-
Vohančice - dokumenty o obci
Vohančice jsou obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládají se v Křižanovské vrchovině, přibližně 4 kilometry jižně od Tišnova. Žije zde 202 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1255.
Historie a vývoj osídlení obce
Strana 1
Historie a vývoj osídlení obceJaroslav SadílekVOHANČICEStrana 2
Strana 3
VOHANČICEHistorie a vývoj osídlení obceJaroslav SadílekVydala obec Vohančicekvěten 2025Strana 4
Vohančice: historie a vývoj osídlení obceAutor: Jaroslav Sadílek, prosinec 2023Sazba: Pavel KnappObjednatel: obec Vohančicewww.vohancice.cz | obec@vohancice.czStrana 5
OBSAHÚvod ................................................................................................................. 5Vohančice v počátcích svých dějin .............................................................. 6Historie Vohančic v období středověku .................................................. 18Osudy Vohančic v 16. a na počátku 17. století .................................... 35Vohančice v průběhu 17. století ................................................................. 46Proměny Vohančic v 18. a 19. století........................................................ 60Areál zámku a dvora – proměny panských sídel v dějináchVohančic .................................................................................................................92Zaniklá vesnice Ludvíkov ............................................................................. 111Dolování stříbra a železných rud v okolí obce ................................. 120Osada Závist....................................................................................................... 133Majetkový vývoj domů ................................................................................. 145Obrazové přílohy .............................................................................................. 157Prameny ............................................................................................................... 181Literatura ............................................................................................................ 184Strana 6
Strana 7
5ÚVODVesnice Vohančice představuje jednu z mnoha obcíjihovýchodní části Vysočiny, konkrétněji širšího regionuTišnovska, která, stejně jako mnohé jiné, má svoji jedinečnouhistorii a bohatý vývoj. Ten je presentován mimo jiné dodneszachovanými či již dříve zaniklými historickými památkami,které jsou také spolu s dostupnými archívními pramenyzdrojem poznatků, jejichž systematické studium umožňuje re-konstruovat dějiny obce od jejích nejstarších počátků až donovodobého období. Zdrojem cenných poznatků je v případěVohančic pouze areál zámku, někdejší středověké a renesan-ční tvrze, jehož minulost dnes historických písemností doklá-dá také zajímavá architektura. V neposlední řadě je zdrojemdůležitých poznatků k vývoji Vohančic a proměn této obcetaké rozbor struktury historické zástavby, získaný na základěanalýzy dostupných odhadů, urbářů a soupisových pramenův podobě novověkých katastrálních operátů. Písemné zázna-my těchto pramenů po sjednocení a podrobném rozboruumožní získat zcela nové a dosud nedosažitelné informace, ná-zorněji přibližující starší dějiny Vohančic a jejich historickýchzajímavostí, jejichž souhrn a podrobné zhodnocení jsou obsa-hem této publikace.Strana 8
6VOHANČICEV POČÁTCÍCH SVÝCH DĚJINZřejmě pro každé sídliště existuje v rámci výkladujeho historie důležitý moment, a tím je první písemná zmínka,zaznamenávající existenci sídliště v dochovaných písemnýchpramenech. Je zřejmé, že datace vzniku a počátků každé osadypodle prvního písemného záznamu je velice nepřesné a zkres-lující. Takový záznam může být dochován až z pozdějšíhoobdobí, kdy již předmětné sídliště již několik století existovaloa v předešlém období nebyl důvod jeho přítomnost zachytit,případně se, a to je častější možnost, starší doklad nedochoval.Případně může být podkladem, obsahujícím první písemnouzprávu, blíže nedatované falzum, jehož platnost v danémobdobí nemusí být sice přímo zpochybněna, ovšem obsah do-kumentu mohl procházet určitým vývojem a neznáme takdataci, ke které se obsah listiny váže.V literatuře, zejména v pracích vzniklých z iniciativyvesnických kronikářů a či zájmově úzce zainteresovanýchbadatelů, můžeme často sledovat údaje, že určitá předmětnáves či městečko vzniklo v roce, s kterým je spojen první dokladv písemných pramenech. Od tohoto data pak zmínění autořirekonstruují jeho historii a nastiňují další proměny, aniž by siuvědomovali, že bez důkladného poznání nejstarších počátků,Strana 9
7předcházejících prvnímu písemnému záznamu, nelze dalšívývoj obce vést tím správným směrem, případně mohou býtjejí další dějiny podány zkresleným a nepřesným způsobem.Z tohoto důvodu, a to i s rizikem, že se některé údaje a infor-mace mohou v prvních kapitolách této práce opakovat, je nut-no pokusit se alespoň o dílčí nástin počátků osídlení vsi Vo-hančic a jejího nejbližšího okolí. Absenci písemností k před-mětnému období je zde nutno nahradit rozborem historickézástavby, zejména na podkladě dochovaných historickýchmapových materiálů a na základě srovnání urbanistickéstruktury širšího regionu v návaznosti na historickou komu-nikační síť a analýzou vztahu sídelní struktury k význačnýmobjektům nejstaršího dějinného období obcí. Takto pojatýpohled na počátky zdejšího osídlení nám umožní překlenouti problémy, spjaté s absencí pramenů písemné povahy a na-bídne pohled, i když poněkud skromný a na pouze hypotetic-kých základech, do nejstaršího období našich obcí, které dosudzůstalo zahaleno v mlhách.První známý písemný doklad existence Vohančic jespojován s rokem 1255. Tehdy figuruje v listu znojemskéhokastelána Bočka ze Zbraslavi na obdarování cisterciáckéhokláštera u Žďáru, který krátce před tím sám založil. Některénázory spojují první zmínky o Vohančicích se staršími daty,tyto domněnky však nebyly podpořeny skutečnými a věrohod-Strana 10
8nými dokumenty, nadále tak musíme spojovat nejstarší dějinynaší vsi s listinou z půlky padesátých let 13. století.1V každém případě rok 1255 není datem vzniku Vo-hančic, jejichž původ je zřejmě mnohem starší. Ve své středo-věké verzi vznikají nejpozději v průběhu první poloviny tohotostoletí, i když osídlení v jejich poloze může mít mnohem dlou-hodobější původ.V průběhu první poloviny 13. století se setkávámes řadou písemností, dokládajících nejen vznik nedalekéhokláštera cisterciaček Porta coeli u Tišnova spolu s formovánímjeho majetkového zázemí, ale také s počátky přilehlého deblín-ského panství. Zmínky o obou místech přicházejí přibližněsoučasně v průběhu třicátých let. Ani ty však nepředstavujínejstarší doklady existence zdejších sídlišť. K jejich přiblíženíjiž nepřispívají dochované archivní prameny, ale spíše zdrojearcheologické povahy.Nebudeme se zde zabývat pravěkým a raně středově-kým osídlením sníženiny sousedního užšího Tišnovska v údolířeky Svratky a na jejích spojeních s Loučkou, Besénkem a dal-šími přítoky. Ty jsou podrobně popsány jinde a osudů naší vsise příliš netýkají. O to více jsou s prvotními dějinami Vohančic1CDM III, s. 200 č. 223. MZA Brno, E 8 – cisterciáci Žďár, listina č. 2,sign. A 2.Strana 11
9spojeny archeologické nálezy ze sousedního Deblína. Přestožejde o poměrně chudý soubor, i tyto skromné fragmentyposkytují cenný důkaz starobylosti zdejšího osídlení. Nejvýz-namnější objevy byly získány z východní části návsi, kde přiúpravách dvora bylo došlo k narušení několika objektů mlado-hradištního a středověkého stáří. Nálezy v podobě několikacelých nádob a množství jejich fragmentů jednoznačně určujíznačnou starobylost zdejšího sídliště, neboť pocházejí z obdobíod 10. a 12. století do závěru středověku.2K ještě staršímu období náleží opevněná poloha, na-lezená teprve počátkem devadesátých let 20. století jižně odVohančic, nad soutokem Pejškovského a Maršovského potoka.Toto hradiště je dochováno v podobě stop kamenitého valua mělkého příkopu, jeho stáří udávají více než skromné nálezykeramických zlomků, datovatelné do posledních století první-ho tisíciletí a do raných etap druhého tisíciletí. Původ tohotoopevněného sídla není zřejmý, archeologové uvažují o možnévazbě na případné dolování kovů v údolí obou zmíněných po-toků, či o souvislosti s postupem osídlení do okrajových partiíVysočiny v závěru velkomoravské epochy. Je tedy zřejmé, žei na základě těchto nahodilých nálezů můžeme předpokládat2P. Michna, J. Unger, Mladohradištní a středověké nálezy z Deblína.Sborník prací filosofické fakulty brněnské university XIII, E 9, 1964,s. 192-195.Strana 12
10počátky osídlení území dnešních Vohančic nejpozději na pře-lomu prvního a druhého tisíciletí, i když spolehlivé dokladydosud chybí.3V průběhu první poloviny 13. století, nejpravděpodob-něji souběžně v jeho třicátých letech, se v nejbližším okolí Vo-hančic formují dvě správní centra. Jedno z nich představujezakládaný cisterciácký klášter při soutoku Svratky a Loučky,druhé pak rozšiřující se panství deblínského hradu. Majetkynového kláštera se zprvu dary členů zakladatelské rodiny –moravského markraběte Přemysla, jeho bratra krále Václavaa jejich matky Konstancie – kumulovaly zprvu v severníma východním okolí Tišnova, již od počátku čtyřicátých let semírně rozšířily i západním směrem, do blízkosti Vohančic.Tehdy cisterciačky získávají statky ve Svatoslavi a blízké Bře-zině, které pak klášteru zůstávají až do jeho zrušení v osmde-sátých letech 18. století. Od souvislého území klášterních državje Svatoslav oddělena majetky deblínské šlechty, stejně jakodrobnějším zbožím vohančických (a heroltických) vladyků.3J. Doležel, Lažánky (okr. Brno-venkov). „U hráze“, „U čertovy hráze“.Opevněné výšinné sídliště raného středověku (střední doby hradištní),stopy dalšího raně středověkého osídlení (mladší doby hradištní)v předpolí. Povrchový průzkum. Přehled výzkumů Archeologickéhoústavu AVČR v Brně 1993-1994. Brno 1997, s. 212-215.Strana 13
11Majetky pánů z Deblína v období vrcholnéhostředověku dosahovaly až téměř k Předklášteří a severně odDeblína, kde je ohraničoval tok řeky Loučky a jejího přítokuLibochovky, na západě pak ke Katovu, Kuřimskému Jestřabía Kuřimské Nové Vsi, jižním směrem pak k Braníškovu, Mar-šovu a Holasicím, kde k nim náleželo území zaniklé vsi Čeblo-vice. V těsném sousedství Vohančic k nim náležely Žernůvkaa Pejškov. Území Vohančic a sousedních Heroltic tak zůstalopevně sevřeno mezi klášterní a deblínské zboží. Shodouokolností obě vsi náležely ve středověku šlechtickému roduračích klepet, jehož zdejší majetky nebyly na užším Tišnovskuojedinělé, jak si ještě povíme.Postup osídlení a spolu s tím i vznik nejstaršíchšlechtických panství je do značné míry ovlivněn tehdejší sítídůležitých komunikací, jejichž význam rostl zejména při pro-stupu jen řídce osídleným členitým terénem Vysočiny. V okolíTišnova mířila tato trasa od Předklášteří a tamního raněgotického kláštera cisterciaček na vyvýšený hřbet mezi řekamiNedvědičkou a Loučkou, přičemž jiná alternativní trasa smě-řovala ke Žďárci a dále ke Strážku. Poté oba směry pokračova-ly na Novoměstsko. V prostoru nynějšího Tišnova, snad v blíz-kosti dosud dochovaného zájezdního hostince Humpolky, sena tuto trasu napojovala cesta, přicházející od Deblína a Vo-hančic. Někteří badatelé zmiňují v souvislosti s šířením mladšíhradištní sídelní struktury do vyšších poloh na západ odtišnovské kotliny komunikační tah, odbočující v TišnověStrana 14
12směrem k Deblínu a Velké Bíteši, kde navazoval na význa-mnější trasu do Čech. Odvolávají se přitom na pozdně středo-věké kronikářské záznamy, popisující cestu panoše Jaroslavas Albrechtem Kostkou z Postupic k francouzskému králi. Pod-le nich máme po této trase doložený přesun členů královskéhoposelstva roku 1464, vedeného Albrechtem Kostkou z Postu-pic, a vracející se z jednání u francouzského krále Ludvíka XI.za králem Jiřím z Poděbrad, který tehdy pobýval v Brně. Pa-noš Jaroslav, který osudy poselstva tehdy zachytil ve svém de-níku, zmiňuje krátkou zastávku v Tišnově, neboť okolní lesynebyly příliš bezpečné pro noční cestování.4Ovšem zpráva z kronik není jediným dokladem exis-tence obchodní komunikace, procházející naším regionem nazápadním Tišnovsku. Dosud nepovšimnuty zůstaly také zá-znamy z dokumentů 18. století, spojené s dějinami drobnéhozámeckého sídla v nedalekém Křižínkově. Ještě před připoje-ním Křižínkova k panství města Brna se správou v Kuřimi,kam tehdy náležel také Deblín, v polovině 18. století byl vyho-toven inventář křižínkovského zámku. Ten směřuje polohudosud neznámého sídla, krátce poté zaniklého, k „bývalé zem-ské silnici“, procházející právě Křižínkovem. Protože žádná4P. Michna, Příspěvek k mladohradištnímu osídlení Tišnovska.Vlastivědný věstník moravský XX, 1968, s. 263, 264, pozn. 19. R.Urbánek, B. Mathesius, Ve službách Jiříka krále. Deníky panošeJaroslava a Václava Šaška z Bířkova. Praha 1940, s. 30.Strana 15
13známá obchodní trasa, s výjimkou silnice, spojující Brno s Ji-hlavou, území Bítešska neprotíná, a tato silnice je od Křižín-kova poměrně vzdálená, je nutno uvedený doklad spojit s tra-sou východozápadního směru, probíhající také zdejším úze-mím. Tuto trasu připomínají rovněž významnější zájezdníhostince staršího původu, doložené již v průběhu 17. stoletív Deblíně a tehdy zaniklé Závisti u Vohančic, a dále zaniklávesnice Veselá západně od Deblína, jejíž jméno je velice častospojováno právě s pohostinským zařízením na historickýchobchodních komunikacích. Nedaleko od místa zatím nelokali-zované vesnice se dnes nachází lesní trať „U šraňku“, připomí-nající jeden ze způsobů zátarasu na podobných cestách.5Členitá partie vohančického katastru tvořila již v nej-starších dobách významný bod na zmíněné komunikační tra-se. V místech či nejtěsnější blízkosti dnešní obce přecházelacesta z rozsáhlé jen lehce členité desky, rozkládající se na se-verním a severovýchodním Bítešsku, do zahloubené a po okra-jích silně rozbrázděné sníženiny, tvořené korytem řeky Svrat-ky a jejích přítoků. Taková poloha vytvářela nejen příhodnépodmínky pro vznik raného osídlení, ale rovněž poskytovalaideální situaci ke zbudování stanice, chránící předmětnou ob-5MZA Brno, C 2 – tribunál-pozůstalosti, kart. 255, sign.V 18. R. Vermouzek, Zájezdní hospody. Jižní Morava 13, 1977, s. 131-132.Strana 16
14chodní trasu a poskytující cestujícím potřebné zázemí. Tutostanici mohl představovat blízký Deblín. Prvotní trasa, přesjejím přeložením do hlubokého údolí Závistky severně od našíobce, procházela podle zjištění znalce historických cest širšíhoTišnovska Rostislava Vermouzka poblíž jižního konce Vohan-čic od Březiny k Pejškovu a dále k Deblínu. Snad právě tatotrasa byla jednou z příčin vzniku drobného šlechtického stat-ku, sevřeného klášterním panstvím a zbožím pánů z Deblínaa sestávajícím z vesnic Vohančice a Heroltice, jak si ještě při-blížíme později.6Je pravděpodobné, že nejstarší počátky Vohančic v ru-kou místní šlechty jsou úzce spjaty s počátečním rozvojemsousedního Deblínska, které území naší vsi z větší části obklo-povalo. Nejstarší z písemných pramenů známé dějiny Deblínaprvní poloviny 13. století jsou propojeny s osobou Ratiboraz Deblína. Ten se v písemných pramenech připomíná od roku1234 až do poloviny 13. století, kdy byl jeho život spojen s pur-krabským úřadem na hradě Veveří. Poslední zmínka není sicepřesněji datována, z uvedených souvislostí je však její vznikřazen před rok 1253. Tehdy přikazuje král Václav I. Ratiborovi,aby ochraňoval klášter v Doubravníku před útoky pánůz Medlova a zajistil klášteru opětovné navrácení jejich užitků6R. Vermouzek, Záhadná ves Ludvíkov u Tišnova. Vlastivědný věstníkmoravský XXXIII, 1981, s. 348.Strana 17
15ze stříbrných dolů v jeho blízkosti a neoprávněně odňatýchJimramem z Medlova a jeho tchánem Sigfridem.Smrtí Ratibora z Deblína přechází veškeré rodovémajetky na jeho syny Jenče a Hartleba. Ty však nenacházímev souvislosti s jejich rodovým statkem na západnímTišnovsku, ale především ve spojení s jejich jihomoravskýmimajetky na Slavkovsku, případně s úřady, které zejménaHartleb vykonával ve službách olomouckého biskupa. Může tobýt však také způsobeno jen velice skromnou zásoboudochovaných listin z oné doby. Zatímco Jeneč se připomínás přídomkem z Deblína, Hartleb figuruje především s prediká-tem, odvozeným od dosud nejasné lokality Dubno, případněz Phansberku. Naproti tomu jeho bratr Jeneč se uvádí v letech1254 až 1266 v úřadu purkrabího na zeměpanském hraděHradci u Opavy, jinak také Hradci nad Moravicí. Tento úřaddědí po svém otci Ratiborovi, jenž je n Hradci uváděn roku1240. Právě pobyt na tomto slezském sídle, pod jehož zásadnístavební úpravy z doby po polovině 13. století se Jenečpodepsal, zřejmě značně ovlivnil další osudy Deblínska v prů-běhu následujícího středověkého vývoje, jak je zřejmé z dal-ších dokladů a vlastnických vztahů.77L. Jan, Osudy vesnice ve středověku. In: Křenovice. Křenovice-Slavkovu Brna 2005, s. 37-39. P. Kouřil, D. Prix, M. Wihoda, Hrady českéhoSlezska. Brno-Opava 2000, s. 168, 424.Strana 18
16Vraťme se zde zpět do roku 1255 a ke zmíněné listině,obsahující nejstarší písemný doklad existence naší vesnice.V řadě svědků tohoto listu znojemského kastelána Bočka zeZbraslavi, vystavené na potvrzení darů nově založenémuklášteru cisterciáckého řádu u Žďáru, uvedeno mezi jinýmišlechtici také jméno jistého Macka z Vohančic a jeho stejno-jmenného syna („Mazcho de Bohanschiz“). Toto jméno, kterése již dále v jiném z dochovaných dokumentů nevyskytuje, senalézá ve společnosti mnoha jiných zástupců tehdy se pro-sazujícího významnějšího společenského stavu. Můžeme jme-novat například Petra z Železného, dále Přibyslava z Želecho-vic, Víta z Pucova, Beneše a Přibíka z Černína, Řepolta z Taví-kovic, Vojtěcha z Bučovic a Dětla ze Skalice. Přestože jsme zdeuvedli jen skromný zlomek jmen všech zúčastněných svědků,již z tohoto je zřejmé, že velká část osobností pocházelaz blízkého okolí Znojma, kde zmíněný Boček vykonával svůjúřad. Po vzdálenějších statcích se pak psal jen vzorek tehdejšíšlechty. Je pak zajímavé, že z vlastního Tišnovska pocházelihned tři zástupci – kromě otce a syna z Vohančic to byl ještěPetr ze Železného.8Jak víme z dochovaných pečetí pozdějších zástupcůzdejšího rodu, znakem vohančické šlechty byla dvojice račíchklepet. Stejným erbovním znamením disponovaly také rody8CDM III, s. 200 č. 223.Strana 19
17píšící se po sousedních Herolticích, nedalekém Železném a La-žanech či Věži u Tišnova. V případě posledně jmenované loka-lity jde o zaniklý dvůr, stávající zřejmě v blízkosti dnešníhoČerveného mlýna pod Tišnovem. U Lažan je pravděpodobnéztotožnění s nedalekými Lažánkami, i když dosavadní práceupřednostňují také Lažany u Černé Hory a Lipůvky. V pozděj-ších dobách nacházíme znamení račích klepet rovněž ve spo-jitosti s rodem z Býkovic u Černé Hory. Pokud by se lokalizaceLažan k blízkým Lažánkám potvrdila, znamenalo by to, že najihozápadním Tišnovsku se nejpozději v polovině 13. stoletíformovalo majetkové centrum rodu račích klepet, rozšiřujícísvé majetky také o území při severním okraji Tišnova. Zde sevšak již pohybujeme v období, podrobně doloženém množ-stvím písemných dokumentů. Přestože na další konkrétnízmínky o osudech Vohančic si musíme ještě nějakou dobupočkat, proměny rodových statků erbu račích klepet si najejich základě přesto můžeme v hrubých rysech nastínit, a tov rámci následující kapitoly.99J. Pilnáček, Staromoravští rodové. Brno 1996, s. 15-16, 59, 82, 129, 534.Strana 20
18HISTORIE VOHANČICV OBDOBÍ STŘEDOVĚKUV předešlé části jsme se dotkli nejstarší písemnézmínky existence našich Vohančic, dochované v podobě osobyotce a syna Macků z Vohančic. Na další doklady si pak musímepočkat až téměř do konce 14. století, do roku 1390. Co se veVohančicích v tomto mezidobí dělo, jaké osudy provázely našivesnici? To můžeme přiblížit pouze nepřímo a především nazákladě historie okolních vsí a statků.Podobně skromné, jako v případě Vohančic, jsou pí-semné zdroje také k tehdejším dějinám přilehlého klášterníhopanství cisterciaček z Porta coeli. Jeho historie v průběhu14. století je známá především z několika ojedinělých zpráv,dokumentujících postupné rozšiřování klášterních majetků.Ve stejné době začíná pozvolný dílčí rozpad nedalekéhoveverského panství, náležejícího dosud panovníkovi, jehožněkteré vsi byly tehdy dávány jako výsluha členům zeměpan-ského dvora. Pevnější a stabilnější strukturu si udrželo deblín-ské panství, které bylo však po vymření zakladatelského roduna počátku 14. století rozděleno na vlastní deblínskou a potéloučskou část, spravovanou z hradu nad Dolními Loučkami.Strana 21
19První díl přechází do vlastnictví pánů z Lomnice, druhý pakdo majetku Kunštátů.10V majetku rodové linie erbu černého křídla zůstalopanství deblínského hradu po celé 14. století a setrvalo u nějaž do šedesátých či sedmdesátých let 15. století. Rodová větevpánů z Lomnice se po svém zdejším statku rovněž psala. Jejídržavy se však neomezovaly pouze na zdejší region, mezi ma-jetky členů této rodové linie se objevovalo také loucké panstvís městečkem Olešnicí severně od Lomnice. Rozsah deblínskéhopanství zůstával po toto období poměrně stabilní a do životapřilehlých Vohančic zřejmě nijak nezasahoval.Osudy naší vsi probíhaly tehdy plně v režii rodu erburačích klepet, přestože konkrétní doklady chybí. Nápadnákumulace majetků tohoto rodu v těsném sousedství Tišnovaa zmínka hned o třech jeho členech v listu z padesátých let13. století mezi dalšími zástupci významných šlechtickýchrodů nabízí variantu, zda i první zástupci tohoto rodu nepat-řili k družině moravských markrabat a k zázemí jejich dvorce.Ten se stává ve třicátých letech 13. století základem novéhokláštera nad Tišnovem. Je zřejmé, že pokud rozsah deblínské-ho panství již za života Ratibora z Deblína doznal své podoby,10J. Doležel, Tišnov ve středověku a na počátku novověku /odslovanského osídlení do roku 1554). In: Tišnov. Příroda – dějiny –památky – lidé. Tišnov 2013, s. 245-246.Strana 22
20známé z pozdějších let, přilehlé zboží rodu račích klepet jižmuselo představovat suverénní územní jednotku, deblínskýmimajetky zčásti obklopenou. Z toho je tedy zřejmé, že prvotnívohančický statek, k němuž z počátku mohly náležet rovněžsousední Heroltice, zde existoval již v dobách, kdy nad souto-kem Loučky a Svratky vzniká nový cisterciácký klášter.Jak jsme již uvedli, z dokladů 13. a 14. století je zřejmé,že jednotlivé linie rodu klepet se tehdy psali nejen po Vohan-čicích či Železném, ale také po Herolticích, dvoře Věži u Tiš-nova, Lažánkách, a také vzdálenějších Býkovicích. Na tamnílenní statek olomouckého biskupství se však zřejmě dostávajímnohem později, jejich ranou rodovou základnou se stávánejbližší okolí Tišnova.Zde, podle dosavadních předpokladů, vznikají dvějádra rodových držav – Vohančice a Železné. Vlastníci oboupak společně figurují na listině Bočka ze Zbraslavi z roku1255. Členové rodu z Železného se však, s výjimkou dokladuz poloviny 13. století, po značnou část středověku vůbec nepři-pomínají, setkáváme se s nimi teprve od šedesátých let 15.století. To již majetky v Železném nevlastní. Větší část vesniceostatně patřila již od poloviny třicátých let 13. století tišnov-ským cisterciačkám. Rod zde vlastnil zřejmě pouze dvůr, kterýse však již v polovině 14. století nalézal v majetku tišnovskéhoměšťana Boreše. Tehdy jej postoupil brněnským augustiniá-nům. V jejich vlastnictví pak dvůr zůstává až do poloviny 18.století, kdy jej získávají tišnovské cisterciačky, spravující při-Strana 23
21lehlou ves. Rod erbu račích klepet tak z Železného mizí nej-později v průběhu první poloviny 14. století, až do šedesátýchlet 15. století pak o něm nemáme žádné zmínky.Uvedli jsme možnost celistvosti prvotního statku vo-hančické šlechty v rozsahu dvou sousedících vsí Vohančica Heroltic. Uvažují tak i dosavadní historikové, s tím, že poz-ději dochází k oddělení Heroltic v podobě samostatnéhostatku, spravovaného vedlejší rodovou linií stejného znaku. Narozdíl od Vohančických se sice vladykové z Heroltic nepřipo-mínají již v průběhu 13. století, s doklady o jejich členech sevšak setkáváme po značnou část 14. století. První dokladnacházíme již v jeho prvních desetiletích. Roku 1316 figurujejméno Herolta z Heroltic na listu Bernarda z Cimburka, stvr-zující prodej vsi Pacova na Moravskotřebovsku Stanimíroviz Letovic. Jméno Herolta figuruje ve společnosti šlechty, jejichmajetky se nacházely především v severní části Boskovickébrázdy, tedy zcela mimo náš region. V roce 1364 držel vesa dvůr Heroltice spolu s majetky ve vsi Hájku severně odTišnova další Herolt z Heroltic. Nešlo o stejnou osobu, dolože-nou v počátcích tohoto století, jméno Herolt se v genealogiitamního rodu objevovalo v každé generaci a později přešlo i doformy příjmení. K tomuto zboží později přibyly i podíly v Ři-koníně a v Ostrově u Žďárce, a dále v Újezdě u Tišnova. V ru-kou Heroltů zůstávají Heroltice po celý zbytek středověku, aždo roku 1535, kdy zdejší statek získávají Jan z Pernštejna a JanStrana 24
22z Lipé. V Herolticích se tehdy připomíná také tvrz, která bylasídlem tamní větve rodu erbu račích klepet.11Obdobný vývoj prodělaly také naše Vohančice. Rovněžzdejší statek setrval v rukou jediného šlechtického rodu pocelý středověk, změna nastala teprve s převodem Vohančic dovlastnictví Pergarů z Perku v roce 1573. K tomu se však dosta-neme až později. Do povědomí vstupují Vohančice opětovněteprve krátce před koncem 14. století, v roce 1390.Toho roku zapisuje Pavel z Vohančic řečený Šilheř svémanželce Markétě věnem 50 hřiven grošů, a to na vsi Vohan-čice s jejím veškerým příslušenstvím. Obvěnění zopakuje ještěv roce 1406, kdy Markétě postupuje na Vohančicích dvě hřivnybez dvanácti grošů ročního platu. Z tohoto záznamuzjišťujeme, že Markéta byla dcerou Petra z Rojetína. Ve stej-ném roce vedl Pavel Šilheř spor s Viknanem ze Skalice ohled-ně dlužných deseti hřiven grošů z pozůstalosti po zemřelémJindřichu Heroltovi z Heroltic.12S Vohančicemi se setkáváme ještě krátce před vypuk-nutím husitských válek, v roce 1415, kdy Ješek ze Šerkovic za-11CDM VI, s. 69 č. 98; ZDB IV, s. 50 č. 91, 92; VIII, s. 223 č. 145, s. 237č. 384, 385; XXV, s. 241 č. 3. J. Pilnáček, Staromoravští rodové, s. 59.12ZDB VII, s. 196 č. 845; VIII, s. 238 č. 393; PK II, s. 46 č. 222.Strana 25
23pisuje své manželce Machně na osmi lánech s mlýnem v Bo-rovníku věno padesát hřiven grošů. Toto věno bylo původnězapsáno na Vohančicích, na Borovník bylo dodatečněpřeneseno.13Poklidné poměry, spjaté především s průběhem14. století, se vstupem do nového věku razantně proměnily. Jižv závěru předešlého století jsou dějiny Moravy spjaty s válka-mi mezi moravskými markrabaty, bratry Joštem a Prokopem.Po jejich skončení pokračovali členové jejich často polovojen-ských družin v dosavadní převážně záškodnické činnosti, nyníjiž převážně ne svůj vlastní prospěch, případně v zájmu jejichvůdce či ochránce z řad významné šlechty. Přestože ve vlast-ních Vohančicích nemáme konkrétní dopad činnosti těchtodružin, spočívající především v loupežných přepadech na ces-tách a vůbec v širokém okolí, doložen, našeho území se jejichaktivity úzce dotýkají. Na hradě Víckově měla základnu dru-žina Haška Ostrožského z Valdštejna, na blízkém Košíkověpak jeden z členů družiny Viléma z Pernštejna Mikulášz Člupku. Další sídla těchto skupin bychom tehdy mohli najítna hradech Pernštejně, Skalách u Jimramova, Doubravici nadSvitavou, Lamberku a Kraví Hoře u Náměště nad Oslavou,nebo Křižanově. Podporu nacházely také v některých městeč-kách nebo osamocených mlýnech či dvorcích. Příkladem je na-13ZDB XI, s. 297 č. 141.Strana 26
24příklad Nedvědice, Doubravník či nedaleký Tišnov. Zde jakozázemí družinám sloužil tzv „Věžní dvůr“ či jednodušeji Věž,situovaný v blízkosti dnešního Červeného mlýna, který patřiljedné z rodových linií vohančických vladyků erbu račích kle-pet. S nástupem husitských válek činnost těchto družin slábla.Jejich členové se často dávali do služeb husitů a mohli tak vesvých aktivitách pokračovat „organizovaně“.14V průběhu husitských válek se vohančický statek oci-tá v sevření dvou názorově rozdílných majetkových celků. Odvýchodu a zčásti i severu je obklopovaly majetky cisterciačekz Porta coeli, o jejichž příklonu nelze pochybovat. Naproti to-mu deblínští páni z Lomnice stranili výhradně husitství, stejnějako většina šlechty v širším okolí, například Pernštejnové,Kunštáti, Boskovicové, majitelé Meziříčska páni z Kravařa další. Ovšem ještě před vypuknutím válek v plném jejich roz-sahu Lomničtí deblínské panství prodávají. Novým majitelemtohoto zboží se roku 1415 stává Archleb z Věteřova erbu be-raních rohů, jehož spojují příbuzenské svazky se šlechtickými14F. Hoffmann, Bojové družiny na Moravě a v Čechách před husitskourevolucí a za revoluce. Táborský archiv 6, 1994, s. 134-138.F. Hoffmann, Popravčí a psanecké zápisy jihlavské. Praha 2000,s. 83-85 č. 53. J. Sadílek, Drahonín. Historický vývoj stavebníchpamátek a osídlení obce. Drahonín 2016, s. 20-21, 72-73.Strana 27
25rodinami, píšícími se po Čeblovicích, Holštejně, Jedovnicích,Popovicích a jiných převážně jihomoravských statcích.V majetku rodu z Věteřova setrvalo deblínské panstvítaké v dalších letech. Jeho vlastník posléze přikupuje také sta-tek hradu Drahotuše v Moravské bráně na severní Moravě, pokterém se dále píše. Deblín vlastnili potomci Archleba z Věte-řova do roku 1448, kdy jej prodávají Vaňkovi z Boskovic. Ještěpřed tím, roku 1437, kupuje Archleb od nejvyššího komoříhoJana z Lomnice všechna práva, která měl na vsi Lažanech, TaJan z Lomnice získal ještě před husitskými válkami od dosa-vadních držitelů Jana řečeného Talda z Lažan a jeho dceryUršuly. Je zřejmé, že Věteřovští rovněž náleželi mezi podporo-vatele husitských tezí, i když přímé zprávy chybí, stejně jakoneznáme ani konkrétní informace o dopadu válečných let naživot zdejších vesnic.15Tišnovské klášterní panství se tehdy nacházelo podochranou okolní šlechty. První ochránce volil sám král Zik-mund, od roku 1423 si je mohli cisterciačky určit samy. V sou-vislosti s dějinami vlastního Tišnovska máme k dispozicizmínky o některých průtazích vojsk či válečných aktivitáchvůbec. V roce 1424 zatížil Tišnov průtah vojska Albrechta15M. Konečný a kol., Lomnice – příroda, historie, osobnosti, památky.Lomnice 2006, s. 59. J. Sadílek, Deblín. Historický vývoj stavebníchpamátek a osídlení obce. Deblín 2014, s. 38-39.Strana 28
26Habsburského, pokoušejícího se neúspěšně dobýt hrady Pern-štejn a Kunštát. Za velkého tažení na západní Moravu v roce1425 pak tábořil král Zikmund na konci října po ústupu odTřebíče na polích u Drásova. Pro osadníky z celého kraje zna-menaly tyto návštěvy značnou zátěž, zejména při kořistnémzpůsobu zásobování. O útocích z druhé „husitské“ strany ne-máme z našeho území zprávy. Spolehlivě víme, že někdy popolovině dvacátých let 15. století vypálili Táborité nedalekouVelkou Bíteš a při svých výpravách zajížděli až ke hraduVeveří.V roce 1428 se oddíly sirotků pokoušely dobýt městoBrno a plenily přitom široké okolí. V polovině května stejnéhoroku pak vypálily jednotky hejtmana Velka Koudelníkaklášter Porta coeli. Řádové sestry se před tím ukryly za hrad-bami města Brna, kde našly záštitu také jeptišky z nedalekéhoDoubravníka. Jeho tradované vypálení husity není doložené,v každém případě se již do svého domova zpět nevrátilya klášterní život v Doubravníku byl husitskými válkami trvaleukončen. Do konventu Porta coeli se zdejší cisterciačky navracíteprve v roce 1454.16S válečnými potyčkami se zdejší kraj setkává i v dal-ších letech. Teprve porážka husitů v lipanské bitvě v květnu16J. Doležel, Tišnov ve středověku a na počátku novověku, s. 263-264.Strana 29
27roku 1434 válečné strasti alespoň na určité období zastavuje.Vzápětí nato se opět obnovuje činnost zemských soudů a ote-vírají se zemské desky, zaznamenávající nové majetkové pře-vody a dary, stejně jako v menší míře i dodatečně vložené tran-sakce z předešlého období. Díky tomu se tak opět setkávámes majiteli Vohančic a v hrubých rysech můžeme navázat napředešlý vývoj zdejšího statku a nastínit jeho pozdně středo-věké osudy.S členy vohančické šlechty se opětovně setkávámev roce 1437, kdy zapsal Hašek z Vohančic své manželce Elišcez Tišnova věno 50 kop grošů na dvoře ve Vohančicích a napřilehlé vesnici. Svědkem zápisu byl Eliščin otec Jan z Heroltic.O deset let později se Eliška psala pod dvoře Věži pod Tišnovema své vohančické věno tehdy převedla na své nejmenovanépotomky.17V první polovině šedesátých let 15. století vedl sporJan Vojna starší z Litavy s Janem z Vohančic ohledně jeho po-ručnictví po zemřelém Heroltovi z Heroltic. Spor probíhal v le-tech 1460 a 1464. Týkal se například louky na heroltickémzboží, jejíž užívání měl Jan Vojna údajně od nebožtíka přislí-17ZDB XII, s. 344 č. 262, s. 376 č. 690.Strana 30
28beno a Vohančický slib nedodržel. Samotných Vohančic sevšak tento spor netýkal.18Po další téměř dvě desítky let písemné zprávy o Vo-hančicích a zdejším zboří chybí. Teprve v roce 1481 se s nimisetkáváme, opět v podobě soudního sporu, jak tomu tehdyobvykle bývalo. Tehdy pohání k zemskému soudu Machnaz Vohančic svého synovce Beneše z Vohančic, kterého viní, „žemi drží a vydati nechce věna nebožtičky mateři mé Eliškyz Věže, kteréžto věno nebožtík otec muoj Hašek z Vahančic jína Vahančicích ukázal a ona mne dále na pravý spolek na topřijala“. Současně Machna žalovala Beneše, že jí odmítá vydaljejí dědictví, sestávající z poloviny vohančického statku s polo-vinou vsi, které obdržela po smrti svého otce Haška. Machnakrátce nato žalobu na Beneše zopakovala a přidala další, smě-řovanou na svého bratra Václava z Vohančic.19Druhou polovinu Vohančic z dědictví po zemřelémHaškovi obdržel zmíněný Václav z Vohančic. Ten pak v roce1481 zapisuje na zdejším dědictví věno své manželce Markétěz Horky či Horek (zřejmě později zaniklého zboží nedalekozápadomoravské Želetavy), ve výši 80 zlatých, a to na polovici18PK IV, s. 41 č. 240, s. 133 č. 640, 641.19PK V, s. 311 č. 252, 253, s. 385 č. 669, 670.Strana 31
29vsi Vohančic, na lidech platných, na horách, lesích, lukách, naroli i na zdejším dvoře se vším příslušenstvím, co k té polovicináleží. Z dalších let již konkrétní zprávy o Vohančicích a jejichzboží chybí. Objevují se až o století později. Rod, píšící se ponaší vsi a pečetící znamením račích klepet, se však přestoz dějin širšího regionu nevytrácí. Dříve jmenovaný Václavz Vohančic se po roce 1482, kdy figuruje v několika písemnos-tech Viléma z Pernštejna, již neuvádí. Nahrazuje jej jehopříbuzný Beneš z Vohančic.20Ten v roce 1493 spolu se svým „sousedem“ Alešemz Heroltic spravuje v roli poručníků statek Many z Ledce.Z této pozice pak prodávají ves Koválov na Pohořelicku se všímjejím příslušenstvím Ladislavu z Boskovic. Tato zmínka senašeho regionu netýká. Pro další rozvoj vohančického statkuje však důležitý především rok 1494, kdy Beneš z Vohančicpřikupuje od Vratislava z Pernštejna dvůr a ves Skaličku meziTišnovem a Černou Horou spolu s tamním mlýnem a náleži-tými pozemky. Tu Vratislav krátce před tím získává od králeVladislava, který ji držel jako odúmrť po předešlém vlastníku.Zmíněná majetková směna není náhodná. Beneš, píšící se jižtaké v podobě Vahanský z Vahančic, působil v letech 1491 až1516 v úloze hejtmana zdejších pernštejnských panství; podjeho správu náleželo především novoměstské panství, kde20ZDB XV, s. 27 č. 243.Strana 32
30také po určitou dobu sídlil. Postoupení Skaličky, která nadálezůstává součástí vohančického statku až do jeho spojenís kuřimským panstvím města Brna, tak vychází je vzájemné-ho vztahu vrchnostenského úředníka a jeho zaměstnavatele.21V této roli se Beneš objevuje jak na četných kupníchsmlouvách, kterými Pernštejnové stvrzovali tehdejší rozšiřo-vání svých majetků, tak i při řadě správních kroků, provádě-ných tehdy na pernštejnských panstvích. V roce 1491 se jme-nuje jako purkrabí hradu Pernštejna. Na Benešovy věrné služ-by nezapomněl Vilém z Pernštejna ani ve své závěti z roku1515, kdy připomíná „Benešovi Vahanskému, kterýž námz své mladosti slouží, sto kop míšenských, abyste jemu dávalikaždý rok až do jeho smrti“ a doporučuje jej do služeb svýchsynů a dědiců.22V okolí Pernštejnů se pohyboval již Václav z Vohančica ve službách tomuto tehdy přednímu rodu českých zemípokračoval i Benešův syn Jan Vahanský z Vahančic, jak se čle-nové rodiny od závěru středověku psali. V této úloze je výslov-ně zmíněn například v roce 1520 v listu Viléma z Pernštejna.21ZDB XVI, s. 63 č. 226, s. 71 č. 256. J. F. Svoboda, Novoměstský okres.Brno 1948, s. 67, pozn. 1, 206-207, 598.22AČ XVI, s. 311 č. 364, s. 406 č. 510; XVII, s. 126 č. 909, s. 130 č. 914,s. 209 č. 1004.Strana 33
31adresovaném měšťanům Starého Města Pražského, kdy je Jandokonce zmíněn jako pisatel onoho listu. Také na něj vzpomí-ná Pernštejn ve svých závětích. V té z roku 1515 na jeho osobuupozorňuje své dědice: „Za toto vás zvláště prosím obúdvú,Jana i Vojtěcha, což se Jana Vahanského dotýče, že naň laskavibudete a jemu dobře činiti po mej smrti, a zvláště ty Jane,poněvadž tomu rozumím, že při tobě v Moravě zuostane, a to-bě se díl moravský dostal; a pak při kterémžkoli býti by chtělaneb byl, prosím, že naň oba laskava budete a jemu dobře či-niti budete; a i ten, při kterémž by nebyl, za to prosím, že jemudobře činiti bude, jako by u něho byl“. Z textu vyplývá poměrněnezvyklá náklonost panského služebníka a jeho zaměstnava-tele a značná až téměř otcovská podpora a zajištění jeho dalšíbudoucnosti v rodinných službách. Svoji prosbu směrem k Ja-novi Vahanskému pak Vilém opakuje také ve své druhé závětiz roku 1520. Že dědicové otcovo přání nedodrželi, dokládá ko-respondence Jana Vahanského z Vahančic s Jaroslavemz Pernštejna z ledna roku 1550, kdy Jaroslav Vahanského pře-mlouvá, aby na vrácení zapůjčené částky netrval.23Rozvoj majetkové struktury rodu však nebyl za životaBeneše Vahanského z Vahančic závislý pouze na podpoře ze23AČ XVI, s. 72 č. 123, s. 252 č. 273; VII, s. 209 č. 1004, s. 275 č. 1068.P. Vorel, Česká a moravská aristokracie v polovině 16. století. Ediceregister bratří z Pernštejna z let 1550-1551. Pardubice 1997, s. 55 č. 16.Strana 34
32strany Pernštejnů, ale probíhal i samostatně. Jeho majetkovézájmy se na počátku 16. století orientovaly především naoblast jihozápadního Bystřicka. Zde v roce 1510 Beneš kupujeod Jiříka z Olešničky ves (Dolní) Rozsíčku s tvrzí a poplužnímdvorem a dále zboží v sousedních vsích Blažkově, Mirošověa zaniklé vsi Lhotce. na tomto majetku pak zapisuje své snašeMartě z Delebenky, manželce svého syna Jana, věnem500 uherských zlatých. O pět let později opak přikupuje od Ji-říka Gedeona z Olešničky nedaleký statek Moravec s tvrzía vsí, sousední ves Jemničku, rovněž s tvrzí, s příslušnýmidvory a náležitými pozemky. Oboje zboží Beneš spojil do jedi-ného celku. Majetková politika Pernštejnů, směřující ke scele-ní všech statků tohoto regionu pod křídly rodu se zubří hlavouv erbu, pak vedla Benešova syna Jana k opětovnému prodejizdejších držav. V roce 1531 tak Jan z Pernštejna zboží kolemMoravce a Blažkova získává do svého vlastnictví a známé ma-jetky rodu Vahanských se tak nadále omezují především naokolí Tišnova.24Úmrtí Viléma z Pernštejna, stejně jako i poslední létaBeneše Vahanského z Vahančic, jsou spojeny se závěrem stře-24ZDB XVIII, s. 131 č. 38, s. 132 č. 40, s. 147 č. 119; AČ XX, s. 349 č. 264.J. Sadílek, P. Tatíčková, Obec Blažkov. Historie Blažkova a DolníRozsíčky. Blažkov 2014, s. 32. J. Sadílek, V. Juříčková, Moravec.Historie a vývoj osídlení obce / výběr z kroniky. Žďár nad Sázavou2022, s. 14-15.Strana 35
33dověké etapy zdejších dějin. Na závěr této kapitoly, vymezenéprávě tomuto dějinnému období, si zmíníme změn, které na-staly v nejbližším okolí naší obce a které měly významný do-pad na její pozdější osudy. Jde především o již dříve zmíněnýodprodej sousedního deblínského panství pány z Boskovicměstu Brnu. Transakce se podle dochovaných listin odehrálajiž v šedesátých letech 15. století, do zemských desk však bylavložena teprve o čtyři desítky let později. Listina z roku 1466vyjmenovává deblínské zboží v následující podobě, jak k tomu-to statku uvedené položky náležely, a ve tvaru, jak je zachy-cuje originální dokument: „hrad Deblín s městečkem, s dvo-rem poplužným, vsi Tíšky, Žrnuovky, Nelepče, Píščkov, Cze-blovice, Holasice, Maršov, Braníškov, Žďárce, Blahoňov i sedvorem poplužným, Prosetín, Katov, Novú Ves, Jestřebí, Laža-ny, i s tím právem, což na Lažaních jmáme, Chvališov, Ludví-kov, Podolé, Veselé i Osoší“ se všemi příslušnými pozemkya náležitostmi. Tedy obce v těsném sousedství Vohančic, ob-klopující je od severu, západu a jihu. Tímto úkonem se tak Deb-línsko trvale přesouvá mezi venkovské statky jihomoravskéhoměstského centra, jejichž zřejmě nejstarší trvalou položkutvoří. V majetku města zůstává již trvale, i když v průběhudruhé poloviny 16. století se jeho dosavadní suverenita vytrácía Deblín se vším statkem, přestože v rámci dalších pozemko-vých majetků města nejrozsáhlejší, je pevně spojen s Kuřimí,která se stává po další staletí správním střediskem venkov-Strana 36
Strana 37
35OSUDY VOHANČICV 16. A NA POČÁTKU17. STOLETÍPo následující dvě století zůstávají Vohančice izolova-ným drobným zbožím, sevřeným mezi rozlehlá a majetkověstabilní panství. Na východě je, stejně jako v dřívějších dobách,svíraly statky tišnovských cisterciaček, na západě a zčásti i se-veru a jihu pak majetky města Brna se správním centremv sousedním Deblíně. Spolu s Vohančicemi zůstával součástízdejšího suverénního „vladyckého“ ostrůvku také přilehlý he-roltický statek. Ten však v letech 1535 až 1584 zůstávalv držení Pernštejnů, podobně jako většina území severně odVohančic za územím tišnovského kláštera. V rámci jejich dr-žav však Heroltice představovaly izolovaný ostrůvek. Zatímcojiná tehdejší zboží rodu erbu zubří hlavy v našem kraji tvořilarozsáhlé ucelené a značně kompaktní území, sahající až téměřke Kunštátu a Letovicím, na severu pak k zemské hranici s Če-chami, na východě k řece Jihlavě a na jihu téměř k Jaroměři-cím nad Rokytnou, Heroltice byly odděleny majetky klášteraPorta coeli. Kromě Pernštejnů, kláštera a města Brna se v šir-ším okolí Vohančic v raném novověku nalézaly ještě majetkypánů křídla s centrem v Lomnici, a veverské panství. To tehdypřecházelo z rukou Ludaniců do vlastnictví pánů z Lipé a potéStrana 38
36na poslední zástupce rodu z Boskovic. Je tak zřejmé, že kroměcírkve a města Brna drželi majetky v okolí Tišnova pouzezástupci panského stavu. Jedinou výjimkou byly právě našeVohančice.26V závěru předchozí kapitoly jsem se setkali s osobouViléma z Pernštejna. Tento vynikající hospodář, disponujícív posledních desetiletích 15. století závratnými finančnímičástkami, byl jedním z prvních českých a moravských pánů,„kdo symbolicky odložil meč a hledat i jiné zdroje příjmů prosvoji pokladnu“. Přes svůj značný příklon k režijnímu velko-statku však zdánlivě paradoxně rušil většinu panských dvorůna statcích, které ke pernštejnským dominiím přikupoval.Svoji pozornost a své investiční možnosti soustředil předevšímna obory podnikání, které mu přinášely největší zisky. Patřilosem především rybníkářství a poté hornictví, zaměřené natěžbu drahých kovů. Tato jeho činnost našlas odezvu i v blíz-kosti naší obce.2726ZDB XXV, s. 241 č. 3; XXX, s. 154 č. 217. P. Vorel, Vývoj pozemkovédržby pánů z Pernštejna v 15. – 17. století. In: Pernštejnové v českýchdějinách. Pardubice 1995, s. 34-36. L. Hosák, Historický místopis zeměmoravskoslezské. Praha 1938, s. 226-227.27P. Vorel, Páni z Pernštejna. Vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějináchČech a Moravy. Praha 1999, s. 107-108.Strana 39
37Pouštěl se i do reorganizací krajinné sítě, předevšímtam, kde mohl plošší terén využít pro zakládání rybníků. Tytojeho aktivity jsou spjaty s Vilémovými jihočeskými statky,případně majetky na Pardubicku. V našem regionu se omezujína nevelké oblasti v okolí Křižanova a Velkého Meziříčí. Znač-ně členité území západního Tišnovska však realizaci těchtoaktivit také v okolí Vohančic vylučovalo.Svoje hlavní aktivity především v závěru života sou-střeďoval Vilém z Pernštejna zejména na svá jiho- a východo-česká panství, na vlastní rodové dominium na horní Svratcepřesto zcela nezapomněl. Přestože poznání hospodářskéhoprocesu na přelomu středověku a raného novověku, spjatéhos tímto územím, je dosud v počátcích, již dnes můžeme Vilé-movy aktivity spojit s pokusy vybudovat fungující řemesl-nicko-ekonomické ústředí jihomoravských statků. Za jeho ži-vota dochází na pernštejnském panství k povýšení Nedvědicena městečko a snad již tehdy byly provedeny určité kroky k vy-sazení nového horního městečka Štěpánova v místech původnístředověké vsi. Tento proces souvisel s obnovou starého dolo-vání stříbrných rud v oblasti svrateckého údolí na Štěpánov-sku. Tehdejší pernštejnské důlní aktivity se okrajově dotkly ta-ké území naších Vohančic, jak si ještě povíme v jedné z dalšíchkapitol.Protože kromě několika pokusů ovládnout a vytěžitfinanční zdroje z vlastních režijních podniků zůstala tatooblast za Vilémova života hospodářsky ještě plně nevyužita,Strana 40
38plynuly jeho zisky rovněž z rentovní politiky. Přikoupenímcelé řady drobných vladyckých a zemanských statků v blíz-kém okolí rodového hradu ovládl široké území horního povodířeky Svratky, které majetkově sjednotil. Dosavadní dvorcev přikoupených vsích mizí a jsou měněny na běžné selskégrunty, v některých případech si své výsadní postaveníponechávají v podobě rozličných výsad. Je zajímavé, že zatím-co tvrze a dvory v rukou Pernštejnů téměř bez výjimkyzanikají, heraltická tvrz držbu tohoto rodu přetrvává bezezměn. Důvodem jsou zřejmě zvýšené důlní aktivity v blízkostinaší vsi.V průběhu celého 16. století procházel rod Pernštejnůznačnými společensko-ekonomickými proměnami. Do tohotověku vstupoval prostřednictvím osoby Viléma II. z Pernštejnajako jeden z nejpřednějších rodů české koruny, ještě za jehosynů se tento stav udržel, dokonce posunul rod erbu zubříhlavy do nejvyšších pozic. Rozsahem svého majetku dokoncev jisté období předčili Pernštejnové i jinak bezkonkurenčníRožmberky. Teprve ke konci třicátých let 16. století nastávajívýrazné změny, které nastartovaly příkrý pád rodu a jeho dal-ší osudy.Hlavní příčina v pernštejnské finanční krizi, do níž sedostal rod za života Jana z Pernštejna, byl donedávna spat-řován v zisku kladského hrabství, jenž Jan získal roku 1537 odFerdinanda Habsburského do zástavy. Šlo o největší finančnítransakci, které se Jan za svého života účastnil, ovšem i tatoStrana 41
39vydání pouze „postrčila“ onen osudný zlom v pernštejnsképeněžní situaci. Příčiny lze spatřovat spíše v nekritickémzajišťování habsburské pokladny z pernštejnských zdrojů.Opakované půjčky s mizivou nadějí a návratnost značněvyčerpávaly Janovu pokladnu, v níž se zbíhaly zisky z velkýchčeských a moravských rodových panství. Zástava Kladska bylajednou z nemnoha způsobů ze strany panovníka, jak alespoňčástečně umořit stávající úvěry, i když současně přinesla dostátní poklady další značnou sumu peněz.Protože z prvních tří čtvrtin 16. století konkrétnízprávy o Vohančicích v podstatě chybějí, pokusme se rekon-struovat osudy vesnice jen nepřímo, na základě zmínek o je-jích vlastnících. Z chybějících zmínek můžeme současněusuzovat na neměnnou majetkovou situaci, kdy naše vesnicenadále zůstává ve vlastnictví rodu račích klepet.V roce 1569 se setkáváme s Janem Vahanským z Va-hančic a jeho bratry Benešem, Mikulášem, Hynkem a Buri-anem, kteří tehdy Jindřichu Březnickému z Náchoda prodáva-jí ves Křoví u Velké Bíteše, tedy v nedaleké vzdálenosti od rod-ných Vohančic. Jak a kdy toto zboží získali, není zřejmé. Před-chozí doklad z roku 1551 zmiňuje prodej vesnice bratry Jaros-lavem, Vojtěchem a Vratislavem z Pernštejna Alžbětě z Lipul-Strana 42
40tovic, následující osudy až do závěru šedesátých let zůstávajíneznámé.28Přes zřetelné spory, spojené s finančními zápůjčkami,tak typické pro věčně zadlužené Pernštejny 16. století, zůstalyvztahy členů Vahanských z Vahančic se zástupci rodu erbuzubří hlavy neměnné a setrvalé. Ovšem důsledkem dílčíhorozpadu dosud souvislých pernštejnských držav na horníSvratce se Vahanští přesouvají na české enklávy Pernštejnů.Jan Vahanský se uvádí jako úředník na pernštejnskýchPardubicích, kde vlastnil jeho bratr Beneš v roce 1567 dvůr.Tentýž roku 1562 kupuje statek Dubany mezi Pardubicemia Chrudimí a v roce přilehlý statek Bláto, oba s tvrzemi a dvo-ry. Podle staré tišnovské gruntovnice kupuje v roce 1571 JanVahanský z Vahančic a na Vahančicích v Tišnově „grunt odMatěje Medka v ulici Brněnské je mlejnu Cahlovu (dnes Čer-vený mlýn) ležící“ za částku 200 hřiven a 40 grošů. O tři rokypozději prodává grunt v Cahlově ulici (dnes Cáhlovská) vedleJana Motajle Martinopvi Cahlovi za sumu 200 hřiven. Zda šloo stejný dům, není zřejmé. S členy rodu se setkáváme až do28ZDB XXVI, s. 355 č. 253; XXIX, s. 27 č. 66Strana 43
41počátku 147. století, kdy seděli převážně na skromných dvor-cích a v dalších letech nejméně z dějin Moravy mizí.29S osudy Vohančic zřejmě úzce souvisí zmíněné tran-sakce Jana Vahanského na tišnovském předměstí. V sedmde-sátých letech se totiž uzavírá více než tři století trvající držbanaší vesnice rodem erbu račích klepet, odvozující od svéhozdejšího sídla svůj přídomek. Tehdejší vohančický statek, odkonce 15. století rozšířený o ves Skaličku s dvorem a mlýnem,od vlastních Vohančic poněkud vzdálenou, držel v uvedenédobě právě Jan Vahanský z Vahančic. Ten pak v roce 1573 sta-robylý rodový statek prodává. Vohančické zboží tehdy obsaho-valo, jak záznam v zemských deskách výslovně uvádí, „tvrzVahančice s dvorem poplužním a ves Vahančice, tvrz pustouSkaličku s dvořištěm pustým a ves a což tu jest, s rolími všeli-jakými, ornejmi i neornými, s lukami, s pastvami a s past-vištěmi, s zahradami, s štěpnicemi, s horami, s doly, s lesya háji“ a dalšími pozemky a náležitostmi. Novým vlastníkemzdejšího zboží se stává Jan Pergar z Perku, šlechtic chor-vatského původu, který právě v těchto letech přichází do mo-29J. Pilnáček, Staromoravští rodové, s. 82. A. Sedláček, Hrady, zámkya tvrze království českého I. - Chrudimsko. Praha 1882, s. 176, 190.F. J. Rypáček, Tišnovská stará kniha gruntovní z r. 1550. ČasopisMatice moravské 33, 1909, s. 89.Strana 44
42ravského prostředí a prostřednictvím Vohančic zde získávájedny z prvních pozemkových statků.30Pergarové z Perku přicházejí na Moravu podle někte-rých názorů teprve v devadesátých letech 16. století po svémkrátkém pobytu v Rakousku, kam odchází v obavě z turecké-ho nebezpečí. Ve skutečnosti se zde objevují již mnohem dříve.Jedním z nejstarších dokladů jejich zdejšího působení je právězakoupení našich Vohančic v roce 1573. O jedenáct let pozdějirozšiřuje zdejší zboží o sousední heroltický statek, zakoupenýtehdy od Mikuláše Kytlice z Rudolce, tehdejšího pernštejnské-ho úředníka, kterému jsou Heroltice krátce před tím vloženydo zemských desk Janem a Maxmiliánem z Pernštejna. Ostat-ně s Pernštejny byl v předešlých letech úzce svázaný také JanPergar z Perku. Podle dochovaných záznamů byl také onjedním z úředníků pernštejnského panství; svoji úlohu vyko-nával v letech 1557 až 1587, tedy ještě v době, kdy získává jakVohančice, tak přilehlé Heroltice.31Koupí Heroltic získává Jan Pergar tamní tvrz s po-plužním dvorem a vsí, s příslušnými pozemky, platy a dávka-mi, s přilehlým břehem řeky Svratky „od hranic brněnských30ZDB XXX, s. 54 č. 26.31J. Pilnáček, Staromoravští rodové, s. 186. J. F. Svoboda, Novoměstskýokres, s. 68, pozn. 1.Strana 45
43pod Březinou ležících až zas po hranice týchž Brňanů podgrunty herultickejmi ležících“. Ve vkladu zboží Kytlicovi z Ru-dolce jsou jako součást statku zmíněny také dva puchverky,„kteří sou postaveni na gruntě veverském, i stavem, kterej jestna řece Švarcavě, kterejm se voda na puchverky stouhoužene“. Těmito puchverky byly míněny stoupy – drtiče vytěženérudniny s blízkých dolů. Těm se budeme v souvislosti s Vo-hančicemi věnovat podrobněji v samostatné kapitole. Zakou-pením heroltického statku tak vzrostl rozsah vohančickéhozboží na tři vesnice s dvěma stojícími a jednou pustou tvrzí,dvěma dvory a třetím opuštěným a další reálie.32Toto nepatrně rozšířené zboží však v době koupěHeroltic nebylo jediným pozemkovým majetkem Jana Pergaraz Perku. Již o rok dříve, než Vohančice rozšiřuje o sousednízboží, se stává vlastníkem rozsáhlého středomoravskéhopanství Bouzova na Olomoucku a tamním hradem s dvoremv přilehlém městečku, pivovarem a dalším příslušným záze-mím, městečkem Bouzovem, vsí Podolí s tvrzí a dvorem a je-denácti osedlými vesnicemi a dvanáctou pustou. Charakter to-hoto panství se jak svým rozsahem, tak i povahou hlavníhosídla, nemůže s dosavadním Pergarovým zbožím rovnat.32ZDB XXX, s. 154 č. 217, s. 155 č. 218.Strana 46
44Přesto Vohančice nadále zůstávají jedním z jeho hlavních stat-ků, po kterém se v dalších letech psal.33Jan Vahanský z Vahančic a na Bouzově a Vahanči-cích, jak se v posledních letech svého života držitel zdejšíhostatku psal, držel toto zboží až do své smrti v roce 1600. Potéobě panství přecházejí na jeho syna Bohuslava Pergaraz Perku. Ten nadále vystupuje jako hlavní dědic rodu, druhýz Janových synů Karel se objevuje jen velice zřídka. Výraznějšízprávy o něm máme z roku 1609, kdy spolu se svojí manžel-kou Kateřinou Onšičkou z Bělkovic a na Ořechovém kupujerozsáhlá panství Hranice a Drahotuše na střední Moravě. na-proti tomu Bohuslav nadále drží rodové statky Bouzov a Vo-hančice, po nichž se nadále píše.34Obě zboží drží až do roku 1616, kdy umírá. V následu-jících letech je zdejší situace poněkud nepřehledná. Podle ně-kterých zdrojů získává po Bohuslavově smrti obě panství jistýMikuláš Pergar, který ještě v téže době prodává Vohančiceevangelíku Janu Kryštofu Pergarovi z Perku. Naproti tomubouzovské panství získává v roce 1617 Fridrich z Oppersdorfu.33ZDO XXIX, s. 132 č. 183, 184.34ZDO XXXIV, s. 475 č. 2.Strana 47
45Příbuzenské vazby jmenovaných členů rodiny Pergarů všaknejsou známy.35V rukou Jana Kryštofa Pergara zůstaly Vohančice aždo počátku dvacátých let 17. století, kdy je ztrácí v důsledkuporážky českých a moravských stavů v bitvě na Bílé hoře.Podrobnosti k tomuto procesu ve spojitosti s naší vsí a její dalšíosudy si přiblížíme v následující kapitole.35ZDO XXXIII, s. 466 č. 93; XXXIV, s. 479 č. 6. L. Hosák, Historickýmístopis země moravskoslezské, s. 225, 555-556, 974.Strana 48
46VOHANČICE V PRŮBĚHU17. STOLETÍOsudy panství a tím i naší vsi jsou v dalším obdobíspojeny s neklidnou atmosférou, spojenou s povstáním čes-kých a moravských stavů proti habsburské vládě, motivova-ným mimo jiné náboženskými a mocenskými rozpory. Stavov-ská vzpoura a její následná tvrdá porážka ukončují nejen prv-ní století raného novověku, ale spolu s následnými společen-sko-politickými a náboženskými změnami představuje výraz-ný předěl v dějinách českých zemí.Proměny, kterým Morava spolu s Čechami procházína počátku dvacátých let 17. století v důsledku porážky sta-vovského povstání, se zčásti promítly také v dějinách naší vsi,zdejšího statku a jeho nejbližšího okolí. Přestože většina teh-dejších feudálních majetků v okolí Vohančic setrvala v pod-statě bez výraznějších změn, i zde můžeme stopy těchto pro-měn do jisté míry rovněž sledovat.Potrestání účastníků stavovské vzpoury po porážce naBílé hoře proběhlo na Moravě ve srovnání s Čechami přece jenvýrazně mírněji, ovšem ani zde se neobešlo bez rozsáhlýchkonfiskací majetků a finančních postihů. Z širšího regionuTišnovska se to týká především panství Lomnice, Osová, Kři-žanov či Moravec a statků Ostrov, Osová Bítýška a Nový Oře-Strana 49
47chov (dnešní Ořechov u Křižanova). Tedy v podstatě majetkůzápadně od naší vesnice (s výjimkou Lomnice). Severně,východně a jižně sousedily v Vohančicemi církevní panstvítišnovského kláštera, zboží hradu Veveří či rozlehlé statkyměsta Brna, spravované z kuřimského zámku, ke kterémunáležel i přilehlý deblínský statek. Těm se pobělohorsképostihy vyhnuly. Naproti tomu vohančický statek byl dosavad-nímu vlastníku po porážce stavů v rámci potrestání za jehozapojení do předešlé vzpoury zabaven.Jak již bylo řečeno, Jan Kryštof Pergar z Perku se dostavovského povstání aktivně zapojil. Náležel mezi komisaře,kteří „statky duchovní brali do sequestru“, tedy kteří řídilizábory církevních panství a jejich přidělování příznivcůmvzpoury. Tito komisaři byli rozděleni podle tehdejších krajů.V brněnském kraji, kam tehdy Vohančice náležely, byl jednímze sedmi komisařů. Jako aktivnímu účastníku mu byly po Bíléhoře jeho majetky zabaveny. On sám sběhl. Vohančický statekbyl tehdy oceněn na 12 232 zlatých 6 grošů 6 denárů a postou-pen císaři. Ten získal mezi jinými i blízké statky Lomnicea Mitrov. V rámci zjištění ceny zabaveného panství byl pro-veden dne 22. října 1622 odhad Vohančic s jejich příslu-šenstvím. Ten zde zaznamenal následující položky:„Nejprve tvrz Vohančice se dvorem poplužníma s jinými třemi vesnicemi, totiž ves Vohančice, v níž usedlýchosob 13, ves Skalička, usedlých 12, ves Heroltice, usedlých 16,ves Závist, usedlých bylo 4. Ty ještě nyní pusté.“ Všichni osad-Strana 50
48níci statku platili ročně celkem 38 zlatých 22 grošů, odevzdá-vali 150 kusů slepic a 11 kop 35 kusů vajec. Při vohančické tvrzise nalézal hospodářský dvůr, jehož tehdejší podobu si přiblíží-me v kapitole, věnované zdejšímu zámku a jeho zázemí. Jinýdvůr ležel v sousedních Herolticích. Ke zdejšímu zboží náleželrovněž mlýn na řece Svratce poblíž Březiny. Šlo o poměrněvelký mlýn o třech moučných kolách s jedním kašníkem,stoupami a pilou. Jiný mlýn se nacházel také ve Skaličce; tendisponoval dvěma moučnými koly a stoupami. Příslušné vsiobklopovaly lesy, „v nichž dříví jedlového, dubového a boro-vého ve třech rozdílných místech mnoho, na pivovar a domácípotřebu s dostatkem“. Nacházela se zde rovněž trojicerybníků, „dva menší a jeden pode vsí Vohančicemi“. U naší vsibyly zřízeny tři panské zahrady, „v nichž drahně ovoce serodívá a pro domácí potřebu i kuchyňské věci se užívatimohou“. Poddaní na statku byli, kromě panských potahů, po-vinováni svážet obilí a otavu z vrchnostenských polí a luk.Dále museli po jeden den síct trávu a oves. Za další práci bylyvrchností finančně odměňováni. Ve Vohančicích se nacházelatvrz „od kamene s pokoji a komorami vystavená“, při kteréstál také pivovar. Ten však nebyl pro ztrátu odbytu několik letv provozu.3636SÚA Praha, České oddělení dvorské komory IV, sign. M 161, kart. 157.MZA Brno, G 371 – Jaroslav Novotný – opisy moravských urbářů, inv.č. 578. F. Hrubý, Moravské korespondence a akta z let 1620-1636. Sv. I.Strana 51
49Téměř ihned pro provedení odhadu zabavenýchpanství dochází k jejich prodeji osobám z císařské strany,katolické šlechtě, církevním činitelům či institucím a vůbecdalším osobám podporujícím vítěznou stranu. Tento procesnebyl jednoduchý a neobešel se často bez jistých sporů a poty-ček mezi zájemci o jednotlivé statky. Vohančice si „vybojoval“císařský důstojník Jan z Melssingu, který je v roce 1626 koupilza částku 14 tisíc zlatých. Nový vlastník si panství přílišdlouho neužil. Krátce poté umírá a jeho manželka Marie potéve své poslední vůli z 12. května roku 1629 odkazuje VohančiceAlžbětě Pergarové z Perku. Naše vesnice spolu s dalšími nále-žitostmi zdejšího statku se tak aspoň nakrátko navrací dovlastnictví Pergarů. Alžběta však již roku 1636 statek prodáváhejtmanu gardy olomouckého biskupa Alonsu de Castro naRoubanině a Stvolové. V prodejní smlouvě je zachycen alespoňzákladní rozvrh statku, sestávajícího ze vsí Vohančice, Herol-tice, Skalička a Závist, rytířského sídla ve Vohančicích, pan-ských dvorů, pivovaru, mlýnů a dalším realit.371620-1624. Brno 1934, s. 188, 192. T. Knoz, Pobělohorské konfiskace.Moravský průběh, středoevropské souvislosti, obecné aspekty. Brno2006, s. 98, 116. J. Slovák, Pobělohorský konfiskační protokolmoravský z r. 1623. Kroměříž 1920, s. 20-21.37ZDB XXXVIII, s. 581 č. 26, s. 602 č. 59, s. 644 č. 86, s. 645 č. 88. T. Knoz,Pobělohorské konfiskace, s. 298-299.Strana 52
50Majetky nového vlastníka Vohančic nebyly přílišrozsáhlé. V přídomku zmíněné statky Roubanina a Stvolováse nacházely na severním Letovicku na rozhraní brněnskéhoa olomouckého kraje. První sestával pouze z jediné vesnices nevelkou tvrzí, dvorem a pozdně románským kostelem, dru-hý představoval starý lenní statek olomouckého biskupství,tvořený trojicí drobných vísek Želivsko, Horákova Lhota a Ur-bancova Lhota (dnes Rozhraní) a doplněný mlýnem s pan-ským obydlím, dvorem a palírnou. Dohromady nedosahovalyani rozsahu vohančického zboží. V rukou tohoto rodu zůstalyVohančice po další tři desítky let. Roku 1666 prodává Alonsůvsyn František Karel de Castro Vohančice Pavlu Albrechtovivon Teyburg. Součástí zboží byly, stejně jako dříve, vsiVohančice, Heroltice, Skalička a Závist, rytířské sídlo, hospo-dářský dvůr, pivovar a dva mlýny spolu s příslušnými pozem-ky. Teyburg přikoupil o tři roky později podíl ve vsi Milonicíchu Černé Hory, sestávající z tamního panského dvora s jednímpoddaným a hospodou. Rozsah poddanského gruntu je v růz-ných zdrojích uváděn odlišně. Podle prvních katastrů z třetíčtvrtiny 17. století šlo o domek bez zemědělské půdy, prodejnísmlouvy z konce téhož století hovoří o půllánovém gruntu.V každém případě se dosavadní vohančické zboří nepatrněrozrůstá. Již v polovině sedmdesátých let 17. století opět měnísvého majitele. Zdejší zboží tehdy Pavel Albrecht von Teyburgna Vohančicích a Milonicích, jak se v prodejní smlouvě uvádí,prodává Jindřichu Slavíkovci ze Slavíkova. Ten držel v před-chozích letech v okolí ještě řadu dalších drobných statečků, na-Strana 53
51příklad krátkodobě oddělené zboží Bukov u Dolní Rožínkys dvorem, nově vybudovaným panským obydlím a několikadalšími vesnicemi, to však již roku 1661 prodává vlastníkuhradu Pernštejna, při němž tyto vsi zůstávají již trvale.Ostatně ani Slavíkovec na Vohančicích dlouho nepobyl. Jižv roce 1680 umírá a statek dědí jeho manželka FrantiškaAlžběta svobodná paní z Ostešova, která zde zůstává až do svésmrti. Umírá 30. dubna roku 1692 a její zdejší zboží je22. května téhož roku zinventováno a následně v dražbě pro-dáno Karlu Maxmiliánu Lvu svobodnému pánu z Rožmitálu.38Po přehledu majetkových proměn vohančického stat-ku spolu s naší vsí v průběhu 17. století se navrátíme do dva-cátých let 17. století, do doby konfiskace statku po bělohorsképorážce stavů a současně na samý počátek třicetileté války. Jejíprůběh a především dopad na život zdejší vesnice nemámepodrobněji doložen. Skutečnost, že z celkového počtu patnáctivohančických domů, převážně domků bez zemědělské půdy,doložených v polovině 17. století, byly tehdy celé dvě třetinypusté, ukazuje na tragický dopad válečných let. Hned38MZA Brno, A 3 – stavovské rukopisy, inv. č. 273, fol. 144, 276; D 1 –lánové rejstříky, inv. č. 155b; C 2 – tribunál-pozůstalosti, kart. 27, sign.D 14. V. Oharek, Tišnovský okres. Brno 1923, s. 419. L. Hosák,Historický místopis země moravskoslezské, s. 225. J. Sadílek, Bukov.Historie a vývoj osídlení a stavebních památek obce. Bukov 2013,s. 41-42.Strana 54
52z počáteční fáze války, z roku 1620, máme doložen průtahpolských žoldáků pod velením hejtmana Lisovského. Jenobtížně zvladatelná horda, navíc rozzuřená planými slibycísaře ohledně vyplacení žoldu, plenila zdejší krajinu od listo-padu tohoto roku. V blízkém Tišnově tehdy dochází k masak-ru zdejších obyvatel, kteří přišli vojáky vítat s korouhvemi.V zasedací síni tišnovské radnice je dodnes zasazen náhrobekjednoho z ubitých zástupců města, zdejšího primátora JiříkaMydláře. Dopad prvních válečných let na zdejší krajinu mámedoložen také z relace abatyše tišnovského kláštera z rodu1621, adresované kardinálu Františku z Dietrichštejna. V nípředstavená kláštera Kunhuta z Komořan zdůrazňuje vyplun-drování nejen vlastního kláštera, ale i okolních obcí, zejménatěch ke klášteru náležejících, z nichž některé byly také vypá-leny. Členky tišnovského konventu před útoky vojáků našlyochranu za zdmi nedalekého hradu Pernštejna.Dopad vojenských útoků z počátku dvacátých let do-kládají také městské gruntovnice, které ještě o dvě desítky letpozději připomínají opuštěné grunty v Tišnově, zaniklé právěv důsledku „návštěv“ Lisovčíků i jiných kořistnických a rabu-jících hord.Po téměř dvě desítky let nastává období zdánlivéhoklidu. To je náhle přerušeno počátkem čtyřicátých let běhemneúspěšného obležení města Brna švédskými vojsky. Švédovépři svých „zásobovacích akcích“ vyjížděli daleko za obvodBrna, podle některých zpráv se dostávají až k PernštejnuStrana 55
53a Lomnici. Nejhorší období přichází s rokem 1645. Tehdy mělbýt obležen hrad Pernštejn. Jiný až tisícihlavý oddíl Švédů podvedením generála Duglase přitáhl k Lomnici, kde žádal 1000tolarů výkupného a dvacet koní. Protože tak vysoká finančníhotovost nebyla dostupná, hrozili městečku a hraduvypálením. Odtáhli po složení menší částky, přesto všakv Lomnici nadále zůstává menší švédská posádka, terorizujícíširoký region.Nezdařené obležení města Brna motivovalo Švédyk pomstychtivému rabování v jeho širokém okolí. Podle někte-rých zpráv měly být vesnice poblíž cesty z Brna do Tišnovazpustošeny a vypáleny. Situace ve zdejším regionu v důsledkunastíněných událostí vedla k naprostému chaosu, jak názorněvyjadřuje list tišnovské městské rady, adresovaný do VelkéBíteše, kde se mimo jiné píše: „my dlouhou dobu v našichhorách a lesích na Nelepči a na Spáleniskách jako v zimě, taki v létě jsme zůstávali, co mezi tím jezevci, zajíci, lišky, ba i vlcia jiná zvěř s hor vyšli a v městě našem opuštěném v pecích pocelý ten čas obydlí své měli“. Rozlehlé lesy v okolí Vohančicv závěru třicetileté války posloužilo k úkrytu nejen tišnov-ských obyvatel, ale i dalších osadníků z okolních vsí.3939M. Konečný, J. Dufka, Tišnov v raném novověku a v době předbřeznové(1555 – 1848). In: Tišnov. Příroda – dějiny – památky – lidé. TišnovStrana 56
54Za správy Vohančice rodem de Castro a poté v aktu-alizované podobě za držby Pavlem Albrechtem von Teyburg jevyhotoven významný pramen, který názorně a se vším detai-lem přibližuje podobu a rozsah všech vsí panství a dopad pře-dešlých válečných let. Obsah tohoto pramene, kterým je nej-starší ucelený moravský katastr – lánový rejstřík, si zanedlou-ho přiblížíme.Hospodářská situace válkou poničených českých zemís vypálenými a zplundrovanými statky, částečně nebo zcelaopuštěnými vesnicemi a městy, zanedbanou nebo naprostozničenou ekonomickou strukturou si vynutila krátce po polo-vině 17. století urychlenou nápravu. Jednou z forem, jak zajistitdostatečný příjem financí bylo sjednocení zemské berně, vypo-čítané podle nového systému. K zavedení stabilních daňovýchpříjmů z jednotlivých panství bylo přistoupeno k co nejpřes-nějšímu zmapování skutečného stavu poddanské půdy. Nutnoříci, že první pokusy nebyly vždy zcela úspěšné.Přestože výpočet daně byl jedním z hlavních důvodůk zavedení nejstarších katastrů, dalším přínosem tohoto pos-tupu byl rovněž soupis poddaných a současně revize škod poskončení třicetileté války. Díky tomu získáváme zásadní pra-2013, s. 295-297. F. Matějek, Morava za třicetileté války. Praha 1992,s. 313-314, 329, 392.Strana 57
55men k poznání poválečného stavu řady vesnic a měst, i kdyžnelze tyto zdroje pokládat bezezbytku za věrohodné a přesné.Zatímco v Čechách probíhá tzv. berní rula již před po-lovinou padesátých let 17. století, na Moravě je přistoupenok revizi teprve v roce 1656. Jejím výsledkem, vyhotoveným doroku 1657, byl první elaborát tzv. lánového rejstříku. Nezůsta-lo však u jediného. Již krátce po jeho dokončení se objevují prv-ní nedostatky a chyby, které si při jejich nárůstu vynutily vy-hotovení opravné verze. Její zpracování probíhalo v letech1669 až 1679. Poté byly oba elaboráty spojeny do jedinéhoa první verze byla, až na některé výjimky, zničena.Výrazným kladem spojení obou verzí lánovéhorejstříku je zvýraznění rozdílu v osídlení Moravy a jejích částímezi padesátými a sedmdesátými lety 17. století. Jsou zdepatrny především změny, k nimž v mezidobí došlo. Ve výsled-ku tak můžeme sledovat stav vesnic a měst krátce po skončenítřicetileté války a porovnávat její pozdní důsledky na pustnutíněkterých usedlostí i celých vsí. Obdobné změny v nevelkémrozsahu spatřujeme také ve výčtu domů vsi Vohančic v průbě-hu třetí čtvrtiny 17. století, mezi léty 1657 a 1674. Následujícípřepis obou lánových rejstříků uvádíme v podobě, jak jezaznamenává dochovaný elaborát. První jméno zachycuje stavz roku 1674, druhé pak ze staršího období, tedy z roku 1657.Pokud je uvedeno pouze jediné jméno, znamená to, že v mezi-dobí nedošlo ke změně majitele gruntu. Na rozdíl od prameneje pouze připojeno popisné číslo podle číselné evidence, zave-Strana 58
56dené v roce 1771, užívané v jen málo pozměněné podobě v pod-statě dodnes, pokud to ovšem další vývoj usedlosti umožňoval:Celolány:Jan Vala - pole ve 4 tratích, 24 měřic III. třídy (r. 1731 zrušena rozdělen) činžovní pole – 19 měřicDomky bez polí:Václav Hejmal od Mikuláš Hejmal (čp. 5)Petr Mušín od Jakub Straus (čp. 3)Nově od roku 1657 osedlý půllán:Jiří Diviš má od roku 1670 starý pustý Pavla Hanáka - pole ve4 tratích, 12 měřic III. třídy (čp. 2)Nově od roku 1657 osedlé domky bez polí:Jakub Novotný má od roku 1672 starý pustý Petra Gaistera(čp. 1)Strana 59
57Václav Smejkal má od roku 1672 starý pustý BlažejeSchlossera (čp. 11)Nově od roku 1657 pusté domky bez polí:Pavel Havlíček 1671 zemřel (čp. 9)Tomáš Schneider 1667 zemřel (čp. 8)Staré pusté půllány:Šimon Štefan - 12 měřic III. třídy (čp. 6)Jan Janíček - 12 měřic III. třídy (r. 1731 zrušen a rozdělen)pustá činžovní pole – 26 měřic 4 osminkyStaré pusté domky bez polí:Valentin Trnovský (zrušen)Jakub Weber (zrušen)Blažej Schlosser (zrušen)Tomáš Pastrnák (zrušen)Jan Čech (zrušen)Strana 60
58Pozemky poddaných ve Vohančicích byly podlelánových rejstříků rozměřeny poněkud nepravidelně. Ostatnězástavba v naší vsi sestávala tehdy většinou z drobných dom-ků s absencí zemědělské půdy. Selské grunty zde byly zastou-peny pouze jedním celolánem a trojicí půllánových usedlostí.Lokalizace dvou z nich – lánu a půllánu – neumožňují změny,které vesnice prodělala v průběhu první půle následujícíhostoletí, jak si ještě přiblížíme. Lán zde disponoval 24 měřicemi,zařazenými do třetí třídy kvality podle výsevku. Půllány pakobdělávaly polovinu z tohoto množství, tedy 12 měřic polí rov-něž shodného kvalitativního zařazení. K celolánu a zrušené-mu půllánu patřily i činžovním pozemky.Výčet usedlostí z let 1657 a 1674 tak vykazuje ve Vo-hančicích celkem 15 domů různé velikosti, významu a předev-ším rozsahu půdy.Ne všechny domy ve vsi se nacházely po polovině17. století v plnohodnotně funkčním stavu. Řada z nich bylav důsledku předchozích válečných událostí opuštěná. K roku1657 bylo ve Vohančicích zaznamenáno deset pustých usedlos-tí. K nim patřily všechny půllánové grunty a sedm domků.V průběhu dalších dvou desetiletí, přesněji do roku 1674,zpustly další dva domky. V jejich případě však nemůžeme o je-jich úplném opuštění uvažovat, Jako důvod zpustnutí je totižuváděno úmrtí hospodáře. Domy tak nebyly prázdné, pouzeStrana 61
59absence hospodáře neumožňovala odvádění předepsanýchdávek a výkon robotních povinností v plné výši. Takové domybyly tehdy pokládány za pusté. Mezi osedlé se opětovně navrá-tili poté, co grunt převzal nový hospodář, buď některý dospělýdědic, nebo jiný vrchností dosazený poddaný. Ve stejnémmezidobí byly obnoveny také dva dříve pusté domky a jedenpůllán. Zbylé půllánové grunty a domky zůstaly opuštěné iv polovině sedmdesátých let.40Závěr 17. století je spojen s krátkodobou držbou vo-hančického statku Karlem Maxmiliánem svobodným pánemz Rožmitálu a Blatné. Ten držel spolu se svými bratry krátcepřed tím biskupský lenní statek Blansko, kterého se zbavujekrátce před zakoupením Vohančic. Statek držel pouze poněkolik posledních let 17. století. V přelomovém období roku1700 jej opět prodává. Novým vlastníkem vohančickéhopanství se tentokrát nestává další šlechtic barokního období,ale město Brno, kterému patřilo již delší období území těsnějiobklopující Vohančice od západu a zčásti i severu a jihu. Proceszakoupení statku městkou správou, stejně jako další osudyVohančic pod ochranou kuřimského panství, si podrobnějipřiblížíme v následující kapitole.4140MZA Brno, D 1 – lánové rejstříky, inv. č. 155b.41L. Hosák, Historický místopis země moravskoslezské, s. 313.Strana 62
60PROMĚNY VOHANČICV 18. A 19. STOLETÍZlomový rok 1700 se v dějinách Vohančic stává jed-ním z nejdůležitějších mezníků v jejich feudální historii. Právětohoto roku ztrácí naše vesnice dosavadní charakter centrasamostatného šlechtického statečku, jakým byl již od svýchnejrannějších počátků, a mění se v součást rozlehlého velko-statku, nacházejícího se navíc nikoliv v majetku běžného feu-dála, ale hlavního moravského města – Brna.Prodejní smlouva na zdejší zboží byla sepsána22. května roku 1700 v Brně. Dosavadní vlastník Vohančic je-jím prostřednictvím postupuje městskému magistrátu zboží,které podle značně podrobné smlouvy obsahovalo ves Vohan-čice se zámečkem („Schlössel“), pivovarem a palírnou, ves Zá-vist, Březnický mlýn na řece Svratce s pilou, ves Heroltices panskou kovárnou, panským dvorem a ovčínem, ves Ska-ličku s panským mlýnem a ves Milonice u Černé Hory s pan-ským dvorem, půllánovým selským gruntem, rybníčkem, ko-várnou s veškerým kovářským náčiním a hospodou. K tomupříslušely náležité pozemky, vyjmenované však podle obvyk-lých sumárních zvyklostí. Zmíněné reálie tak na zlomuStrana 63
6117. a 18. století posílily již tak značně rozlehlé venkovské ma-jetky města Brna.42Vohančický „městský“ statek nebyl již od počátkuspravován samostatně, ale stává se součástí celého jednotnéhosouboru venkovských držav města Brna, řízeného z kuřim-ského zámku. Kuřimský velkostatek tehdy sestával nejenz někdejšího šlechtického statečku Kuřimi, ale tvořila jej i dalšízboží. Hlavní složkou bylo deblínské panství, postoupené Brnujiž v roce 1466, jak jsme již zmínili dříve. Základem městskýchvenkovských statků zůstalo Deblínsko až do roku 1547, kdybylo rozšířeno o kuřimský statek, zakoupený od moravskéhopodkomořího Přemka z Víckova. Jeho koupě přinesla rozvíje-jícímu se zboží brněnského magistrátu pouze vlastní vesniciKuřim s tamní tvrzí, dvorem, pivovarem a dalším zázemím.To o deset let později rozšířil o sousední statečky Lipůvku,koupenou od královského prokurátora Ambrože z Ottersdor-fu, a Lelekovice, získanou od Viléma Valeckého z Mírova. Narozdíl od Lipůvky, sestávající pouze z jediné vsi s izolovaně po-loženým kostelem románského původu, přidala koupě Leleko-vic k brněnským statkům vsi Lelekovice s tvrzí, pivovarem,dvorem, kostelem a několika mlýny, Nuzířov a podíl v Šeb-rově. Svým rozsahem tak přidaná zboží za deblínskými zákla-dem značně zaostávala. Pouze z praktických důvodů, jako zej-42MZA Brno, A 3 – stavovské rukopisy, inv. č. 275, fol. 296.Strana 64
62ména pro lepší dostupnost z Brna, je proto před koncem16. století zřízeno správní centrum městských statků v Kuři-mi, a to v podobě novostavby zdejší trojkřídlé tvrze či zámku.43Po celou druhou polovinu 16. a celé 17. století zůstávalrozsah kuřimského panství neměnný. Teprve přikoupení Vo-hančic a jejich náležitostmi v roce 1700 jeho potenciál poněkudrozšířil. Jak si ještě uvedeme, nešlo o poslední krok v dějináchbrněnského panství, směřující k jeho rozšíření.S nástupem 18. století se dosud značně omezená in-fomační základna, zpřístupňující žádané poznatky k dějinámVohančic, výrazně projasňuje. Narůstá množství materiálůjak ve fondech vrchnostenské správy, tak v zemském byrokra-tickém aparátu. Vohančice po svém připojení ke Kuřimi nadá-le představují nevelké středisko s jistou mírou patrimoniálnísamosprávy. Nově dostupné informace, zesílené strukturouarchívu městského panství, umožňují detailněji nahlédnout doživota zdejších obyvatel a přiblížit reálnou podobu sídliště a je-ho soudobých proměn.Dvacátá a třicátá léta 18. století jsou ve vývoji kuřim-ského panství spojeny s řadou zásadních změn. Ty spočívajínejen v obnově řady tehdy již značně zastaralých budov vrch-43ZDB XXVI, s. 329 č. 179; XXVII, s. 377 č. 28, s. 378 č. 31. L. Hosák,Historický místopis země moravskoslezské, s. 223-224.Strana 65
63nostenské ekonomiky, ale také v přehodnocení struktury ně-kterých připojených statků. Zde hrálo značnou roli předevšímnově přikoupené panství Vohančice, jehož součástí byly kroměvlastních Vohančic ještě vsi Skalička, Heroltice, pustá vesZávist a hostinec v Milonicích u Černé Hory jak jsme si již ně-kolikrát uvedli. Další dvůr v Milonicích tehdy mizí, v tomtoobdobí dochází k jeho zrušení a rozdělení budov na trojicigruntů. Ziskem se tak ekonomika kuřimského panství rozhoj-nila nejen o jmenované vesnice, ale také o dva další hospodář-ské dvory, zájezdní hospodu na zemské silnici z Brna k ČernéHoře a staré rytířské sídlo ve Vohančicích, které zakrátko pře-růstá ve správní centrum deblínské části kuřimského statku.K roku 1725 byl na kuřimském panství vyhotovennový urbář, vyčíslující aktuální poddanské dávky a příjmyz vrchnostenských objektů. Pro Vohančice, stejně jako i dalšívsi k nim příslušného statku, však nemá přílišný význam. Anijednu ze vsí někdejšího vohančického panství totiž tento urbářneobsahuje. Důvod objasňuje připojená poznámka, uvádějící,že všechny tyto vesnice neměly v době vzniku urbáře dosudvyměřeny peněžité platy. Chyběl proto důvod jejich zpřístup-nění formou urbáře.4444AMB, A 1/3 – Sbírka rukopisů a úředních knih, rkp. č. 155. J. Řezníček,Moravské a slezské urbáře. Katalog. Praha 2002, s. 156.Strana 66
64Ve stejné době, kdy je vyhotoven zmíněný urbář, sestávají téměř pravidelnou součástí každoročních účetníchvýkazů vrchnostenské samosprávy kuřimského panství pod-robné inventáře všech dominikálních budov. Obsahy těchto in-ventářů neslouží pouze k přiblížení stavební podoby předmět-ných objektů, ale jsou také jedinečným přehledem jejich po-drobného výčtu včetně tehdy intenzívně probíhajících staveb-ních proměn.Nejstarší dochovaný inventář dokumentuje stav ku-řimského velkostatku v roce 1723. Kromě až naddimenzova-ného zázemí kuřimského zámku, někdejší pozdně renesančnítvrze, sloužící jako správní budova s kancelářemi a byty úřed-nictva, sestávajícího z hospodářských objektů v komplexudvora, pivovarských budov, skladišť a sýpek, je pozornostvěnována také dalším dvorům na panství, mlýnům, palírnám,hostincům a myslivnám a jiným hospodářským či výrobnímprovozům. Středem zájmu, kromě Kuřimi, bylo zázemí dvorův Lelekovicích, Svinošicích, Vohančicích, Herolticích a Deblíně.Jádrem vohančického dvora, nového střediska „horního“panství města Brna, jak byl bývalý deblínský statek spolus Vohančicemi někdy nazýván, byl zrestaurovaný zámeks přilehlým pivovarem. Toto obnovu zdejších panskýchobjektů si přiblížíme v samostatné kapitole. Přestože trvánítohoto pivovaru nebylo příliš dlouhé, již v průběhu pozdního18. století jeho provoz ustává a objekt je nadále využíván jenjako sýpka, za správy městem Brnem se dočkal i dílčích oprav.Strana 67
65Z toho je zřejmé, že význam druhého pivovaru na kuřimskémpanství nebyl zanedbatelný, alespoň ve starším období.V průběhu dvacátých a třicátých let 18. století docházík řadě významných či méně důležitých přestaveb panskýchobjektů. V druhé půli dvacátých let je nově vystavěn dvůr veSvinošicích, který nahradil starý zřejmě ještě selský grunt,nevyhovující novým nárokům vrchnostenské ekonomiky. Pří-zemní hostinec v sousední Lipůvce, zbudovaný v letech 1691 až1692, byl ve stejné době rozšířen do patrové podoby. Novostav-ba nahradila také starou hospodu v Milonicích. Na realizacitěchto staveb se účinně podílel významný brněnský stavitelMořic Grimm, jehož činnost na Kuřimsku byla dosud spojová-na maximálně s později realizovanými projekty barokníchúprav kostelů v Kuřimi a Deblíně. Také v ostatníchhospodářských areálech proběhly současně některé přestavby.Jednou z prvních vrcholně barokních realizací byla zřejmě vý-stavba nového dvora před kuřimským zámkem. K ní se sicenezachovaly žádné konkrétnější materiály, ovšem celkovádispozice dvora, zachycená v čisté formě již na mapě Kuřimiz roku 1731, hovoří pro vznik dvora v tomto období zcelajednoznačně. Je pravděpodobné, že součástí těchto stavebníchrealizací byla i barokizace vohančického zámku, zčásti dolože-Strana 68
66ná dochovanými plány. K tomu se ještě vrátíme v části, zamě-řené na osudy zdejšího zámku a jeho zázemí.45Kromě zmíněných stavebních úprav, zaměřených namodernizaci hospodářských a obytných objektů vrchnosten-ského správního a ekonomického aparátu, proběhly na ku-řimském panství ve stejném období i dílčí zásahy do stávajícísídlištní struktury. Ty se omezily především na území nověpřikoupeného vohančického statku, jisté stopy však zanechalyi jinde. Zásah vrchnostenské správy v roce 1731 byl zaměřenna sjednocení zástavby. Dosavadní podoba vsi Vohančic, sestá-vající kromě komplexu dominikálních staveb – zámku s pivo-varem a dvorem – ještě z patnácti domům, doznala v důsledkutěchto zásahů razantní proměny. Lánový grunt a jeden půllán,známé z lánových rejstříků třetí čtvrtiny 17. století, byly tehdyzcela zrušeny, jejich pozemky spolu s půdou dalších dvoupůllánových usedlostí byly pak pravidelně rozděleny na osmčtvrtlánů. Zbylý půllán byl připojen k dominikální půdě.V důsledku těchto změn tak získávají Vohančice zcela novoupodobu, z jejich urbanismu zcela mizí nejen oba zrušené grun-45AMB, A 1/3 – Sbírka rukopisů a úředních knih, rkp. č. 1054; H 1 –Velkostatek Kuřim, inv. č. 1879, 1880, 1885, 1887, 1889. S. Laurincová,Městský statek Kuřim, s. 83, 92, 93, 119, 133.Strana 69
67ty, jejichž lokalizace tak zůstává neznámá, ale také pět zanik-lých chalup.46Pustá byla také v polovině 17. století ponejprvzmiňovaná víska Závist při staré silnici z Deblína k Tišnovu,procházející severním okrajem Vohančic. Ta vykázala v pade-sátých letech 17. století čtyři pusté chalupy s hospodou a poz-ději přistavěným mlýnem. na území starého deblínského stat-ku podobné koncepční úpravy neproběhly, až do poslední čtvr-tiny 18. století zde setrvala zástavba v podobě, v jaké jsme jizachytili již v polovině předešlého století. Osudům Závisti serovněž podrobněji věnujeme v samostatné kapitole.47Souběžně s řadou změn ve společenské a ekonomickéoblasti dochází v našem regionu a rovněž ke změnám vestávající sídelní struktuře mnohých vesnic, jak jsme ostatně napříkladu Vohančic jednoznačně zmínili. Rozsah naší vsi, za-znamenaný nově k roku 1749, přetrvává v nezměněném stavuještě roku 1754, kdy je vyhotoven soupis domů tereziánskéhokatastru. Ten zaznamenává následující podobu naší vsi:4846MZA Brno, D 2 – rektifikační akta, inv. č. 155.47MZA Brno, D 1 – lánové rejstříky, inv. č. 155b.48MZA Brno, D 4 – tereziánský katastr, inv. č. 155.Strana 70
68• Petr Musil, selský grunt (čp. 5) – 17 měřic 4 osminkypolí, 3 osminky zahrad, z luk 1 a 1/2 dvouspřežnýchvozů sena a otavy• Kašpar Dohnal, selský grunt (čp. 3) – 17 měřic4 osminky polí, 1 měřice zahrad, z luk1 a 1/2 dvouspřežných vozů sena a otavy• Pavel Kratochvíle, selský grunt (čp. 2) – 17 měřic4 osminky polí, 1 měřice 4 osminky zahrad, z luk1 a 1/2 dvouspřežného vozu sena a otavy• Václav Brodecký, selský grunt (čp. 1) – 17 měřic4 osminky polí, 6 osminek zahrad, z luk1 a 1/2 dvouspřežného vozu sena a otavy• Vít Koudelka, selský grunt (čp. 11) – 17 měřic4 osminky polí, 2 měřice 2 osminky zahrad, z luk1 a 1/2 dvouspřežného vozu sena a otavy• Václav Babor, selský grunt (čp. 9) – 17 měřic4 osminky polí, 2 měřice zahrad, z luk1 a 1/2 dvouspřežného vozu sena a otavy• Václav Babor, selský grunt (čp. 8) – 17 měřic4 osminky polí, 1 měřice 4 osminky zahrad, z luk1 a 1/2 dvouspřežného vozu sena a otavyStrana 71
69• Jakub Koudelka, selský grunt (čp. 6) – 15 měřic4 osminky polí, 4 osminky zahrad, z luk1 a 1/2 dvouspřežného vozu sena a otavy• obecní pastouška (čp. 10)Po polovině 18. století dochází v řadě vsí k nárůstu zá-stavby výstavbou drobných domků, zřizovaných převážně naobecních pozemcích, později rovněž na vrchnostenské půdě.Tento proces se našim Vohančicím po celou třetí čtvrtinu 18.století vyhnul, na konci čtyřicátých a v polovině padesátých let18. století nemáme ve Vohančicích díky plánovitému rozměře-ní veškeré poddanské půdy doloženy žádné drobné domky bezvlastních pozemků. Tento stav spolu s nově zavedenýmikonskripčními čísly zachycuje rovněž evidence poddanskýchdomů, vypracovaná roku 1775 v rámci tzv. urbariální fase. Zdese v případě Vohančic nesetkáváme s žádnými novými změ-nami v podobě zástavby obce, především ve směru charakte-ristiky zemědělského potenciálu poddanských usedlostí.49Ve stejné době, kdy vzniká nová řada katastrálníchoperátů, je kuřimské panství rozšířeno o další nepříliš rozsáh-lý stateček Křižínkov, ležící západně od Deblína. Toto zbožípřetrvávalo dosud jako samostatná enkláva náměšťských49MZA Brno, D 5 – urbariální fase, sign. 73/B.Strana 72
70Verdenberků s hospodářským dvorem, palírnou, hospodoua nevelkým panským sídlem. Zmíněné objekty, snad s výjim-kou palírny, však zůstávají zahaleny tajemnem. Dosavadníliteratura připouští pouze existenci dvora, přestože napříkladobjekt zámku připomínají nejen soudobé mapy Moravy, aletaké několik pozůstalostních inventářů z průběhu první půle18. století. I když ještě krátce před zakoupením statku městemBrnem je zámek v Křižínkově podrobně inventarizován, něko-lik let poté v inventáři vrchnostenských budov kuřimskéhovelkostatku jeho objekt zcela chybí. Podobný jev spatřujemetaké při parcelaci dvora o několik desítek let později, kdy jsoumezi poddané rozděleny pouze dvorské pozemky, budova dvo-ra tehdy již fyzicky neexistovala. Rozsah a výnosnost dvoratak zřejmě nebyly příliš výhodné, ani inventáře kuřimskéhopanství z padesátých let mu přílišnou pozornost nevěnovaly.Vraťme se však zpět do Vohančic a s nimi do závěrutřetí čtvrtiny 18. století. Následný přehled, vycházející zezmíněné urbariální fase, zachycuje kromě jmen zdejšíchosadníků z roku 1775 také popisná čísla, která byla v obcikrátce před tím zavedena. Na kuřimském panství zůstalo pr-votní číslování beze změn, zatímco jinde byla zčásti nebo úplněv druhém desetiletí 19. století pozměněno. Současně je výčetdoplněn charakteristikou domů podle tehdejšího jednotnéhorozdělení na čtvrtlánové usedlosti. U každého domu je dáleuveden rozsah zemědělské půdy – polí a zahrad – v starýchmoravských měřicích a jejich osminkách, rozdělených vždy doStrana 73
71několika tratí. Následuje výnos luk – sena a otavy –ve dvouspřežných vozech, plat za určené naturální dávkyv podobě slepic, vajec a hus, a nakonec rozsah vyměřených ro-bot na grunt v počtu osob a určených dní:Čtvrtlány:• Tomáš Musil – čp. 5pole a zahrady – 17 měřic 7 osminek ve 2 tratíchlouky – 1 a 1/2 dvouspřežného vozu senaza slepice, vejce a husy – 45 krejcarůroboty – 1 osoba 6 dní v týdnu• Jan Vitula – čp. 3pole a zahrady – 18 měřic 4 osminky ve 2 tratíchlouky – 1 a 1/2 dvouspřežného vozu senaza slepice, vejce a husy – 45 krejcarůroboty – 1 osoba 6 dní v týdnu• Martin Kratochvíla – čp. 2pole a zahrady – 19 měřic ve 2 tratíchlouky – 1 a 1/2 dvouspřežného vozu senaza slepice, vejce a husy – 45 krejcarůroboty – 1 osoba 6 dní v týdnu• Josef Heneš – čp. 1pole a zahrady – 18 měřic 2 osminky ve 2 tratíchStrana 74
72louky – 1 a 1/2 dvouspřežného vozu senaza slepice, vejce a husy – 45 krejcarůroboty – 1 osoba 6 dní v týdnu• Franc Koudelka – čp. 11pole a zahrady – 19 měřic 6 osminek ve 2 tratíchlouky – 1 a 1/2 dvouspřežného vozu senaza slepice, vejce a husy – 45 krejcarůroboty – 1 osoba 6 dní v týdnu• Michael Laufer – čp. 9pole a zahrady – 19 měřic 4 osminky ve 2 tratíchlouky – 1 a 1/2 dvouspřežného vozu senaza slepice, vejce a husy – 45 krejcarůroboty – 1 osoba 6 dní v týdnu• Jakub Babor – čp. 8pole a zahrady – 19 měřic ve 2 tratíchlouky – 1 a 1/2 dvouspřežného vozu senaza slepice, vejce a husy – 45 krejcarůroboty – 1 osoba 6 dní v týdnu• Anton Koudelka – čp. 6pole a zahrady – 16 měřic ve 2 tratíchlouky – 1 a 1/2 dvouspřežného vozu senaza slepice, vejce a husy – 45 krejcarůroboty – 1 osoba 6 dní v týdnuStrana 75
73Vzhledem k pravidelnému a téměř novému rozměře-ní poddanské půdy ve Vohančicích a jejímu stejnoměrnémurozdělení mezi jednotlivé grunty je logické, že většina platůa povinností zdejších usedlostí se shoduje. Výjimkou je pouzerozsah polí a zahrad, kde se setkáváme s nevelkými rozdíly,způsobenými snad vývojem v průběhu předešlého půlstoletíod rozdělení pozemků.Poslední léta vlády královny Marie Terezie a nástup-nické období jejího syna Josefa II. je spjato s celou řadoureforem jak v oblasti ekonomiky, tak i společenského a správ-ního systému, nevyjímaje úpravy v církevní oblasti. K nim pat-řilo například vyhlášení tolerančního patentu, umožňujícíhosvobodně vyznávat i jiná náboženství, než dosud povolenoukatolickou víru. Dále se jednalo o redukci církevních institucí,některých klášterních komunit, navazující na již dříve zruše-ný řád Tovaryšstva Ježíšova. V našem regionu se tyto zásahyprojevily především zrušením blízkého kláštera Porta coeli,jehož majetky s Vohančicemi těsněji sousedily. V oblastihospodářství můžeme jmenovat zejména zrušení nevolnictvía úpravu vrchnostenské hospodářské struktury formou tzv.raabizace. Nedílnou součástí těchto patentů byla i berní a ur-bariální reforma, vrcholící novou formou evidence veškeré pů-dy, a to nejen poddanské, ale i vrchnostenské. Plošná evidencebyla prováděna pomocí prvních parcel, značně rozdílných odsoučasné parcelace, zavedené ve dvacátých a třicátých letech19. století, a mnohdy i neúplných. Právě evidence šlechtickéStrana 76
74půdy vyvolala mezi feudály značný odpor, který vedl nedlouhopoté ke zrušení této formy katastru. Přesto se nám do dnešnídoby zachoval zajímavý zdroj poznatků, popisující ponejprvcelou plochu vesnice včetně její obytné části.Zatímco dosavadní katastrální operáty evidovalypoddanskou půdu a nemovitosti pouze podle jejich majitelů,případně podle polních, lučních a lesních tratí, s reformamicísaře Josefa II. nadchází v této oblasti významné změny,jejichž pozůstatky v pozměněné podobě užíváme i dnes. V ná-sledujícím přehledu si přiblížíme podobu Vohančic v osmdesá-tých letech 18. století, tedy krátce po provedení raabizačníreformy, která se však naší vsi na rozdíl od sousedníchHeroltic, Deblína či Křižínkova příliš nedotkla. Neuvádímečísla tehdejších parcel, jejich platnost byla omezena pouze dotřicátých let 19. století, kdy ji nahradila nová evidence tzv. sta-bilního katastru, užívaná s dílčími úpravami dosud. Za jmé-nem osadníka k roku 1787 uvádíme charakter jeho usedlostia poté popisné číslo, které získala na počátku sedmdesátých let18. století.50Pořadí domů ve Vohančicích je v přehledu řazenovýlučně podle popisných čísel, ale současně respektuje pořadív josefínském katastru. Z toho je zřejmé, že popis Vohančicz roku 1787 začínal v jižní části východní řady domů u příjez-50MZA Brno, D 6 – josefínský katastr, inv. č. 970.Strana 77
75dové silnice od Březiny, pokračoval k severu, kde přechází naprotilehlou řadu, zde započatou zámeckým areálem. Po nísměřoval k jihu až na tehdejší úplný konec zástavby Vohančic,kde výčet uzavřel dvojici domků 12 a 13.Na návsi se tehdy nacházel vrchnostenský rybník,řečený Návesní. Následovaly tyto budovy a s nimi parcelněsouvisející pozemky:• Josef Heneš (Beneš), selský grunt – čp. 1zahrada u domu• Martin Kratochvíl, selský grunt – čp. 2zahrada u domu• Jan Vitula, selský grunt – čp. 3zahrada u domu• vrchnostenský rybník řečený Zámecký• Franc Elsner, domek – čp. 4zahrada u domu• Tomáš Musil, selský grunt – čp. 5zahrada u domu• Anton Koudelka, selský grunt – čp. 6zahrada u domuStrana 78
76• nesjízdná vozová cesta do Tišnova• vrchnostenský zámek, hospodářský dvůr a ovčín –čp. 7horní zahradadolní zahrada• Jakub Babor, selský grunt – čp. 8zahrada u domu• nesjízdná vozová cesta do Deblína• Michael Laufer, selský grunt – čp. 9zahrada u domu• obecní pastouška – čp. 10• Franc Koudelka, selský grunt – čp. 11zahrada u domu• Franc Pilla, domek – čp. 12• Mates Babor, domek – čp. 13Součástí téměř každého domu ve Vohančicích bylatedy zahrada, blížeji nespecifikovaná. V řadě jiných vsí při ur-čení její polohy získáváme doklady o přítomnosti konkrétníchhospodářských budov a jejich částí v rámci selských gruntů –katastry zmiňují především stodoly, brány či stáje. Ve Vohan-Strana 79
77čicích se zřejmě z důvodu jednoduché nověji vyměřené zástav-by s touto specifikací nesetkáváme.V zástavbě Vohančic se v osmdesátých letech 18. sto-letí setkáváme i se stavbami, které se nacházely ve vlastnictvíobce. Ty se zde omezují na obecní pastoušku, stávající na po-pisném čísle 10. Významné místo zabírají panské nemovitosti,spjaté s budovou místního zámku. Jim pro jejich rozsah a vý-znam v dějinách obce věnujeme samostatnou kapitolu.Součástí josefínského katastru však nebyl jen soupisbudov a pozemků podle nové číselné evidence, ale také přehledtraťových jmen okolních pozemků. Dosavadní evidence polí,luk a lesů formou pomístních názvů se zavedením parcel ztrá-cela na významu, josefínský katastr však zachycuje obě verze,které se zde vzájemně propojují. Ve Vohančicích můžemev druhé půli 18. století rovněž zachytit určitý soubor jmen při-lehlých pozemků. Oproti staršímu stavu v tereziánském ka-tastru, kdy je u každé selské usedlosti vyčíslen přehled názvůpozemků, byla v druhé půli 18. století zavedena odlišnástruktura. Katastrální území obce bylo rozděleno na základnítrati, jejich počet se odvíjel od rozsahu a členění katastru a rov-něž také od parcelace selské půdy. Vohančice tehdy dispono-valy pouze čtyřmi základními tratěmi, a to včetně zástavbyobce, která téměř vždy představovala jednu z tratí, a souborulesních enkláv, vyjmenovaných v závěru katastrálníhoelaborátu. Základní názvy jsou doplněny ještě jejich vymeze-Strana 80
78ním podle hlavních přírodních či geografických prvků. V našívsi uvádí josefínský katastr tuto strukturu:• vnitřní trať (zástavba vesnice)• Za stodolama (polní trať, hraničící na jedné straně sezástavbou obce, na druhé s panskými lesy Kapounkya Kozí doly, na třetí straně s pejškovskými hranicemia nakonec s tratí Pod Dubovou)• Pod Dubovou (polní trať promíšená s lesem, hraničícína jedné straně s tratí Za stodolama, na druhé s tišnov-skými pozemky, na třetí a čtvrté straně s tratí Závist)• Závist (polní trať, hraničící na jedné straně s vrchnos-tenským lesem Lícha, na druhé s polnostmi vsi Žernův-ky řečenými Pod Habřím, na třetí straně s panským po-lem Za zahradou a na čtvrté straně s panským polemZa Křížem, jdoucím až k Závisti)Toto rozdělení však nebylo konečné. Uvedené hlavnítratě byly rozděleny na nově zavedené parcely, k nimž bylypřipojeny již zastaralé traťové názvy podle původního detail-ního členění. Mezi oběma však stály ještě střední skupiny, po-jmenované podle nejčastějších jmen obsažených pozemků.Rozdělení tratí na území vsi Vohančic bylo v roce 1787následující:Strana 81
79• Za stodolamaZa stodolama (Za stodolama, Na Kopanině,Na Kapounce)V Kozích dolích (Kozí doly, Pod Kříčky. Žlíbek,Na zahradě)Na Záhonech (Na příhoně, Urbanovský rybník,Malovská louka)Pod rybníkem (Pod Habřím, Na Dolní straně)• Pod DubovouNa Horní straně (U Pumpy, Mitanská louka)Nad Pumpou pod Dubovou (Dubová)Nad Dubovou (Padělek, Za Křížem, K Závisti, NadZávistí, Lícha)• ZávistZávist (Na zahradě, Nad cestou, Pod cestou, NadZávistí)U Závisti (U Loučí, Na Klínku, Za zahradou)Strana 82
80Na ZáhonechU ŽernůvkyNad zámkem (Za zahradou, Nad Žernůvkou, Nadzámkem, Kapounky, Kozí doly, U obrázku)Některé hlavní tratě byly tehdy podle nastíněnéhopřehledu značně celistvé, zatímco jiné byly rozčleněny na ce-lou řadu drobnějších částí. Vohančický katastr byl dělen v zá-kladním rozvržení na poměrně malé množství základních tra-tí, z toho důvodu bylo jeho další členění zcela pochopitelné.Zatímco josefínský katastr již řadí veškeré tehdejší po-zemky podle nového parcelního systému, kde se traťová jménavyskytují pouze jako pojítko s předchozí evidencí poddansképůdy, starší způsob přiřazoval k jednotlivým selským usedlos-tem traťová jména podle konkrétního rozsahu a významu pří-slušných gruntů. Díky tomuto řešení tak přehledně nacházímeinformace o souboru polních, lučních i lesních tratí a jejichvazbě na domy vsi Vohančic. Veškeré grunty a chalupy ve vsiuváděly stejné traťové názvy svých pozemků včetně shodnévýměry, dokládající dřívější rozparcelování katastru stejno-měrně mezi jednotlivé usedlosti. V následném přehledu si při-blížíme výčet traťových názvů podle starších soupisů z let 1749a 1754.Strana 83
81Na katastru Vohančic jsou v uvedených letechdoloženy tyto polní, lesní a luční tratě: Na Rovinách, U dubu,Nad Žernůvkou, Nad mezou, Nad zámkem, Nad Závistí, Před-ní Padělek, Zadní Padělek, Pod rybníčkem, V Kopance, Příhon,U Starý studny, Za Žlíbkem, Za potokem. Ve srovnání s jinýmivesnicemi v okolí je tento soupis značně chudý. Otázkou všakje, zda dostupné písemnosti z půlky 18. století zachycují v pří-padě Vohančic všechny tehdejší názvy polních, lučních a les-ních tratí, nebo zda jde pouze o skromný výčet, pouze úzcespjatý s potřebami sestavovatelů soudobých katastrálních ope-rátů. Při srovnání s jinými příklady se můžeme přiklonit spíšek druhé variantě.I z toho mála je patrné, jde o názvy značně různorodé,a to především svým původem, pokud jej můžeme vůbec inter-pretovat. Některé z názvů lze lehce vysvětlit, jsou odvozeny odpřírodních útvarů, charakteristického typu porostu, případněsousedních vesnic, k nimž se tyto trati přibližovaly.Bylo by zajímavé srovnat, kolik z těchto původníchnázvů se dochovalo v povědomí do současnosti, případně jestlibyly vývojem v dalších stoletích nějak pozměněny.5151MZA Brno, D 2 – rektifikační akta, inv. č. 155; D 4 – tereziánskýkatastr, inv. č. 155; D 6 – josefínský katastr, inv. č. 970.Strana 84
82Do počátku 19. století prošla naše ves dalším vývojem.Rozsah Vohančic z první poloviny 19. století máme doloženk letům 1820 a 1826. Její tehdejší podobu k prvnímu datu na-značuje následující přehled.52• čp. 1 – Ondřej Pavlíček, selský grunt – 1 světnice,1 komora – přízemní• čp. 2 – Franc Kratochvíla, selský grunt – 1 světnice,1 komora – přízemní• čp. 3 – Franc Vitula, selský grunt – 1 světnice –přízemní• čp. 4 – Karel Baláč, domek – 2 světnice – přízemní• čp. 5 – Jan Klusák, selský grunt – 2 světnice, 1 komora– přízemní• čp. 6 – Franc Koudelka, selský grunt – 1 světnice,1 komora – přízemní• čp. 7 – panství Kuřim, zámecká budova – 11 pokojů,4 komory – patrový52MZA Brno, D 7 – matriky pozemkového výnosu, sign. 215/B.Strana 85
83• čp. 8 – Jakub Babor, selský grunt – 1 světnice,1 komora – přízemní• čp. 9 – Michael Laufer, selský grunt – 1 světnice,1 komora – přízemní• čp. 10 – obecní pastouška – 1 světnice – přízemní• čp. 11 – Franc Jaša, selský grunt – 2 světnice, 1 komora– přízemní• čp. 12 – Josef Pilla, domek – 1 světnice – přízemní• čp. 13 – Franc Mičánek, domek – 1 světnice – přízemní• čp. 14 – Josef Klein, hostinec – 2 světnice – přízemní• čp. 15 – Josef Koudelka, domek – 1 světnice, 1 komora– přízemní• čp. 16 – Ondřej Petr, domek – 2 světnice, 1 komora –přízemní• čp. 17 – Jan Pánovský, domek – 1 světnice – přízemní• čp. 18 – Šimon Žaloudek, domek – 1 světnice, 1 komora– přízemní• čp. 19 – Anton Čermák, domek – 1 světnice, 1 komora– přízemníStrana 86
84Do roku 1826 nedoznaly Vohančice žádné změny, sho-duje se i velká většina jmen zdejších osadníků. Proto si podobuobce k tomuto datu neuvádíme.53Na přelomu 18. a 19. století dochází podle uvedenéhopřehledu ve Vohančicích oproti předchozímu stavu k určitýmzměnám. Ty jsou spojeny s dalším růstem vesnice. Od konceosmdesátých let 18. století do roku 1820 se zástavba Vohančicrozšířila o několik drobných domků, doplněných dvojicí pod-sedků, vzniklých zřejmě rozdělením starších gruntů. Celkověnarostla podoba Vohančic o šest nových usedlostí (čp. 14 až 19).Mezi nimi zastává specifické místo hostinec čp. 14. Ten všaknepředstavuje novostavbu v pravém významu tohoto slova.Jde o objekt někdejšího panského pivovaru, po ukončenízdejšího pivovarnictví změněný na vrchnostenský hostineca později převedený do soukromého vlastnictví. Mezi staršíevidencí podle popisných čísel se neobjevuje zejména proto, žedokud zůstával ve vlastnictví majitele statku, byl veden podsouhrnným popisným číslem spolu s dalšími panskými bu-dovami včetně zámku. Ostatní nové domky a podsedky bylyvystavěny v jižní části vesnice pod cestou, vedoucí z Březinyk Deblínu, na svahu klesajícímu k Heroltickému potoku.53MZA Brno, D 10 – stabilní katastr, inv. č. 2946.Strana 87
85Součástí stabilního katastru byla také poměrně přes-ná katastrální mapa, vůbec jako první vycházející z přesnéhoterénního vyměřování. V některých případech tyto mapyslouží jako základní podklad i dnes. Kromě půdorysu obce,domovních a pozemkových parcel a půdorysu zástavby za-znamenává tato mapa, vyhotovená v několika různorodýchvariantách, rovněž charakter jednotlivých domů a stavebníchobjektů. Přestože některé nečetné obce se mohou pochlubiti staršími kartografickými materiály, není jich příliš mnoho.V regionu širšího Tišnovska občas narazíme i na některé staršímapy, například pro obce Deblín či Kuřim, jejich věrohodnostje však často sporná. Teprve mapy z dvacátých a třicátých let19. století (zatímco na kuřimském nebo tišnovském panstvíbyly stabilní katastr a s nim i příslušné mapy vyhotoveny v ro-ce 1826, obce kolem Velké Bíteše, náležející k náměšťskémupanství a spolu s ním také ke znojemskému okresu, vzniklyjiž o rok dříve. S nimi pak těsně sousedící vesnice panstvíOsová jsou v rámci stabilního katastru zpracovány teprveroku 1835) vykazují potřebnou topografickou přesnost.Zmíněné katastrální mapy využívaly barevného vy-kreslení budov k charakteristice jejich stavební povahy. Červe-ně zbarvené stavby byly pokládány za zděné, či alespoň odolnépožáru, žluté objekty byly dřevěné, nebo kryté šindelem či slá-mou. V některých případech se toto rozlišení vztahovala i narozdělení staveb podle jejich účelu, obytné budovy byly zobra-zovány červeně, protože v některých regionech byly zděné,Strana 88
86případně vybavené výraznějším protipožárním opatřením,žlutě zbarvené budovy sloužily pak většinou hospodářskýmúčelům. Toto rozlišení bylo ve Vohančicích uplatněno v plnémíře.Podle vykreslení naší vesnice ve dvacátých letech19. století je zřejmé, že většina zdejších usedlostí, a to jak obyt-ných budov, tak i jejich hospodářského příslušenství, byla teh-dy zbudována převážně z tradičního, tedy spalného materiálu– dřeva či nepálených cihel. Případně byla opatřena spalnoukrytinou – šindelem či slámou. Tento způsob se uplatňovalpřevážně u usedlostí staršího původu, doložených již v před-chozích stoletích, zatímco novější domky, založené v dolní čás-ti vesnice nad Heroltickým potokem, byla již zděná, případněkonstruovaná z odolnějšího staviva. Alespoň částečně zděná čijinak zabezpečené proti případným požárům byla pouzetrojice gruntů v horní části vsi proti zámku (čp. 4, 5 a 6).Téměř v celém rozsahu, s výjimkou jediné kůlny, byly zděnéi stavby zámeckého areálu, a to včetně někdejší panské hospo-dy čp. 14. Uplatnění nespalného materiálu u mladších budovreaguje zřejmě na tzv. ohňový patent Marie Terezie z roku1751. V průběhu 19. století na ně navázaly i dosud dřevěné bu-dovy, které byly postupně modernizovány, případně v nespal-né podobě obnovovány po některém z četných požárů. Ty ne-Strana 89
87máme v případě Vohančic věrohodně doloženy. Výjimkou jepouze požár panského dvora roku 1850.54V roce 1843 jsou Vohančice popsány jako vesnices panskými i poddanskými pozemky. Poddanská zástavba vsitehdy sestávala z 8 čtvrtlánových gruntů o rozsahu polí kolem9 jiter, panského dvora se 130 jitry půdy a hostince v Závistis třemi jitry polí. Dále se zde nalézal panský zámek, hostinec,mlýn v Závisti, obecní domek a 9 činžovních domků. Všechnypoddanské i vrchnostenské objekty a usedlosti tehdy náleželyke kuřimskému panství. Desátky byly odevzdávány tišnovskéfaře.Charakter zástavby se v podstatě shodoval se stavemz dvacátých let. Dva domy byly tehdy vystavěny z tvrdéhomateriálu, tedy ve zděné podobě, další dva výlučně ze dřevaa zbylé z nepálených cihel. Jedna budova byla kryta pálenoutaškou, jiná šindelem, a ostatní pouze slámou. Z výrobníchobjektů se ve Vohančicích tehdy nacházel pouze mlýn s jed-ním mlýnským složením a s náhonem na horní vodu, dále vá-penka, produkující ročně 60 měřic vápna. Z jiných profesí jsouzmíněni dva hostinští, bednář, zednický mistr a učitel. Samos-54MZA Brno, D 9 – indikační skicy, kart. 703, sign. 2946; D 11 – mapystabilního katastru, inv. č. 2946. Kolektiv, Vohančice 1255 – 2005.Tišnov 2005, s. 30.Strana 90
88tatná škola však nebyla v naší vsi do poloviny 19. století do-ložena.55V době, kdy vzniká předchozí odhadní elaborát,procházejí české země stejně jako i Vohančice spolu s celýmkuřimským panstvím, zůstávajícím dosud ve vlastnictví městaBrna, významnými společensko-správními proměnami. Odpoloviny 19. století, kdy byl zrušen stávající staletí trvajícísprávní systém řečený patrimoniální a ukončena feudálníetapa našich dějin, přestala být naše vesnice součástí uvedené-ho velkostatku. Někdejším vlastníkům zde mohly zůstat pou-ze objekty či pozemky, provozované v přímé režii. Tak tomubylo i v našem případě. Mezi hospodářskými podniky kuřim-skému statku nadále zůstal zámecký areál s panským dvo-rem. Zbylá „poddanská“ část vesnice se tehdy v celém svémrozsahu vymanila z vazby na své bývalé vrchnosti.V podobě, kterou získaly před rokem 1826, setrvalyVohančice také v dalších letech, jen s nepatrnými změnami.Do poloviny padesátých let 19. století zde nově vzniká pouzejediný domek čp. 20. Tento stav zůstal do počátku osmdesá-tých let nezměněn. Teprve v průběhu tohoto desetiletí narůstározsah naší vsi o dalších pět domků, do konce 19. století pakdalší ojedinělý domek čp. 26. Pozvolný růst se nezastavil ani55MZA Brno, D 8 – vceňovací operáty, kart. 1077, fasc. 2946.Strana 91
89v prvních desetiletích 20. století, kdy do roku 1910 vzniklo pětnových usedlostí v průběhu následujících jedenácti let dalšídvě. Ke konci 19. století žilo ve Vohančicích 198 obyvatel téměřvýlučně místního původu, pouze 8 osadníků se hlásilo k židov-ské národnosti, do roku 1921 jejich počet vzrostl na 210. Setr-valý stav zůstal až do počátku třicátých let, později počet vo-hančických osadníků klesal. Nejvyššího rozsahu tak dosahujenaše vesnice v prvorepublikovém období, poté následuje mír-ný úbytek.V prvních letech 20. století tvořilo území Vohančic334 hektarů půdy. Z toho polnosti představovaly 131 hektarů,lesy pak 179 hektarů, pastviny 12, louky 7 a zahrady 5 hektarů.Z toho je zřejmé, že katastr Vohančic byla tehdy, stejně jakoi dnes, značně zalesněn, lesy zde výrazněji převyšovaly rozlo-hu polností. V obci bylo chováno v sumárním soupisu 6 koní,76 kusů hovězího dobytka a 20 prasat.56Nedlouho poté, co jsme si přiblížili proměny a podobuVohančic v době před polovinou 19. století, se tedy mění celko-vá společensko-politická situace, jak jsme již uvedli. Naše ves-nice již nadále netvoří součást kuřimského panství. Po roce1848 se spolu s dalšími vesnicemi někdejšího městského vel-kostatku stává součástí nově zřízeného brněnského hejtman-56J. Bartoš a kol., Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Svazek XI. Ostrava 1988, s. 290.Strana 92
90ství. To zahrnovalo kromě jiného ve své severní části položenéTišnovsko s vlastním soudem. Vohančice se v důsledku těchtozměn ocitají ve střední části tišnovského soudního okresu, a tospolu s dalšími vesnicemi ve svém okolí. Od roku 1896 seTišnov stává rovněž sídlem vlastního hejtmanství. Tišnovskýsoudní okres byl středního rozsahu, zabíral poměrně význa-mné a nesourodé území. Sahal od Brumova, Chlébskéhoa Nedvědice po Svatoslav a Veverskou Bítýšku na jihu. Na zá-padě byl ohraničen vesnicemi kolem Žďárce a Drahonína, navýchodě jej pak vymezovaly Lipůvka, Svinošice a Kuřim. Lzeříci, že k tišnovskému soudu připadly všechny vsi někdejšíchvelkostatků Tišnov, Lomnice a Kuřim, zde s výjimkou Leleko-vic a jejich okolí, doplněné o obce s jiných sousedních panství.Rozsah tišnovského hejtmanství a soudu prodělal v průběhusvého trvání několik drobných změn, projevujících sepředevším v okrajových částech jeho území. U tišnovskéhohejtmanství a soudu setrvaly Vohančice až do čtyřicátých let20. století, kdy byl dosavadní správní systém zrušen.V dalších kapitolách si přiblížíme historii zdejšíchvrchnostenských staveb, úzce spjatých s dějinami Vohančic.Jde především o areál bývalého zámku, navazujícího jakpolohou, tak i zčásti dochovanými konstrukcemi na někdejšístředověkou a renesanční tvrz, a to včetně přilehlých výrob-ních a hospodářských objektů. Připomeneme si také některézaniklé vesnice v okrajových částech Vohančic, z nichž Závistdodnes přetrvává jako osamocená skupinka domků v hluboceStrana 93
91zaříznutém údolí potoka Závistky. A nezapomeneme ani najeden specifický jev, spojený především se středověkými a raněnovověkými dějinami regionu – těžbu drahých kovů, lokalizo-vanou zčásti rovněž na území Vohančic nebo do jeho těsnéblízkosti.Strana 94
92AREÁL ZÁMKU A DVORA –PROMĚNY PANSKÝCH SÍDELV DĚJINÁCH VOHANČICDnešní Vohančice neoplývají větším množství histo-rických památek. Ústřední seznam kulturních památek zdedokonce registruje pouze jediný historicky či architektonickypozoruhodný objekt, zastoupený zde areálem bývalého zámkus připojenými budovami.Zámecký komplex, plynule navazující na někdejšítvrz renesančního a středověkého stáří, je výrazným pozůstat-kem správního, hospodářského a samozřejmě rovněž sídelní-ho centra vohančického statku. Jeho počátky jsou zřejmě svá-zány již s nejstaršími dějinami naší vsi a jejich prvních vlast-níků. Přesto, jak ostatně stabilní majetkový vývoj vohančic-kého statku předurčuje, po celý středověk chybí konkrétnízmínky o zdejším šlechtickém sídle. Právě neměnná situace,kdy Vohančice trvale zůstávaly již nejméně od poloviny 13. sto-letí do sedmdesátých let 16. století ve vlastnictví jediného feu-dálního rodu, mezi jehož členy přecházely dědičně a nebylotak třeba stvrzovat změny v držbě deskovními vklady, je dů-vodem naprosté absence starších zpráv o vohančické tvrzi.Strana 95
93Na vůbec první doklad její existence si tak musímepočkat až do roku 1573, kdy je spolu s příslušným zboží pro-dávána Janu Pergarovi z Perku. Její součástí byl podle soupisunáležitostí pouze poplužní dvůr. Jiný dvůr se nacházel ve vzdá-lenější Skaličce, ten byl však již nějakou dobu opuštěný a tedyi ekonomicky nevyužívaný. Zázemí vlastního sídla doplňovalypouze zahradní plochy, zčásti využívané jako štěpnice. Pozdějise však hospodářské zázemí poněkud rozšiřuje. Jeho charakterna konci druhého desetiletí 17. století názorně přibližuje pobě-lohorský odhad vohančického statku. Jeho obsah jsme si jižzčásti přiblížili v některé z předešlých kapitol. Zde tyto infor-mace ještě rozšíříme.57Zmínili jsme, že roku 1622 tvořila vrchnostenskousložku vohančického statku v naší vsi „od kamene s pokojia komorami vystavená“ tvrz s hospodářským dvorem, přileh-lým pivovarem, trojicí zahrad, užívaných pro pěstování ovocea zeleniny jak pro panskou kuchyni, tak i pro domácí potřebu,a třemi rybníky. Mimo naši ves doplňoval ekonomický poten-ciál statku druhý dvůr v Herolticích, velký mlýn s trojím slo-žením, situovaný na řece Svratce u Březiny. Nepostradatelnousoučástí struktury panství byla také čtveřice vsí, z nichž jednabyla dlouhodobě pustá (Závist). Hlavní ekonomickou složkou,situovanou přímo ve Vohančicích, byl hospodářský dvůr, „se57ZDB XXX, s. 54 č. 26.Strana 96
94stodolami a chlívy vystavený“. Na jeho polích se osévalo 4 mty5 měřic ozimého obilí, 3 mty 24 měřic jarního obilí různéhodruhu. Výnos veškerého sklizeného obilí byl ceněn na 483 zla-tých 15 grošů.Dvůr však nesloužil pouze k pěstování obilnin, alepředevším k chovu hospodářského zvířectva. Ve vohančickémdvoře umožňovaly jeho kapacity na počátku třicetileté válkychovat 24 dojnic, 16 jalovic a 20 prasat. Aktuální stav k roku1622 však byl poněkud odlišný. Ve dvoře se v době prováděníodhadu nacházelo pouze 14 dojnic, 7 jalovic a 26 vepřů. Ročnízisk z tohoto dvora byl vyčíslen na 92 zlatých 15 grošů.58Třicetiletá válka značně postihla nejen vlastní vesnice,ale nevyhnula se ani vrchnostenskému podnikání. Dopad natuto složku statku však, na rozdíl od poddanské částiVohančic, neznáme. Písemnosti, vyhotovené po skončení vá-lečných let, charakter dominikální zástavby naší vsi nezachy-cují. První konkrétnější přehled máme až z roku 1671, kdy bylv rámci připravované komínové daně, vyčíslené z počtu komí-nů obytných a provozních budov, vypracován soupis panskýchobjektů. Ten se pro všechna panství i drobnější statky na Mo-ravě nezachoval. V případě Vohančic máme takový seznam si-58SÚA Praha, České oddělení dvorské komory IV, sign. M 161, kart. 157.MZA Brno, G 371 – Jaroslav Novotný – opisy moravských urbářů, inv.č. 578.Strana 97
95ce k dispozici, příliš nám však k rekonstrukci podoby nejbliž-šího okolí vohančické tvrze napomáhá.Soupis komínů vohančického statku, vyhotovený9. května uvedeného roku v městě Brně tehdejším majitelemVohančic Pavlem Albrechtem von Teyburg, totiž jako hlavnísídlo vlastníka jmenuje dům v Brně s 5 komíny, kde také zmí-něný soupis vzniká. teprve poté je zachycena vohančická tvrz(„Rittersitz“) spolu se všemi panskými budovami nejen v tétovsi, ale zřejmě i jinde, protože například dvůr v sousedníchHerolticích není v přehledu vůbec zmíněn. Veškeré venkovsképanské objekty disponovaly souhrnně 13 komíny. Nakonec jeuveden ještě dům v městě Znojmě o jednom komínu, kterýtehdy Teyburg vlastnil. K nástinu podoby zámeckého areáluve Vohančicích, jehož hlavní obytná část byla dosud řazenamezi tvrze, tak soupis výrazněji nepřispívá.59Tvrz s dvorem a pivovarem tvořily hlavní panskousložku Vohančic i v dalších letech, kdy byl zdejší statek prodá-vány Slavíkovci ze Slavíkova. Tehdy jej doplňoval ještě dalšídvůr s ovčínem v Herolticích, mlýn s pilou u Březiny, druhýmlýn ve Skaličce a dvůr s hostincem v Milonicích. Podoběvlastního sídla se však prodejní smlouvy nevěnují. O to víceinformací v tomto směru máme díky dochovanému pozůsta-59MZA Brno, D 2 – rektifikační akta, inv. č. 155.Strana 98
96lostnímu inventáři, vyhotovenému po smrti vdovy po Slaví-kovci Františky Alžběty svobodná paní z Ostešova, nově prov-dané Dubské. Tento inventář zaznamenává hospodářský po-tenciál statku jen hrubých rysech, vynechává tak přehled eko-nomických výnosů, jak bývalo v takových případech obvyklé,naproti tomu však podrobně vyčísluje mobiliář vlastníhosídla.60Nebudeme zde vypisovat obsáhlý mobiliář vohančic-kého zámku, či spíše tvrze, jak je ostatně v záhlaví inventářevýslovně zmíněno. Zaznamenáme pouze místnosti, kterých seodhad konkrétně týkal, a jejichž přítomnost tak máme na vo-hančickém sídle výslovně doloženu. V úvodu je zachycenajídelna, pak sousední komora, poté další komora, na kterounavazoval pokoj zemřelé Františky Alžběty. Následoval dalšípokoj, kterým byl popis sídla ukončen.Je zřejmé, že zmíněný výčet místností nezachycovalvšechny tehdejší prostory sídla. Vzhledem k charakteru pra-mene se zaměřoval pouze na ty části tvrze, spjaté s pobytemzemřelé a tedy na takové prostory, kde se mohla nalézat jejípozůstalost. Lze oprávněně předpokládat, že tvrz byla tehdyponěkud větší, jak ostatně dokládají dochované plány stavbyz následujícího století.60MZA Brno, A 3 – stavovské rukopisy, inv. č. 273, fol. 144.Strana 99
97Hospodářskou složku vohančického statku zachytilinventář pouze v podobě výčtu dobytka, chovaného v jednotli-vých dvorech a v množství obilí, uloženého na zdejší sýpcea slámy ve stodole. Ve vohančickém dvoře bylo tehdy chováno21 dojných krav, dalších 11 se nacházelo v Milonicích. Ve vo-hančickém dvoře se současně vyskytovaly 3 tříletá telata,3 roční telata, 2 nově narozená telata a 2 čtyřletí býci. Dalších17 telat bylo dáno k odchovu poddaným. V milonickém dvořejsou zmíněni 3 tažní voli, další tažný vůl se nacházel ve dvořev Herolticích. Ve Vohančicích a v Milonicích bylo chováno42 kusů prasat. V heroltickém ovčíně se nalézalo 406 ovcí růz-ného stáří.61O několik let později kupuje brněnský magistrátvohančický statek v již plně obnovené podobě. Jak jsme jižuvedli, vrchnostenskou složku panství tehdy tvořil zámeček(„Schlössel“) s pivovarem a palírnou ve Vohančicích, mlýn naSvratce u Březiny s pilou, dvůr s kovárnou a ovčínem v Herol-ticích, mlýn ve Skaličce a dvůr s rybníčkem, kovárnou a hos-podou v Milonicích, situovaných tehdy na zemské silnici z Br-na k Letovicím a dále Moravské Třebové. Převodem do vlast-nictví města Brna však zaniká staletý účel vohančické tvrze,61MZA Brno, C 2 – tribunál-pozůstalosti, kart. 27, sign. D 14.Strana 100
98značné změny doznává také přilehlé hospodářské zázemí, a tonejen v naší vsi.62Není jasné, jak v prvních letech po přikoupení Vohan-čic přistupovala správa kuřimského městského panství k nověnabyté ekonomické složce vohančického statku. Konkrétnějšízmínky, převážně však v rámci celého panství, mámedostupné teprve k dvacátým letům 18. století, zejména v sou-vislosti s barokizací stávajících objektů. V roce 1726 docházík výstavbě nové zájezdní hospody v Milonicích u Černé Hory,o rok později byl nově vystavěn dvůr ve Svinošicích. Zřejměv návaznosti na to je zrušen milonický dvůr a rozdělen mezitrojici poddaných. Na počátku čtyřicátých let byl o patrozvýšen zájezdní hostinec s poštovní stanicí v Lipůvce. Tytostavby byly nejspíše v plném rozsahu dílem významnéhobrněnského stavitele Mořice Grimma, jehož aktivity byly v mi-nulosti známy pouze ve vztahu k projektům barokizace koste-lů v Kuřimi a Deblíně. Grimmova účast je výslovně doloženapři výstavbě hostince v Milonicích, je tak pravděpodobné, že sepodílel také na jiných stavbách městského statku v okolí Ku-řimi, již zmíněné stavbě nového dvora ve Svinošicích a pře-stavbě lipůveckého hostince. Spolu s tím je víc než zřejmé, že62MZA Brno, A 3 – stavovské rukopisy, inv. č. 275, fol. 296.Strana 101
99nechyběl ani při projektování úprav vrchnostenského dvoraa zámku ve Vohančicích.63Dataci proběhlých úprav, které si zanedlouho vestručnosti popíšeme, přesněji neznáme. Je však více než prav-děpodobné, že byly součástí hlavní vlny adaptací, které si vy-nutil nejen zastaralý stav objektů, ale zejména dílčí proměnajejich využití. Struktura rozlehlého kuřimského panství se zře-telně odlišovala od zázemí drobného vladyckého statečku, ja-kým vohančické zboží v předešlých staletích bylo.Téměř pravidelnou součástí každoročních účetníchvýkazů vrchnostenské samosprávy kuřimského panství sestávají podrobné inventáře všech dominikálních budov. Infor-mace z těchto inventářů neslouží pouze k přiblížení stavebnípodoby předmětných objektů, ale jsou také jedinečnýmpřehledem jejich podrobného výčtu včetně tehdy intenzívněprobíhajících stavebních proměn.Jak jsem uvedli již dříve, nejstarší dochovaný inventářkuřimského velkostatku pochází z roku 1723. Podle jeho obsa-hu byla tehdy součástí vohančického dvora i budova zámku.Areál dvora uzavírala dvojitá brána. Takzvané panské obydlív zámku, sloužící však především úředníkům kuřimského vel-kostatku, obsahovalo předsíň, jídelnu, přilehlý pokoj a zadní63AMB, H 1 – Velkostatek Kuřim, inv. č. 1879, 1880, 1890, 1899.Strana 102
100předsíň se záchodem. Purkrabský byt se stával z velkého po-koje, dvou vedlejších komor, kanceláře a malého pokoje.U dolní předsíně se nacházela kuchyně, byt drába. Se zámkemsousedila také větší sýpka s komorou. Dále je zde zmíněn če-ledník, jiná komora, hospodářský kvelb, kuchyně pro čeleďa mléčný sklep. Vedle něj se nacházelo vězení řečené Slezačka.Ve dvoře je popsána volská stáj, kůlna, obilná stodola s dvěmamlaty, konírna s krmnou komorou, jejíž součástí byla malázahrádka. Dále se ve dvoře připomíná kravská stáj, teletník,chlívek pro drůbež, purkrabská stáj a vepřín. Inventář pokra-čuje popisem panského pivovaru. Ten sestával z předsíně,sládkovy světnice, k níž patřila také kuchyně. Následuje vlast-ní varna se spilkou a pivním sklepem. Jím je výčet všech vrch-nostenských náležitostí ve Vohančicích k roku 1723 ukon-čen.64V průběhu dvacátých let se stav dvora a zámku ve Vo-hančicích nezměnil. Oproti starším inventářům se v roce 1726nově připomíná zámecká kaple. Ta však nevzniká teprvev těchto letech, pochází zcela spolehlivě z doby samostatnéhorytířského statku, jak udává i její mobiliář, hovořící mimo jinéo starém oltáři s obrazem Svatého Kříže, vsazeném v pozlace-ném rámu. Je zřejmé, že právě tomuto symbolu byla kaple pů-64AMB, A 1/3 – Sbírka rukopisů a úředních knih, rkp. č. 1049.Strana 103
101vodně zasvěcena. V polovině století se pak ve Vohančicích při-pomíná nově zřízená koroptvárna.65S výraznějšími změnami se v inventáři setkávámeteprve v roce 1753. Tehdy je v souvislosti s popisem sýpkyu zámku doplněn i popis některých provozů, spojených se sla-dováním. Je zde jmenována sladovna, valečka, humno a hvozdspolu s komorou na mláto. Zmíněná přestavba sýpky pro pivo-varské či spíše sladovnické účely je doložena nejen inventáři,ale také souborem stavebních plánů, zachycujících nejen bu-dovu sladovny, ale i přilehlý zámek spolu s celým hospodář-ským dvorem.66Stavební úpravy zámku ve Vohančicích a jeho nejbliž-šího okolí dokumentuje trojice dochovaných plánů. Přestožeani jeden z nich není přesněji datován, z jejich pojetí je zřejmé,že dva z nich jsou součástí jediného souboru, třetí je pak star-šího data. První z dvojice plánů zobrazuje zámek a k němupřilehlé hospodářské budovy v půdorysu v obou jeho nadzem-ních úrovních – přízemí i patra, doplněné příčným řezemzámkem a protilehlou sýpkou - sladovnou. Druhý pak kreslízámecký areál v nadhledu. A to včetně vstupní brány, zobra-65AMB, H 1 – Velkostatek Kuřim, inv. č. 1879, 1880, 1885, 1899, 1904.66AMB, H 1 – Velkostatek Kuřim, inv. č. 1908.Strana 104
102zené i v půdorysu, a blízkého pivovaru. Ten byl totožný s poz-dější panskou a poté soukromou hospodou čp. 14 (dnes po roz-dělení domy čp. 14 a 21). Na štítovém průčelí sýpky, tehdejšísladovny, tedy protilehlém křídle zámku, je na vyobrazenív rámu s vykrojenými rohy zachycen letopočet 1762. Stejnédatum nese na kresbě štít vlastního zámku, tentokrát zapsanéřímskými číslicemi. Zde zřejmě nacházíme datum vznikuplánu a stejně tak i dataci blížeji neznámých stavebních úprav.V řezu zámeckou budovou jsou sice v růžovém odstínu (ozna-čujícím tehdy často nové konstrukce) zakresleny veškeré klen-by a stropy budov včetně konstrukce jejich krovů – mansardo-vé na zámku a sedlové na sýpce. Více informací však skýtá tře-tí plán, vykreslující pouze přízemí vlastního trojkřídlého zá-meckého objektu (tedy včetně sýpky).Odlišná kresba i styl ukazuje na jiné autorství tohotoplánu. Navíc jsou zde barevně odlišeny starší i projektovanézdivo. V šedém odstínu jsou zachyceny konstrukce původní,žlutě pak nové. V jejich případě šlo o dodatečně vkládanéklenby, a to jak v budově zámku, tak v přízemí sýpky. Verdvou prostorách sýpky byly tehdy uplatněny klenby o čtyřechpolích, nesených středním pilířem. Plánek připojenými popisyspecifikuje také účely jednotlivých místnosti. Z toho je zřejmé,že přízemí sýpky bylo tehdy upraveno na sladovnu, jak uka-zují názvy jako spilka, valečka, humno a hvozd. Sladový hvozd– sušárna – byl umístěn mimo sýpku ve středním zámeckémkřídle vlevo od průjezdu do dvora. K tomuto průjezdu bylo naStrana 105
103zámeckém nádvoří nově přiloženo jednoramenné schodiště dopatra obytných a hospodářských částí v sousedství vlastníhozámku.Na starší původ tohoto plánu ukazují i jisté rozdílyv půdorysech zámku na tomto a druhém plánu. Na starší verzinacházíme neurčitý ústupek ve vnějším průčelí severníhokřídla, který na mladším plánu, stejně jako i dnes, chybí. Dalšírozdíl spočívá v podobě a řešení severozápadního nároží zá-mecké budovy, tehdy již sloužící k hospodářským účelům. Nastarším plánu tato část sestává ze dvou prostor – purkrabskéstáje vedle průjezdu a kočárovny, volně otevřené, tvořené nej-spíše dvojicí zděných pilířů s dřevěnou výplní. Mladší plánz roku 1762 tuto část zakresluje v úrovni přízemí jako jedno-prostorovou, klenutou do dvou středních řad pilířů a užívanoujako kravín.Také mladší dvojice plánů obsahuje popisy jednotli-vých prostor zámku a přilehlých stavení. Na rozdíl od soupisumístností v inventářích z první poloviny 18. století zde však jižchybí zámecká kaple, rozdíly jsou i v počtu prostor. Jde zřejměo stav po stavebních úpravách zámku v prvním desetiletí dru-hé poloviny 18. století, tedy v době vzniku obou plánů.6767AMB, H 1 – Velkostatek Kuřim, inv. č. 2343, 2344.Strana 106
104Je tedy zřejmé, že krátce po polovině tohoto stoletídochází k prvním větším a spolehlivě doloženým stavebnímpřeměnám zámeckých budov, spočívajících zejména ve většímvyužití některých částí pro sladovnu. Ta svým produktemzřejmě zásobila celé kuřimské panství, tedy i druhý panskýpivovar v kuřimském podzámčí. I nadále bylo využití bývaléhozámku a někdejší tvrze převážně účelové, jak lze ostatněz jeho poněkud neobvyklého vlastníka předpokládat.Mladší písemnosti jsou již jen velice strohé a zámeks jeho zázemím zachycují je zlomkovitě. Tak například v jose-fínském katastru z roku 1787 je zapsán jako vrchnostenský zá-mek s dvorem a ovčínem, zachycený pod popisným číslem 7.Pod tímto číslem figuruje i na začátku 19. století, stejně jakodnes. Roku 1820 byl označen jako patrová stavba o 11 obytnýchprostorách a 4 komorách. Podobně stručné jsou i jeho připo-mínky v pozdějších písemnostech.68Vohančický zámek či bývalá mladšími úpravami po-změněná tvrz představuje trojkřídlý objekt s nestejně půdo-rysně i rozměrově řešenými bočními křídly, směrem k návsise poněkud svírajícími. Již celkové nepravidelné řešení ukazu-je na větší stáří komplexu a jeho složitý stavební vývoj.68MZA Brno, D 6 – josefínský katastr, inv. č. 970; D 7 – matrikypozemkového výnosu, sign. 215/B.Strana 107
105Dnešní zámek, nepočítáme-li přilehlý hospodářskýdvůr, sestává z trojice křídel. Pravé z nich, hmotově nejvíce vý-razné, je považováno za vlastní zámek. Protilehlé křídlo sloužíjako sýpka, v polovině 18. století částečně pozměněné na sla-dovnu. A střední část s průjezdem do dvora zčásti doplňovalosladovnický provoz, zčásti pak představovalo stájovou část.Nad ní bylo v polovině 18. století obytné patro, které bylo sou-částí zámeckých prostor. Zámek se od přilehlých hospodář-ských a výrobních křídel rovněž odlišuje střešní konstrukcí, nazámku uplatněné v mansardové podobě. Přízemní úroveň jeopatřena klenbami, v dnešní podobě převážně barokními,i když některé mohou mít ještě pozdně renesanční původ, pat-ro je v celém rozsahu plochostropé. Na vnějších fasádách zám-ku pod zčásti opadanou barokní omítkou se dochovaly pozůs-tatky původní renesanční výzdoby formou sgrafita. To je zdeuplatněno v různých formách. Většinu plochy pokrývá komolejehlancová bosáž, jejíž vnitřní plochy jsou ještě šikmo děleny.Toto řešení je pokládáno za vysoce kvalitní a výtvarně jedenz nejdokonalejších projevů renesančního sgrafita na našemúzemí, ostatně v širším region u Tišnovska a zřejmě i celéhoBrněnska nemá srovnatelné obdoby. Uvedený motiv však neníve Vohančicích jediný. Zmíněná forma je při nárožíchdoplňována jednoduchým kvádrováním, v místech kolizes pravidelným rastrem bosáže vyplněným drobnějšími tvary,například řadami trojúhelníků. Sgrafitová výzdoba je podlestop v opadané omítce nanesena na jedné z jejích mladšíchvrstev, pod ní se nachází starší hlazené úrovně zřejmě z pře-Strana 108
106dešlých renesančních etap. Na dalších dvou křídlech nejsoustopy sgrafita patrné, nejspíše v důsledku výraznějších mlad-ších přestaveb (střední křídlo), nebo téměř naprosté absencejakékoliv historické omítky (sýpkové křídlo).69V sousedství vstupní brány z návsi se nachází drobnáhranolová stavba v podobě zvoničky, opatřená jehlancovoustřechou, zakončenou lucernou. Původní brána byla věžovi-tého charakteru, nejspíše v druhé polovině 18., nebo na počát-ku 19. století byla její hmota odstraněna a nahrazena jednodu-chým vjezdem. Současně dochází ke vzniku zmíněné zvoničky.Jak je z historického přehledu a především z majetko-vé situace ve Vohančicích od jejích nejstarších počátků až dozávěru 17. století zřejmé, vesnice tvořila jádro drobného feu-dálního statku, po celý středověk majetkově stabilního. Šlech-tický přídomek, obsažený v nejstarší písemné zmínce z roku1255, dokládá, že tehdejší vlastníci se po naší vsi nejen psali,ale s největší pravděpodobností zde i sídlili. Existenci sídelníhoobjektu zde tak můžeme předpokládat již ve 13. století,přestože první skutečný doklad nacházíme až v souvislostis prodejem zdejšího zboží Pergarům z Perku v roce 1573, kdyse hovoří o zdejší tvrzi. Jádro stávajícího zámku však nejevívzhledem k mladším přestavbám starší původ, než renesan-69F. Kubec, Renesanční sgrafitová bosáž ve středních Čechách. Praha1996, s. 44, 122.Strana 109
107ční, přesněji řečeno jeho vznik můžeme spojit teprve s druhoupolovinou 16. století, snad právě s převzetím statku JanemPergarem s Perku. Kde však můžeme hledat jejího před-chůdce, tedy tvrz z roku 1573, stejně jako sídlo dřívějšíchvlastníků včetně Macků z Vohančic z roku 1255?Lze oprávněně předpokládat, že i dřívější generace ro-du erbu račích klepet, píšících se po Vohančicích, disponovalyopevněným sídlem. Například vedlejší linie rodu, odvozujícíchsvůj přídomek po sousedních Herolticích, držela tvrz již v roce1535, kdy ji spolu s celým statkem prodává Janovi z Pernštejna Janovi z Lipé. Tamní tvrz stála v areálu panského dvora,v průběhu dalších let, zejména po připojení vsi k Vohančicím,však mizí. Do komplexu dvora tak můžeme položit i starší vo-hančickou tvrz. Ta mohla stát buď v místech dnešního zámkua při pozdně renesančních úpravách byla pouze přestavěna,nebo nahrazena novostavbou, nebo v jeho nejbližším soused-ství. V tomto směru přitahuje pozornost především budovasýpky, v půlce 18. století zčásti přestavěná na sladovnu, situo-vaná v protilehlém křídle vůči zámku. Zapojení velké patrovésýpky do vlastního zámeckého útvaru je více než neobvyklé.Neobvyklost tohoto řešení tkví rovněž v jejím vnitřním dělenína čtveřici prostor, jak vyplývá i z historických plánů, a tov obou nadzemních podlažích. Pokud by stavba vznikla prvo-plánově jako sýpka, byla by situována izolovaně, zejménaz protipožárních důvodů, a postrádala by vnitřní členění. Pří-mé zapojení její budovy do zámecké stavby však vzbuzujeStrana 110
108domněnku, zda právě v tomto křídle nemůžeme hledat staršísídlo zdejší šlechty, tedy dřívější nejspíše ještě pozdněstředověkou tvrz. zas současné situace na základě dosavadníchpoznatků se tato domněnka jeví jako velice pravděpodobná.Za těchto předpokladů by tak starší vohančická tvrzpředstavovala obdélné křídlo o základních rozměrech9 a 33 metrů, patrové, umístěné na spodní hraně zámeckéterasy. V interiéru byla tvrz dělena na čtveřici prostor. Skuteč-nost, že toto dělení se uplatňuje pouze v přízemí, v patře senacházela pouze trojice rozměrově obdobných prostor, ukazu-je, že dvojice drobnějších místností ve východní části přízemívznikla dodatečným rozdělením původně větší prostory. Nazákladě vnějších rozměrů a zmíněného členění můžeme pro-zatím uvažovat o pozdně gotickém původu této stavby, nelzevšak ani vyloučit větší stáří, sahající až do počátků 15. století.Nepravidelný půdorys zámeckého areálu, zejména svírajícítendence zámku a protilehlého křídla se sýpkou – tvrzí uka-zuje, že dnešní stav kopíruje původní plochu tvrze. Její areálbyl tak mírně lichoběžného tvaru o středních rozměrech34 a 34 metrů. Průběh severního úseku hradební zdi tvrzezřejmě nacházíme ještě na starší verzi archivního plánu zám-ku ve střední části západního zámeckého traktu, který byl teh-dy přestavěn na stáje a v patře zahrnut do zámecké budovy.Vlastní renesanční tvrz a zámek by tak byly z obvodu stře-dověké tvrze vysunuty k severu.Strana 111
109Za pozornost stojí dnes po pozdně barokních úpra-vách poněkud setřelý průjezd, spojující zámecké nádvořís hospodářským dvorem. Po přestavbě purkrabské stáje a ko-čárovny na kravín byla tato část rozšířena a podobě vjezdu takznačně pozměněna. Její starší řešení tak známe pouze ze star-šího plánu, na kterém je však jeho vyústění směrem do dvorazakresleno pouze zčásti. I z toho však můžeme uvažovato uplatnění věžové brány, vystupující z obvodu tvrze směremdo dvora. Původní přístup k tvrzi by tak nebyl z návsi, jak jetomu dnes v případě zámku, ale od západu přes hospodářskýdvůr.Pokud můžeme vznik této tvrze položit do průběhu15. století, kde stál její předchůdce, na němž seděl Macek z Vo-hančic a jeho syn, stejně jako i další držitelé statku ze 14. sto-letí? Je možné, že jejich sídlem byl pouhý lehce ohrazený dvo-rec, zabírající shodnou parcelu s dnešním dvorem. Tak tomubylo zřejmě v Železném, které tehdy vlastnil jiný člen roduračích klepet. Jinou, i když nepříliš věrohodně doloženou vari-antu však nabízí sousední Heroltice. Na okraji vesnice nad are-álem bývalého dvora, ještě před koncem 18. století rozdělené-ho, se nalézá výrazný kopec, dnes známý pod pojmenovánímHorka, kde je již od počátku 20. století hledáno místo někdejšítvrze. Přestože umístění nejstaršího sídla heroltických vlady-ků to této partie nebylo dosud věrohodně potvrzeno, někteříbadatelé o něm uvažují jako o do značné míry možném. Tamnípahorek sice neobsahuje pozůstatky předpokládaného opev-Strana 112
110nění, obvodní terasy však mohou tyto stopy obsahovat. S po-dobnou situací se můžeme setkat také ve Vohančicích. Hnedza areálem zámku a dvora se jeho severozápadního okraje do-týká zalesněný výběžek, zabíhající do zdejšího svahu. Porostzde kryje nízký pahorek o průměru asi 25 až 30 metrů, lemo-vaný na jihu a východě širší sníženou terasou. Svým řešenímtak připomíná útvar nad heroltickým dvorem, stejně jako i ně-které téměř zmizelé pozůstatky raných feudálních sídel z prů-běhu 13. století. Zda se právě v tomto útvaru ukrývají zbytkyprvotního sídla vohančických vladyků, není prozatím jisté, od-pověď může poskytnout pouze archeologický výzkum. Neob-vyklé řešení tohoto místa spolu s jeho těsnou návazností napozdějším sídelní areál vlastníků zdejšího panství však nutío tomto předpokladu alespoň uvažovat.7070V. Oharek, Tišnovský okres, s. 244. V. Nekuda, J. Unger, Hrádkya tvrze na Moravě. Brno 1981, s. 121. M. Plaček, Opevněná středověkásídla šlechty – nové a revidované lokality. Přehled výzkumůArcheologického ústavu AV v Brně 44, Brno 2003, s. 163. M. Plaček,Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Dodatky.Praha 2007, s. 25-26.Strana 113
111ZANIKLÁ VESNICELUDVÍKOVPodoba blízkého regionu kolem Vohančic a vůbec naúzemí západně od Tišnova nebyla vždy taková, jak ji známednes. Zejména v průběhu středověku bychom zde mohli naléztmnožství vsí, jejichž jména známe z dochovaných písemnýchzdrojů, ale i těch, jejichž pojmenování se do dnešní doby jižnedochovalo, osamocené dvorce, mlýny a pily, krčmy a dalšívýrobní či sídelní areály, po nichž nezůstaly v současnosti žád-né stopy. Také podoba vlastních vesnic, které se přes svémnohdy složité osudy do dnešní doby dochovaly, nebyla shod-ná s dnešní, případně tou, jakou zachycují historické katas-trální mapy z doby před moderním rozšiřováním zástavby, aleprocházela mnohdy pouze drobnými, jindy mnohem razant-nějšími proměnami.Širší prostor rozhraní dnešního Tišnovska, severníhoBrněnska a Velkobítešska jejichž území se v blízkosti Vohan-čic potkávají, patří k oblastem, které se mohou „pochlubit“ ur-čitým, i když nepříliš velkým množstvím zaniklých historic-kých sídlišť. Tedy alespoň pokud se opíráme o informace, pos-kytované dochovanými písemnostmi, které by takové zaniklévsi a osady připomínaly, případně místní tradice. Z těch histo-ricky doložených můžeme jmenovat především Chvališov, po-Strana 114
112ložený v údolí říčky Libochovky severně od Deblína (dnes sa-mota Falcovy), Veselí v sousedství Deblína, Žďárce mezi Deblí-nem a Braníškovem, Borky u Kuřimské Nové Vsi, Čeblovicemezi Lažánkami a Herolticemi, ze vzdálenějších pak Starý Ja-vůrek u dnešního Javůrku, Hlinka u Hvozdce, Kocanovu Chudčic, Tisová u Šerkovic a jiné. K zaniklým vsím jsou něk-dy počítány i Čížky mezi Vohančicemi a Deblínem, které mělybýt obnoveny v podobě samoty. Tato ves je ve skutečnosti sou-částí souboru velice drobných vísek západního Tišnovska, vestarším období často pouze o dvou či třech domech, v ojedině-lých případech pouze s jednou usedlostí (například Pánov,Blahoňov, Žernůvka či Holasice), ze soupisu dočasně zaniklýchvsí je tak nutné ji vyloučit. K nim však spolehlivě náleží osadaZávist, které zde věnujeme jako někdejší součásti Vohančicsamostatnou kapitolu. Za krátkodobě zaniklé je však pokládá-ny sousední Heroltice, které měly zpustnout v průběhu druhépoloviny 17. století a následně měly být opět obnoveny. Takalespoň uvádí dosavadní literatura, odvolávající se na prodejnísmlouvy vohančického statku z devadesátých let 17. stoletía z roku 1700. V nich se však hovoří o Herolticích jako osed-Strana 115
113lých s dalšími náležitostmi, udávané opuštění vsi je tak zřejmězpůsobeno mylnou interpretací.71Kromě výše uvedených vesnic se však v rozličnýchsoupisech v úzkém regionu kolem Vohančic zmiňuje ještě dal-ší opuštěná vesnice, trvale mizící z dnešní krajiny. Touto vsí jejistý Ludvíkov. S výjimkou Závisti jde o jedinou osadu úzcepropojenou s územím našich Vohančic, proto jí zde věnujemesamostatnou část.Vesnička Ludvíkov se připomíná teprve v pozdní fázistředověku, a to jako součást deblínského panství. K němupatřila tehdy většina vsí v okolí Vohančic, které jejich katastrobklopují od severu, západu a jihu. Přestože soupisy přísluš-ných vsí známe v průběhu středověku hned z několika dokla-dů z let 1299, 1390, 1415 a 1466, s Ludvíkovem se setkávámepouze v posledním dokumentu. Jde o zápis prodeje deblín-ského statku Václavem, Albrechtem a Jaroslavem z Boskovicměstu Brnu. Kromě Ludvíkova se zde ponejprv zmiňují takévsi Lažánky a Úsuší. První z nich se k Deblínu dostává teprvedodatečně, pozdní přítomnost druhé není jasná. Snad tehdytvořila jednu obec se sousedními Čížkami, podobně jako dnes,zaznamenanými ve všech uvedených pramenech. Některé ze71V. Nekuda, Zaniklé osady na Moravě v období feudalismu. Brno 1961,s. 118, 129, 131, 141, 150, 151. V. Oharek, Tišnovský okres, s. 244.L. Hosák, Historický místopis země moravskoslezské, s. 223.Strana 116
114vsí zmíněných soupisů dnes již neexistují. Z mapy krajinyzmizely Chvališov, Čerblovice, Žďárce, Veselí, stejně jako i nášLudvíkov. Ovšem ten je z nich jedinou vsí, o níž nemáme zestaršího středověku žádné doklady.72Již název vlastní vsi napovídá, že jde o osadu mladšíhodata. Ostatní stejnojmkenné vsi na Moravě vesměs pocházejíz pozdějšího období, převážně z 18. století. Vznikly parcelacídvorů, rozdělením vrchnostenské půdy, či v souvislosti s prů-myslovým podnikáním šlechty. Neznáme jedinou ves tohotojména, jejíž původ by sahal do středověku, a to v obou českýchzemích. Jedinou výjimkou jsou snad Ludvíkovice v severníchČechách na Děčínsku, doložené na počátku 15. století. K dalšímojedinělým příkladům snad náleží také vesnice Ludíkovvýchodně od Boskovic, jehož existence je zaznamenána teprvev prvních letech 16. století a původ vsi do hlubšího středověkutak není doložen.7372ZDB VII, s. 199, č. 893, 894; XI, s. 294 č. 101; XVII, s. 114 č. 193. AMB, A1/1 - Sbírka listin, mandátů a listů, inv. č. 498. L. Jan, Neznámá listinana deblínské panství. Časopis Matice moravské 114, 1995, s. 17-18,22-23.73L. Hosák, R. Šrámek, Místní jména na Moravě a ve Slezsku I. Praha1970, s. 563-564. A. Profous, J. Svoboda, Místní jména v Čechách. Jejichvznik, původní význam a změny. Díl II. Praha 1949, s. 688.Strana 117
115Místo, kde Ludvíkov stával, nebylo dlouho známo, a toani přibližně. Ladislav Hosák jej ve svém rozsáhlém místopisuMoravy a přidružených slezských enkláv klade pouze do okolíDeblína. Podobně se o Ludvíkově vyjadřuje i nejstarší kom-plexní soupis zaniklých vsí na Moravě z počátku šedesátýchlet 20. století. První konkrétní poznatky v tomto směru přineslaž regionální badatel Rostislav Vermouzek. Ten se otázce za-niklých vsí v širším regionu s větším či menším úspěchemdlouhodobě věnoval. Některé jeho interpretace lze dnes pova-žovat za věrohodné, jiné jsou poněkud sporné. V každém pří-padě je jediný, kdo poskytl pro lokalizaci Ludvíkova a nástinjeho možného původu a účelu konkrétnější hypotézy. V dalšíčásti této kapitoly tak využijeme právě Vermouzkovy závěry,které však bude v budoucnu nutné ještě prověřit.74Vermouzek si povšiml faktu, že Ludvíkov v průběhu16. století mizí z okolí Vohančic zcela beze stopy. Zatímco vět-šina dalších tehdy zanikajících vsí byla nahrazena krátkodoběfungujícími panskými dvory, spravujícími opuštěné pozemky,zřízenými například v místech někdejšího Žďárců u Braníško-va či Čeblovic severně od Lažánek, v poloze někdejšího Ludví-kova podobný provoz nevzniká. Podobná situace je spojen a zezmizelým Veselím, kladeným do severozápadního okolí Deblí-74L. Hosák, Historický místopis země moravskoslezské, s. 226. V.Nekuda, Zaniklé osady na Moravě v období feudalismu, s. 133.Strana 118
116na. Jak však název této vsi napovídá, osada mohla souvisets průběhem staré obchodní komunikace k Tišnovu (název Ve-selí či Veselka je typický pro zájezdní hostince, někdy dopro-vázené skupinkou drobných domků) a nemusela tak nutnědisponovat významnějším rozsahem zemědělské půdy. Podob-ně tomu mohlo být i v případě Ludvíkova, jehož původ mělzřejmě zcela odlišnou souvislost.75Nejstarším souborným popisem někdejšíhodeblínského statku, k němuž v závěru středověku Ludvíkovnáležel, je první z urbářů kuřimského panství, vyhotovenýv roce 1570. Ten zachycuje jak Žďárce, tak Čeblovice, obě v po-době tehdy již opuštěných panských dvorů, ovšem o Ludví-kově, stejně jako o Veselí se nezmiňuje, jak ostatně pozname-nává již badatel Vermouzek. Přesto však uvedený urbář jistéstopy k lokalizaci zmizelé vsi poskytuje, podobně jako i mladšíprameny ze 17. a 18. století, především katastrální operáty.Jejich obsahem v souvislosti s určením místa hledané vsi seVermouzek podrobněji zabýval a jeho slovy si tak získanépoznatky přiblížíme.7675R. Vermouzek, Záhadná ves Ludvíkov u Tišnova, s. 346.76AMB, A 1/3 – Sbírka rukopisů a úředních knih, rkp. č. 151.Strana 119
117Vermouzek se své práci píše, že ve zmíněném urbáři„jsou zaprány pozemky, které se jmenovaly Na Ludvíkovech.Patřily k usedlostem Jíry Maláta a Jana Susnarů, kteří bydlelive vesnici Pejškově, jež náležela k deblínskému panstvía s ním městu Brnu.Uvedení usedlíci platili ze svých gruntů pozemkovoučinži tišnovskému cisterciáckému klášteru, z pozemků naLudvíkově, které byly zřejmě brněnské, však odváděl jak Sus-nar tak Malát plat městu Brnu. Jíra Malátů dával z pole NaLudvíkově o sv. Jiří 5 grošů, Jan Susnarů 3 groše, v druhémplatebním termínu na sv. Václava nadávali nic.Na pomístní jméno Ludvíkov narazíme také v terezi-ánském katastru. Je tu k roku 1754 zapsáno, že sedláci VáclavVitula, Josef Vitula, Staněk, Martin Veverka, Jakub Králíčeka Jakub Hemala z Heroltic měli každý 6/8 měřice polí Na Lud-víkově. V dalších hospodářských záznamech se už jménoLudvíkov nevyskytuje, zato jsou tam názvy velmi podobné.V dominikální fasi deblínského panství je zapsán les Nad Ru-díkovem, který se nacházel ve vohančickém polesí a ležel nadpolní tratí Ludvíkovem. Z tohoto názvu nepochybně také jmé-no lesa povstalo.V tereziánském katastru deblínského panství se vys-kytuje jméno Radlíkov. Označuje pozemky, které náleželyk vesničce Pejškovu. Jedenáct měřic patřilo ke gruntu pejškov-ského sedláka Tomáše Viktorina a sedm měřic k usedlosti Ma-Strana 120
118touše Vituly. Dále tu měl tři měřice rolí Matouš Háneš. TomášViktorin měl Na Radlíkovejch také louku, ze které sklízel třifůry sena a otavy.Pomístní název Radlíkov přešel i do josefínského ka-tastru. Čtvrtá pejškovská polní trať se roku 1787 nazývala Vel-ký Radlíkov. Hraničila na jedné straně s polnostmi zvanýmiNa Rudíkově, na druhé s katastrálním územím obce Vohančica dále s lesem Purkrábkou. Protože na Ludvíkově, Radlíkověnebo Rudlíkově měli pozemky poddaní deblínského panstvíz Pejškova, Vohančic a Heroltic a lidé kláštera Porta coeliz Březiny, musíme zmíněné trati hledat někde na průsečíkuúhlopříček čtyřúhelníku, jehož vrcholy tvoří jmenované obce.“Tolik Vermouzek k lokalizaci Ludvíkova na základě dochova-ných traťových názvů, připomínajících někdejší ves.77Autor uvedené citace lokalizoval hledaný Ludvíkov nazákladě nastíněných historických faktů na prameniště drob-ného potůčku, dnes již téměř neexistujícího, k někdejší cestěmířící z Březiny do Pejškova. A to pouze několik stovek metrůod jižního konce Vohančic. V těchto místech skutečně historic-ké mapy zaznamenávaly zmíněné traťové názvy. Indicií mukromě toho měly být kumulace stavebního kamene a nálezyčetné údajně středověké keramiky. Ludvíkov následně inter-77R. Vermouzek, Záhadná ves Ludvíkov u Tišnova, s. 346-347.Strana 121
119pretoval jako sídliště nikoliv zemědělského charakteru, jakovětšina vesnic v okolí, ale jako osadu navázanou na historickédolování, především deblínské stříbrné doly, o nichž jsme sezmínili v prvních kapitolách a kterým zde v souvislosti s Vo-hančicemi věnujeme rovněž samostatnou stať.78Specifičnost zaniklé osady bez zemědělského zázemíby tak mohla být důvodem, proč zde po jejím zániku nevznikávrchnostenský dvůr, jako v případě pustých Čeblovic či Žďár-ců. Pokud byl domnělý vztah zmizelého sídliště ke zdejšímuhornictví skutečný, měl by Ludvíkov návaznost spíše k důlnímpolohám pod Herolticemi, v údolí a na svazích Pejškovskéhopotoka, než k hledaným dolům deblínským, jejichž poloha jedosud téměř neznámá. Stejně tak úpadek dolování v průběhu16. století mohl mít za následek zmizení s ním spjaté osady,tvořící snad zázemí důlních lokalit. Přestože dnes polohaLudvíkova náleží k územnímu katastru Pejškova, nejtěsnějšívazbu má k našim Vohančicím, z toho důvodu jer mu zde takévěnována příslušná pozornost.78R. Vermouzek, Záhadná ves Ludvíkov u Tišnova, s. 347-349.Strana 122
120DOLOVÁNÍ STŘÍBRAA ŽELEZNÝCH RUD V OKOLÍOBCEStředověká a raně novověká minulost zdejšího regio-nu bývá úzce spojována s dolováním drahých kovů, předevšímstříbrné rudy, v menší míře i železa. Alespoň starší literaturaa některé nahodilé písemné zmínky tuto skutečnost intenziv-ně připomínají. Tyto práce i doklady kladou hlavní jádro těžbydo okolí Deblína, případně k Herolticím, polohy některých do-lů jsou však hledány také na území Vohančic či v jejich těsnéblízkosti. Proto se tomuto tématu budeme podrobněji věnovatv samostatné kapitole.Nejstarší doklad o zdejší těžbě je vztahován k roku1234. Objevuje na listině, vystavené moravským markrabětemPřemyslem, jenž dává Ratiborovi z Deblína práva na trojicištol ve stříbrných dolech u Deblína. Věrohodnost této listinybývá často zpochybňována, ovšem existence stříbronosnýchpoloh v okolí Deblína, Heroltic či Vohančic je spolehlivě dolo-žena geologickými a mineralogickými metodami.Je možné, že právě výskyt a snadná těžba stříbrnéhokovu byl jedním z důvodů, proč zde vzniká rozlehlé panstvírodu, píšícího se po deblínském hradě, a je spojen i se vznikemStrana 123
121dvojice statků rodu erbu račích klepet – Vohančic a Heroltic,stejně jako sem starobylostí osídlení, zjištěného v místech Deb-lína a v podobě drobného opevnění nad Pejškovským potokem.V každém případě s výjimkou ojedinělých zmínek z 13. stoletídalší zprávy po celý středověk chybí.Přes absenci spolehlivých dokladů ze starší fáze stře-dověku nemůžeme tedy zdejší dolování stříbrných rud zpo-chybnit. Jde o činnost, díky četným stříbronosným polohámv povodí horního toku řeky Svratky velice četnou. Jmenovatmůžeme zejména bohaté polohy v okolí Štěpánova nad Svrat-kou, jejichž někdejší význam potvrzuje i existence několika vý-jimečných dnes již zaniklých hornických sídlišť, přesahujícíchsvým charakterem jiná středověká hornická centra, která bylaprozatím na našem území nalezena. Jiné lokality jsouevidovány například poblíž Horních Louček, Nedvědice,v menší míře také v údolím Besénku v blízkosti Strhařů a Ra-šova, Lačnova u Lysic, na druhou stranu na katastru Jasenicena Náměšťsku a jinde. Některé starší tradice hovoří také o těž-bě drahých kovů v tišnovské Květnici. Nepřímo pak zdejší těž-bu dokládá i její obnovení v závěru středověku a v průběhuprvních desetiletí raného novověku, navazující na starší dolo-vání, jehož pozůstatky jsou již místy více patrné, zejménav souvislosti s těžbou v okolí Heroltic. V následující části si při-blížíme některé dochované písemné zmínky, spjaté předevšímz tímto pozdním obdobím.Strana 124
122Absence písemných zmínek o stříbrném dolováníz průběhu středověku není nijak neobvyklá. Setkáváme se s níi na jiných lokalitách. Například na Štěpánovsku jsou staršízmínky pouze velice ojedinělé, nahodilé a především velice ne-určité. Například udělení horního oprávnění brněnským měš-ťanům králem Václavem II. v roce 1297 na těžbu v okruhu šes-ti mil kolem Brna se nemusí týkat pouze Štěpánovska, ale takéokolí Deblína a Vohančic, které do této distance rovněž spadají.S konkrétními doklady se však setkáváme teprve mnohempozději.79Nejstarším dokladem nově otevřených dolů na stříbrona širším Deblínsku je záznam, který zpřístupnil veřejnostiv roce 1780 Johann Thadeus Anton Peithner v. Lichtenfels vesvé historii českých a moravských dolů. Zde zmiňuje doku-ment, vydaný králem Vladislavem Jagellonským na den sv.Jiří roku 1510, kterým svoluje obnovení zdejší těžby brněnský-mi měšťany Václavem Perlim, Janem Beroltem Sladovníkem,Janem Apatekářem, Matoušem Soběslavem a Maršíkem Jako-bem Sitovcem. Jim také uděluje hornické svobody k těmto do-79CDM V, s. 61 č. 65. J. Doležel, J. Sadílek, Středověký důlní komplex vtrati Havírna u Štěpánova nad Svratkou, Příspěvek k dějinám těžbystříbra v oblasti severozápadní Moravy ve 13. a 14. století. I. Výsledkyprůzkumu v letech 1990-2001, edice písemných pramenů. Mediaevaliaarchaeologica 6. Těžba a zpracování drahých kovů: sídelnía technologické aspekty. Praha – Brno – Plzeň 2004, s. 115-116.Strana 125
123lům. Těžaře osvobozuje na dvanáct let od všech dávek. Pouplynutí této doby mají odvádět dávky z vytěžené rudy podlekutnohorského vzoru. V materiálu podle Peithnerova znění sevýslovně hovoří o starých deblínských domech („alte DeblinerBergwerk“).80Obnovení staré středověké těžby u Deblína a vůbecv okolí Vohančic nebylo v širším regionu ojedinělým počinem.Tak z roku 1527 známe list krále Ferdinanda I., který posíláčeské komoře dobrozdání k žádosti Wolfa Khuena a ErhartaSteinegera a dalších těžařů o potvrzení svobody dolování nastatcích Mikuláše Herulta z Herultic. Ten jim propůjčil právotěžit na území půl míle od Tišnova, tedy i na svém zboží v He-rolticích. O pouhé dva roky později žádá o možnost otevřít stří-brné doly u Heroltic moravský zemský hejtman Jan z Pern-štejna, a to jak pro sebe, tak pro nejvyššího maršálka Janaz Lipé. Svoboda dolování mu má být poskytnuta na čtrnáct let.Zajímavé je, že oba jmenovaní získávají v roce 1535 do svéhovlastnictví také vlastní heroltický statek, zakoupený tehdy odMikuláše Herulta z Herultic. Tvrz, která byla jeho součástí,80J. Th. A. Peithners Edlen von Lichtenfels, Versuch über die natürlicheund politische Geschichte der böhmischen und mährischenBergwerke. Wien 1780, s. 255. M. Krejčíř, Z. Štrejn, K historii dolovánístříbra u Deblína. Brno v minulosti a dnes IV, 1962, s. 196.R. Vermouzek, Dolování u Deblína. Časopis Matice moravské 88, 1969,s. 16.Strana 126
124v dalších letech nezaniká, ale je využívána i v dalších letech aždo opětovného odprodeje Heroltic o téměř půlstoletí pozdějiprostřednictvím Mikuláše Kytlice z Rudolce novému vlastníku– majiteli sousedních Vohančic. To vše ukazuje na zisk Herol-tic v důsledku rozvíjející se těžby stříbrné rudy na územnítamního statku. Z toho důvodu můžeme předpokládat, že prá-vě dvacátá a třicátá léta 16. století představovala vrchovou fázizdejšího raně novověkého dolování v blízkosti Vohančic, jehožintenzita však v dalších letech opět klesala, až do začátku osm-desátých let zcela utichla. Fakt, že zájem o těžbu zdejších rudprojevili i zástupci tehdy nejvýznamnějších rodů českýchzemí, názorně ukazuje, že výnosy obnovených dolů byly pře-kvapivé a značně bohaté. Pernštejnové již od osmdesátých let15. století disponovali právem těžby kdekoliv na území histo-rické Moravy, v době obnovení těžby u Deblína a Heroltic jižněkolik desetiletí otevírali staré stříbrné doly u zmíněnéhoŠtěpánova nad Svratkou, které zde byly otevřeny již v prvnípolovině 13. století. Spolu s heroltickým ložiskem žádali o pro-půjčení práv na další doly na východní Moravě v Hostýnskýchvrších u Bystřice pod Hostýnem a v okolí hradů Křídlo a Ob-řany.8181ZDB XXV, s. 241 č. 3; XXX, s. 154 č. 217, s. 155 č. 218. D. Culková-Stuchlíková, Morava. Moravské spisy české kanceláře a české komory(1507) 1527 – 1625 (1750). Katalog. Praha 1962, s. 31 č. 11, s. 32 č. 14.Strana 127
125Počátek 16. století je spojen s novou významnouetapou dolování drahých a barevných kovů ve středoevrop-ském prostoru. Po výrazném útlumu, který místy přešel k ažnaprostému vyhasnutí těžby, zapříčiněném nejen neklidným15. století, ale také vytěžením povrchových partií mělkýchložisek, staršími těžebními metodami nedostupných, nastávánová fáze. Staré doly, otevírané pokročilejšími technickýmizpůsoby, opět poskytují bohaté zdroje stříbrné, zlaté i jinéžádané rudy. Zdokonalená těžební technika, nové způsobyražby, složité čerpací a těžní stroje a další prostředky umož-ňují razit výrazně hlubší a rozsáhlejší díla, šachty i štoly, pře-kopy, větrací komíny a dosáhnout tak k dříve netěžitelnýmpartiím s vydatnými zdroji rud. Přestože hornická činnostz průběhu první a počátku druhé poloviny 16. století v mno-hém připomíná vrcholně středověkou etapu, dřívější slávyi přes nové možnosti nedosahuje. Zpočátku nadějná ložiskaztrácí brzy na intenzitě, pokročilá technika je dokáže velmizáhy vytěžit a již v průběhu druhé poloviny 16. století těžbapozvolna utichá a ještě před koncem tohoto století zanikádocela.Dvojice montánních historiků Miroslav Krejčíř a Zde-něk Štrejn, kteří se dolování kolem Deblína intenzivně věno-vali, se domnívá, že o obnovení dolů na stříbro v našem regio-R. Vermouzek, J. Šilhan, Dolování u Heroltic v 16. století. Vlastivědnývěstník moravský XXVII, 1975, s. 197-199.Strana 128
126nu se na začátku 16. století zasadil brněnský měšťan a konšelMikuláš Divůček, píšící se s přídomkem z Deblína. Odvolávajíse přitom na dnes již zaniklý votivní obraz, který byl až dosedmdesátých let 19. století umístěn v brněnském kostele sv.Jakuba. Kromě zmíněného přídomku, uvedeného pouze natomto obrazu, však není znám jiný pramen, který by MikulášeDivůčka s Deblínem spojoval.82Jak ukazuje žádost Jana z Pernštejna, právo těžby bylovydáváno pouze na určitou dobu a bylo nutné je po uplynutívymezeného období opět obnovit. To se na Deblínsku událoroku 1531, kdy propůjčil král Ferdinand I. za věrné služby,které mu prokázaly purkmistr a rada města Brna, znovu prá-vo těžby v obnovených dolech u Deblína, které se nazývají Da-nielsberg, a také na všech dalších dolech, které budou v bu-doucnu otevřeny na deblínském panství. Horníkům, působí-cím na těchto dolech, dovolil, aby se tam usazovali, stavěli siobydlí a osvobodil je od všech zeměpanských povinností.O čtvrtstoletí později potvrdil týž vládce městu Brnu jeho staráhorní práva z roku 1297, a to na všechny doly v okruhu šestimil od Brna.82M. Krejčíř, Z. Štrejn, K historii dolování stříbra u Deblína, s. 196, pozn.6. R. Vermouzek, J. Šilhan, Dolování u Heroltic v 16. století, s. 196. Zdeoba autoři teorii o působení Mikuláše Divůčka na Deblínskukategoricky vylučují.Strana 129
127Další konkrétnější zprávy k deblínskému dolovánínejsou známy. Teprve před koncem 16. století nacházíme v Mí-šeňské horní kronice Petra Albina z roku 1590 poznámku,uvádějící, že „Na Moravě u Brna byly prý též před časem měst-ské doly. V jakém stavu jsou nyní, není mi známo, ale v pamětilidí ještě jest, že prý na nich zbohatli Edererové, kteří tenkrátbyli havíři a pak byli povýšeni do stavu šlechtického a přišli nazlatodůl asi 6 mil od Brna u městečka Boskovic“. Stejně jakojinde, tak i v Deblíně, Vohančicích, Herolticích a jejich okolídolování stříbra vyhasíná po polovině 16. století a před jehokoncem jej již nic nepřipomíná.83Albinus se ve své práci odvolává na jakýsi „starý sez-nam českých dolů“ od Johana Haselbergera. V práci jmenova-ného z roku 1535 se však v tamním přehledu stříbrných loži-sek, tehdy těžených, objevuje pouze poznámka o dolech „u Br-na na Moravě“ („auch bey prün in Merhern“), konkrétnějšíúdaje ani on neposkytuje.8483M. Krejčíř, Z. Štrejn, K historii dolování stříbra u Deblína, s. 196.Petrum Albinum, Meyssnische Bergk-Chronica oder Commentariusvon den Bergkwercken im Lande zu Meyssen... Dreszden 1590, s. 65.84J. Haselberger von Reichenaw, Der Ursprung gemeynner Berckrecht,wie die lange zeit von den alten erhalten worde darauss dieKünigklichen und Fürstlichen berkgs ordnungen uber alle Bergrechtgeflossen... Strassburg 1535, fol. L III.Strana 130
128Nejistá je také poloha nových dolů, označených v lis-tině Ferdinanda I. jako „Danielsberg“. I když toto pojmenováníbývalo ztotožňováno s určitým místem v nejbližším okolíDeblína a hledáno například na kopci Špilberk severovýchod-ně od Deblína směrem k Vohančicím, kde byly dokonce hro-mady kamení na okrajích polí interpretovány jako pozůstatkystarých hald. To této polohy klade důl „Danielsberg“ také his-torik J. Vojta, jehož rozsáhlá rukopisná práce, věnovaná ději-nám městských statků Kuřim a Deblín, byla uložena v depozi-tářích Archivu města Brna. V současné době je však nezvěstná,jeho údaje tak není možné přesvědčivě zrevidovat.85Vykytují se však zcela odlišné názory, odmítající zto-tožnění „Danielsbergu“ s některou z dolovacích poloh. Autořitěchto názorů jsou přesvědčeni, že jde pouze o pojmenovánídůlního těžařstva, společenství kverků, kteří těžbu financova-li, rovněž však z ní odebírali příslušný zisk. Rostislav Vermou-zek spolu s Jindřichem Šilhanem se přitom odvolávají na oso-bu starozákonního proroka Daniela, která se v souvislosti s ra-ně novověkou těžbou objevuje v tehdejších horních knihách ja-ko komparace s horníkem, poučeném andělem o vhodné polo-ze těžby rud. Tato interpretace, od jejíhož zveřejnění sice uply-nuly již téměř pět desetiletí, se jeví jako značně věrohodná. Do-85AMB, H 1 – Velkostatek Kuřim, inv. č. 1935. K. Stránský, V. Ustohal,D. Janová, A. Buchal, L. Stránský, Deblínské rudné doly – stopy potěžbě stříbra a zlata. Archeologia technica 17, 2006, s. 94-95.Strana 131
129kládá ji například srovnání s jinými názvy těžařstev, odvozo-vaných často od religiózních či biblických postav.86Stále však neznáme polohu stříbrných dolů začátku16. století. Písemné prameny, které by její umístění konkrétně-ji přiblížily, se nedochovaly, případně jejich existence nejí zná-ma, respektive nebyly dosud podrobeny detailnějšímu rozbo-ru. jediným zdrojem poznatků jsou tak mapy z průběhu17. a 18. století, které zakreslují v okolí Deblína polohu zlatýcha stříbrných dolů v prostoru severozápadně od městečka. Ma-pová značka pro oba drahé kovy není dokladem těžby zlata naDeblínsku v průběhu 17. století, ale představuje společné ozna-čení dobývání obou těchto kovů bez konkrétního rozlišení.Tento zákres spatřujeme především na několika derivátechKomenského mapy Moravy z průběhu první poloviny 17. sto-letí, i když je více než jisté, že v době vzniku mapy zde již těžbastříbra neprobíhala. Povědomí o jejím průběhu a poloze všakbylo zřejmě dosud živé, rovněž pozůstatky exploatace bylyv terénu zřetelné.Stejnou polohu starých stříbrných dolů na Deblínskuudává rukopisná práce M. Vogta z roku 1729, která je kladek blízkému Blahoňovu. Naproti tomu východně od Deblínaumísťuje doly na železnou rudu. Nelze vyloučit, že jejich polo-ha může být totožná s někdejší těžbou stříbra pod Pejškovem86R. Vermouzek, J. Šilhan, Dolování u Heroltic v 16. století, s. 197.Strana 132
130a Herolticemi, kde dnes registruje staré dolování železa evi-dence České geologické služby. To však nijak nevylučuje před-chozí těžbu stříbra, oba kovy se v přírodě velice často vyskyto-valy souběžně a na vytěžené polohy drahého kovu často nava-zovala těžba limonitových ložisek. Můžeme zde připomenoutnapříklad ložiska v okolí již zmíněného Štěpánova nadSvratkou, případně Rozseče nad Kunštátem či Lačnova u Lysica Rašova na Lomnicku. Nejbližší analogií je však nedalekáŠmelcovna v údolí Bílého potoka, kde středověké polohy stříb-ra v novověku vystřídala železářská hornická činnost.87Oproti absenci stop po někdejší těžbě u Deblína se po-zůstatky heroltické těžby dochovaly přece jen poněkud výraz-něji. Zdejší doly jsou situovány ve stěnách hluboce zaříznutéhoúdolí Pejškovského potoka a na přilehlých stráních. Zde jsoudosud patrny výrazné pozůstatky těžených poloh v podobě po-vrchových dobývek, ústí několika štol a zasypaných šachet.Protože v lokalitě nebyl zatím proveden žádný mineralogickýani historicko-montánní průzkum, není výskyt stříbra jako tě-žené suroviny spolehlivě doložen. Zmíněné pozůstatky jsou87M. Krejčíř, Z. Štrejn, K historii dolování stříbra u Deblína, s. 197.E. Burkart, Moravské nerosty a jejich literatura. Praha 1953, s. 188.S. Houzer, Vztah některých ložisek železných rud k ložiskům drahýchkovů na jz. Moravě. In.: Stříbrná Jihlava 1995. Sborník příspěvků zesemináře K dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině, Jihlava16.9. – 17.9. 1995. Jihlava 1996, s. 22-25.Strana 133
131dokonce někdy pokládány za doklady historické těžby železnérudy pro nedaleké hutní podniky na Šmelcovně. Takto se o lo-kalitě vyjadřuje i evidence starých důlních děl, řízená Českougeologickou službou, její údaje se však rovněž neopírají o žád-né věrohodné podklady. Do provedení nových průzkumů taknemůžeme přítomnost stříbra ve starším historickém obdobívyloučit, podobně jako na třetí z lokalit, umístěné na oboustráních Bílého potoka nad Šmelcovnou. Navíc známe fakta,která tuto interpretaci dostatečně podporují. Opírají se předev-ším o přivilegium, vydané králem Vladislavem v roce 1512a poskytující Vilémovi z Pernštejna a jeho synům Janovi a Voj-těchovi oprávnění k otevírání stříbrných dolů. Na stejnou su-rovinu odkazuje i mladší výsada Wolfa Khuena a Erharta Stei-negera z roku 1527, stejně jako mladší verze pro Pernštejny,týkající se konkrétně heroltického statku. Zpracovatelskýareál těchto dolů se nacházel níže při zaústění Pejškovskéhopotoka do Svratky. Jde zřejmě o ony dva „puchverky“, dolože-né při prodeji heroltického statku v roce 1584.88Druhá polovina 16. století definitivně uzavřela veške-rou hornickou minulost Deblínska, Herolticka a do značné mí-88AČ XVII, s. 151 č. 942; ZDB XXX, s. 154 č. 217. D. Culková-Stuchlíková,Morava, s. 31 č. 11, s. 32 č. 14. R. Vermouzek, J. Šilhan, Dolováníu Heroltic v 16. století, s. 203-206. Zde jsou podrobně popsányi tehdejší pozůstatky heroltických dolů, štol a hald, dnes již zčástiaplanovaných, zasypaných či jinak znepřístupněných.Strana 134
132ry i Vohančicka. Z pozdějších dob neznáme žádný doklad, kte-rý by zachytil mladší pokusy o obnovení těžby, jako tomu bylonapříklad na často zmiňovaném Štěpánovsku. Je zřejmé, žetěžební práce zdejší ložisko zcela vyčerpaly, nebo se přes slibnézačátky potvrdila jeho nízká kvalita. V každém případě zde jiždolování stříbrných rud nepokračovalo. Zda byly heroltickéa možná i deblínské doly otevřeny v dobách zvýšeného zájmuo železnou rudu, nevíme. V druhé polovině 17. století existova-ly výkonné železárny v Nedvědici, menší zpracování probíhalotaké v režii lomnické vrchnosti na Prudké u Doubravníka.Vydatné hamry a hutě pracovaly také na Bílém potoku za La-žánkami a Maršovem. Využívání starých důlních děl v okolíVohančic však není doloženo.Strana 135
133OSADA ZÁVISTAž donedávna se v severní části územního katastruVohančic nacházelo několik izolovaných domků drobné osadyZávist. Tato vesnička, položená na silnici od Tišnova k Deblínua dále k Velké Bíteši, je touto trasou a souběžným potůčkemrozdělena na dvě části, připojené přes značnou vzdálenosta obtížnou dostupnost v celém rozsahu k Předklášteří. V sou-časnosti jsou zde evidována čtyři popisná čísla 43, 44,45 a 1240, přičemž poslední číslo leží na levém břehu potokaa patřilo dříve k Předklášteří. Naproti tomu zbylé tři domybyly od naší vsi v roce 2002 odděleny a připojeny k sousední-mu Předklášteří. Protože však již v nejstarších známých pí-semných dokladech je doložena jako součást Vohančic,respektive zdejšího feudálního statku, věnujeme jí zde samos-tatnou kapitolu.Vesnička či spíše osada Závist nedisponuje pouzesvým nepatrným rozsahem, ale také absencí starší historie. Jedokonce natolik zapomenutá, že některé starší historické prá-ce její existenci vůbec neregistrovaly a těch několik málo zmí-nek ze starší doby spojovaly se stejnojmennou vesnicí nedale-ko Černé Hory na Blanensku. Příčiny tohoto omylu si upřesní-me později. Ves Závist leží na rozhraní několika územních ka-tastrů, kromě Předklášteří zasahují do její těsné blízkostikatastry vsí Vohančic a Žernůvky. Posledně jmenovaná ves-Strana 136
134nička, svojí velikostí rovněž velice omezená, se nachází pou-hých 900 metrů západním směrem.Jak již bylo řečeno, starší písemnosti o Závisti vůbecnevědí. Nacházíme ji ponejprv až v pobělohorské době, kdytvořila součást přilehlého statku se sídlem na tvrzi ve Vohan-čicích. Vůbec nejstarší doklad můžeme spatřit snad již v odha-du vohančického statku, vyhotoveném v rámci pobělohor-ských konfiskací na počátku dvacátých let 17. století. Ověřitel-ný doklad pak přináší až záznam o prodeji tohoto panství v ro-ce 1636 Alonsovi di Castro a jeho manželce Julianě VeroniceKolumbanové z Hochdamu. Tehdy jsou při Vohančicích a tam-ní tvrzi zmíněny také vsi Heroltice, Skalička a Závist. Jejichbližší charakteristiku však záznam v zemských deskách neu-vádí. O tři desítky let později byla Závist již pustá.89Kdy Závist vznikla, dostupné zdroje neuvádějí. Písem-nosti z počátku 17. a z průběhu předešlého století ji nezmiňují,a to ani u Vohančic, ani u sousedního dříve samostatného he-roltického statku. Při prodeji tvrze Vohančic s dvorem a vsív roce 1573 se jmenuje pouze ves Skalička u Lipůvky, kterátehdy tvořila oddělenou část vohančického statku. Také v pří-padě Heroltic se v tomto období se Závistí nesetkáváme. Roku1584 náležela k tamní tvrzi pouze přilehlá vesnice s dalšími89ZDB XXXVIII, s. 644-645 č. 86, 88. V. Nekuda, Zaniklé osady naMoravě v období feudalismu, s. 151.Strana 137
135hospodářskými náležitostmi, o Závisti se však v souvislostis Herolticemi nehovoří. Je tak pravděpodobné, že vzniká te-prve později, někdy na přelomu 16. a 17. století, při vohančic-kém statku.90Jak sám název napovídá, vznik vesničky byl zcela spo-lehlivě spjat s nějakou významnější budovou, tvořící její jádro.Touto stavbou je zájezdní hostinec, připomínaný i v dalšíchletech, a to i po zpustnutí přilehlé vsi. Je zajímavé, že vísky sejménem Závist jsou téměř vždy spojeny právě se zájezdnímihospodami raného novověku. Na Moravě registrují historickéi současné doklady čtveřici těchto sídlišť, vždy spjatých s ko-munikacemi různého významu a účelu. Kromě naší Závisti jdeo stejnojmennou osadu u Netína na Velkomeziříčsku, u ČernéHory na Blanensku a v posledním případě o samotu v údolíříčky Bobravy u Ořechova na Brněnsku. všechny tyto osadyvstupují do historie teprve značně pozdě, nejdříve v průběhu17. století, či ještě později. Například Závist u Netína se připo-míná až v roce 1695, Závist u Černé Hory dokonce až v polovi-ně 18. století. Předtím zde stála osamocená zájezdní hospodajménem Brlohy s nevalnou pověstí.9190ZDB XXX, s. 54 č. 26, s. 154 č. 217.91L. Hosák, R. Šrámek, Místní jména na Moravě a ve Slezsku II. Praha1980, s. 782-783. R. Vermouzek, Zájezdní hospody. Jižní Morava 13,Strana 138
136Oproti výše jmenovaným vzniká naše Závist mnohemdříve. Jak jsme již uvedli, její založení můžeme datovat nejspí-še do prvních let 17. století. Nešlo o ojedinělý záměr. Stejnýproces proběhl například na nedalekém mitrovském panství,kde za jeho správy Kateřinou Čížovskou z Čížova před rokem1618 vznikají dva zájezdní hostince u Milasína, jménem Stráž,a nedaleko Strážku. Ta si i nadále až do dnešní doby ponechalapříznačné jméno Krčma. Již roku 1618 jsou spolu s ní doloženytaké přilehlé „chalupy“, představující skromné osídlení těch,kteří našli obživu v komunikačním provozu a přítomnosti hos-tince. Tak zde na vyvýšené pláni nad Mezibořím vzniká drob-ná vesnička Krčma, která se svým charakterem a původemnápadně podobná naší Závisti a která může sloužit jako ná-zorný příklad jejího vzniku.92Protože vývoj vesničky Krčmy u Strážku je podpořenzejména pro období 17. století větším množstvím písemnýchpramenů a z jejích osudů můžeme názorně odvodit život v našíZávisti, opřený o místní informační zdroje, na chvíli se ještěv okolí Mitrova zdržíme. Tamní přilehlé osídlení při zájezd-ním hostinci charakterizuje odhad moravecko-mitrovskéhopanství z roku 1663 jako dvě chalupy, jejichž držitelé ode-1977, s. 130. L. Vašek, Založení Závisti u Černé Hory. Vlastivědnáročenka SOkA Blansko 1995. Blansko 1995, s. 50-51.92ZDB XXXV, s. 473 č. 24.Strana 139
137vzdávali své vrchnosti plat, srovnatelný s jinými usedlostmitohoto druhu. Oba domky jsou počítány k blízkému Meziboří,kam ostatně náleží osada Krčma i dnes.93Stejná osada vzniká také při zájezdní hospodě v Zá-visti pod Vohančicemi. Její poloha je vázána na trasu někdejšívýznamné obchodní trasy, směřující z Velkobítešska k Tišno-vu. Existence této komunikace je doložena teprve v závěrustředověku, v období po husitských válkách. Tehdy však nená-ležela mezi příliš oblíbené. Například z roku 1464 máme potéto trase doložený přesun členů královského poselstva, vede-ného Albrechtem Kostkou z Postupic, vracející se z jednáníu francouzského krále Ludvíka XI. za Jiřím z Poděbrad, pobý-vajícím tehdy v Brně. Panoš Jaroslav, který osudy poselstvazaznamenal ve svém deníku, zachycuje krátkou zastávkuv Tišnově, neboť okolní lesy nebyly příliš bezpečné pro nočnícestování. Tišnov byl ostatně na zastávky významných osobpřipraven, ve stejném roce se zde zastavil také sám král JiříPoděbradský na své cestě z Brna. Jeho trasa se však údolí po-toka Závistky zřejmě vyhnula a pokračovala dále Předklášte-řím přes jižní Bystřicko do Čech.9493MZA Brno, A 3 – stavovské rukopisy, inv. č. 427, fol. 64.94R. Urbánek, B. Mathesius, Ve službách Jiříka krále, s. 30. J. Doležel,Tišnov ve středověku a na počátku novověku, s. 275.Strana 140
138Přestože zmíněná obchodní trasa, směřující k Tišnovuod Deblína, zaniká ve svém původním významu již nejspíšev prvních desetiletích raného novověku, tedy v průběhu16. století, i nadále představoval starý komunikační tah důle-žitou spojnici mezi Bítešskem a Tišnovskem a dále městemBrnem. V této souvislosti je zmíněn velký les Šíp, rozkládajícíse na západním Brněnsku mezi Ostrovačicemi a Popůvkami(dnes na jeho severní části leží areál Masarykova okruhu), pro-slulý četnými loupežnými přepady, kterému se cestující a zej-ména bohatí obchodníci snažili vyhnout i za cenu značnéhoprodloužení trasy. Cesta Tišnovem tak byla v tomto směru pří-hodná jako náhradní větev, i když sestup z vyvýšených plánív okolí Deblína do svrateckého údolí nebyl zrovna jednoduchý.Od Deblína směřovala komunikace přibližně v trasednešní turisticky značené cesty k Vohančicím, odkud scházelado údolí potoka Závistky. A právě zde, na úpatí svahu, bylaumístěna zájezdní hospoda Závist, občerstvující cestující přednáročnějším výstupem či po obtížném sjezdu z vyvýšenýchsvahů, případně zajišťující potřebný servis a opravy poškoze-ných vozů. Při hospodě v úzce sevřeném údolí bylo postavenoněkolik dalších domků. Nepříliš výhodná poloha však zabrá-nila jejich delšímu trvání, případně se na jejich osudu zapsalaněkterá událost z počáteční etapy třicetileté války. Je jisté, žekrátce po polovině 17. století se zdejší osídlení připomíná jakopusté, s výjimkou jediné budovy. Závist však byla opuštěna jižve dvacátých letech 17. století, kdy se v odhadu vohančickéhoStrana 141
139statku zmiňují čtyři pusté domy. Prodejní smlouva Vohančicz roku 1636 však o zpustnutí Závisti nehovoří. Povaha zdejšíchvsí však v tomto dokumentu nebyla blížeji specifikovánaa proto je trvající zpustnutí velice pravděpodobné. K tomutoroku se současně váže nejstarší známý písemný doklad exi-stence této vesničky, jak jsme již zmínili.Lánové rejstříky vohančického panství, vyhotovenév roce 1656 a obnovené o dvě desítky let později, zdejší zástav-bu již jmenovitě neuvádějí. V závěru katastrálního elaborátuvšak dodávají stručný přípisek: „V pusté vsi Závist se nacházípanský hostinec (šenkhaus) a čtyři od mnohých let pusté cha-lupy, u nichž se nalézá činžovní pole“. Ve své podstatě tak šloo dominikální ves, založenou na panské půdě, která se po svéredukci pouze na osamocenou zájezdní hospodu v druhé půli17. století stává čistě vrchnostenským objektem. Přehled pod-danských domů na vohančickém panství z roku 1667 Závistvůbec nezmiňuje, a to ani jako opuštěnou. V závěru 17. stoletíjsou Vohančice s příslušným zbožím připojeny ke kuřimské-mu panství města Brna a zde zůstávají již trvale až do zrušenípatrimoniálního správního systému v polovině 19. století.95Zmínili jsme omyl, opakující se v některých publika-cích, kdy je naše Závist ztotožňována se stejnojmenným hos-tincem a přilehlou vesničkou na okraji černohorských lesů.95MZA Brno, D 1 – lánové rejstříky, inv. č. 155b.Strana 142
140Důvod je způsoben citovaným údajem z lánového rejstříku,který následuje hned za zmínkou o drobné selské usedlostiv Milonicích u Černé Hory, která tehdy rovněž náležela k vo-hančickému panství. Těsná vazba Závisti na Černohorskuk Milonicím, jejichž místní část donedávna tvořila, svedlapředchozí badatele k mylné domněnce, že ona pustá Závistz lánového rejstříku je totožná se Závistí u Milonic. Jejich hy-potézu podporoval fakt, že v obou vsích se nacházel zájezdníhostinec. Jde však pouze o shodu jmen, spjatých právě s pří-tomností hospod při frekventovaných cestách, obě osady spoluhistoricky ani jinak nesouvisejí.Bohatý fond kuřimského panství, ke kterému bývalýdeblínský, vohančický a později také křižínkovský statek ná-ležel, umožňuje podívat se na podobu zájezdní hospody v Zá-visti pod Vohančicemi podrobněji. V roce 1725 vyhotovenýurbář kuřimského panství zmiňuje hospodu v Závisti v pře-hledu obdobných podniků velkostatku, a to v samém závěrujejich výčtu. Není také divu. Výnos závistské hospody předsta-voval pouhý zlomek příjmů z jiných hostinců na panství. vět-šina z nich sice ležela na významné obchodní trase z Brnak Černé Hoře a dále k Letovicím. Ovšem i hospoda v blízkémDeblíně, přestože značně zaostávala za jinými hostinci, přiná-šela vrchnosti mnohem větší zisk. Na srovnání – zájezdní hos-pody na trase černohorské silnice vynášely od 40 do 80 zlatýchročně. Hostinec v Deblíně odevzdával za stejnou dobu 12 zla-tých a hospoda v Závisti pouhý 1 zlatý 10 krejcarů. Je protoStrana 143
141s podivem, že se správě kuřimských městských statků vypla-tilo nadále tento objekt držet. Z toho je zřejmé, že trasa z Deb-lína k Tišnovu se v 18. století ocitla zcela mimo veškerý zájem.Ostatně také jiné prameny z tohoto období, například odhadkřižínkovského statku ze čtyřicátých let 18. století, hovořío zmíněné cestě jako o „někdejší zemské silnici“.96Podobu hospody v Závisti ve dvacátých letech 18. sto-letí přinášejí četné popisy a hospodářské inventáře kuřimské-ho statku. Na jejich základě ji můžeme rekonstruovat jako ne-velkou budovu, obsahující vstupní předsíň a z ní přístupnousousední světnici, osvětlenou trojicí oken. Pod budovou se na-cházel sklep. Přes značně nevýhodnou polohu a s tím spojenézanedbatelné výnosy přetrvala hospody v Závisti i následujícíobdobí velkých změn, které na kuřimském panství v průběhudvacátých a třicátých let proběhly. Ještě v padesátých letechtohoto století dokládají inventáře stejnou podobu hostince. Anitehdy však tyto prameny nepřipomínají kromě hospody jinýobjekt. Naproti tomu v josefínském katastru k roku 1787 na-cházíme kromě vrchnostenského hostince čp. 1 (Závist mělatehdy samostatné číslování domů, zavedené v roce 1771), pro-najatého Martinu Doubkovi, ještě další rovněž dominikálníusedlost čp. 2, kterou tehdy držel v nájmu Josef Koudelka. Jehopotomkům patří usedlost dodnes. Povaha této usedlosti není96AMB, A 1/3 – Sbírka rukopisů a úředních knih, rkp. č. 155.Strana 144
142doložena. Stavba je totožná s dnešním domem pod silnicí k Vo-hančicím, nověji rozděleným na dvě popisná čísla 44 a 45.97Závist tehdy nepředstavovala samostatnou ves aniosadu, podobně jako dnes, ale tvořila pouze jednu z tratí ka-tastru Vohančic. Její rozsah stanovoval na jedné straně les zva-ný Lícha, na druhé straně pole žernůvěckého katastru jménem„Pod habřím“, na třetí pak panské pole „Za zahradou“ a nako-nec vrchnostenské pole, zvané „Za křížem až k Závisti“. Z tohoje zřejmé, že rozsah Závisti, jak jej stanovil josefínský katastr,se omezoval pouze na nejbližší okolí hostince a přilehléhodomu.Ani v dalších letech se rozsah Závisti nezměnil. Stejnějako v osmdesátých letech zůstával i nadále v počtu dvou used-lostí. Ve dvacátých letech 19. století se jako majitel hostincezmiňuje Jan Baláček. Usedlost čp. 2 pod ním, v letech 1820a 1826 uváděná jako mlýn, náležela v prvním roce Karlu Els-nerovi, o šest let později pak Martinu Baronovi. Provoz zmíně-ného mlýna je však nejasný. Domy byly tehdy pouze přízemní,hostinec disponoval dvojicí světnic a komorou, mlýn pak pou-ze jedinou světnicí s komorou. Na příslušné katastrální mapě,na níž jsou obě budovy – hostinec i mlýn – zakresleny ve zděné97AMB, A 1/3 – Sbírka rukopisů a úředních knih, rkp. č. 1049;Velkostatek Kuřim, inv. č. 1908. MZA Brno, D 6 – josefínský katastr,inv. č. 970.Strana 145
143podobě, nejsou patrny stopy po případném náhonu. Je všakmožné, že pohon nevelkého mlýna byl řešen jiným způsobem,mapou nezachyceným.98I nadále zůstávala Závist stejná, a to i když ostatnísousední obce procházely větším či menším rozvojem. Teprvev průběhu 20. století je na opačném břehu potoka Závistky,tedy již na území katastru Předklášteří, vystavěn dnešnídomek čp. 1240. V sousedství tohoto domku při silnici se za-choval až do dnešní doby jediný pozůstatek někdejší význam-né komunikační trasy, neboť nedaleká hospoda svému původ-nímu účelu dávno neslouží – křížový kámen. Přestože jeho pů-vodní účel byl výstražný, nacházel se v místech, kde stará cestak Vohančicím začínala stoupat z potočního údolí na vyvýšenéstráně a současně se zde odpojovala úzká spojka k Deblínu (tanevedla v dnešní trase, ale od kamene se oddělovalaa pokračovala po druhém břehu potoka Závistky k Žernůvce),je s ním spojována pověst, hovořící o přepadení a zastřeleníklášterního probošta Arnolda Weisskoppa. K tomu však došlov roce 1642 u Svatoslavi, tedy poměrně daleko od této polohy.Je tak nutné dát za pravdu spíše výstražnému charakteru98MZA Brno, D 7 – matriky pozemkového výnosu, sign. 215/B; D 10 –stabilní katastr, inv. č. 2946; D 9 – indikační skicy, kart. 703, sign.2946.Strana 146
Strana 147
145MAJETKOVÝ VÝVOJ DOMŮVohančiceROKMAJITELROKMAJITELČp. 1Čp. 21657 – domek1657 – 1/2 lánový gruntod r. 1731 – 1/4 lánovýgruntod r. 1731 – 1/4 lánovýgrunt1657Petr Gaister (pustý)1657Pavel Hanák (pustý)1674Jakub Novotný1674Jiří Diviš1749Václav Brodecký1749Pavel Kratochvíla1775Josef Beneš1775Martin Kratochvíla1787Josef Beneš1787Martin Kratochvíla1820Ondřej Pavlíček1820Franc Kratochvíla1826Ondřej Pavlíček1826Franc Kratochvíla1843Alois Pavlíček1843Franc Kratochvíla1880Františka Pavlíčková1880Jan Jaša1900Alios Staněk1900Jan Jaša1921Alios Staněk1921Jan JašaStrana 148
146ROKMAJITELROKMAJITELČp. 3Čp. 41657 – domekdomekod r. 1731 – 1/4 lánovýgrunt1657Jakub Straus1787Franc Elsner1674Petr Mušín1820Karel Baláč1749Kašpar Dohnal1826Karel Baláč1775Jan Vitula1843Franc Hemala1787Jan Vitula1880Josef Mašek1820Franc Vitula1900Josef Mašek1826Franc Vitula1921Josef Mašek1843Franc Vitula1880Tomáš Vitula1900Antonín Vitula1921Jan VitulaStrana 149
147ROKMAJITELROKMAJITELČp. 5Čp. 61657 – domek1657 – 1/2 lánový gruntod r. 1731 – 1/4 lánovýgruntod r. 1731 – 1/4 lánovýgrunt1657Mikuláš Hejmal1657Šimon Štefan (pustý)1674Václav Hejmal1674Šimon Štefan (pustý)1749Petr Musil1749Jakub Koudelka1775Tomáš Musil1775Anton Koudelka1787Tomáš Musil1787Anton Koudelka1820Jan Klusák1820Franc Koudelka1826Jan Klusák1826Franc Koudelka1843Jan Klusák1843Franc Koudelka1880Jan Adamec1880Franc Jaša1900Antonín Samson1900Antonín Doubek1921Antonín Samson1921Antonín DoubekStrana 150
148ROKMAJITELROKMAJITELČp. 7Čp. 8vrchnostenský zámek1657 – domeks dvorem a ovčínem - panství Kuřimod r. 1731 – 1/4 lánovýgrunt1787vrchn. zámek s dvorem a ovčínem1657Tomáš Schneider1820zámecká budova – panství Kuřim1674Tomáš Schneider (pustý)1826vrchn. obytné a hospodář. budovy1749Václav Babor1843vrchnostenský zámek1775Jakub Babor1880vrchnostenský zámek1787Jakub Babor1900město Brno - vrchnostenskýzámek1820Jakub Babor1921město Brno1826Jakub Babor1843Josef Babor1880Josef Babor1900Jan Jurnečka1921Jan JurnečkaStrana 151
149ROKMAJITELROKMAJITELČp. 9Čp. 101657 – domekobecní pastouškaod r. 1731 – 1/4 lánovýgrunt1657Pavel Havlíček1787obecní pastouška1674Pavel Havlíček (pustý)1820obecní pastouška1749Václav Babor1826obecní domek1775Michael Laufer1843obecní domek1787Michael Laufer1880Anton Šalbaba1820Michael Laufer1900Mikuláš Šalbaba1826Franc Laufer1921Mikuláš Šalbaba1843Josef Marek1880Franc Leifer1900František Leifer1921Metoděj ČapekStrana 152
150ROKMAJITELROKMAJITELČp. 11Čp. 121657 – domekdomekod r. 1731 – 1/4 lánovýgrunt1657Blažej Schlosser (pustý)1787Franc Pilla1674Václav Smejkal1820Josef Pilla1749Vít Koudelka1826Josef Pilla1775Franc Koudelka1843Josef Hruška1787Franc Koudelka1880Jan Hruška1820Franc Jaša1900Jan Hruška1826Franc Jaša1921AntonínHruška1843Franc Jaša1880Franc Jaša1900Josef Jebáček1921Josef JebáčekStrana 153
151ROKMAJITELROKMAJITELČp. 13Čp. 14domekpanský hostinec,dříve panskýpivovar1787Mates Babor1820Josef Klein, hostinec1820Franc Mičánek1826Josef Klein, hostinec1826Franc Mičánek1843Franc Klein1843Franc Jaša1880Marie Kleinová1880Marie Koudelková1900František Klein1900Cyril Klusák1921František Klein1921Františka MelicharováStrana 154
152ROKMAJITELROKMAJITELČp. 15Čp. 16domekpodsedek1820Josef Koudelka1820Ondřej Petr1826Josef Koudelka1826Franc Bokert1843Matyáš Koudelka1843Karel Baiser1880Anna Koudelková1880Franc Boger1900Jan Koudelka1900Jan Boger1921Jan Koudelka1921Jan BogerStrana 155
153ROKMAJITELROKMAJITELČp. 17Čp. 18domekpodsedek1820Jan Pánovský1820Šimon Žaloudek1826Jan Pánovský1826LudvíkZeranovský1843Jan Pánovský1843Franc Mičánek1880Jan Pánovský1880Franc Humpolec1900Antonín Adamec1900Karel Janča1921Jindřich Adamec1921Josefa SoukupováStrana 156
154ROKMAJITELROKMAJITELČp. 19Čp. 20domekdomek1820Anton Čermák1880Marie Jašová1826Anton Čermák1900Josef Koudelka1843Anton Čermák1921Jan Koudelka1880Anton Borek1900Anna Filová1921Josef JiskraROKMAJITELROKMAJITELČp. 21Čp. 22domekdomek1900Josef Jiskra1900Jan Handl1921Antonín Leifer1921Ludvík KlímaStrana 157
155ROKMAJITELROKMAJITELČp. 23Čp. 24domekdomek1900Jan Juříček1900Karel Koudelka1921Jan Juříček1921Karel KoudelkaStrana 158
156ZávistROKMAJITELROKMAJITELČp. 1Čp. 2hostinec Závistmlýn Závist1787Martin Doubek1787Josef Koudelka1820Jan Baláček1820Karel Elsner1826Jan Baláček1826Martin Baron1857Terezie Kittnerová1857Franc Pecha1880Jan Dostál1880Franc Pecha1900Josef Faber1900Jan Pecha1921Eduard Pleskač1921Anastázie PechováROKMAJITELČp. 3domek1921Julius FrištátskýStrana 159
157OBRAZOVÉ PŘÍLOHYObrazové přílohy z následujících strannajdete v barevné podobě v digitálníknihovně obce. Navštivtevohancice.diginoviny.cz/kronikyPečeť Beneše z Vohančic z roku 1484 s typickým rodovým znamenímdvojice račích klepet.Strana 160
158Vohančice na mapě I. vojenského mapování Moravy z let 1764 až 1768.Strana 161
159Vohančice na mapě II. vojenského mapování Moravy z roku 1838.Strana 162
160Vohančice na mapě III. vojenského mapování Moravy z let 1874 až 1877.Strana 163
161Mapa stabilního katastru Vohančic z roku 1826.Strana 164
162Centrum Vohančic na mapě stabilního katastru z roku 1826.Strana 165
163Domky Závisti – hostinec a mlýn – na mapě stabilního katastru Vohančicz roku 1826.Strana 166
164Indikační skica Vohančic z roku 1826.Strana 167
165Historická zástavba Vohančic na indikační skice z roku 1826.Strana 168
166Osada Závist na indikační skice Vohančic z roku 1826.Strana 169
167Vohančice s budovou zámku na mapě Moravy J. M. Vischera z roku 1692.Vlevo vyobrazen Deblín se zříceninami hradu.Strana 170
168Okolí Vohančic na Müllerově mapě Moravy z 20. let 18. století. Zakreslenabudova zámku.Strana 171
169Vohančice na mapě deblínského polesí z roku 1754.Strana 172
170Listina z r. 1255 se zmínkou o Mackovi z Vohančic a jeho stejnojmennémsynovi, představující nejstarší písemný doklad existence VohančicStrana 173
171Detail z listiny z r. 1255, zachycující zmínku o Vohančicích.Strana 174
172Zápis v zemských deskách z roku1390, obsahující první konkrétnídoklad o vsi Vohančicích.Strana 175
173Detail z deskovního zápisu z roku 1390 se zmínkou o Vohančicích.Strana 176
174Záznam o prodeji vohančického statku s tvrzí z roku 1573 Janu Pergaroviz Perku. Tímto dokladem je ukončena staletá držba Vohančic místnímšlechtickým rodem.Strana 177
175Přehled domů ve Vohančicích s jejich pozemky v třetí čtvrtině 17. stoletív lánových rejstřících vohančického statku – úvodní část.Strana 178
176Erb Pergarů z Perku v Zrcadle slavného Markrabství moravského odBartoloměje Paprockého z Hlohol z roku 1593, tedy z doby, kdy drželivohančický statek.Strana 179
177Plán přízemí zámku ve Vohančicích z poloviny 18. století, zachycujícístavební úpravy, především nové klenby v budově zámku a sýpce, zřejměstarší tvrzi.Strana 180
178Plán zámku ve Vohančicích z roku 1762 – pohled na zámeckou budovus přilehlým dvorem v nadhledu. V levém dolním rohu plánu se nacházítehdejší panský pivovar, později hospoda.Strana 181
179Plán zámeckého areálu ve Vohančicích z roku 1762 – vlevo půdoryspřízemí zámku a budov hospodářského dvora, vpravo pak plán patraa řez zámkem a sýpkou.Strana 182
180Předpokládaná poloha zaniklé vsi Ludvíkova podle Rostislava Vermouzkaspolu s průběhem trasy z Tišnova k Deblínu a Velké Bíteši.Strana 183
181PRAMENYMoravský zemský archív Brno (MZA Brno)A 3 – stavovské rukopisy, inv. č. 273, 275, 427C 2 – tribunál-pozůstalosti, kart. 27, sign. D 14; kart. 255, sign. V 18D 1 – lánové rejstříky, inv. č. 155bD 2 – rektifikační akta, inv. č. 155D 4 – tereziánský katastr, inv. č. 155D 5 – urbariální fase, sign. 73/BD 6 – josefínský katastr, inv. č. 970D 7 – matriky pozemkového výnosu, sign. 215/BD 8 – vceňovací operáty, kart. 1077, fasc. 2946D 9 – indikační skicy, kart. 703, sign. 2946D 10 – stabilní katastr, inv. č. 2946D 11 – mapy stabilního katastru, inv. č. 2946E 8 – cisterciáci Žďár, listina č. 2, sign. A 2G 371 – Jaroslav Novotný – opisy moravských urbářů, inv. č. 578Strana 184
182Archiv města Brna (AMB)A 1/1 - Sbírka listin, mandátů a listů, inv. č. 498A 1/3 – Sbírka rukopisů a úředních knih, rkp. č. 155, 1049, 1054H 1 – Velkostatek Kuřim, inv. č. 1879, 1880, 1885, 1887, 1889, 1890, 1899,1904, 1908, 1935, 2343, 2344Státní ústřední archiv Praha (SÚA Praha)České oddělení dvorské komory IV, sign. M 161, kart. 157EdiceAČ (Archiv český čili staré písemné památky české i moravské…) VII, s.209 č. 1004, s. 275 č. 1068AČ XVI, s. 72 č. 123, s. 252 č. 273, s. 311 č. 364, s. 406 č. 510AČ XVII, s. 126 č. 909, s. 130 č. 914, s. 151 č. 942, s. 209 č. 1004AČ XX, s. 349 č. 264CDM (Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae) III, s. 200 č. 223CDM V, s. 61 č. 65CDM VI, s. 69 č. 98PK (Libri citationum et sententiarum seu – Knihy půhoné a nálezové) II,s. 46 č. 222PK IV, s. 41 č. 240, s. 133 č. 640, 641PK V, s. 311 č. 252, 253, s. 385 č. 669, 670Strana 185
183ZDB (Zemské desky moravské, brněnská cúda) IV, s. 50 č. 91, 92ZDB VII, s. 196 č. 845, s. 199, č. 893, 894ZDB VIII, s. 223 č. 145, s. 237 č. 384, 385, s. 238 č. 393ZDB XI, s. 294 č. 101, s. 297 č. 141ZDB XII, s. 344 č. 262, s. 376 č. 690ZDB XIII, s. 408 č. 193ZDB XV, s. 27 č. 243ZDB XVI, s. 63 č. 226, s. 71 č. 256ZDB XVII, s. 114 č. 193ZDB XVIII, s. 131 č. 38, s. 132 č. 40, s. 147 č. 119ZDB XXV, s. 241 č. 3ZDB XXVI, s. 329 č. 179, s. 355 č. 253ZDB XXVII, s. 377 č. 28, s. 378 č. 31ZDB XXIX, s. 27 č. 66, s. 132 č. 183, 184ZDB XXX, s. 54 č. 26, s. 154 č. 217, s. 155 č. 218ZDO XXXIII, s. 466 č. 93ZDO XXXIV, s. 475 č. 2, s. 479 č. 6ZDB XXXV, s. 473 č. 24ZDB XXXVIII, s. 581 č. 26, s. 602 č. 59, s. 644 č. 86, s. 645 č. 88Strana 186
184LITERATURAAlbinum, P. 1590: Meyssnische Bergk-Chronica oder Commentarius vonden Bergkwercken im Lande zu Meyssen... Dreszden.Bartoš, J. a kol. 1988: Historický místopis Moravy a Slezska v letech1848-1960. Svazek XI. Ostrava.Burkart, E. 1953: Moravské nerosty a jejich literatura. Praha.Culková-Stuchlíková, D. 1962: Morava. Moravské spisy české kancelářea české komory. Katalog. Praha.Doležel, J. 1997: Lažánky (okr. Brno-venkov). „U hráze“, „U čertovy hráze“.Opevněné výšinné sídliště raného středověku (střední doby hradištní),stopy dalšího raně středověkého osídlení (mladší doby hradištní)v předpolí. Povrchový průzkum. Přehled výzkumů Archeologickéhoústavu AVČR v Brně 1993-1994. Brno, s. 212-215.Doležel, J. 2013: Tišnov ve středověku a na počátku novověku /odslovanského osídlení do roku 1554). In: Tišnov. Příroda – dějiny –památky – lidé. Tišnov, s. 224-292.Doležel, J., Sadílek, J. 2004: Středověký důlní komplex v trati Havírnau Štěpánova nad Svratkou, Příspěvek k dějinám těžby stříbra v oblastiseverozápadní Moravy ve 13. a 14. století. I. Výsledky průzkumu v letech1990-2001, edice písemných pramenů. Mediaevalia archaeologica 6. Těžbaa zpracování drahých kovů: sídelní a technologické aspekty. Praha – Brno– Plzeň, s. 43-119.Haselberger von Reichenaw, J. 1535: Der Ursprung gemeynnerBerckrecht, wie die lange zeit von den alten erhalten worde darauss dieKünigklichen und Fürstlichen berkgs ordnungen uber alle Bergrechtgeflossen... Strassburg.Strana 187
185Hoffmann, F. 1994: Bojové družiny na Moravě a v Čechách před husitskourevolucí a za revoluce. Táborský archiv 6, s. 47-144.Hoffmann, F. 2000: Popravčí a psanecké zápisy jihlavské. Praha.Hosák, L. 1938: Historický místopis země moravskoslezské. Praha.Hosák, L., Šrámek, R. 1970: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I. Praha.Hosák, L., Šrámek, R. 1980: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II.Praha.Houzar, S. 1996: Vztah některých ložisek železných rud k ložiskůmdrahých kovů na jz. Moravě. In.: Stříbrná Jihlava 1995. Sborník příspěvkůze semináře K dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině, Jihlava16.9. – 17.9. 1995. Jihlava, s. 22-25.Hrubý, F. 1934: Moravské korespondence a akta z let1620–1636. Sv. I. 1620-1624. Brno.Jan, L. 1995: Neznámá listina na deblínské panství. Časopis maticemoravské 114, s. 3-23.Jan, L. 2005: Osudy vesnice ve středověku. In: Křenovice. Křenovice-Slavkov u Brna, s. 37-49.Jurman, H. 1996: Smírčí kameny na Vysočině. Žďár nad Sázavou.Knoz, T. 2006: Pobělohorské konfiskace. Moravský průběh,středoevropské souvislosti, obecné aspekty. Brno.Kolektiv 2005: Vohančice 1255 – 2005. Tišnov.Konečný, M. a kol., Lomnice – příroda, historie, osobnosti, památky.Lomnice 2006.Konečný, M., Dufka, J. 2013: Tišnov v raném novověku a v doběpředbřeznové (1555 – 1848). In: Tišnov. Příroda – dějiny – památky – lidé.Tišnov, s. 293-356.Kouřil, P., Prix, D., Wihoda, M. 2000: Hrady českého Slezska. Brno-Opava.Strana 188
186Krejčíř, M., Štrejn, Z. 1962: K historii dolování stříbra u Deblína. Brnov minulosti a dnes IV, s. 195-199.Kubec, F. 1996: Renesanční sgrafitová bosáž ve středních Čechách. Praha.Matějek, F. 1992: Morava za třicetileté války. Praha.Michna, P. 1968: Příspěvek k mladohradištnímu osídlení Tišnovska.Vlastivědný věstník moravský XX, s. 260-264.Michna, P., Unger, J. 1964: Mladohradištní a středověké nálezy z Deblína.Sborník prací filosofické fakulty brněnské university XIII, E 9, s. 192-195.Nekuda, V. 1961: Zaniklé osady na Moravě v období feudalismu. Brno.Nekuda, V., Unger, J. 1981: Hrádky a tvrze na Moravě. Brno.Oharek, V. 1923: Tišnovský okres. Brno.Pilnáček, J. 1996: Staromoravští rodové. Brno.Peithners Edlen von Lichtenfels, J. Th. A. 1780: Versuch über dienatürliche und politische Geschichte der böhmischen und mährischenBergwerke. Wien.Plaček, M. 2003: Opevněná středověká sídla šlechty – nové a revidovanélokality. Přehled výzkumů Archeologického ústavu AV v Brně 44, Brno,s. 157-173.Plaček, M. 2007: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádkůa tvrzí. Dodatky. Praha.Profous, A., Svoboda, J. 1949: Místní jména v Čechách. Jejich vznik,původní význam a změny. Díl II. Praha.Rypáček, F. J. 1909: Tišnovská stará kniha gruntovní z r. 1550. ČasopisMatice moravské 33, s. 86-95.Řezníček, J. 2002: Moravské a slezské urbáře. Katalogy. Praha.Strana 189
187Sadílek, J. 2013: Bukov. Historie a vývoj osídlení a stavebních památekobce. Bukov.Sadílek, J., Tatíčková, P. 2014: Obec Blažkov. Historie Blažkova a DolníRozsíčky. Blažkov.Sadílek, J. 2014: Deblín. Historický vývoj stavebních památek a osídleníobce. Deblín.Sadílek, J. 2016: Drahonín. Historický vývoj stavebních památek a osídleníobce. Drahonín.Sadílek, J. Juříčková, V. 2022: Moravec. Historie a vývoj osídlení obce /výběr z kroniky. Žďár nad Sázavou.Sedláček, A. 1882: Hrady, zámky a tvrze království českého I. -Chrudimsko. Praha.Slovák, J. 1920: Pobělohorský konfiskační protokol moravský z r. 1623.Kroměříž.Stránský, K., Ustohal, V., Janová, D., Buchal, A., Stránský, L. 2006:Deblínské rudné doly – stopy po těžbě stříbra a zlata. Archeologiatechnica 17, s. 94-103.Svoboda, J. F. 1948: Novoměstský okres. Brno.Urbánek, R., Mathesius, B. 1940: Ve službách Jiříka krále. Deníky panošeJaroslava a Václava Šaška z Bířkova. Praha.Vašek, L. 1995: Založení Závisti u Černé Hory. Vlastivědná ročenka SOkABlansko 1995. Blansko, s. 50-51.Vermouzek, R. 1969: Dolování u Deblína. Časopis Matice moravské 88,s. 16-34.Vermouzek, R. 1977: Zájezdní hospody. Jižní Morava 13, s. 129-139.Vermouzek, R. 1981: Záhadná ves Ludvíkov u Tišnova. Vlastivědnývěstník moravský XXXIII, s. 346-349.Strana 190
188Vermouzek, R., Šilhan, J. 1975: Dolování u Heroltic v 16. století.Vlastivědný věstník moravský XXVII, s. 196-207.Vorel, P. 1995: Vývoj pozemkové držby pánů z Pernštejnav 15.-17. století. In: Pernštejnové v českých dějinách. Pardubice, s. 9-76.Vorel, P. 1997: Česká a moravská aristokracie v polovině 16. století. Ediceregister bratří z Pernštejna z let 1550-1551. Pardubice.Vorel, P. 1999: Páni z Pernštejna. Vzestup a pád rodu zubří hlavyv dějinách Čech a Moravy. Praha.Strana 191
189Strana 192
vydala obec Vohančicekvěten 2025www.vohancice.czVohančice jsou obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji.Rozkládají se v Křižanovské vrchovině, přibližně 4 kilometry jižně od Tišnova.První písemná zmínka o obci pochází z roku 1255.
.ff0{font-family:sans-serif;visibility:hidden;} @font-face{font-family:ff1;src:url(f1.woff)format("woff");}.ff1{font-family:ff1;line-height:0.952000;font-style:normal;font-weight:normal;visibility:visible;} @font-face{font-family:ff2;src:url(f2.woff)format("woff");}.ff2{font-family:ff2;line-height:0.926000;font-style:normal;font-weight:normal;visibility:visible;} @font-face{font-family:ff3;src:url(f3.woff)format("woff");}.ff3{font-family:ff3;line-height:1.159000;font-style:normal;font-weight:normal;visibility:visible;} @font-face{font-family:ff4;src:url(f4.woff)format("woff");}.ff4{font-family:ff4;line-height:1.159000;font-style:normal;font-weight:normal;visibility:visible;} @font-face{font-family:ff5;src:url(f5.woff)format("woff");}.ff5{font-family:ff5;line-height:1.003906;font-style:normal;font-weight:normal;visibility:visible;} @font-face{font-family:ff6;src:url(f6.woff)format("woff");}.ff6{font-family:ff6;line-height:1.123000;font-style:normal;font-weight:normal;visibility:visible;} @font-face{font-family:ff7;src:url(f7.woff)format("woff");}.ff7{font-family:ff7;line-height:1.172000;font-style:normal;font-weight:normal;visibility:visible;} @font-face{font-family:ff8;src:url(f8.woff)format("woff");}.ff8{font-family:ff8;line-height:1.172000;font-style:normal;font-weight:normal;visibility:visible;} @font-face{font-family:ff9;src:url(f9.woff)format("woff");}.ff9{font-family:ff9;line-height:0.910156;font-style:normal;font-weight:normal;visibility:visible;} @font-face{font-family:ffa;src:url(fa.woff)format("woff");}.ffa{font-family:ffa;line-height:1.374000;font-style:normal;font-weight:normal;visibility:visible;} @font-face{font-family:ffb;src:url(fb.woff)format("woff");}.ffb{font-family:ffb;line-height:1.123000;font-style:normal;font-weight:normal;visibility:visible;} @font-face{font-family:ffc;src:url(fc.woff)format("woff");}.ffc{font-family:ffc;line-height:1.334000;font-style:normal;font-weight:normal;visibility:visible;} @font-face{font-family:ffd;src:url(fd.woff)format("woff");}.ffd{font-family:ffd;line-height:0.960000;font-style:normal;font-weight:normal;visibility:visible;} .m0{transform:matrix(0.457404,0.000000,0.000000,0.457404,0,0);-ms-transform:matrix(0.457404,0.000000,0.000000,0.457404,0,0);-webkit-transform:matrix(0.457404,0.000000,0.000000,0.457404,0,0);} .m1{transform:matrix(1.829617,0.000000,0.000000,1.829617,0,0);-ms-transform:matrix(1.829617,0.000000,0.000000,1.829617,0,0);-webkit-transform:matrix(1.829617,0.000000,0.000000,1.829617,0,0);} .v0{vertical-align:0.000000px;} .ls3f{letter-spacing:-1.136000px;} .ls37{letter-spacing:-0.720000px;} .ls3e{letter-spacing:-0.704000px;} .ls3c{letter-spacing:-0.512000px;} .lsa{letter-spacing:-0.368000px;} .ls26{letter-spacing:-0.352000px;} .ls2e{letter-spacing:-0.348000px;} .lse{letter-spacing:-0.336000px;} .ls44{letter-spacing:-0.328000px;} .ls9{letter-spacing:-0.320000px;} .ls1{letter-spacing:-0.308000px;} .ls27{letter-spacing:-0.280000px;} .ls3b{letter-spacing:-0.270400px;} .ls16{letter-spacing:-0.256000px;} .lsf{letter-spacing:-0.240000px;} .ls17{letter-spacing:-0.224000px;} .ls19{letter-spacing:-0.200000px;} .ls2{letter-spacing:-0.164000px;} .ls1f{letter-spacing:-0.160000px;} .ls4b{letter-spacing:-0.120000px;} .ls42{letter-spacing:-0.116000px;} .ls13{letter-spacing:-0.112000px;} .ls3{letter-spacing:-0.104000px;} .ls36{letter-spacing:-0.096000px;} .ls4{letter-spacing:-0.076000px;} .ls41{letter-spacing:-0.064000px;} .ls33{letter-spacing:-0.060000px;} .ls20{letter-spacing:-0.048000px;} .ls30{letter-spacing:-0.040000px;} .ls0{letter-spacing:0.000000px;} .ls15{letter-spacing:0.000002px;} .ls11{letter-spacing:0.016000px;} .ls34{letter-spacing:0.032000px;} .ls1d{letter-spacing:0.040000px;} .lsd{letter-spacing:0.064000px;} .ls10{letter-spacing:0.080000px;} .ls18{letter-spacing:0.096000px;} .ls48{letter-spacing:0.104000px;} .ls2d{letter-spacing:0.112000px;} .lsb{letter-spacing:0.128000px;} .ls35{letter-spacing:0.133600px;} .ls1c{letter-spacing:0.144000px;} .ls3a{letter-spacing:0.152000px;} .ls1b{letter-spacing:0.160000px;} .ls23{letter-spacing:0.192000px;} .ls1a{letter-spacing:0.200000px;} .ls46{letter-spacing:0.202400px;} .ls38{letter-spacing:0.208000px;} .ls49{letter-spacing:0.210400px;} .ls4a{letter-spacing:0.228000px;} .ls29{letter-spacing:0.240000px;} .ls7{letter-spacing:0.256000px;} .ls4d{letter-spacing:0.260000px;} .ls4c{letter-spacing:0.280000px;} .ls8{letter-spacing:0.288000px;} .ls12{letter-spacing:0.304000px;} .ls5{letter-spacing:0.312000px;} .ls2c{letter-spacing:0.320000px;} .ls6{letter-spacing:0.336000px;} .ls4e{letter-spacing:0.344000px;} .ls31{letter-spacing:0.352000px;} .ls3d{letter-spacing:0.360000px;} .ls40{letter-spacing:0.368000px;} .ls43{letter-spacing:0.383200px;} .ls28{letter-spacing:0.399200px;} .ls45{letter-spacing:0.400000px;} .ls32{letter-spacing:0.416000px;} .ls22{letter-spacing:0.432000px;} .ls50{letter-spacing:0.448000px;} .ls2b{letter-spacing:0.480000px;} .ls39{letter-spacing:0.544000px;} .ls24{letter-spacing:0.560000px;} .ls25{letter-spacing:0.576000px;} .ls2f{letter-spacing:0.640000px;} .lsc{letter-spacing:0.688000px;} .ls1e{letter-spacing:0.800000px;} .ls21{letter-spacing:0.864000px;} .ls2a{letter-spacing:0.896000px;} .ls47{letter-spacing:0.928000px;} .ls14{letter-spacing:0.960000px;} .ls4f{letter-spacing:1.056000px;} .sc_{text-shadow:none;} .sc0{text-shadow:-0.015em 0 transparent,0 0.015em transparent,0.015em 0 transparent,0 -0.015em transparent;} @media screen and (-webkit-min-device-pixel-ratio:0){ .sc_{-webkit-text-stroke:0px transparent;} .sc0{-webkit-text-stroke:0.015em transparent;text-shadow:none;} } .ws0{word-spacing:0.000000px;} ._7{margin-left:-12.096000px;} ._8{margin-left:-8.940000px;} ._a{margin-left:-7.412000px;} ._9{margin-left:-5.981039px;} ._2{margin-left:-4.183620px;} ._0{margin-left:-2.787218px;} ._1{margin-left:-1.600659px;} ._6{width:1.188659px;} ._5{width:2.500659px;} ._15{width:3.702681px;} ._1a{width:4.793319px;} ._14{width:5.808000px;} ._12{width:7.364000px;} ._13{width:8.620000px;} ._16{width:10.080000px;} ._d{width:11.128000px;} ._18{width:13.920000px;} ._17{width:15.200000px;} ._1b{width:17.008000px;} ._11{width:18.432000px;} ._10{width:19.824000px;} ._28{width:21.408000px;} ._e{width:22.608000px;} ._20{width:23.627341px;} ._f{width:24.735341px;} ._25{width:26.528000px;} ._1c{width:27.800000px;} ._2a{width:28.812000px;} ._22{width:30.200000px;} ._27{width:31.264659px;} ._2d{width:32.448000px;} ._26{width:33.504000px;} ._21{width:34.644000px;} ._2e{width:36.676000px;} ._2b{width:40.464000px;} ._2c{width:41.632659px;} ._1f{width:45.216000px;} ._32{width:63.076000px;} ._31{width:72.080000px;} ._30{width:116.260000px;} ._2f{width:128.980000px;} ._33{width:421.080000px;} ._35{width:423.480000px;} ._34{width:425.080000px;} ._37{width:427.480000px;} ._36{width:429.080000px;} ._24{width:431.480000px;} ._29{width:433.080000px;} ._1d{width:434.680000px;} ._23{width:437.080000px;} ._1e{width:438.680000px;} ._c{width:445.080000px;} ._19{width:446.680000px;} ._3{width:457.880000px;} ._4{width:563.580000px;} ._39{width:564.724000px;} ._38{width:565.980000px;} ._b{width:710.840000px;} .fc3{color:rgb(255,0,0);} .fc2{color:transparent;} .fc1{color:rgb(0,0,0);} .fc0{color:rgb(255,255,255);} .fsd{font-size:24.000000px;} .fsc{font-size:28.000000px;} .fsa{font-size:34.400000px;} .fsb{font-size:40.000000px;} .fs7{font-size:44.000000px;} .fs3{font-size:48.000000px;} .fs1{font-size:48.432000px;} .fs8{font-size:56.000000px;} .fs6{font-size:72.000000px;} .fs0{font-size:79.634800px;} .fs9{font-size:80.000000px;} .fs5{font-size:88.000000px;} .fs4{font-size:96.000000px;} .fs2{font-size:119.532000px;} .y3{bottom:0.000000px;} .y22b{bottom:11.709548px;} .y24c{bottom:11.764437px;} .y222{bottom:12.075472px;} .y240{bottom:12.112064px;} .y238{bottom:12.130360px;} .y223{bottom:16.466552px;} .y226{bottom:16.503145px;} .y22d{bottom:16.521441px;} .y247{bottom:27.810177px;} .y245{bottom:28.176101px;} .y5{bottom:29.639794px;} .y249{bottom:32.201258px;} .y229{bottom:32.567181px;} .y250{bottom:43.910806px;} .y248{bottom:43.947399px;} .y22a{bottom:44.276730px;} .y23a{bottom:44.313322px;} .y25c{bottom:44.331618px;} .y25d{bottom:49.088622px;} .y1{bottom:60.997965px;} .y25e{bottom:76.898799px;} .y4{bottom:81.234991px;} .y0{bottom:103.513139px;} .y142{bottom:112.704403px;} .y2ab{bottom:113.070326px;} .y2b7{bottom:113.481990px;} .y28b{bottom:114.945683px;} .y28d{bottom:115.677530px;} .y29a{bottom:116.043453px;} .y2b8{bottom:118.970840px;} .y30a{bottom:121.166381px;} .y2a9{bottom:122.264151px;} .y3d{bottom:123.361921px;} .yf1{bottom:124.093768px;} .y13c{bottom:125.923385px;} .y146{bottom:127.387078px;} .y99{bottom:130.680389px;} .y329{bottom:132.144082px;} .y214{bottom:132.510006px;} .y2b3{bottom:133.973699px;} .yd9{bottom:134.705546px;} .y298{bottom:135.437393px;} .y29e{bottom:135.803316px;} .y1cd{bottom:137.267010px;} .y1fb{bottom:137.632933px;} .y16c{bottom:139.096627px;} .y1d6{bottom:139.828473px;} .y141{bottom:140.194397px;} .y12c{bottom:140.926244px;} .y2b6{bottom:141.292167px;} .ybe{bottom:142.389937px;} .y1ad{bottom:143.487707px;} .yd8{bottom:143.853631px;} .y69{bottom:144.219554px;} .y21a{bottom:146.781018px;} .y236{bottom:148.244711px;} .y1b1{bottom:150.074328px;} .y28a{bottom:151.172098px;} .y166{bottom:151.538022px;} .y28c{bottom:151.903945px;} .y2{bottom:152.812533px;} .y14c{bottom:153.367639px;} .y1bc{bottom:154.831332px;} .yf0{bottom:157.392796px;} .ya8{bottom:158.490566px;} .y13b{bottom:158.856489px;} .y309{bottom:159.588336px;} .y328{bottom:159.954260px;} .y288{bottom:160.320183px;} .y145{bottom:160.686106px;} .y1a0{bottom:161.783877px;} .y98{bottom:162.515723px;} .y2ac{bottom:163.247570px;} .y2a{bottom:163.613493px;} .y1c6{bottom:165.077187px;} .y213{bottom:165.443110px;} .y3c{bottom:166.906804px;} .y200{bottom:168.004574px;} .y1c3{bottom:168.370497px;} .y2aa{bottom:168.736421px;} .y2b5{bottom:169.102344px;} .y1fa{bottom:170.566038px;} .y28f{bottom:170.931961px;} .y272{bottom:171.297885px;} .y97{bottom:171.663808px;} .y140{bottom:172.029731px;} .y29c{bottom:172.761578px;} .y12b{bottom:174.225272px;} .y1ff{bottom:174.591195px;} .y1ee{bottom:175.323042px;} .ybd{bottom:175.688965px;} .y31a{bottom:176.420812px;} .y1ac{bottom:176.786735px;} .y68{bottom:177.152659px;} .y191{bottom:178.616352px;} .y2a8{bottom:179.348199px;} .y299{bottom:179.714122px;} .y13f{bottom:181.177816px;} .y2d6{bottom:182.275586px;} .y1b0{bottom:183.382504px;} .y2b2{bottom:183.748428px;} .y15{bottom:185.578045px;} .y219{bottom:185.943968px;} .ybb{bottom:186.309891px;} .y308{bottom:187.407662px;} .yf8{bottom:187.773585px;} .y15d{bottom:188.139508px;} .y1e7{bottom:188.871355px;} .yd7{bottom:189.603202px;} .ya7{bottom:190.335049px;} .y1d5{bottom:191.432819px;} .y10a{bottom:191.798742px;} .y13a{bottom:192.164666px;} .y218{bottom:192.530589px;} .y1d8{bottom:192.896512px;} .y117{bottom:193.994282px;} .y19f{bottom:195.073756px;} .y252{bottom:196.555746px;} .y327{bottom:198.385363px;} .y212{bottom:198.732990px;} .y29{bottom:199.117210px;} .ya6{bottom:199.483133px;} .y109{bottom:200.946827px;} .y1c2{bottom:201.678674px;} .y165{bottom:202.776444px;} .y1f9{bottom:203.874214px;} .y21f{bottom:204.240137px;} .y21d{bottom:204.606061px;} .y2b4{bottom:204.971984px;} .y16b{bottom:205.337907px;} .y14e{bottom:206.069754px;} .y1bb{bottom:206.435678px;} .y12a{bottom:207.167524px;} .y2b9{bottom:207.899371px;} .y3b{bottom:208.265294px;} .y81{bottom:208.631218px;} .y1ab{bottom:209.728988px;} .y67{bottom:210.460835px;} .y21e{bottom:210.826758px;} .y294{bottom:211.192682px;} .y2b1{bottom:211.540309px;} .yba{bottom:213.754145px;} .y319{bottom:214.851915px;} .y307{bottom:215.199543px;} .y112{bottom:215.583762px;} .y53{bottom:216.681532px;} .y96{bottom:217.413379px;} .yc2{bottom:217.779302px;} .y209{bottom:218.145226px;} .yf7{bottom:219.608919px;} .y190{bottom:219.974843px;} .y204{bottom:220.340766px;} .y28e{bottom:220.706690px;} .y2d5{bottom:221.072613px;} .y14{bottom:221.438536px;} .y1e6{bottom:222.170383px;} .yef{bottom:223.634077px;} .y1d4{bottom:224.731847px;} .y139{bottom:225.097770px;} .y2af{bottom:225.829617px;} .y13e{bottom:226.561464px;} .yc1{bottom:226.927387px;} .yf6{bottom:228.757004px;} .y24e{bottom:229.488851px;} .y211{bottom:231.666095px;} .y1ea{bottom:232.782161px;} .y1d7{bottom:233.879931px;} .y291{bottom:234.611778px;} .y1c1{bottom:234.977702px;} .y16e{bottom:235.709548px;} .yd6{bottom:236.441395px;} .y235{bottom:236.807318px;} .y28{bottom:238.271012px;} .y2b0{bottom:239.002859px;} .y1ba{bottom:239.734706px;} .y129{bottom:240.466552px;} .y130{bottom:241.564322px;} .y80{bottom:241.930246px;} .y318{bottom:242.662093px;} .y1aa{bottom:243.028016px;} .y66{bottom:243.393939px;} .y251{bottom:244.528302px;} .ya5{bottom:244.894225px;} .yb9{bottom:245.626072px;} .y19e{bottom:246.357919px;} .y108{bottom:246.723842px;} .y111{bottom:247.455689px;} .y287{bottom:247.821612px;} .y2d4{bottom:248.919383px;} .y3a{bottom:249.651229px;} .y52{bottom:250.017153px;} .y101{bottom:251.114923px;} .y2c6{bottom:251.480846px;} .y21c{bottom:252.212693px;} .y2a7{bottom:252.944540px;} .y18f{bottom:253.310463px;} .y306{bottom:253.676387px;} .y164{bottom:254.408233px;} .yb8{bottom:254.774157px;} .y1e5{bottom:255.140080px;} .yee{bottom:256.603774px;} .y297{bottom:258.067467px;} .y13{bottom:258.433391px;} .y208{bottom:259.531161px;} .y116{bottom:260.263007px;} .y293{bottom:260.628931px;} .y203{bottom:261.360778px;} .y244{bottom:261.726701px;} .y271{bottom:262.458548px;} .y326{bottom:264.654088px;} .y210{bottom:265.020011px;} .y2f2{bottom:265.385935px;} .y95{bottom:266.117782px;} .y1c0{bottom:268.313322px;} .y1fe{bottom:269.045169px;} .yca{bottom:269.411092px;} .y12e{bottom:270.874786px;} .y16a{bottom:271.606632px;} .yc0{bottom:272.704403px;} .y149{bottom:273.070326px;} .y128{bottom:273.436249px;} .yf5{bottom:274.168096px;} .y7f{bottom:274.899943px;} .y1fd{bottom:275.631790px;} .y1d3{bottom:275.997713px;} .y1a9{bottom:276.363636px;} .y65{bottom:276.729560px;} .y27{bottom:277.461407px;} .y19d{bottom:279.656947px;} .y286{bottom:280.388794px;} .y317{bottom:281.120640px;} .y305{bottom:281.486564px;} .y148{bottom:282.218411px;} .y183{bottom:282.950257px;} .y51{bottom:283.316181px;} .ye7{bottom:284.413951px;} .y29b{bottom:285.877644px;} .y18e{bottom:286.609491px;} .y207{bottom:287.341338px;} .y1e4{bottom:288.439108px;} .yed{bottom:289.902802px;} .y39{bottom:291.000572px;} .y234{bottom:291.366495px;} .y138{bottom:291.732419px;} .y178{bottom:292.464265px;} .y115{bottom:293.196112px;} .y296{bottom:294.293882px;} .y270{bottom:295.391652px;} .y1ec{bottom:295.757576px;} .y290{bottom:297.221269px;} .y12{bottom:297.587193px;} .y20f{bottom:298.319039px;} .y144{bottom:298.684963px;} .y13d{bottom:299.050886px;} .y94{bottom:299.416810px;} .yb7{bottom:300.148656px;} .y1bf{bottom:301.246427px;} .y110{bottom:301.978273px;} .yc9{bottom:302.710120px;} .y325{bottom:303.076043px;} .y2ae{bottom:303.441967px;} .y14a{bottom:304.905660px;} .y163{bottom:305.637507px;} .y127{bottom:306.735277px;} .y285{bottom:307.833047px;} .y7e{bottom:308.198971px;} .y316{bottom:308.930818px;} .y1d2{bottom:309.296741px;} .y64{bottom:310.028588px;} .y107{bottom:311.858205px;} .y1cc{bottom:312.955975px;} .y14b{bottom:314.053745px;} .y206{bottom:315.151515px;} .yd2{bottom:315.517439px;} .y26{bottom:316.249285px;} .y50{bottom:316.615209px;} .y1fc{bottom:316.981132px;} .ye6{bottom:317.712979px;} .y18d{bottom:319.542596px;} .y304{bottom:319.908519px;} .y2f1{bottom:320.640366px;} .y1e3{bottom:321.738136px;} .y1c4{bottom:322.835906px;} .yec{bottom:323.201830px;} .y15c{bottom:323.933676px;} .y233{bottom:324.299600px;} .y292{bottom:324.665523px;} .y2d3{bottom:325.763293px;} .y114{bottom:326.495140px;} .yf4{bottom:326.861063px;} .y1a8{bottom:327.592910px;} .y147{bottom:327.958834px;} .y26f{bottom:328.324757px;} .y1c5{bottom:330.154374px;} .y2c5{bottom:330.520297px;} .y19c{bottom:330.886221px;} .y20e{bottom:331.252144px;} .y295{bottom:331.618067px;} .y24d{bottom:331.983991px;} .y38{bottom:332.349914px;} .y182{bottom:334.545455px;} .y202{bottom:335.643225px;} .yc8{bottom:336.009148px;} .y2e2{bottom:336.740995px;} .yff{bottom:337.838765px;} .y1f4{bottom:339.302459px;} .y126{bottom:340.034305px;} .y216{bottom:341.132075px;} .y7d{bottom:341.497999px;} .y1b9{bottom:342.229846px;} .y63{bottom:342.961692px;} .y11{bottom:343.327616px;} .y284{bottom:344.791309px;} .y106{bottom:345.157233px;} .y143{bottom:346.255003px;} .y100{bottom:346.986850px;} .y315{bottom:347.352773px;} .y217{bottom:348.450543px;} .y4f{bottom:349.548313px;} .ye5{bottom:350.646083px;} .y1e2{bottom:354.671241px;} .y25{bottom:355.403087px;} .yd4{bottom:356.134934px;} .y12d{bottom:357.232704px;} .y303{bottom:358.330475px;} .y201{bottom:359.428245px;} .y113{bottom:359.794168px;} .yf3{bottom:360.160091px;} .y1d1{bottom:360.526015px;} .y26e{bottom:361.257862px;} .y205{bottom:362.721555px;} .y243{bottom:363.819325px;} .y19b{bottom:364.185249px;} .y20d{bottom:364.551172px;} .y24b{bottom:364.917095px;} .yd5{bottom:365.283019px;} .y93{bottom:365.648942px;} .y2ad{bottom:366.746712px;} .y181{bottom:367.844483px;} .yc7{bottom:368.942253px;} .y324{bottom:369.308176px;} .y169{bottom:371.137793px;} .y125{bottom:372.967410px;} .y37{bottom:373.754145px;} .y7c{bottom:374.485992px;} .y1f5{bottom:374.851915px;} .y314{bottom:375.217839px;} .y15b{bottom:375.583762px;} .y2f0{bottom:375.949686px;} .ye2{bottom:376.315609px;} .y176{bottom:378.145226px;} .y105{bottom:378.511149px;} .y1a7{bottom:378.877073px;} .y194{bottom:381.804460px;} .y4e{bottom:382.902230px;} .ye4{bottom:384.000000px;} .y1f3{bottom:384.731847px;} .y177{bottom:385.463694px;} .y20b{bottom:385.829617px;} .y302{bottom:386.195540px;} .y1e1{bottom:388.025157px;} .yeb{bottom:389.488851px;} .y283{bottom:389.854774px;} .y232{bottom:390.220698px;} .y2a6{bottom:390.586621px;} .yd3{bottom:392.782161px;} .y253{bottom:393.514008px;} .y1b8{bottom:393.879931px;} .y26d{bottom:394.245855px;} .y62{bottom:394.611778px;} .y10{bottom:394.977702px;} .y24{bottom:396.807318px;} .y323{bottom:397.173242px;} .y1cb{bottom:397.539165px;} .y20c{bottom:397.905089px;} .y92{bottom:398.636935px;} .y180{bottom:400.832476px;} .yb6{bottom:401.930246px;} .yc6{bottom:402.296169px;} .y2d2{bottom:403.028016px;} .y2ef{bottom:403.759863px;} .y168{bottom:404.491710px;} .y124{bottom:406.321326px;} .ya4{bottom:407.785020px;} .y15a{bottom:408.882790px;} .ye1{bottom:409.614637px;} .y104{bottom:411.444254px;} .y1d0{bottom:412.176101px;} .yf2{bottom:413.639794px;} .y2e1{bottom:414.005718px;} .y36{bottom:415.103488px;} .y19a{bottom:415.469411px;} .y4d{bottom:416.201258px;} .ye3{bottom:416.933105px;} .y282{bottom:417.299028px;} .y1e0{bottom:421.324185px;} .yda{bottom:422.787879px;} .y231{bottom:423.153802px;} .y301{bottom:424.617496px;} .y7b{bottom:426.081189px;} .y1b7{bottom:427.178959px;} .y1f0{bottom:427.544883px;} .y61{bottom:427.910806px;} .y242{bottom:429.740423px;} .y1a6{bottom:430.472270px;} .y24a{bottom:430.838193px;} .ydb{bottom:431.935963px;} .y29d{bottom:432.301887px;} .yf{bottom:434.131504px;} .yb5{bottom:435.229274px;} .y322{bottom:435.595197px;} .y2a5{bottom:436.692967px;} .y18c{bottom:437.424814px;} .y123{bottom:439.620354px;} .y23{bottom:439.986278px;} .y14d{bottom:440.718125px;} .ya3{bottom:441.084048px;} .y263{bottom:441.449971px;} .y2d1{bottom:441.815895px;} .y2ee{bottom:442.181818px;} .ye0{bottom:442.547742px;} .y103{bottom:444.743282px;} .y1cf{bottom:445.475129px;} .y2c4{bottom:446.206975px;} .y1ca{bottom:448.768439px;} .y4c{bottom:449.134362px;} .y91{bottom:450.232133px;} .y17f{bottom:452.061750px;} .y2e0{bottom:452.793596px;} .y1df{bottom:454.257290px;} .yea{bottom:455.720983px;} .y230{bottom:456.086907px;} .y35{bottom:456.452830px;} .y25a{bottom:458.648370px;} .y7a{bottom:459.380217px;} .y159{bottom:460.112064px;} .y60{bottom:460.843911px;} .y241{bottom:462.673528px;} .y262{bottom:463.039451px;} .y300{bottom:463.405374px;} .y246{bottom:463.771298px;} .y1f1{bottom:465.234991px;} .y199{bottom:467.064608px;} .yb4{bottom:468.528302px;} .y313{bottom:469.260149px;} .y2ed{bottom:469.991995px;} .y18b{bottom:470.723842px;} .y122{bottom:472.553459px;} .ye{bottom:472.919383px;} .ya2{bottom:474.017153px;} .y1f2{bottom:474.383076px;} .ydf{bottom:475.846770px;} .y281{bottom:476.944540px;} .y10f{bottom:478.042310px;} .y1b6{bottom:478.408233px;} .y22{bottom:479.140080px;} .y1da{bottom:479.871927px;} .y2d0{bottom:480.237850px;} .y1a5{bottom:482.067467px;} .y4b{bottom:482.433391px;} .y90{bottom:483.531161px;} .y2c3{bottom:484.994854px;} .y17e{bottom:485.360778px;} .y34{bottom:486.824471px;} .y1de{bottom:487.556318px;} .y20a{bottom:488.654088px;} .ye9{bottom:489.020011px;} .y32b{bottom:490.512979px;} .y2df{bottom:491.215552px;} .y79{bottom:492.313322px;} .y5f{bottom:494.142939px;} .y23f{bottom:495.606632px;} .y261{bottom:495.972556px;} .y1ce{bottom:496.704403px;} .y2ec{bottom:497.436249px;} .y102{bottom:498.168096px;} .y198{bottom:500.363636px;} .y1d9{bottom:501.461407px;} .yb3{bottom:501.827330px;} .y321{bottom:502.193253px;} .yfd{bottom:503.656947px;} .y1f8{bottom:505.523156px;} .y121{bottom:505.889079px;} .y259{bottom:506.255003px;} .y131{bottom:506.986850px;} .ya1{bottom:507.352773px;} .y312{bottom:507.718696px;} .yde{bottom:508.816467px;} .y280{bottom:509.548313px;} .y136{bottom:511.012007px;} .y158{bottom:511.743854px;} .yfe{bottom:512.841624px;} .y4a{bottom:515.403087px;} .y8f{bottom:516.500858px;} .y21{bottom:517.964551px;} .y17d{bottom:518.696398px;} .y2cf{bottom:519.062321px;} .y32a{bottom:519.786850px;} .y1dd{bottom:520.526015px;} .ye8{bottom:521.989708px;} .y2c2{bottom:523.453402px;} .yd{bottom:523.819325px;} .y192{bottom:525.283019px;} .y78{bottom:525.648942px;} .y5e{bottom:527.112636px;} .y258{bottom:527.844483px;} .y33{bottom:528.576329px;} .y260{bottom:528.942253px;} .y2ff{bottom:529.674099px;} .y1b5{bottom:530.040023px;} .y1eb{bottom:531.137793px;} .y10d{bottom:531.503716px;} .y1c9{bottom:533.333333px;} .y1be{bottom:533.699257px;} .yb2{bottom:534.797027px;} .y311{bottom:535.528874px;} .y2eb{bottom:535.894797px;} .y18a{bottom:536.992567px;} .y26c{bottom:538.090337px;} .y120{bottom:538.822184px;} .ya0{bottom:540.285878px;} .y10e{bottom:540.651801px;} .ydd{bottom:542.115495px;} .y175{bottom:544.311035px;} .y162{bottom:545.042882px;} .y1f6{bottom:546.140652px;} .y2ce{bottom:546.872499px;} .y215{bottom:547.604345px;} .y49{bottom:548.702115px;} .y8e{bottom:549.799886px;} .y197{bottom:551.629503px;} .y1af{bottom:551.995426px;} .y1dc{bottom:553.825043px;} .y22f{bottom:554.922813px;} .y150{bottom:555.288736px;} .y20{bottom:557.118353px;} .y2fe{bottom:557.484277px;} .y77{bottom:558.582047px;} .y5d{bottom:560.411664px;} .y257{bottom:560.777587px;} .y23e{bottom:561.509434px;} .y25f{bottom:561.875357px;} .y2c1{bottom:562.241281px;} .y310{bottom:562.973128px;} .y157{bottom:563.339051px;} .y2ea{bottom:563.704974px;} .y1ef{bottom:564.436821px;} .y134{bottom:564.802744px;} .y21b{bottom:565.900515px;} .y1a4{bottom:566.632361px;} .yb1{bottom:568.096055px;} .y2de{bottom:568.827902px;} .y32{bottom:569.925672px;} .y189{bottom:570.291595px;} .y26b{bottom:571.023442px;} .y11f{bottom:572.121212px;} .y9f{bottom:573.584906px;} .y135{bottom:573.950829px;} .y2a4{bottom:574.316752px;} .y27f{bottom:574.682676px;} .ydc{bottom:575.414523px;} .y174{bottom:577.610063px;} .y1b4{bottom:581.635220px;} .y48{bottom:582.001144px;} .y8d{bottom:583.098914px;} .y196{bottom:584.928531px;} .y1db{bottom:587.124071px;} .y22e{bottom:587.855918px;} .y14f{bottom:588.587764px;} .y2e9{bottom:591.515152px;} .y76{bottom:591.881075px;} .y137{bottom:593.344768px;} .y5c{bottom:593.710692px;} .y23d{bottom:594.442539px;} .y25b{bottom:594.808462px;} .y1f{bottom:595.906232px;} .y161{bottom:596.272156px;} .yc{bottom:597.735849px;} .y2c0{bottom:600.663236px;} .yb0{bottom:601.395083px;} .y30f{bottom:601.761006px;} .y17c{bottom:603.224700px;} .y26a{bottom:603.956547px;} .y11e{bottom:605.420240px;} .y9e{bottom:606.883934px;} .y27e{bottom:607.249857px;} .y31{bottom:611.275014px;} .y156{bottom:614.568325px;} .y47{bottom:614.934248px;} .y8c{bottom:616.032018px;} .y1a3{bottom:618.227559px;} .y2e8{bottom:618.959405px;} .y2a3{bottom:620.423099px;} .y22c{bottom:620.789022px;} .y171{bottom:621.520869px;} .y2fd{bottom:623.716409px;} .ybc{bottom:624.814180px;} .y75{bottom:625.180103px;} .y5b{bottom:626.643796px;} .y23c{bottom:627.375643px;} .y1e8{bottom:630.668954px;} .y172{bottom:631.034877px;} .yc3{bottom:632.132647px;} .y1b3{bottom:632.864494px;} .yaf{bottom:634.383076px;} .y320{bottom:634.748999px;} .y1e{bottom:635.114923px;} .y17b{bottom:636.578616px;} .y269{bottom:636.944540px;} .y11d{bottom:638.408233px;} .y2bf{bottom:639.506003px;} .y9d{bottom:639.871927px;} .y173{bottom:640.237850px;} .y1e9{bottom:645.726701px;} .y2cd{bottom:646.092624px;} .y2e7{bottom:646.824471px;} .y160{bottom:647.922241px;} .y46{bottom:648.288165px;} .y8b{bottom:649.385935px;} .y1a2{bottom:651.581475px;} .y30{bottom:652.679245px;} .y228{bottom:653.777015px;} .y132{bottom:654.874786px;} .y74{bottom:658.168096px;} .y256{bottom:659.631790px;} .y5a{bottom:659.997713px;} .y23b{bottom:660.363636px;} .y2fc{bottom:662.193253px;} .y31f{bottom:662.559177px;} .y133{bottom:664.022870px;} .ybf{bottom:665.486564px;} .y155{bottom:666.218411px;} .y1ed{bottom:667.316181px;} .yae{bottom:667.682104px;} .y1c8{bottom:669.511721px;} .y188{bottom:669.877644px;} .y11c{bottom:671.707261px;} .y278{bottom:672.073185px;} .y27d{bottom:672.439108px;} .y9c{bottom:673.170955px;} .y1d{bottom:674.268725px;} .yb{bottom:675.732419px;} .y2be{bottom:677.927959px;} .y30e{bottom:679.025729px;} .y45{bottom:681.587193px;} .y8a{bottom:682.319039px;} .y1b2{bottom:684.514580px;} .y2e6{bottom:685.246427px;} .y17a{bottom:687.807890px;} .yc4{bottom:688.173814px;} .y2fb{bottom:690.003431px;} .y73{bottom:691.467124px;} .y255{bottom:692.564894px;} .y59{bottom:693.296741px;} .y2f{bottom:694.028588px;} .y2cc{bottom:695.492281px;} .yc5{bottom:697.321898px;} .y15f{bottom:699.151515px;} .y27c{bottom:699.883362px;} .yad{bottom:700.615209px;} .y31e{bottom:700.981132px;} .y187{bottom:702.810749px;} .y11b{bottom:705.006289px;} .yd1{bottom:706.469983px;} .y2a2{bottom:712.324757px;} .y1c{bottom:713.056604px;} .y44{bottom:714.520297px;} .y89{bottom:715.618067px;} .y2bd{bottom:716.715838px;} .y154{bottom:717.447684px;} .y1bd{bottom:717.813608px;} .y227{bottom:718.545455px;} .y10b{bottom:721.106918px;} .y2dd{bottom:723.302459px;} .y9a{bottom:724.400229px;} .y72{bottom:724.766152px;} .y254{bottom:725.497999px;} .y58{bottom:726.229846px;} .y27b{bottom:727.327616px;} .y31d{bottom:728.791309px;} .y289{bottom:729.157233px;} .y10c{bottom:730.255003px;} .y9b{bottom:731.718696px;} .yac{bottom:733.914237px;} .y2e{bottom:735.743854px;} .y186{bottom:736.109777px;} .y11a{bottom:737.939394px;} .yd0{bottom:739.403087px;} .y2cb{bottom:743.428245px;} .y2fa{bottom:745.257862px;} .y43{bottom:747.819325px;} .y15e{bottom:750.746712px;} .y225{bottom:751.478559px;} .y1b{bottom:752.210406px;} .ya{bottom:753.674099px;} .y1a1{bottom:754.040023px;} .y179{bottom:754.405946px;} .y2bc{bottom:755.137793px;} .y30d{bottom:756.235563px;} .y71{bottom:757.699257px;} .y24f{bottom:758.431103px;} .y57{bottom:759.528874px;} .y2dc{bottom:761.724414px;} .y16d{bottom:765.054317px;} .y88{bottom:766.883934px;} .yab{bottom:767.249857px;} .y268{bottom:768.713551px;} .y153{bottom:769.079474px;} .y277{bottom:770.909091px;} .y119{bottom:771.275014px;} .y195{bottom:772.372784px;} .ycf{bottom:772.738708px;} .y42{bottom:780.789022px;} .y2f9{bottom:783.716409px;} .y30c{bottom:784.082333px;} .y224{bottom:784.448256px;} .y27a{bottom:787.009720px;} .yfb{bottom:787.375643px;} .y2e5{bottom:789.937107px;} .y12f{bottom:790.668954px;} .y70{bottom:791.034877px;} .y1a{bottom:791.400800px;} .y56{bottom:792.498571px;} .y2bb{bottom:793.962264px;} .y2ca{bottom:795.060034px;} .yfc{bottom:796.523728px;} .y2d{bottom:799.451115px;} .y87{bottom:800.182962px;} .y2db{bottom:800.548885px;} .y267{bottom:801.646655px;} .y152{bottom:802.378502px;} .y276{bottom:803.842196px;} .y2a1{bottom:804.208119px;} .yce{bottom:805.671812px;} .y2f8{bottom:811.526587px;} .y41{bottom:814.088050px;} .y221{bottom:817.381361px;} .y2e4{bottom:817.747284px;} .y185{bottom:820.674671px;} .y30b{bottom:822.504288px;} .y6f{bottom:823.967982px;} .y239{bottom:824.333905px;} .y55{bottom:825.797599px;} .y19{bottom:830.188679px;} .y220{bottom:831.286449px;} .y9{bottom:831.652373px;} .y2ba{bottom:832.384220px;} .y86{bottom:833.481990px;} .y266{bottom:834.579760px;} .y275{bottom:836.775300px;} .y2c9{bottom:837.141224px;} .ycd{bottom:838.970840px;} .y40{bottom:847.387078px;} .y2f7{bottom:849.948542px;} .y2a0{bottom:850.314465px;} .y151{bottom:853.607776px;} .y1ae{bottom:853.973699px;} .y2e3{bottom:856.169240px;} .y6e{bottom:857.267010px;} .y31c{bottom:861.292167px;} .y1f7{bottom:863.121784px;} .y2c8{bottom:864.951401px;} .y85{bottom:866.781018px;} .y118{bottom:867.146941px;} .y265{bottom:867.512864px;} .y18{bottom:869.342481px;} .y274{bottom:869.708405px;} .y184{bottom:871.903945px;} .ycc{bottom:872.269868px;} .y2da{bottom:877.758719px;} .y3f{bottom:880.320183px;} .y279{bottom:883.247570px;} .y2c{bottom:883.979417px;} .yf9{bottom:886.906804px;} .y2f6{bottom:888.736421px;} .y193{bottom:890.200114px;} .y6d{bottom:890.566038px;} .yfa{bottom:896.109777px;} .y1c7{bottom:897.573471px;} .y84{bottom:899.769011px;} .y32e{bottom:900.478902px;} .y264{bottom:900.500858px;} .y273{bottom:902.696398px;} .y2c7{bottom:903.428245px;} .ycb{bottom:905.257862px;} .y17{bottom:908.185249px;} .y8{bottom:910.014866px;} .y2d9{bottom:916.235563px;} .ya9{bottom:920.260720px;} .y54{bottom:921.724414px;} .y6c{bottom:923.554031px;} .y2f5{bottom:927.213265px;} .y31b{bottom:927.579188px;} .yaa{bottom:929.408805px;} .y32d{bottom:929.752773px;} .y170{bottom:930.872499px;} .y167{bottom:938.556890px;} .y29f{bottom:942.216123px;} .y237{bottom:945.875357px;} .y16{bottom:947.339051px;} .y82{bottom:953.559748px;} .y2d8{bottom:955.023442px;} .y6b{bottom:956.853059px;} .y32c{bottom:959.026644px;} .y83{bottom:962.707833px;} .y16f{bottom:964.171527px;} .y2f4{bottom:966.001144px;} .y2b{bottom:968.562607px;} .y3e{bottom:976.246998px;} .y6{bottom:986.492853px;} .y7{bottom:989.786164px;} .y6a{bottom:990.152087px;} .y2d7{bottom:993.445397px;} .y2f3{bottom:993.811321px;} .h12{height:22.272000px;} .hf{height:25.984000px;} .h22{height:27.444254px;} .h20{height:27.489994px;} .h2a{height:29.720000px;} .hd{height:31.923200px;} .h21{height:32.182962px;} .h25{height:32.201258px;} .h23{height:32.567181px;} .h24{height:32.612922px;} .h1a{height:32.914808px;} .h13{height:32.933105px;} .h16{height:32.960549px;} .h18{height:32.978845px;} .h2{height:35.597520px;} .h29{height:35.984976px;} .h14{height:36.840000px;} .h27{height:36.958262px;} .he{height:37.120000px;} .h1f{height:37.324185px;} .h9{height:40.832000px;} .h15{height:42.120000px;} .hc{height:43.763672px;} .h5{height:44.544000px;} .h1e{height:45.008576px;} .h26{height:45.054317px;} .h10{height:45.456000px;} .hb{height:47.742188px;} .h11{height:51.600000px;} .ha{height:51.968000px;} .h1{height:58.531578px;} .h17{height:64.768439px;} .h1b{height:64.814180px;} .h1c{height:65.134362px;} .h19{height:65.161807px;} .h8{height:66.816000px;} .h7{height:81.664000px;} .h6{height:89.088000px;} .h1d{height:97.747284px;} .h3{height:108.295992px;} .h0{height:1089.207547px;} .h4{height:1089.353917px;} .h28{height:1089.427101px;} .w6{width:18.296169px;} .w9{width:18.341910px;} .w19{width:45.740423px;} .w1c{width:45.786164px;} .we{width:53.424814px;} .w4{width:53.470555px;} .wa{width:53.790738px;} .w7{width:53.836478px;} .w1d{width:62.206975px;} .wb{width:140.971984px;} .w16{width:142.755860px;} .w1b{width:151.903945px;} .w18{width:151.949686px;} .w17{width:154.831332px;} .w15{width:157.438536px;} .w1a{width:162.927387px;} .w1e{width:164.757004px;} .w12{width:166.586621px;} .w1f{width:172.075472px;} .w14{width:179.393939px;} .w13{width:194.030875px;} .wc{width:232.452830px;} .wf{width:232.489423px;} .w8{width:234.282447px;} .w11{width:236.112064px;} .w5{width:237.941681px;} .wd{width:283.718696px;} .w10{width:302.014866px;} .w3{width:767.707238px;} .w2{width:767.707250px;} .w1{width:767.707261px;} .w0{width:767.780446px;} .w20{width:768.000000px;} .x3{left:0.000011px;} .xb4{left:6.952544px;} .xbb{left:8.050314px;} .xb7{left:9.148085px;} .xe5{left:10.977702px;} .xe8{left:12.075472px;} .xdc{left:22.687250px;} .xba{left:26.712407px;} .xbd{left:29.310463px;} .xd4{left:30.737564px;} .xdb{left:34.817610px;} .xd8{left:36.574042px;} .xd1{left:37.744997px;} .xdf{left:40.617496px;} .xc5{left:42.062893px;} .xcb{left:45.063465px;} .xbf{left:48.704403px;} .xe0{left:50.186392px;} .xd9{left:51.961121px;} .xd5{left:53.113779px;} .xe1{left:54.559177px;} .xc6{left:57.120640px;} .xe9{left:60.789022px;} .xe7{left:61.886792px;} .xcf{left:63.725557px;} .xc0{left:70.293882px;} .xce{left:71.355060px;} .xc1{left:75.050886px;} .xb9{left:76.148656px;} .x7{left:77.987410px;} .xe2{left:81.637507px;} .xc7{left:83.101201px;} .x10{left:84.574031px;} .x18{left:86.403648px;} .x9c{left:87.867341px;} .x78{left:89.696958px;} .x29{left:91.160652px;} .x2a{left:92.990269px;} .x3e{left:94.819886px;} .xbe{left:97.738136px;} .x11{left:98.845043px;} .xc2{left:100.683819px;} .x5{left:103.967970px;} .x1f{left:109.090898px;} .x22{left:111.286438px;} .x14{left:112.384208px;} .x75{left:114.213825px;} .x87{left:115.677519px;} .x70{left:116.775289px;} .x32{left:117.873059px;} .xa{left:118.970829px;} .x6b{left:120.068599px;} .x39{left:121.166369px;} .x6a{left:123.727833px;} .x41{left:124.825603px;} .xfb{left:125.875449px;} .x83{left:127.021132px;} .x15{left:129.948531px;} .x88{left:131.412224px;} .xbc{left:132.875929px;} .x6d{left:136.901075px;} .xe6{left:140.194397px;} .x9b{left:141.703819px;} .x6f{left:142.801589px;} .x6c{left:143.899360px;} .x72{left:149.022287px;} .xd6{left:152.315609px;} .x6{left:155.974831px;} .xb5{left:157.438536px;} .x7b{left:161.829605px;} .x98{left:165.122916px;} .x48{left:169.148062px;} .xd0{left:171.709548px;} .x56{left:176.466529px;} .x46{left:179.393917px;} .x4{left:181.955392px;} .x49{left:185.614625px;} .xc8{left:187.078330px;} .x71{left:190.371629px;} .x31{left:192.201235px;} .x57{left:193.299017px;} .x16{left:195.128622px;} .x47{left:196.226404px;} .x17{left:203.544871px;} .x2b{left:205.374477px;} .x42{left:209.399634px;} .x3c{left:212.327021px;} .x99{left:215.620332px;} .x64{left:218.181795px;} .x2c{left:220.377347px;} .xda{left:222.572899px;} .x1d{left:225.500263px;} .x43{left:226.598045px;} .x3d{left:229.159508px;} .x9a{left:232.452819px;} .x1e{left:233.916512px;} .x65{left:235.380206px;} .x0{left:236.895140px;} .x2{left:238.097198px;} .x55{left:240.558010px;} .x84{left:245.315026px;} .x9{left:249.321887px;} .x89{left:255.176661px;} .xb{left:256.640354px;} .x23{left:258.122344px;} .xc{left:271.661509px;} .x94{left:274.222962px;} .x60{left:285.200675px;} .x95{left:289.957679px;} .xfa{left:292.735049px;} .x61{left:295.446518px;} .x2f{left:300.203522px;} .x7e{left:302.746690px;} .x33{left:305.326449px;} .x25{left:308.985683px;} .x62{left:313.010852px;} .x30{left:315.572316px;} .xd{left:316.670086px;} .x7f{left:318.865626px;} .x34{left:319.963396px;} .x26{left:324.336181px;} .xf9{left:328.436364px;} .xb3{left:333.173230px;} .x85{left:339.027993px;} .x76{left:340.125763px;} .xa8{left:341.589457px;} .x9f{left:345.614614px;} .xcc{left:351.469411px;} .x77{left:354.030863px;} .x86{left:355.860480px;} .x9d{left:359.885626px;} .xa0{left:362.447101px;} .x28{left:363.910783px;} .x37{left:365.374477px;} .xcd{left:369.765580px;} .x8{left:370.863339px;} .x5d{left:374.156638px;} .x79{left:375.254408px;} .x9e{left:376.352190px;} .x24{left:379.279577px;} .x38{left:382.572887px;} .x92{left:386.232110px;} .x44{left:388.061727px;} .x4e{left:392.818731px;} .xb6{left:395.380217px;} .x54{left:400.137210px;} .xd2{left:401.234991px;} .x93{left:402.332750px;} .x45{left:405.260137px;} .x4f{left:407.821601px;} .xe4{left:408.919383px;} .xab{left:410.748977px;} .x5e{left:412.212670px;} .xb8{left:413.676387px;} .x8b{left:416.603762px;} .x8f{left:418.433379px;} .xdd{left:420.263007px;} .xc9{left:423.190395px;} .xac{left:424.654077px;} .x5f{left:427.636352px;} .x4c{left:432.027421px;} .xd7{left:435.320755px;} .x52{left:436.400206px;} .x20{left:442.273276px;} .xc3{left:446.664380px;} .x21{left:448.109766px;} .x4d{left:449.207536px;} .x8d{left:451.421361px;} .x53{left:453.232693px;} .xd3{left:454.714694px;} .xc4{left:465.692396px;} .x8e{left:467.503705px;} .x7c{left:468.619760px;} .xde{left:473.742710px;} .xf4{left:475.206392px;} .xa9{left:479.963385px;} .x19{left:481.427078px;} .x12{left:483.256695px;} .x7d{left:485.799874px;} .x1a{left:488.745557px;} .x13{left:490.190955px;} .xaa{left:493.502561px;} .xca{left:494.947970px;} .x7a{left:496.777576px;} .x8c{left:498.259554px;} .x2d{left:499.723248px;} .x27{left:503.748416px;} .x35{left:506.657496px;} .x2e{left:515.073745px;} .x81{left:516.537427px;} .xf5{left:519.885638px;} .x36{left:521.349331px;} .x63{left:523.910795px;} .x82{left:533.424803px;} .x58{left:536.718102px;} .x1{left:539.462550px;} .x96{left:542.206953px;} .xa6{left:549.525420px;} .x50{left:552.086884px;} .xa1{left:553.916501px;} .xa5{left:555.380206px;} .x97{left:557.575746px;} .xe{left:559.405352px;} .xaf{left:561.234969px;} .xa7{left:562.698674px;} .xf{left:565.991984px;} .x90{left:567.455666px;} .x51{left:568.919371px;} .x3f{left:570.383053px;} .xb0{left:574.774145px;} .x73{left:582.092601px;} .x91{left:583.556306px;} .xa2{left:584.654077px;} .xe3{left:586.117770px;} .x40{left:587.215540px;} .xa3{left:589.776993px;} .x66{left:591.240686px;} .x74{left:594.168085px;} .x4a{left:596.729537px;} .x80{left:599.656924px;} .x5b{left:600.754694px;} .xf8{left:602.218399px;} .xa4{left:605.145786px;} .x67{left:607.341326px;} .x4b{left:613.196101px;} .x8a{left:614.348748px;} .x5c{left:617.276146px;} .xf3{left:618.739840px;} .xef{left:622.764997px;} .xf1{left:626.040011px;} .x1b{left:629.351607px;} .xb1{left:630.431081px;} .x6e{left:634.456238px;} .x1c{left:636.285866px;} .x68{left:639.231538px;} .xb2{left:642.890783px;} .xeb{left:644.720400px;} .xad{left:646.897633px;} .x3a{left:649.093173px;} .x69{left:653.118342px;} .xf6{left:658.973116px;} .xae{left:660.455106px;} .xf2{left:662.632350px;} .x3b{left:664.114340px;} .x59{left:673.610040px;} .xea{left:677.653505px;} .xec{left:682.026289px;} .xed{left:684.221830px;} .xf0{left:688.631206px;} .x5a{left:690.076604px;} .xf7{left:691.558593px;} .xee{left:693.388210px;} @media print{ .v0{vertical-align:0.000000pt;} .ls3f{letter-spacing:-0.827860pt;} .ls37{letter-spacing:-0.524700pt;} .ls3e{letter-spacing:-0.513040pt;} .ls3c{letter-spacing:-0.373120pt;} .lsa{letter-spacing:-0.268180pt;} .ls26{letter-spacing:-0.256520pt;} .ls2e{letter-spacing:-0.253605pt;} .lse{letter-spacing:-0.244860pt;} .ls44{letter-spacing:-0.239030pt;} .ls9{letter-spacing:-0.233200pt;} .ls1{letter-spacing:-0.224455pt;} .ls27{letter-spacing:-0.204050pt;} .ls3b{letter-spacing:-0.197054pt;} .ls16{letter-spacing:-0.186560pt;} .lsf{letter-spacing:-0.174900pt;} .ls17{letter-spacing:-0.163240pt;} .ls19{letter-spacing:-0.145750pt;} .ls2{letter-spacing:-0.119515pt;} .ls1f{letter-spacing:-0.116600pt;} .ls4b{letter-spacing:-0.087450pt;} .ls42{letter-spacing:-0.084535pt;} .ls13{letter-spacing:-0.081620pt;} .ls3{letter-spacing:-0.075790pt;} .ls36{letter-spacing:-0.069960pt;} .ls4{letter-spacing:-0.055385pt;} .ls41{letter-spacing:-0.046640pt;} .ls33{letter-spacing:-0.043725pt;} .ls20{letter-spacing:-0.034980pt;} .ls30{letter-spacing:-0.029150pt;} .ls0{letter-spacing:0.000000pt;} .ls15{letter-spacing:0.000001pt;} .ls11{letter-spacing:0.011660pt;} .ls34{letter-spacing:0.023320pt;} .ls1d{letter-spacing:0.029150pt;} .lsd{letter-spacing:0.046640pt;} .ls10{letter-spacing:0.058300pt;} .ls18{letter-spacing:0.069960pt;} .ls48{letter-spacing:0.075790pt;} .ls2d{letter-spacing:0.081620pt;} .lsb{letter-spacing:0.093280pt;} .ls35{letter-spacing:0.097361pt;} .ls1c{letter-spacing:0.104940pt;} .ls3a{letter-spacing:0.110770pt;} .ls1b{letter-spacing:0.116600pt;} .ls23{letter-spacing:0.139920pt;} .ls1a{letter-spacing:0.145750pt;} .ls46{letter-spacing:0.147499pt;} .ls38{letter-spacing:0.151580pt;} .ls49{letter-spacing:0.153329pt;} .ls4a{letter-spacing:0.166155pt;} .ls29{letter-spacing:0.174900pt;} .ls7{letter-spacing:0.186560pt;} .ls4d{letter-spacing:0.189475pt;} .ls4c{letter-spacing:0.204050pt;} .ls8{letter-spacing:0.209880pt;} .ls12{letter-spacing:0.221540pt;} .ls5{letter-spacing:0.227370pt;} .ls2c{letter-spacing:0.233200pt;} .ls6{letter-spacing:0.244860pt;} .ls4e{letter-spacing:0.250690pt;} .ls31{letter-spacing:0.256520pt;} .ls3d{letter-spacing:0.262350pt;} .ls40{letter-spacing:0.268180pt;} .ls43{letter-spacing:0.279257pt;} .ls28{letter-spacing:0.290917pt;} .ls45{letter-spacing:0.291500pt;} .ls32{letter-spacing:0.303160pt;} .ls22{letter-spacing:0.314820pt;} .ls50{letter-spacing:0.326480pt;} .ls2b{letter-spacing:0.349800pt;} .ls39{letter-spacing:0.396440pt;} .ls24{letter-spacing:0.408100pt;} .ls25{letter-spacing:0.419760pt;} .ls2f{letter-spacing:0.466400pt;} .lsc{letter-spacing:0.501380pt;} .ls1e{letter-spacing:0.583000pt;} .ls21{letter-spacing:0.629640pt;} .ls2a{letter-spacing:0.652960pt;} .ls47{letter-spacing:0.676280pt;} .ls14{letter-spacing:0.699600pt;} .ls4f{letter-spacing:0.769560pt;} .ws0{word-spacing:0.000000pt;} ._7{margin-left:-8.814960pt;} ._8{margin-left:-6.515025pt;} ._a{margin-left:-5.401495pt;} ._9{margin-left:-4.358683pt;} ._2{margin-left:-3.048813pt;} ._0{margin-left:-2.031185pt;} ._1{margin-left:-1.166481pt;} ._6{width:0.866236pt;} ._5{width:1.822356pt;} ._15{width:2.698329pt;} ._1a{width:3.493131pt;} ._14{width:4.232580pt;} ._12{width:5.366515pt;} ._13{width:6.281825pt;} ._16{width:7.345800pt;} ._d{width:8.109530pt;} ._18{width:10.144200pt;} ._17{width:11.077000pt;} ._1b{width:12.394580pt;} ._11{width:13.432320pt;} ._10{width:14.446740pt;} ._28{width:15.601080pt;} ._e{width:16.475580pt;} ._20{width:17.218424pt;} ._f{width:18.025879pt;} ._25{width:19.332280pt;} ._1c{width:20.259250pt;} ._2a{width:20.996745pt;} ._22{width:22.008250pt;} ._27{width:22.784121pt;} ._2d{width:23.646480pt;} ._26{width:24.416040pt;} ._21{width:25.246815pt;} ._2e{width:26.727635pt;} ._2b{width:29.488140pt;} ._2c{width:30.339801pt;} ._1f{width:32.951160pt;} ._32{width:45.966635pt;} ._31{width:52.528300pt;} ._30{width:84.724475pt;} ._2f{width:93.994175pt;} ._33{width:306.862050pt;} ._35{width:308.611050pt;} ._34{width:309.777050pt;} ._37{width:311.526050pt;} ._36{width:312.692050pt;} ._24{width:314.441050pt;} ._29{width:315.607050pt;} ._1d{width:316.773050pt;} ._23{width:318.522050pt;} ._1e{width:319.688050pt;} ._c{width:324.352050pt;} ._19{width:325.518050pt;} ._3{width:333.680050pt;} ._4{width:410.708925pt;} ._39{width:411.542615pt;} ._38{width:412.457925pt;} ._b{width:518.024650pt;} .fsd{font-size:17.490000pt;} .fsc{font-size:20.405000pt;} .fsa{font-size:25.069000pt;} .fsb{font-size:29.150000pt;} .fs7{font-size:32.065000pt;} .fs3{font-size:34.980000pt;} .fs1{font-size:35.294820pt;} .fs8{font-size:40.810000pt;} .fs6{font-size:52.470000pt;} .fs0{font-size:58.033860pt;} .fs9{font-size:58.300000pt;} .fs5{font-size:64.130000pt;} .fs4{font-size:69.960000pt;} .fs2{font-size:87.108945pt;} .y3{bottom:0.000000pt;} .y22b{bottom:8.533333pt;} .y24c{bottom:8.573333pt;} .y222{bottom:8.800000pt;} .y240{bottom:8.826667pt;} .y238{bottom:8.840000pt;} .y223{bottom:12.000000pt;} .y226{bottom:12.026667pt;} .y22d{bottom:12.040000pt;} .y247{bottom:20.266667pt;} .y245{bottom:20.533333pt;} .y5{bottom:21.600000pt;} .y249{bottom:23.466667pt;} .y229{bottom:23.733333pt;} .y250{bottom:32.000000pt;} .y248{bottom:32.026667pt;} .y22a{bottom:32.266667pt;} .y23a{bottom:32.293333pt;} .y25c{bottom:32.306667pt;} .y25d{bottom:35.773333pt;} .y1{bottom:44.452267pt;} .y25e{bottom:56.040000pt;} .y4{bottom:59.200000pt;} .y0{bottom:75.435200pt;} .y142{bottom:82.133333pt;} .y2ab{bottom:82.400000pt;} .y2b7{bottom:82.700000pt;} .y28b{bottom:83.766667pt;} .y28d{bottom:84.300000pt;} .y29a{bottom:84.566667pt;} .y2b8{bottom:86.700000pt;} .y30a{bottom:88.300000pt;} .y2a9{bottom:89.100000pt;} .y3d{bottom:89.900000pt;} .yf1{bottom:90.433333pt;} .y13c{bottom:91.766667pt;} .y146{bottom:92.833333pt;} .y99{bottom:95.233333pt;} .y329{bottom:96.300000pt;} .y214{bottom:96.566667pt;} .y2b3{bottom:97.633333pt;} .yd9{bottom:98.166667pt;} .y298{bottom:98.700000pt;} .y29e{bottom:98.966667pt;} .y1cd{bottom:100.033333pt;} .y1fb{bottom:100.300000pt;} .y16c{bottom:101.366667pt;} .y1d6{bottom:101.900000pt;} .y141{bottom:102.166667pt;} .y12c{bottom:102.700000pt;} .y2b6{bottom:102.966667pt;} .ybe{bottom:103.766667pt;} .y1ad{bottom:104.566667pt;} .yd8{bottom:104.833333pt;} .y69{bottom:105.100000pt;} .y21a{bottom:106.966667pt;} .y236{bottom:108.033333pt;} .y1b1{bottom:109.366667pt;} .y28a{bottom:110.166667pt;} .y166{bottom:110.433333pt;} .y28c{bottom:110.700000pt;} .y2{bottom:111.362133pt;} .y14c{bottom:111.766667pt;} .y1bc{bottom:112.833333pt;} .yf0{bottom:114.700000pt;} .ya8{bottom:115.500000pt;} .y13b{bottom:115.766667pt;} .y309{bottom:116.300000pt;} .y328{bottom:116.566667pt;} .y288{bottom:116.833333pt;} .y145{bottom:117.100000pt;} .y1a0{bottom:117.900000pt;} .y98{bottom:118.433333pt;} .y2ac{bottom:118.966667pt;} .y2a{bottom:119.233333pt;} .y1c6{bottom:120.300000pt;} .y213{bottom:120.566667pt;} .y3c{bottom:121.633333pt;} .y200{bottom:122.433333pt;} .y1c3{bottom:122.700000pt;} .y2aa{bottom:122.966667pt;} .y2b5{bottom:123.233333pt;} .y1fa{bottom:124.300000pt;} .y28f{bottom:124.566667pt;} .y272{bottom:124.833333pt;} .y97{bottom:125.100000pt;} .y140{bottom:125.366667pt;} .y29c{bottom:125.900000pt;} .y12b{bottom:126.966667pt;} .y1ff{bottom:127.233333pt;} .y1ee{bottom:127.766667pt;} .ybd{bottom:128.033333pt;} .y31a{bottom:128.566667pt;} .y1ac{bottom:128.833333pt;} .y68{bottom:129.100000pt;} .y191{bottom:130.166667pt;} .y2a8{bottom:130.700000pt;} .y299{bottom:130.966667pt;} .y13f{bottom:132.033333pt;} .y2d6{bottom:132.833333pt;} .y1b0{bottom:133.640000pt;} .y2b2{bottom:133.906667pt;} .y15{bottom:135.240000pt;} .y219{bottom:135.506667pt;} .ybb{bottom:135.773333pt;} .y308{bottom:136.573333pt;} .yf8{bottom:136.840000pt;} .y15d{bottom:137.106667pt;} .y1e7{bottom:137.640000pt;} .yd7{bottom:138.173333pt;} .ya7{bottom:138.706667pt;} .y1d5{bottom:139.506667pt;} .y10a{bottom:139.773333pt;} .y13a{bottom:140.040000pt;} .y218{bottom:140.306667pt;} .y1d8{bottom:140.573333pt;} .y117{bottom:141.373333pt;} .y19f{bottom:142.160000pt;} .y252{bottom:143.240000pt;} .y327{bottom:144.573333pt;} .y212{bottom:144.826667pt;} .y29{bottom:145.106667pt;} .ya6{bottom:145.373333pt;} .y109{bottom:146.440000pt;} .y1c2{bottom:146.973333pt;} .y165{bottom:147.773333pt;} .y1f9{bottom:148.573333pt;} .y21f{bottom:148.840000pt;} .y21d{bottom:149.106667pt;} .y2b4{bottom:149.373333pt;} .y16b{bottom:149.640000pt;} .y14e{bottom:150.173333pt;} .y1bb{bottom:150.440000pt;} .y12a{bottom:150.973333pt;} .y2b9{bottom:151.506667pt;} .y3b{bottom:151.773333pt;} .y81{bottom:152.040000pt;} .y1ab{bottom:152.840000pt;} .y67{bottom:153.373333pt;} .y21e{bottom:153.640000pt;} .y294{bottom:153.906667pt;} .y2b1{bottom:154.160000pt;} .yba{bottom:155.773333pt;} .y319{bottom:156.573333pt;} .y307{bottom:156.826667pt;} .y112{bottom:157.106667pt;} .y53{bottom:157.906667pt;} .y96{bottom:158.440000pt;} .yc2{bottom:158.706667pt;} .y209{bottom:158.973333pt;} .yf7{bottom:160.040000pt;} .y190{bottom:160.306667pt;} .y204{bottom:160.573333pt;} .y28e{bottom:160.840000pt;} .y2d5{bottom:161.106667pt;} .y14{bottom:161.373333pt;} .y1e6{bottom:161.906667pt;} .yef{bottom:162.973333pt;} .y1d4{bottom:163.773333pt;} .y139{bottom:164.040000pt;} .y2af{bottom:164.573333pt;} .y13e{bottom:165.106667pt;} .yc1{bottom:165.373333pt;} .yf6{bottom:166.706667pt;} .y24e{bottom:167.240000pt;} .y211{bottom:168.826667pt;} .y1ea{bottom:169.640000pt;} .y1d7{bottom:170.440000pt;} .y291{bottom:170.973333pt;} .y1c1{bottom:171.240000pt;} .y16e{bottom:171.773333pt;} .yd6{bottom:172.306667pt;} .y235{bottom:172.573333pt;} .y28{bottom:173.640000pt;} .y2b0{bottom:174.173333pt;} .y1ba{bottom:174.706667pt;} .y129{bottom:175.240000pt;} .y130{bottom:176.040000pt;} .y80{bottom:176.306667pt;} .y318{bottom:176.840000pt;} .y1aa{bottom:177.106667pt;} .y66{bottom:177.373333pt;} .y251{bottom:178.200000pt;} .ya5{bottom:178.466667pt;} .yb9{bottom:179.000000pt;} .y19e{bottom:179.533333pt;} .y108{bottom:179.800000pt;} .y111{bottom:180.333333pt;} .y287{bottom:180.600000pt;} .y2d4{bottom:181.400000pt;} .y3a{bottom:181.933333pt;} .y52{bottom:182.200000pt;} .y101{bottom:183.000000pt;} .y2c6{bottom:183.266667pt;} .y21c{bottom:183.800000pt;} .y2a7{bottom:184.333333pt;} .y18f{bottom:184.600000pt;} .y306{bottom:184.866667pt;} .y164{bottom:185.400000pt;} .yb8{bottom:185.666667pt;} .y1e5{bottom:185.933333pt;} .yee{bottom:187.000000pt;} .y297{bottom:188.066667pt;} .y13{bottom:188.333333pt;} .y208{bottom:189.133333pt;} .y116{bottom:189.666667pt;} .y293{bottom:189.933333pt;} .y203{bottom:190.466667pt;} .y244{bottom:190.733333pt;} .y271{bottom:191.266667pt;} .y326{bottom:192.866667pt;} .y210{bottom:193.133333pt;} .y2f2{bottom:193.400000pt;} .y95{bottom:193.933333pt;} .y1c0{bottom:195.533333pt;} .y1fe{bottom:196.066667pt;} .yca{bottom:196.333333pt;} .y12e{bottom:197.400000pt;} .y16a{bottom:197.933333pt;} .yc0{bottom:198.733333pt;} .y149{bottom:199.000000pt;} .y128{bottom:199.266667pt;} .yf5{bottom:199.800000pt;} .y7f{bottom:200.333333pt;} .y1fd{bottom:200.866667pt;} .y1d3{bottom:201.133333pt;} .y1a9{bottom:201.400000pt;} .y65{bottom:201.666667pt;} .y27{bottom:202.200000pt;} .y19d{bottom:203.800000pt;} .y286{bottom:204.333333pt;} .y317{bottom:204.866667pt;} .y305{bottom:205.133333pt;} .y148{bottom:205.666667pt;} .y183{bottom:206.200000pt;} .y51{bottom:206.466667pt;} .ye7{bottom:207.266667pt;} .y29b{bottom:208.333333pt;} .y18e{bottom:208.866667pt;} .y207{bottom:209.400000pt;} .y1e4{bottom:210.200000pt;} .yed{bottom:211.266667pt;} .y39{bottom:212.066667pt;} .y234{bottom:212.333333pt;} .y138{bottom:212.600000pt;} .y178{bottom:213.133333pt;} .y115{bottom:213.666667pt;} .y296{bottom:214.466667pt;} .y270{bottom:215.266667pt;} .y1ec{bottom:215.533333pt;} .y290{bottom:216.600000pt;} .y12{bottom:216.866667pt;} .y20f{bottom:217.400000pt;} .y144{bottom:217.666667pt;} .y13d{bottom:217.933333pt;} .y94{bottom:218.200000pt;} .yb7{bottom:218.733333pt;} .y1bf{bottom:219.533333pt;} .y110{bottom:220.066667pt;} .yc9{bottom:220.600000pt;} .y325{bottom:220.866667pt;} .y2ae{bottom:221.133333pt;} .y14a{bottom:222.200000pt;} .y163{bottom:222.733333pt;} .y127{bottom:223.533333pt;} .y285{bottom:224.333333pt;} .y7e{bottom:224.600000pt;} .y316{bottom:225.133333pt;} .y1d2{bottom:225.400000pt;} .y64{bottom:225.933333pt;} .y107{bottom:227.266667pt;} .y1cc{bottom:228.066667pt;} .y14b{bottom:228.866667pt;} .y206{bottom:229.666667pt;} .yd2{bottom:229.933333pt;} .y26{bottom:230.466667pt;} .y50{bottom:230.733333pt;} .y1fc{bottom:231.000000pt;} .ye6{bottom:231.533333pt;} .y18d{bottom:232.866667pt;} .y304{bottom:233.133333pt;} .y2f1{bottom:233.666667pt;} .y1e3{bottom:234.466667pt;} .y1c4{bottom:235.266667pt;} .yec{bottom:235.533333pt;} .y15c{bottom:236.066667pt;} .y233{bottom:236.333333pt;} .y292{bottom:236.600000pt;} .y2d3{bottom:237.400000pt;} .y114{bottom:237.933333pt;} .yf4{bottom:238.200000pt;} .y1a8{bottom:238.733333pt;} .y147{bottom:239.000000pt;} .y26f{bottom:239.266667pt;} .y1c5{bottom:240.600000pt;} .y2c5{bottom:240.866667pt;} .y19c{bottom:241.133333pt;} .y20e{bottom:241.400000pt;} .y295{bottom:241.666667pt;} .y24d{bottom:241.933333pt;} .y38{bottom:242.200000pt;} .y182{bottom:243.800000pt;} .y202{bottom:244.600000pt;} .yc8{bottom:244.866667pt;} .y2e2{bottom:245.400000pt;} .yff{bottom:246.200000pt;} .y1f4{bottom:247.266667pt;} .y126{bottom:247.800000pt;} .y216{bottom:248.600000pt;} .y7d{bottom:248.866667pt;} .y1b9{bottom:249.400000pt;} .y63{bottom:249.933333pt;} .y11{bottom:250.200000pt;} .y284{bottom:251.266667pt;} .y106{bottom:251.533333pt;} .y143{bottom:252.333333pt;} .y100{bottom:252.866667pt;} .y315{bottom:253.133333pt;} .y217{bottom:253.933333pt;} .y4f{bottom:254.733333pt;} .ye5{bottom:255.533333pt;} .y1e2{bottom:258.466667pt;} .y25{bottom:259.000000pt;} .yd4{bottom:259.533333pt;} .y12d{bottom:260.333333pt;} .y303{bottom:261.133333pt;} .y201{bottom:261.933333pt;} .y113{bottom:262.200000pt;} .yf3{bottom:262.466667pt;} .y1d1{bottom:262.733333pt;} .y26e{bottom:263.266667pt;} .y205{bottom:264.333333pt;} .y243{bottom:265.133333pt;} .y19b{bottom:265.400000pt;} .y20d{bottom:265.666667pt;} .y24b{bottom:265.933333pt;} .yd5{bottom:266.200000pt;} .y93{bottom:266.466667pt;} .y2ad{bottom:267.266667pt;} .y181{bottom:268.066667pt;} .yc7{bottom:268.866667pt;} .y324{bottom:269.133333pt;} .y169{bottom:270.466667pt;} .y125{bottom:271.800000pt;} .y37{bottom:272.373333pt;} .y7c{bottom:272.906667pt;} .y1f5{bottom:273.173333pt;} .y314{bottom:273.440000pt;} .y15b{bottom:273.706667pt;} .y2f0{bottom:273.973333pt;} .ye2{bottom:274.240000pt;} .y176{bottom:275.573333pt;} .y105{bottom:275.840000pt;} .y1a7{bottom:276.106667pt;} .y194{bottom:278.240000pt;} .y4e{bottom:279.040000pt;} .ye4{bottom:279.840000pt;} .y1f3{bottom:280.373333pt;} .y177{bottom:280.906667pt;} .y20b{bottom:281.173333pt;} .y302{bottom:281.440000pt;} .y1e1{bottom:282.773333pt;} .yeb{bottom:283.840000pt;} .y283{bottom:284.106667pt;} .y232{bottom:284.373333pt;} .y2a6{bottom:284.640000pt;} .yd3{bottom:286.240000pt;} .y253{bottom:286.773333pt;} .y1b8{bottom:287.040000pt;} .y26d{bottom:287.306667pt;} .y62{bottom:287.573333pt;} .y10{bottom:287.840000pt;} .y24{bottom:289.173333pt;} .y323{bottom:289.440000pt;} .y1cb{bottom:289.706667pt;} .y20c{bottom:289.973333pt;} .y92{bottom:290.506667pt;} .y180{bottom:292.106667pt;} .yb6{bottom:292.906667pt;} .yc6{bottom:293.173333pt;} .y2d2{bottom:293.706667pt;} .y2ef{bottom:294.240000pt;} .y168{bottom:294.773333pt;} .y124{bottom:296.106667pt;} .ya4{bottom:297.173333pt;} .y15a{bottom:297.973333pt;} .ye1{bottom:298.506667pt;} .y104{bottom:299.840000pt;} .y1d0{bottom:300.373333pt;} .yf2{bottom:301.440000pt;} .y2e1{bottom:301.706667pt;} .y36{bottom:302.506667pt;} .y19a{bottom:302.773333pt;} .y4d{bottom:303.306667pt;} .ye3{bottom:303.840000pt;} .y282{bottom:304.106667pt;} .y1e0{bottom:307.040000pt;} .yda{bottom:308.106667pt;} .y231{bottom:308.373333pt;} .y301{bottom:309.440000pt;} .y7b{bottom:310.506667pt;} .y1b7{bottom:311.306667pt;} .y1f0{bottom:311.573333pt;} .y61{bottom:311.840000pt;} .y242{bottom:313.173333pt;} .y1a6{bottom:313.706667pt;} .y24a{bottom:313.973333pt;} .ydb{bottom:314.773333pt;} .y29d{bottom:315.040000pt;} .yf{bottom:316.373333pt;} .yb5{bottom:317.173333pt;} .y322{bottom:317.440000pt;} .y2a5{bottom:318.240000pt;} .y18c{bottom:318.773333pt;} .y123{bottom:320.373333pt;} .y23{bottom:320.640000pt;} .y14d{bottom:321.173333pt;} .ya3{bottom:321.440000pt;} .y263{bottom:321.706667pt;} .y2d1{bottom:321.973333pt;} .y2ee{bottom:322.240000pt;} .ye0{bottom:322.506667pt;} .y103{bottom:324.106667pt;} .y1cf{bottom:324.640000pt;} .y2c4{bottom:325.173333pt;} .y1ca{bottom:327.040000pt;} .y4c{bottom:327.306667pt;} .y91{bottom:328.106667pt;} .y17f{bottom:329.440000pt;} .y2e0{bottom:329.973333pt;} .y1df{bottom:331.040000pt;} .yea{bottom:332.106667pt;} .y230{bottom:332.373333pt;} .y35{bottom:332.640000pt;} .y25a{bottom:334.240000pt;} .y7a{bottom:334.773333pt;} .y159{bottom:335.306667pt;} .y60{bottom:335.840000pt;} .y241{bottom:337.173333pt;} .y262{bottom:337.440000pt;} .y300{bottom:337.706667pt;} .y246{bottom:337.973333pt;} .y1f1{bottom:339.040000pt;} .y199{bottom:340.373333pt;} .yb4{bottom:341.440000pt;} .y313{bottom:341.973333pt;} .y2ed{bottom:342.506667pt;} .y18b{bottom:343.040000pt;} .y122{bottom:344.373333pt;} .ye{bottom:344.640000pt;} .ya2{bottom:345.440000pt;} .y1f2{bottom:345.706667pt;} .ydf{bottom:346.773333pt;} .y281{bottom:347.573333pt;} .y10f{bottom:348.373333pt;} .y1b6{bottom:348.640000pt;} .y22{bottom:349.173333pt;} .y1da{bottom:349.706667pt;} .y2d0{bottom:349.973333pt;} .y1a5{bottom:351.306667pt;} .y4b{bottom:351.573333pt;} .y90{bottom:352.373333pt;} .y2c3{bottom:353.440000pt;} .y17e{bottom:353.706667pt;} .y34{bottom:354.773333pt;} .y1de{bottom:355.306667pt;} .y20a{bottom:356.106667pt;} .ye9{bottom:356.373333pt;} .y32b{bottom:357.461333pt;} .y2df{bottom:357.973333pt;} .y79{bottom:358.773333pt;} .y5f{bottom:360.106667pt;} .y23f{bottom:361.173333pt;} .y261{bottom:361.440000pt;} .y1ce{bottom:361.973333pt;} .y2ec{bottom:362.506667pt;} .y102{bottom:363.040000pt;} .y198{bottom:364.640000pt;} .y1d9{bottom:365.440000pt;} .yb3{bottom:365.706667pt;} .y321{bottom:365.973333pt;} .yfd{bottom:367.040000pt;} .y1f8{bottom:368.400000pt;} .y121{bottom:368.666667pt;} .y259{bottom:368.933333pt;} .y131{bottom:369.466667pt;} .ya1{bottom:369.733333pt;} .y312{bottom:370.000000pt;} .yde{bottom:370.800000pt;} .y280{bottom:371.333333pt;} .y136{bottom:372.400000pt;} .y158{bottom:372.933333pt;} .yfe{bottom:373.733333pt;} .y4a{bottom:375.600000pt;} .y8f{bottom:376.400000pt;} .y21{bottom:377.466667pt;} .y17d{bottom:378.000000pt;} .y2cf{bottom:378.266667pt;} .y32a{bottom:378.794667pt;} .y1dd{bottom:379.333333pt;} .ye8{bottom:380.400000pt;} .y2c2{bottom:381.466667pt;} .yd{bottom:381.733333pt;} .y192{bottom:382.800000pt;} .y78{bottom:383.066667pt;} .y5e{bottom:384.133333pt;} .y258{bottom:384.666667pt;} .y33{bottom:385.200000pt;} .y260{bottom:385.466667pt;} .y2ff{bottom:386.000000pt;} .y1b5{bottom:386.266667pt;} .y1eb{bottom:387.066667pt;} .y10d{bottom:387.333333pt;} .y1c9{bottom:388.666667pt;} .y1be{bottom:388.933333pt;} .yb2{bottom:389.733333pt;} .y311{bottom:390.266667pt;} .y2eb{bottom:390.533333pt;} .y18a{bottom:391.333333pt;} .y26c{bottom:392.133333pt;} .y120{bottom:392.666667pt;} .ya0{bottom:393.733333pt;} .y10e{bottom:394.000000pt;} .ydd{bottom:395.066667pt;} .y175{bottom:396.666667pt;} .y162{bottom:397.200000pt;} .y1f6{bottom:398.000000pt;} .y2ce{bottom:398.533333pt;} .y215{bottom:399.066667pt;} .y49{bottom:399.866667pt;} .y8e{bottom:400.666667pt;} .y197{bottom:402.000000pt;} .y1af{bottom:402.266667pt;} .y1dc{bottom:403.600000pt;} .y22f{bottom:404.400000pt;} .y150{bottom:404.666667pt;} .y20{bottom:406.000000pt;} .y2fe{bottom:406.266667pt;} .y77{bottom:407.066667pt;} .y5d{bottom:408.400000pt;} .y257{bottom:408.666667pt;} .y23e{bottom:409.200000pt;} .y25f{bottom:409.466667pt;} .y2c1{bottom:409.733333pt;} .y310{bottom:410.266667pt;} .y157{bottom:410.533333pt;} .y2ea{bottom:410.800000pt;} .y1ef{bottom:411.333333pt;} .y134{bottom:411.600000pt;} .y21b{bottom:412.400000pt;} .y1a4{bottom:412.933333pt;} .yb1{bottom:414.000000pt;} .y2de{bottom:414.533333pt;} .y32{bottom:415.333333pt;} .y189{bottom:415.600000pt;} .y26b{bottom:416.133333pt;} .y11f{bottom:416.933333pt;} .y9f{bottom:418.000000pt;} .y135{bottom:418.266667pt;} .y2a4{bottom:418.533333pt;} .y27f{bottom:418.800000pt;} .ydc{bottom:419.333333pt;} .y174{bottom:420.933333pt;} .y1b4{bottom:423.866667pt;} .y48{bottom:424.133333pt;} .y8d{bottom:424.933333pt;} .y196{bottom:426.266667pt;} .y1db{bottom:427.866667pt;} .y22e{bottom:428.400000pt;} .y14f{bottom:428.933333pt;} .y2e9{bottom:431.066667pt;} .y76{bottom:431.333333pt;} .y137{bottom:432.400000pt;} .y5c{bottom:432.666667pt;} .y23d{bottom:433.200000pt;} .y25b{bottom:433.466667pt;} .y1f{bottom:434.266667pt;} .y161{bottom:434.533333pt;} .yc{bottom:435.600000pt;} .y2c0{bottom:437.733333pt;} .yb0{bottom:438.266667pt;} .y30f{bottom:438.533333pt;} .y17c{bottom:439.600000pt;} .y26a{bottom:440.133333pt;} .y11e{bottom:441.200000pt;} .y9e{bottom:442.266667pt;} .y27e{bottom:442.533333pt;} .y31{bottom:445.466667pt;} .y156{bottom:447.866667pt;} .y47{bottom:448.133333pt;} .y8c{bottom:448.933333pt;} .y1a3{bottom:450.533333pt;} .y2e8{bottom:451.066667pt;} .y2a3{bottom:452.133333pt;} .y22c{bottom:452.400000pt;} .y171{bottom:452.933333pt;} .y2fd{bottom:454.533333pt;} .ybc{bottom:455.333333pt;} .y75{bottom:455.600000pt;} .y5b{bottom:456.666667pt;} .y23c{bottom:457.200000pt;} .y1e8{bottom:459.600000pt;} .y172{bottom:459.866667pt;} .yc3{bottom:460.666667pt;} .y1b3{bottom:461.200000pt;} .yaf{bottom:462.306667pt;} .y320{bottom:462.573333pt;} .y1e{bottom:462.840000pt;} .y17b{bottom:463.906667pt;} .y269{bottom:464.173333pt;} .y11d{bottom:465.240000pt;} .y2bf{bottom:466.040000pt;} .y9d{bottom:466.306667pt;} .y173{bottom:466.573333pt;} .y1e9{bottom:470.573333pt;} .y2cd{bottom:470.840000pt;} .y2e7{bottom:471.373333pt;} .y160{bottom:472.173333pt;} .y46{bottom:472.440000pt;} .y8b{bottom:473.240000pt;} .y1a2{bottom:474.840000pt;} .y30{bottom:475.640000pt;} .y228{bottom:476.440000pt;} .y132{bottom:477.240000pt;} .y74{bottom:479.640000pt;} .y256{bottom:480.706667pt;} .y5a{bottom:480.973333pt;} .y23b{bottom:481.240000pt;} .y2fc{bottom:482.573333pt;} .y31f{bottom:482.840000pt;} .y133{bottom:483.906667pt;} .ybf{bottom:484.973333pt;} .y155{bottom:485.506667pt;} .y1ed{bottom:486.306667pt;} .yae{bottom:486.573333pt;} .y1c8{bottom:487.906667pt;} .y188{bottom:488.173333pt;} .y11c{bottom:489.506667pt;} .y278{bottom:489.773333pt;} .y27d{bottom:490.040000pt;} .y9c{bottom:490.573333pt;} .y1d{bottom:491.373333pt;} .yb{bottom:492.440000pt;} .y2be{bottom:494.040000pt;} .y30e{bottom:494.840000pt;} .y45{bottom:496.706667pt;} .y8a{bottom:497.240000pt;} .y1b2{bottom:498.840000pt;} .y2e6{bottom:499.373333pt;} .y17a{bottom:501.240000pt;} .yc4{bottom:501.506667pt;} .y2fb{bottom:502.840000pt;} .y73{bottom:503.906667pt;} .y255{bottom:504.706667pt;} .y59{bottom:505.240000pt;} .y2f{bottom:505.773333pt;} .y2cc{bottom:506.840000pt;} .yc5{bottom:508.173333pt;} .y15f{bottom:509.506667pt;} .y27c{bottom:510.040000pt;} .yad{bottom:510.573333pt;} .y31e{bottom:510.840000pt;} .y187{bottom:512.173333pt;} .y11b{bottom:513.773333pt;} .yd1{bottom:514.840000pt;} .y2a2{bottom:519.106667pt;} .y1c{bottom:519.640000pt;} .y44{bottom:520.706667pt;} .y89{bottom:521.506667pt;} .y2bd{bottom:522.306667pt;} .y154{bottom:522.840000pt;} .y1bd{bottom:523.106667pt;} .y227{bottom:523.640000pt;} .y10b{bottom:525.506667pt;} .y2dd{bottom:527.106667pt;} .y9a{bottom:527.906667pt;} .y72{bottom:528.173333pt;} .y254{bottom:528.706667pt;} .y58{bottom:529.240000pt;} .y27b{bottom:530.040000pt;} .y31d{bottom:531.106667pt;} .y289{bottom:531.373333pt;} .y10c{bottom:532.173333pt;} .y9b{bottom:533.240000pt;} .yac{bottom:534.840000pt;} .y2e{bottom:536.173333pt;} .y186{bottom:536.440000pt;} .y11a{bottom:537.773333pt;} .yd0{bottom:538.840000pt;} .y2cb{bottom:541.773333pt;} .y2fa{bottom:543.106667pt;} .y43{bottom:544.973333pt;} .y15e{bottom:547.106667pt;} .y225{bottom:547.640000pt;} .y1b{bottom:548.173333pt;} .ya{bottom:549.240000pt;} .y1a1{bottom:549.506667pt;} .y179{bottom:549.773333pt;} .y2bc{bottom:550.306667pt;} .y30d{bottom:551.106667pt;} .y71{bottom:552.173333pt;} .y24f{bottom:552.706667pt;} .y57{bottom:553.506667pt;} .y2dc{bottom:555.106667pt;} .y16d{bottom:557.533333pt;} .y88{bottom:558.866667pt;} .yab{bottom:559.133333pt;} .y268{bottom:560.200000pt;} .y153{bottom:560.466667pt;} .y277{bottom:561.800000pt;} .y119{bottom:562.066667pt;} .y195{bottom:562.866667pt;} .ycf{bottom:563.133333pt;} .y42{bottom:569.000000pt;} .y2f9{bottom:571.133333pt;} .y30c{bottom:571.400000pt;} .y224{bottom:571.666667pt;} .y27a{bottom:573.533333pt;} .yfb{bottom:573.800000pt;} .y2e5{bottom:575.666667pt;} .y12f{bottom:576.200000pt;} .y70{bottom:576.466667pt;} .y1a{bottom:576.733333pt;} .y56{bottom:577.533333pt;} .y2bb{bottom:578.600000pt;} .y2ca{bottom:579.400000pt;} .yfc{bottom:580.466667pt;} .y2d{bottom:582.600000pt;} .y87{bottom:583.133333pt;} .y2db{bottom:583.400000pt;} .y267{bottom:584.200000pt;} .y152{bottom:584.733333pt;} .y276{bottom:585.800000pt;} .y2a1{bottom:586.066667pt;} .yce{bottom:587.133333pt;} .y2f8{bottom:591.400000pt;} .y41{bottom:593.266667pt;} .y221{bottom:595.666667pt;} .y2e4{bottom:595.933333pt;} .y185{bottom:598.066667pt;} .y30b{bottom:599.400000pt;} .y6f{bottom:600.466667pt;} .y239{bottom:600.733333pt;} .y55{bottom:601.800000pt;} .y19{bottom:605.000000pt;} .y220{bottom:605.800000pt;} .y9{bottom:606.066667pt;} .y2ba{bottom:606.600000pt;} .y86{bottom:607.400000pt;} .y266{bottom:608.200000pt;} .y275{bottom:609.800000pt;} .y2c9{bottom:610.066667pt;} .ycd{bottom:611.400000pt;} .y40{bottom:617.533333pt;} .y2f7{bottom:619.400000pt;} .y2a0{bottom:619.666667pt;} .y151{bottom:622.066667pt;} .y1ae{bottom:622.333333pt;} .y2e3{bottom:623.933333pt;} .y6e{bottom:624.733333pt;} .y31c{bottom:627.666667pt;} .y1f7{bottom:629.000000pt;} .y2c8{bottom:630.333333pt;} .y85{bottom:631.666667pt;} .y118{bottom:631.933333pt;} .y265{bottom:632.200000pt;} .y18{bottom:633.533333pt;} .y274{bottom:633.800000pt;} .y184{bottom:635.400000pt;} .ycc{bottom:635.666667pt;} .y2da{bottom:639.666667pt;} .y3f{bottom:641.533333pt;} .y279{bottom:643.666667pt;} .y2c{bottom:644.200000pt;} .yf9{bottom:646.333333pt;} .y2f6{bottom:647.666667pt;} .y193{bottom:648.733333pt;} .y6d{bottom:649.000000pt;} .yfa{bottom:653.040000pt;} .y1c7{bottom:654.106667pt;} .y84{bottom:655.706667pt;} .y32e{bottom:656.224000pt;} .y264{bottom:656.240000pt;} .y273{bottom:657.840000pt;} .y2c7{bottom:658.373333pt;} .ycb{bottom:659.706667pt;} .y17{bottom:661.840000pt;} .y8{bottom:663.173333pt;} .y2d9{bottom:667.706667pt;} .ya9{bottom:670.640000pt;} .y54{bottom:671.706667pt;} .y6c{bottom:673.040000pt;} .y2f5{bottom:675.706667pt;} .y31b{bottom:675.973333pt;} .yaa{bottom:677.306667pt;} .y32d{bottom:677.557333pt;} .y170{bottom:678.373333pt;} .y167{bottom:683.973333pt;} .y29f{bottom:686.640000pt;} .y237{bottom:689.306667pt;} .y16{bottom:690.373333pt;} .y82{bottom:694.906667pt;} .y2d8{bottom:695.973333pt;} .y6b{bottom:697.306667pt;} .y32c{bottom:698.890667pt;} .y83{bottom:701.573333pt;} .y16f{bottom:702.640000pt;} .y2f4{bottom:703.973333pt;} .y2b{bottom:705.840000pt;} .y3e{bottom:711.440000pt;} .y6{bottom:718.906667pt;} .y7{bottom:721.306667pt;} .y6a{bottom:721.573333pt;} .y2d7{bottom:723.973333pt;} .y2f3{bottom:724.240000pt;} .h12{height:16.230720pt;} .hf{height:18.935840pt;} .h22{height:20.000000pt;} .h20{height:20.033333pt;} .h2a{height:21.658450pt;} .hd{height:23.264032pt;} .h21{height:23.453333pt;} .h25{height:23.466667pt;} .h23{height:23.733333pt;} .h24{height:23.766667pt;} .h1a{height:23.986667pt;} .h13{height:24.000000pt;} .h16{height:24.020000pt;} .h18{height:24.033333pt;} .h2{height:25.941693pt;} .h29{height:26.224051pt;} .h14{height:26.847150pt;} .h27{height:26.933333pt;} .he{height:27.051200pt;} .h1f{height:27.200000pt;} .h9{height:29.756320pt;} .h15{height:30.694950pt;} .hc{height:31.892776pt;} .h5{height:32.461440pt;} .h1e{height:32.800000pt;} .h26{height:32.833333pt;} .h10{height:33.126060pt;} .hb{height:34.792119pt;} .h11{height:37.603500pt;} .ha{height:37.871680pt;} .h1{height:42.654887pt;} .h17{height:47.200000pt;} .h1b{height:47.233333pt;} .h1c{height:47.466667pt;} .h19{height:47.486667pt;} .h8{height:48.692160pt;} .h7{height:59.512640pt;} .h6{height:64.922880pt;} .h1d{height:71.233333pt;} .h3{height:78.920704pt;} .h0{height:793.760000pt;} .h4{height:793.866667pt;} .h28{height:793.920000pt;} .w6{width:13.333333pt;} .w9{width:13.366667pt;} .w19{width:33.333333pt;} .w1c{width:33.366667pt;} .we{width:38.933333pt;} .w4{width:38.966667pt;} .wa{width:39.200000pt;} .w7{width:39.233333pt;} .w1d{width:45.333333pt;} .wb{width:102.733333pt;} .w16{width:104.033333pt;} .w1b{width:110.700000pt;} .w18{width:110.733333pt;} .w17{width:112.833333pt;} .w15{width:114.733333pt;} .w1a{width:118.733333pt;} .w1e{width:120.066667pt;} .w12{width:121.400000pt;} .w1f{width:125.400000pt;} .w14{width:130.733333pt;} .w13{width:141.400000pt;} .wc{width:169.400000pt;} .wf{width:169.426667pt;} .w8{width:170.733333pt;} .w11{width:172.066667pt;} .w5{width:173.400000pt;} .wd{width:206.760000pt;} .w10{width:220.093333pt;} .w3{width:559.466650pt;} .w2{width:559.466658pt;} .w1{width:559.466667pt;} .w0{width:559.520000pt;} .w20{width:559.680000pt;} .x3{left:0.000008pt;} .xb4{left:5.066667pt;} .xbb{left:5.866667pt;} .xb7{left:6.666667pt;} .xe5{left:8.000000pt;} .xe8{left:8.800000pt;} .xdc{left:16.533333pt;} .xba{left:19.466667pt;} .xbd{left:21.360000pt;} .xd4{left:22.400000pt;} .xdb{left:25.373333pt;} .xd8{left:26.653333pt;} .xd1{left:27.506667pt;} .xdf{left:29.600000pt;} .xc5{left:30.653333pt;} .xcb{left:32.840000pt;} .xbf{left:35.493333pt;} .xe0{left:36.573333pt;} .xd9{left:37.866667pt;} .xd5{left:38.706667pt;} .xe1{left:39.760000pt;} .xc6{left:41.626667pt;} .xe9{left:44.300000pt;} .xe7{left:45.100000pt;} .xcf{left:46.440000pt;} .xc0{left:51.226667pt;} .xce{left:52.000000pt;} .xc1{left:54.693333pt;} .xb9{left:55.493333pt;} .x7{left:56.833325pt;} .xe2{left:59.493333pt;} .xc7{left:60.560000pt;} .x10{left:61.633325pt;} .x18{left:62.966658pt;} .x9c{left:64.033325pt;} .x78{left:65.366658pt;} .x29{left:66.433325pt;} .x2a{left:67.766658pt;} .x3e{left:69.099992pt;} .xbe{left:71.226667pt;} .x11{left:72.033325pt;} .xc2{left:73.373333pt;} .x5{left:75.766658pt;} .x1f{left:79.499992pt;} .x22{left:81.099992pt;} .x14{left:81.899992pt;} .x75{left:83.233325pt;} .x87{left:84.299992pt;} .x70{left:85.099992pt;} .x32{left:85.899992pt;} .xa{left:86.699992pt;} .x6b{left:87.499992pt;} .x39{left:88.299992pt;} .x6a{left:90.166658pt;} .x41{left:90.966658pt;} .xfb{left:91.731733pt;} .x83{left:92.566650pt;} .x15{left:94.699992pt;} .x88{left:95.766658pt;} .xbc{left:96.833333pt;} .x6d{left:99.766658pt;} .xe6{left:102.166667pt;} .x9b{left:103.266658pt;} .x6f{left:104.066658pt;} .x6c{left:104.866658pt;} .x72{left:108.599992pt;} .xd6{left:111.000000pt;} .x6{left:113.666658pt;} .xb5{left:114.733333pt;} .x7b{left:117.933325pt;} .x98{left:120.333325pt;} .x48{left:123.266650pt;} .xd0{left:125.133333pt;} .x56{left:128.599983pt;} .x46{left:130.733317pt;} .x4{left:132.599992pt;} .x49{left:135.266658pt;} .xc8{left:136.333333pt;} .x71{left:138.733325pt;} .x31{left:140.066650pt;} .x57{left:140.866658pt;} .x16{left:142.199983pt;} .x47{left:142.999992pt;} .x17{left:148.333325pt;} .x2b{left:149.666650pt;} .x42{left:152.599983pt;} .x3c{left:154.733317pt;} .x99{left:157.133317pt;} .x64{left:158.999983pt;} .x2c{left:160.599992pt;} .xda{left:162.200000pt;} .x1d{left:164.333317pt;} .x43{left:165.133325pt;} .x3d{left:166.999992pt;} .x9a{left:169.399992pt;} .x1e{left:170.466658pt;} .x65{left:171.533325pt;} .x0{left:172.637333pt;} .x2{left:173.513333pt;} .x55{left:175.306650pt;} .x84{left:178.773325pt;} .x9{left:181.693325pt;} .x89{left:185.959992pt;} .xb{left:187.026658pt;} .x23{left:188.106658pt;} .xc{left:197.973325pt;} .x94{left:199.839983pt;} .x60{left:207.839992pt;} .x95{left:211.306658pt;} .xfa{left:213.330667pt;} .x61{left:215.306650pt;} .x2f{left:218.773317pt;} .x7e{left:220.626650pt;} .x33{left:222.506650pt;} .x25{left:225.173317pt;} .x62{left:228.106658pt;} .x30{left:229.973325pt;} .xd{left:230.773325pt;} .x7f{left:232.373325pt;} .x34{left:233.173325pt;} .x26{left:236.359992pt;} .xf9{left:239.348000pt;} .xb3{left:242.799992pt;} .x85{left:247.066650pt;} .x76{left:247.866650pt;} .xa8{left:248.933317pt;} .x9f{left:251.866650pt;} .xcc{left:256.133333pt;} .x77{left:257.999992pt;} .x86{left:259.333325pt;} .x9d{left:262.266650pt;} .xa0{left:264.133325pt;} .x28{left:265.199983pt;} .x37{left:266.266650pt;} .xcd{left:269.466667pt;} .x8{left:270.266658pt;} .x5d{left:272.666650pt;} .x79{left:273.466650pt;} .x9e{left:274.266658pt;} .x24{left:276.399992pt;} .x38{left:278.799992pt;} .x92{left:281.466650pt;} .x44{left:282.799983pt;} .x4e{left:286.266650pt;} .xb6{left:288.133333pt;} .x54{left:291.599992pt;} .xd2{left:292.400000pt;} .x93{left:293.199992pt;} .x45{left:295.333325pt;} .x4f{left:297.199992pt;} .xe4{left:298.000000pt;} .xab{left:299.333317pt;} .x5e{left:300.399983pt;} .xb8{left:301.466667pt;} .x8b{left:303.599992pt;} .x8f{left:304.933325pt;} .xdd{left:306.266667pt;} .xc9{left:308.400000pt;} .xac{left:309.466658pt;} .x5f{left:311.639992pt;} .x4c{left:314.839983pt;} .xd7{left:317.240000pt;} .x52{left:318.026650pt;} .x20{left:322.306650pt;} .xc3{left:325.506667pt;} .x21{left:326.559992pt;} .x4d{left:327.359992pt;} .x8d{left:328.973317pt;} .x53{left:330.293325pt;} .xd3{left:331.373333pt;} .xc4{left:339.373333pt;} .x8e{left:340.693325pt;} .x7c{left:341.506650pt;} .xde{left:345.240000pt;} .xf4{left:346.306658pt;} .xa9{left:349.773317pt;} .x19{left:350.839983pt;} .x12{left:352.173317pt;} .x7d{left:354.026658pt;} .x1a{left:356.173325pt;} .x13{left:357.226658pt;} .xaa{left:359.639992pt;} .xca{left:360.693333pt;} .x7a{left:362.026658pt;} .x8c{left:363.106650pt;} .x2d{left:364.173317pt;} .x27{left:367.106658pt;} .x35{left:369.226650pt;} .x2e{left:375.359992pt;} .x81{left:376.426650pt;} .xf5{left:378.866658pt;} .x36{left:379.933325pt;} .x63{left:381.799992pt;} .x82{left:388.733325pt;} .x58{left:391.133317pt;} .x1{left:393.133333pt;} .x96{left:395.133317pt;} .xa6{left:400.466650pt;} .x50{left:402.333317pt;} .xa1{left:403.666650pt;} .xa5{left:404.733325pt;} .x97{left:406.333325pt;} .xe{left:407.666650pt;} .xaf{left:408.999983pt;} .xa7{left:410.066658pt;} .xf{left:412.466658pt;} .x90{left:413.533317pt;} .x51{left:414.599992pt;} .x3f{left:415.666650pt;} .xb0{left:418.866658pt;} .x73{left:424.199983pt;} .x91{left:425.266658pt;} .xa2{left:426.066658pt;} .xe3{left:427.133325pt;} .x40{left:427.933325pt;} .xa3{left:429.799983pt;} .x66{left:430.866650pt;} .x74{left:432.999992pt;} .x4a{left:434.866650pt;} .x80{left:436.999983pt;} .x5b{left:437.799983pt;} .xf8{left:438.866658pt;} .xa4{left:440.999992pt;} .x67{left:442.599992pt;} .x4b{left:446.866658pt;} .x8a{left:447.706650pt;} .x5c{left:449.839992pt;} .xf3{left:450.906658pt;} .xef{left:453.839992pt;} .xf1{left:456.226658pt;} .x1b{left:458.639983pt;} .xb1{left:459.426650pt;} .x6e{left:462.359983pt;} .x1c{left:463.693325pt;} .x68{left:465.839983pt;} .xb2{left:468.506658pt;} .xeb{left:469.839992pt;} .xad{left:471.426650pt;} .x3a{left:473.026650pt;} .x69{left:475.959992pt;} .xf6{left:480.226658pt;} .xae{left:481.306658pt;} .xf2{left:482.893325pt;} .x3b{left:483.973325pt;} .x59{left:490.893317pt;} .xea{left:493.839992pt;} .xec{left:497.026658pt;} .xed{left:498.626658pt;} .xf0{left:501.839992pt;} .x5a{left:502.893325pt;} .xf7{left:503.973325pt;} .xee{left:505.306658pt;} }-
Issue title
Issue title
Issue date
Issue description
Search results
Item title
Item description
Item product details
Krajinný plán
Informace pro občany
Strategické plány
Projekty
Kroniky
Historie Vohančic a dostupné kroniky obce.
Web obce
Oficiální stránka obce Vohančice
Facebook Vohančice
Stránka obce na Facebooku
Vohančická kronika
Skenovaná kopie
Historie a vývoj osídlení obce
Jaroslav Sadílek, 2023
Historie a vývoj osídlení obce
Vohančická kronika
1945-1956
Kronika Vohančice z let 1945-1956.
Regulační plán vydávaný obcí Otázky a odpovědi
Vzorové domy - podklad pro regulativ
Haltýře RD - popisy domů
Strategický plán rozvoje sportu v obci Vohančice do roku 2022
SP 2021
1956-1974 Záznamy
Kronika Vohančice z let 1956-1974.
1956-1974 Rodové záznamy
Kronika Vohančice z let 1956-1974.
1975-2000
Kronika Vohančice z let 1975 - 2000.
Krajinný plán Vohančice
Dům vzpomínek
Rozptylová loučka Vohančice
Akce_01 Osazení silnice III37912 K Závistce
Akce_02 Osazení Genový sad
Akce_03 Obecní sad nad Haltýřem
Akce_04 Zámecká terasa
Akce_05 Doplnění stromořadí podél silnice přes Kozí doly
Akce_06 Nová cesta nad Haltýřem
Akce_07 Nová cesta přes Kozí Doly
Akce_08 Revitalizace nivy Heroltického potoka I
Akce_09 Mezofilní část lokálního biocentra LBC 5 Křižíky
Akce_10 Biokoridor LBK 4 s protierozním valem
Akce_11 Intravilánové vody II Svodný a zásakový svejl
Akce_12 Vymezení interakčních prvků
Akce_13 Revitalizace nivy Heroltického potoka II
Akce_14 Krajinný mobiliář
Akce_15 Valy
Akce_16 Lesní cesta pod Bačkovec
Akce_17 Nebeské tůně nad Závistkou
Strana 1
Strana 2
Strana 3
Strana 4
Strana 5
Strana 6
Strana 7
Strana 8
Strana 9
Strana 10
Strana 11
Strana 12
Strana 13
Strana 14
Strana 15
Strana 16
Strana 17
Strana 18
Strana 19
Strana 20
Strana 21
Strana 22
Strana 23
Strana 24
Strana 25
Strana 26
Strana 27
Strana 28
Strana 29
Strana 30
Strana 31
Strana 32
Strana 33
Strana 34
Strana 35
Strana 36
Strana 37
Strana 38
Strana 39
Strana 40
Strana 41
Strana 42
Strana 43
Strana 44
Strana 45
Strana 46
Strana 47
Strana 48
Strana 49
Strana 50
Strana 51
Strana 52
Strana 53
Strana 54
Strana 55
Strana 56
Strana 57
Strana 58
Strana 59
Strana 60
Strana 61
Strana 62
Strana 63
Strana 64
Strana 65
Strana 66
Strana 67
Strana 68
Strana 69
Strana 70
Strana 71
Strana 72
Strana 73
Strana 74
Strana 75
Strana 76
Strana 77
Strana 78
Strana 79
Strana 80
Strana 81
Strana 82
Strana 83
Strana 84
Strana 85
Strana 86
Strana 87
Strana 88
Strana 89
Strana 90
Strana 91
Strana 92
Strana 93
Strana 94
Strana 95
Strana 96
Strana 97
Strana 98
Strana 99
Strana 100
Strana 101
Strana 102
Strana 103
Strana 104
Strana 105
Strana 106
Strana 107
Strana 108
Strana 109
Strana 110
Strana 111
Strana 112
Strana 113
Strana 114
Strana 115
Strana 116
Strana 117
Strana 118
Strana 119
Strana 120
Strana 121
Strana 122
Strana 123
Strana 124
Strana 125
Strana 126
Strana 127
Strana 128
Strana 129
Strana 130
Strana 131
Strana 132
Strana 133
Strana 134
Strana 135
Strana 136
Strana 137
Strana 138
Strana 139
Strana 140
Strana 141
Strana 142
Strana 143
Strana 144
Strana 145
Strana 146
Strana 147
Strana 148
Strana 149
Strana 150
Strana 151
Strana 152
Strana 153
Strana 154
Strana 155
Strana 156
Strana 157
Strana 158
Strana 159
Strana 160
Strana 161
Strana 162
Strana 163
Strana 164
Strana 165
Strana 166
Strana 167
Strana 168
Strana 169
Strana 170
Strana 171
Strana 172
Strana 173
Strana 174
Strana 175
Strana 176
Strana 177
Strana 178
Strana 179
Strana 180
Strana 181
Strana 182
Strana 183
Strana 184
Strana 185
Strana 186
Strana 187
Strana 188
Strana 189
Strana 190
Strana 191
Strana 192