné zelně, pěší trasou a tůněmi.

  Akce_11 Intravilánové vody II Svodný a zásakový svejl

  Za účelem povrchového odvodnění, zasakování a transformace povrchových dešťových vod z lokality je

  navrhován systém dvou svodných svejlů (otevřených žlabů) označených ve své horní části jako svejl

  vrstevnicový a ve spodní jako svejl svodný. Řešení je situováno do prostoru jediné parcely č. 278/44 k.ú.

  Vohančice.

  Účelem obou úseků svejlů je podpora zásaku povrchových dešťových vod a jejich odvedení z lokality.

  Řešení dešťových povrchových vod navazuje na plánovaný systém dešťové kanalizace a galerie tyto vody

  akumulující, ze které bude přepad vyústěn do horní partie svodného svejlu. Kapacita svejlů bude reagovat

  na budoucí protierozní val, který je navržen nad řešenou lokalitou a svádí vody z výše položených poloh

  (zatravněné svahy v místní poloze Nad Haltýřem a lesnaté svahy nad obcí ve svahu návrší Bačkovec).

  Vrstevnicový svejl je veden přibližně po vrstevnici souběžně s budoucí pěší komunikací a při okraji

  stávajícího terénního stupně, který na svej bezprostředně navazuje z jihu. Svejl zde protíná velmi mělkou

  údolnici a jeho střední úsek tak bude řešen náspem nad stávajícím reliéfem, ve výkopu pak budou oba

  okrajové úseky. Hloubka svjelu je nastavena na 0,35 m se sklony svahů 1:2,5 přičemž dno je řešeno v šířce

  0,5 m.

  Na vrstevnicový svejl navazuje svejl svodný. Navazuje v místě zaústění zatrubněného odtoku z

  podzemní retence dešťové kanalizace.

• Strana 66

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 65

  Ve středním úseku svodného svejlu je disponibilní pozemek výrazně zúžen v místě nad terénním

  stupněm. Svejl je zde tak řešen příkopovým žlabem komponovaným ze tří prefabrikovaných betonových

  dílců – žlabů. Dílce budou opatřeny na svém horním líci pochozím roštem – mříží. Pod příkopovými žlaby

  je proudění sváděné vody zpomalováno balvanitým pohozem.

  Svejl končí v místě budoucí horské vpusti do řešené dešťové kanalizace – součást projektu "Dešťová

  kanalizace - spodní část".

  K realizaci je předpokládáno využití traktorbagru s různými druhy lopat, případně také auto

  s hydraulickou rukou či hlavice na hloubení příkopů na hydraulické ruce. Možné je také využití samostatné

  strojní zařízení pro hloubení lichoběžníkových příkopů (broader concept aj.). Zpřístupnění je

  předpokládáno z parcely investora. Zásahy do okolních pozemků nejsou předpokládány.

  Akce 12 Návrh na vymezení interakčních prvků

  Kromě biocenter a biokoridorů jsou základními skladebnými částmi ÚSES na lokální úrovni i interakční

  prvky. Interakční prvky jsou ekologicky významné krajinné prvky a ekologicky významná liniová

  společenstva, vytvářející existenční podmínky rostlinám a živočichům, významně ovlivňujícím fungování

  ekosystémů kulturní krajiny. Interakční prvek je doplňkovou skladebnou částí ÚSES, která posiluje interakci

  ekologicky stabilnějších a méně stabilních ekosystémů, a tím ty méně stabilní pomáhá stabilizovat.

  Konkrétně zprostředkovává příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní, ekologicky méně stabilní

  krajinu (zpravidla na intenzivně využívané zemědělské plochy). Jde tedy obvykle o liniový segment krajiny,

  funkčně a zpravidla i bezprostředně prostorově navazující na biocentrum nebo biokoridor. Jeho charakter je

  dán na jedné straně typem a charakterem ekosystému biocentra nebo biokoridoru, z něhož vychází, a na

  druhé straně také typem méně stabilního ekosystému, na který má působit (Metodika MŽP 2017).

  Interakční prvky jsou součástí ekologické niky různých druhů organismů, které jsou zapojeny do

  potravních řetězců i okolních, ekologicky méně stabilních společenstev. Slouží jim jako potravní základna,

  místo úkrytu, místo rozmnožování, a pro orientaci. Přispívají ke vzniku bohatší a rozmanitější sítě potravních

  vazeb v kulturní krajině. Tím podmiňují vznik regulačních mechanismů, zvyšujících ekologickou stabilitu

  krajiny (Maděra, Zímová, 2005).

• Strana 67

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 66

  Tab.: přehled vymezených interakčních prvků

  Označení

  interakčního

  prvku

  Plošný či

  liniový

  charakter

  Popis Návrh opatření

  IP 1 Plošný Starý luční sad Ponechat bez zásahu

  IP 2 Plošný Vypásaný a zarůstající sad Ponechat bez zásahu

  IP 3 Liniový Remíz podél cesty Údržba nových výsadeb

  IP 4 Liniový

  Vegetační doprovod polní

  cesty

  Údržba nových výsadeb

  IP 5 Liniový Remíz na terénním stupni Ponechat bez zásahu

  IP 6 Liniový

  Vegetační doprovod polní

  cesty

  Ponechat bez zásahu

  IP 7 Liniový Remíz Ponechat bez zásahu

  IP 8 Liniový

  Vegetační doprovod polní

  cesty

  Údržba nových výsadeb

  IP 9 Liniový Strž s vodním tokem Výsadby, revitalizace strže

  IP 10 Liniový

  Vegetační doprovod polní

  cesty

  Doplnění vegetačního

  doprovodu

  IP 11 Liniový

  Vegetační doprovod polní

  cesty

  Doplnění vegetačního

  doprovodu

  IP 12 Liniový Zarostlá strž

  Proředění porostů podpora

  autochtonních druhů

  IP 13 Liniový

  Remíz mezi plochami orné

  půdy

  Ponechat bez zásahu

  IP 14 Liniový Vegetační doprovod silnice Dosadba a zmlazení dřevin

  IP 15 Liniový Vegetační doprovod silnice Údržba nových výsadeb

  IP 16 Liniový

  Vegetační doprovod polní

  cesty

  Údržba nových výsadeb

  IP 17 Liniový

  Vegetační doprovod polní

  cesty

  Údržba nových výsadeb

  IP 18 Liniový

  Vegetační doprovod polní

  cesty

  K realizaci

  IP 19 Liniový Vegetace na terénním valu K realizaci

  IP 20 Liniový Vegetace na terénním valu K realizaci

  IP 21 Liniový Vegetace na terénním valu K realizaci

  IP 22 Liniový Vegetace na terénním valu K realizaci

  Funkci krajinných prvků, které zprostředkovávají pozitivní působení biocenter a biokoridorů na krajinu,

  jsou i soubory dřeviny vysazované ve volné krajině, a to jak ve formě vegetačních doprovodů dopravní

  infrastruktury, tak ve formě skupinových výsadeb sadů, remízů či větších ploch. Následující mapa shrnuje

  proběhlé a plánované výsadby dřevin ze všech projektů uváděných krajinným plánem.

• Strana 68

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 67

  Obr. 38: Mapa znázorňující rozsah realizovaných výsadeb od roku 2019 do současnosti včetně veškerých

  plánovaných výsadeb obsažených v krajinném plánu.

  Akce_13 Revitalizace nivy Heroltického potoka II

  V horním úseku Heroltického potoka jsou plánována opatření revitalizace nivy v prostoru hydrofilní části

  lokálního biocentra LBC 5 Pod Křižíky. Akce Revitalizace nivy Heroltického potoka II navrhuje revitalizovat

  následující úsek toku až k jižní hranici obce s možnou návazností v navazující obce Heroltice (zde je lokální

  biokoridor podél toku Heroltického potoka dovymezit).

  Koryto toku Heroltického potoka je v prostoru navrhované úpravy LBK 5 z části upravené a napřímené,

  několik úseků má náznaky postupné přirozené revitalizace. V předmětném úseku toku se nachází jeden

  propustek pod polní cestou a nově realizovaný brod. Vegetační doprovod je až na vykácený úsek u nového

  hřiště souvislý tvořený olšovou jaseninou s vtroušenými vrbami. Střední úsek navrhovaných úprav se

  nachází na pozemcích soukromého vlastníka a je tedy realizovatelná pouze s jeho souhlasem. Soukromé

  pozemky však slouží k otevřenému obornímu chovu spárkaté zvěře a navrhované úpravy by prostředí

  neupravené obory mohly výrazně vylepšit z pohledu podmínek pro chovanou zvěř.

• Strana 69

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 68

  Předmětem úprav je rozvolnění a zmeandrování kinety toku, revitalizace vegetačního doprovodu

  v částech které by byly dotčeny renaturalizací koryta a několik drobných tůní v místě zaústění žlebu pod

  zástavbou.

  Akce_14 Krajinný mobiliář

  V krajině Vohančic je relativně velmi malé množství prvků které bychom mohli chápat jako krajinný

  mobiliář. Tedy prvky podporující rekreační využití území jako je například mobiliář k sezení v jeho

  nejrůznějších podobách. Také zde můžeme najít pouze dva historické kříže. Absence těchto prvků je

  potenciálem pro jejich postupnou realizaci a umocňování realizovaných krajinných prvků zvyšováním jejich

  atraktivity pro návštěvníky.

  Plán na základě navrhovaných krajinných úprav a jejich polohy v území vytipoval 34 poloh označených

  jako „posezení“, do kterých je vhodné realizovat mobiliář ve formě různých forem laviček či kompletů

  posezení se stolkem a dalšími doplňky. Vhodné je realizovat mobiliář v jednotné originální formě a pro dané

  území spíše v přírodním rázu.

  Obr. 39: Svahy návrhší Nad Zámkem s protěženými porosty v místech trasy nadregionálního biokoridoru.

• Strana 70

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 69

  Dále jsou plánem doporučeny 4 polohy pro budoucí velmi vhodné umístění včelínů. Polohy při biocentru

  jsou zde podpořeny nivními dřevinami jako vhodnou jarní včelí pastvou a dále navrhovanou květnatou

  loukou v centrální části biocentra. Další polohy pak doprovází realizované a navrhované sady, pro které je

  přítomnost opylovačů spolu dodržením opylovacích poměrů nezbytná.

  Posledním typem „mobiliářových“ opatření jsou polohy označené jako „křížek“. Zvýznamněny jsou v této

  kategorii jednak polohy dvou stávajících křížů v obci a dále vytipovány tři další místa, kde je vhodné situovat

  prvek s uměleckým či sakrálním tématem.

  Akce 15_Terénní stupně

  V erozně výrazně ohroženém svahu nad obcí jsou vytipovány polohy pro realizaci terénních stupňů

  (valů). Tvar terénního stupně je řešen po vrstevnici, kde v horní partii vzniká úzké zarovnané plató

  umožňující zpomalení a zásak povrchových vod. Plató je při okraji směrem od svahu zakončeno terénním

  stupněm. Valy jsou po uhutnění navrženy k osetí meliorační travní směsí napomáhající stabilizaci prvku

  v území. Obdobný účel pak plní i navrhovaná dřevinná zeleň, která může mít charakter autochtonních na

  vláhu méně náročných druhů (babyka, habr, jeřáb…) případně méně náročných ovocných dřevin. Z keřů jsou

  pro zpevnění svahu doporučeny mezotrofně orientované autochtonní druhy (ptačí zob, hloh, šípkové růže,

  trnka obecná, brsleny ad.)

  Terénní stupně jsou tradičním krajinným prvkem svažitých krajin. V případě dalšího účelu umožňují využít

  výkopovou zeminu z úprav při revitalizaci vodotečí ad. Čímž výrazně sníží ekologické nároky na přepravu

  těchto hmot.

  Akce_16 Lesní cesta pod Bačkovec

  Biocentrum v lokálních parametrech vložené do nadregionálního biokoridoru NRBK01/LBC 2 Bačkovec –

  Jahodník je situováno na výrazném návrší Bačkovec. Prudké k jihu exponované svahy Bačkovce na

  vápencovém podloží místy s výchozy matečné horniny jsou poměrně výsušné s extrémními podmínkami pro

  lesní porosty. Dřeviny jsou zde trvale stresovány a je oslabována jejich obranyschopnosti proti patogenů –

  což je nejspíše příčinou jejich dlouhodobého výrazného chřadnutí a prosychání. Současný stav je třeba řešit

  systematickým vytěžováním uschlých a usychajících jedinců s postupnou umělou obnovou i pomocí obnovy

  přirozené za pomoci skupinové ochrany proti okusu.

  Celý masiv Bačkovce neobsahuje lesní technikou obsloužitelné odvozní cesty, které by napomáhaly

  k zásahům ve svazích Bačkovce i ve vlastním biocentru. Navržené cestní propojení reaguje na popsaný stav a

  zpřístupňuje bázi svahů Bačkovce k soustředění a manipulaci odstraňované kmenoviny.

• Strana 71

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 70

  Akce_17 Nebeské tůně nad Závistkou

  V severní části obce spadají svahy do povodí Závistky. Podpovrchový odtok území je zde dotován vodou

  zadržovanou lesnatými svahy a polohy jsou zvláště v údolnicích výrazně svěží indikující zvýšenou hladinu

  spodní vody. Na základě charakteru reliéfu, modelování odtoku a porostních příznaků byly vytipovány

  polohy pro dvě nebeské tůně.

  Nezbytné je projednání a souhlas vlastníků pozemků včetně pozemků navazujících.

  Hloubka realizovaných tůní je předpokládána do 1,5 m přičemž výkopky by stabilizovaly posvahové

  břehy tůní. Navrženo je zpevnění břehů doprovodnou zelení hydrofilních druhů keřových a stromových

  dřevin.

  Obr. 40: Nová polní cesta s alejí habrů a babyk v poloze k Žernůvce.

• Strana 72

  Krajinný plán Vohančice

  Transformace krajiny ke zmírnění dopadu klimatických změn

  S t r á n k a | 71

  XII. Mapová část

   Akce_01 Osazení silnice III/37912 K Závistce

   Akce_02 Genový sad moravských a podhoráckých sortimentů

   Akce_03 Obecní sad nad Haltýřem

   Akce_04 Zámecká terasa

   Akce_05 Osazení Kozí doly

   Akce_06 Nová cesta nad Haltýřem

   Akce_07 Nová cesta přes Kozí Doly

   Akce_08 Revitalizace nivy Heroltického potoka (Hydrofilní část lokálního

  biocentra LBC 5 Křižíky – soustava tůní a malé vodní nádrže v údolní nivě

  Heroltického potoka

   Akce 09 Mezofilní část lokálního biocentra LBC 5 Křižíky

   Akce_10 Úsek mezofilního lokálního biokoridoru LBK 4 – s protierozním valem

  a souborem zásakových tůní

   Akce_11 Intravilánové vody II Svodný a zásakový svejl

   Akce_12 Vymezení interakčních prvků

   Akce_13 Revitalizace nivy Heroltického potoka II

   Akce_14 Krajinný mobiliář

   Akce 15_Terénní stupně

   Akce_16 Lesní cesta pod Bačkovec

   Akce_17 Nebeské tůně nad Závistkou